Novoroční anketa

Téma Z1 byznys a politika, 14. 12. 09

Rozpočtové (ne)úspory a jejich dopad na živnostníky a
zaměstnance

Programy „Start“ a „Start plus“ Národních cen kvality jsou nově zaměřena na malé a střední podniky

V živém vysílání ČT24 dne 26.11.2008 v 8:40h vystoupil místopředseda představenstva Karel Havlíček na téma
těchto programů. Konstatoval, že řízení kvality patří ke stěžejním prioritám úspěšných firem.

V roce 2009  věnovala Rada kvality ČR velkou pozornost programům Národní ceny kvality.  Vedle
modelu  EXCELENCE  pro podnikatelský sektor a modelů CAF a EXCELENCE pro veřejný sektor byl pro rok 2009
vyhlášen první ročník Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost (CSR) pro oba sektory. Relativně nízký počet
účastníků z podnikatelského sektoru vedl Radu k rozhodnutí zintenzívnit propagaci programů Ceny a zvláště
v době krize poukazovat na možné přínosy práce s modelem podnikatelské úspěšnosti EFQM a modely Národní ceny
kvality. 

Model START Národní ceny kvality ČR je určen pro organizace, které hledají cestu, jak začít se
systematickým zlepšováním, ale i pro organizace, které mají zkušenosti s aplikací normy ISO 9001 a hledají
metody efektivnějšího a účinnějšího naplnění požadavků této normy. Jako model pro zahájení cesty ke zlepšování je
použito sebehodnocení dle doporučení  EFQM.   Jako metoda  provedení sebehodnocení
je využit dotazník.

Objektivně vyplněný dotazník ve všech částech devítikriteriálního modelu EFQM a zpracování bodového hodnocení přinese
firmě informaci o jejích silných stránkách a příležitostech ke zlepšování i o celkovém profilu organizace. Celkový
profil organizace ukáže

na „nejslabší místa“ v řízení firmy  a tedy cestu, kde začít se zlepšováním.

Model START PLUS Pokud je firma dobře řízená nebo je držitelem certifikátu ISO 9001 a má zájem o
získání informací o stávající úrovni firmy a na hledání cest pro zlepšování a inovaci řízení, může realizovat opět
sebehodnocení formou odpovědí na otázky dotazníku.  Tento model již vyžaduje sepsání náročnější sebehodnotící
zprávy (vyplněný dotazník sestávající z odpovědí na jednotlivé otázky). Jednotlivé odpovědi jsou již ale
posuzovány  z více pohledů.

EFQM model je v současné době považován za nejpropracovanější nástroj řízení
organizací. V zásadě jde o filozofii managementu, která vychází z jednoduché úvahy, že vynikající výsledky
může organizace dosáhnout, pokud dosáhne maximální spokojenosti svých zákazníků a svých zaměstnanců a je respektována
okolím. Zjednodušeně jde o manažerský nástroj, který slouží k systematickému a trvalému přezkoumávání kvality
organizace a to od vedení, přes strategická rozhodnutí, zaměstnance, financování až po klíčové výsledky.

Dle vyjádření Pavla Ryšánka z Národní ceny kvality se budou finanční náklady pro firmu v těchto modelech
pohybovat cca kolem 20.000,- Kč.

Krachů přibývá. Teď dojde i na obchodníky

Za letošní rok se ocitlo v insolvenci 4290 firem. Je to 60procentní nárůst. Kvůli snížené spotřebě mají krachovat
hlavně domácí prodejci. Více

Co čeká exportéry koncem roku a jaký bude rok 2010?

Již podruhé se v rámci projektu HSCB GRANT NA PODPORU ZAHRANIČNÍHO OBCHODU sešli odborníci a zástupci exportérů
(4.11.2009, hotel InterContinental Praha), aby vyslechli příspěvky zaměřené na očekávaný vývoj zahraničního obchodu a
společně formulovali doporučení pro naše exportéry.

Banky daly firmám nejméně půjček za poslední čtyři roky, těm chybějí peníze

Export nemůže být postaven pouze na státní podpoře

Strany na podnikatele zapomněly

Ve volebních programech jsou nekonkrétní. Lidovci a TOP O9 se o firmách nezmiňují vůbec. Vypadá to, jako by se
všechny politické strany domluvily, že obzvlášť podnikatelům nebudou před volbami nic slibovat. Ve svých programech
mluví o podnikání ještě obecněji než o jiných věcech a nenabízejí skoro žádná konkrétní řešení, která by přispěla ke
zjednodušení života malých a středních firem. TOP 09 a KDU-ČSL podnikatelský stav pro jistotu vůbec nezmiňují. To i
od komunistů směrem k nim zaznělo víc návrhů.

Daně
Daně se ale týkají všech, a tak i ty partaje, které v programech výslovně podnikání neřeší, vlastně podnikatele tak
trochu oslovují.

ČSSD by se v daních z příjmů ráda vrátila na úroveň roku 2005. Princip, kdo víc vydělá, má vyšší daně, se líbí i
KDU-ČSL a KSČM. Konkrétní čísla však uvádí jen socialisté, kteří by byli pro zavedení dvou nových daňových pásem.
Lidé s příjmem přes 1,2 milionu korun ročně, tedy přes sto tisíc korun měsíčně, by platili daň rovných 38 procent.
Těm s extrémně nízkým příjmem by zůstala v současné výši 23 procent. „Takovéto zvyšování daní a vyčleňování úspěšných
do izolovaných skupin, které dnes musí zaplatit za neúspěch jiných, je nesprávnou cestou. Důsledkem bude třídní boj,
závist a utrácení peněz, které by mohly být použity pro zvýšení zaměstnanosti. V konečném důsledku tedy jde o
prohloubení krize,“ říká Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků.

Naproti tomu ODS by chtěla zachovat rovnou daň 15 procent ze superhrubé mzdy. ČSSD, se netají tím, že právě tuto daň
by s chutí zrušila. A to by zrovna byla škoda, protože superhrubá mzda zprůhlednila celý systém a každý díky tomu ví,
kolik za něj zaměstnavatel skutečně platí.

Strany se shodnou na sjednocení výběru daní od jedné instituce. Všechny daně, sociální a zdravotní pojištění by měl
vybírat jeden úřad. Dokončení projektu jednotného inkasního místa je přáním ODS, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL. ODS by ráda
zachovala zrychlené odpisování majetku firem a podnikatelů, a to i po roce 2010. Dále by chtěla podpořit garanci
úvěrů malým a středním podnikům. Jak? To zatím nezveřejnila. ČSSD chce zvýhodnit ty, kteří podají daňové přiznání
elektronickou formou.

„Řešení“ krize
Ani o řešení konkrétních problémů, které působí ekonomická krize malým a středním podnikům, se strany moc nezmiňují.
Jsou si dobře vědomy, že ji nemohou ovlivnit, natož vyřešit. Nicméně je v jejich silách dopady krize zmírnit. Cesta
však nevede přes jednorázové úlevy a dotace. To je pouze prodlužování agonie a prohlubování ztrát. Účinnější je
podpora schopných. „Kvalitní firmy musí mít okamžitý přístup k zárukám za další úvěry, k zajištění pohledávek,
vyřízení exportních úvěrů a národních či evropských dotací pro inovace,“ domnívá se Karel Havlíček.

O podpoře exportérů se zmiňuje ODS. Má v plánu navrhnout zákon který umožní poskytovat zvýhodněné úvěry nejen
prostřednictvím státních institucí, jako je Českomoravská záruční a rozvojová banka, ale i přes soukromé banky.
KSČM zase leží na srdci ochrana malých a středních podniků před diskriminací obchodních řetězců, které je nutí
snižovat kvalitu jejich zboží.

Podnikatelem rychleji
Bodem, na kterém se strany v návrzích povolebních změn shodly, je jednodušší start podnikání. Ačkoliv slogan
„Byrokracie a administrativa musí obsluhovat, nikoliv obtěžovat“ patří ODS, řídí se jím i opozice. Založení firmy by
v ČSSD chtěli zvládnout do tří dnů. ODS zase plánuje snížit podnikatelům „papírování“ až o 20 procent. Podle ní by
doba splatnosti faktur veřejného sektoru neměla přesáhnout 30 dní.
Ale až po volbách se ukáže, co z toho myslely strany vážně. „Budou-li se lišit od volebních slibů, půjde tento rozpor
překlenout odkazem na krizi, která se v době kampaně údajně nezdála politikům tak tíživou,“ míní politolog Josef
Mlejnek jr.

Inovace budou exportu chybět

Rozhovor Karla Havlíčka pro časopis Trade Review, který vydává agentura na podporu obchodu CzechTrade.

 Inovace budou exportu chybět (86,86 KB)

30 tisíc odborářů zaplnilo Hradčany, za krizi prý zaměstnanci nemůžou

Ptali jste se Karla Havlíčka na tradiční obory

Podniky omezují výrobu, většinu čeká ztráta

Podniky nyní stále omezují výrobu, ubývají jim zakázky, jsou nuceny propouštět či dokonce zavírat celé provozy.
Firmy vnímají současnou situaci jako velmi vážnou až téměř katastrofální, ale věří, že tato krize odejde tak rychle,
jak přišla. Více než polovina podniků počítá s tím, že jejich hospodaření letos skončí ztrátou, vyplývá z průzkumu
Hospodářské komory mezi tuzemskými podniky z minulého týdne.

V mnoha případech jsou firmy teď na polovině výroby z minulého roku, celkem tři ze čtyř podniků počítají v tomto roce
s menším počtem zakázek. Tento trend bude minimálně ještě několik měsíců pokračovat, řekl ČTK prezident Hospodářské
komory Petr Kužel.

I přes mírné zlepšení poptávky po zavedení takzvaného šrotovného v sousedních zemích lze předpokládat, že těžký rok
čeká automobilový průmysl a jeho dodavatele, výrobu elektrických přístrojů, některé autodopravce a odvětví tradičně
vystavená tlaku asijské konkurence jako sklářský průmysl a výrobu textilu, uvedl analytik Svazu průmyslu a dopravy
Oldřich Körner. Naopak odvětví spojů a telekomunikací, výroba energie či farmaceutický průmysl zatím podle něj
očekávají poměrné slušné výsledky.

Ztrátový výsledek hospodaření předpokládá v tomto roce 55 procent firem, zbytek počítá s tím, že jejich činnost bude
letos zisková. „Tato čísla jsou velmi pesimistická a nevěstí nic dobrého pro český průmysl. Věřím, že situace v
podnicích se ve druhé polovině roku alespoň částečně zlepší, a to i díky vládním protikrizovým opatřením, která by
všechna měla vstoupit v platnost do konce prvního pololetí tohoto roku,“ podotkl Kužel.

„Firmy nyní nehrají tolik o zisk, ale o hotovost, jejíž přísun se zhoršuje vlivem nárůstu nezaplacených zakázek, tedy
rostou pohledávky po splatnosti,“ míní místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Průřezově
lze podle něj očekávat pokles hospodářského výsledku vůči roku 2008 o více než třetinu.

Třetina firem již byla v důsledku krize nucena snížit počet zaměstnanců, každá desátá společnost se v nejbližší době
chystá propouštět. Podle Kužela to jsou velmi znepokojivá čísla, která signalizují, že mnoho podniků skutečně nemá
zakázky, nevyrábí a je proto nuceno zbavovat se pracovníků. Hlavními adepty na snižování zaměstnanosti obecně jsou
podniky z oborů výroby a zpracování kovů, strojírenství a elektrotechniky, poznamenal analytik UniCredit Bank Pavel
Sobíšek.

Na tři čtvrtiny firem omezují podle Kužela nové investice oproti předchozímu roku a téměř devět z deseti podniků
nepřesvědčí vládou už schválené zrychlené odpisy k tomu, aby si nakoupily nový majetek z první či druhé odpisové
skupiny v tomto roce. Omezení investic začalo být zřejmé již na podzim v souvislosti s dopady loňského výkyvu kurzu
koruny na finanční situaci firem a s finanční krizí, kdy banky zpřísnily poskytování úvěrů, doplnil Körner. Podnikové
investice se podle něj navíc ještě dále snížily po vypuknutí ekonomické recese. Lze prý očekávat, že celkový objem
investic v ČR i přes dílčí protikrizová opatření na jejich podporu letos poklesne o několik procent.

Sobíšek v krátkém horizontu do budoucna předpokládá zmírnění poklesů výroby a tržeb v oborech souvisejících se
spotřebou, zatímco u investičně zaměřených sektorů bude propad déletrvající. Z tohoto hlediska se podle něj zdá být
struktura české ekonomiky, zaměřené na zpracovatelský průmysl a strojírenské obory, málo vyhovující.

Perspektivu českého automobilového průmyslu nevidí Sobíšek nijak černě díky příklonu spotřebitelů k menším úsporným
vozům a moderním výrobním závodům. Hůře na tom zřejmě budou podniky ze všeobecného strojírenství, jimž současný
přebytek výrobních kapacit v nejrůznějších oborech oddálí oživení poptávky. Slabší koruna by nicméně měla podnikům
zpracovatelského průmyslu usnadnit získávání nových exportních zakázek.

Stavebnictví bude podle Sobíška omezením investic podniků teprve postiženo, i když jeho propad bude mírnější díky
penězovodu od státu do infrastrukturních projektů. Maloobchod letos může počítat s víceméně stagnujícími tržbami,
když bude výpadek poptávky domácích konzumentů nahrazen díky levnější koruně nákupy cizinců, uzavřel.

Best investuje v Rumunsku 400 milionů

Bude to největší továrna na produkci zámkové dlažby v Rumunsku. Po letech příprav, výkupu pozemků a stavebního řízení
ji u dálnice u města Pitesti v nejbližších dnech začne stavět jednička českého trhu v tomto oboru – Best Rybnice.

A neinvestuje jen v cizině. Na Moravě u Troubek chce do roka nákladem 300 milionů korun otevřít svůj už pátý závod v
tuzemsku. Best přitom není v čase rostoucí ekonomické krize ojedinělým případem. Rozvoj svých firem plánují řádově
stovky podnikatelů.

„Firem, které úspěšně prosperují, jsou odhadem jednotky procent. To v téhle situaci není tak málo. Je to velká
příležitost k posílení tržního podílu v jednotlivých oborech,“ soudí místopředseda Asociace malých a středních
podniků Karel Havlíček.

V případě Bestu je Rumunsko jednou z největších investicí v téměř dvacetileté historii firmy. Na přípravu stavby už
největší český výrobce betonové dlažby investoval v minulých letech 70 milionů.

Společnost Best buduje v Rumunsku čtyři velké tovární haly, které budou mít český management. Dům pro ředitele i
stavební buňky si Best stejně jako celou technologii i dodavatele stavby přiveze z Česka.
„Nikde není psáno, že krize bude dočasná. Musíme se naučit dlouhodobě fungovat i v nynějších podmínkách,“ říká
majitel vysoce ziskového Bestu, firmy se 350 zaměstnanci a víc než miliardovým obratem.

O tom, že tento obor stavební výroby má šanci i v krizi, svědčí i záměry Březinovy konkurence. Společnost Semmelrock
Colorbeton, napojená na rakouskou skupinu Wienerberger, chce už letos otevřít novou továrnu na betonovou dlažbu v
Ledčicích u Prahy.

Odvážné plány má v době ekonomické recese a propadu automobilové výroby i německý dodavatel pro automobilky – firma
Brose. V Trutnově chce letos postavit závod pro 400 lidí.

Podobně ale uvažují i další podnikatelé. „Nebereme si provozní úvěry, jen ty investiční,“ dává návod na úspěšné
fungování v krizi Vladimír Zábranský, majitel jednoho z největších prodejců materiálů na střešní krytiny v Česku –
První chodské. „Pak potřebujete kvalitní lidi. My jsme zjistili, že ze 120 lidí můžeme oželet jen dva. A zdravé jádro
firmy je základ,“ dodává muž, který právě koupil na Moravě zdravou a prosperující firmu DVS Market a vytváří z ní už
v pořadí 19. pobočku První chodské.

„Nepočítáme s tím, že bychom museli sáhnout k významnějšímu propouštění,“ připomíná i generální ředitel
strojírenského uskupení Wikov Industry Antonín Růžička. Wikov dává práci celkem 700 lidí. Dceřiná Wikov MGI (někdejší
ČKD Hronov) plánuje při výrobě průmyslových převodovek na letošek nárůst tržeb z loňských 866 milionů na víc než
miliardu. A další z dcer – plzeňská Wikov Gear – investuje do nových strojů letos téměř 63 milionů korun.

Spoluvlastník, výrobce zahradní a zemědělské techniky libické firmy Vari Jiří Belinger, upozorňuje, že s velkou
světovou recesí se muselo počítat dávno předtím, než loni vypukla. „My jsme se na to například úsporami nákladů nebo
rozvojem trhů připravovali čtyři roky. Teď evidujeme tolik poptávek, že jsme je loni všechny ani nestihli vyřídit,“
říká Belinger.

Krize – to není podle lidí z profesních svazů jen očekávaný propad HDP, desítky tisíc propuštěných, zastavení růstu
platů a krachy firem. „Pokud si udržíte provozní financování a máte schopné lidi, je to i příležitost. Třeba k
expanzi,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. „Uspějí ti, co mají inovativní nápady, umí řídit své
náklady a mají aspoň trochu fungující provozní financování,“ dodává.

Autor/ři: Miroslav Petr, HN.IHNED.CZ

Karel Havlíček: Firmy si musí pomoci samy a vsadit na marketing a novinky

Státní pomoc je vítaná, ale jen na ni firmy v současné krizi spoléhat nemohou, upozorňuje Karel Havlíček z Asociace
malých a středních podniků. Podnikatelé by se podle něj měli v předstihu připravit i na prodej části majetku.

HN: Státní garance za úvěry vzbuzují velká očekávání. Skutečně se tím půjčky firmám
zpřístupní?
Částečně. Firma, která je přiměřeně zdravá a spadá do segmentu těch, na něž se vztahují záruky ČMZRB, má reálnou
šanci záruku obdržet. Záruka ČMZRB je ideálním nástrojem pro dozajištění, ale v žádném případě to není jistota, že
firma úvěr dostane. Když neprojde ratingem banky, úvěr nezíská. Je chimérou domnívat se, že ČMZRB pomůže slabým nebo
velmi ztrátovým firmám přežít. Primárním problémem firem dnes není úvěrování, ale slabá poptávka po výrobcích. Nízká
ochota bank půjčovat je jen důsledkem. K úspěchu firem nevede cesta přes ČMZRB, ale přes vlastní aktivity.

HN: Řekněte pět rad, co dělat, aby firma v době krize sehnala peníze?
Trvale a s předstihem mluvit s bankou a klást důraz na řízení cash flow, ne na hospodářské výsledky. Prokázat
věřitelům, že když se zastaví tržby, nebojí se razantně sáhnout do nákladů. Připravit se na prodej či zpětný leasing
investičního majetku a hotovost investovat do inovací a marketingu. Jednat průběžně s několika bankami a nebát se
změnit ústav za ten s lepšími podmínkami. Připravit se na variantu prodeje části nebo i celé firmy a nebát se to
udělat. Ani stát, ani banka za firmy nevyřeší pokles obchodu a vysoké pohledávky po splatnosti. Je utopií domnívat
se, že přijde pomoc odjinud. Úlevy na daních, pojistném, vyšší státní záruky a státní investiční projekty jsou
vítané, ale hlavní břemeno je na firmách, které si musí pomoci samy.

HN: Jak banky změnily podmínky firemních úvěrů proti situaci před krizí?
Změna je v míře záruk. Při čerpání provozních úvěrů je nezbytné prokázat krytí půjčených prostředků oběžnými aktivy,
zejména pohledávkami nebo skladem. Bonita těchto aktiv klesla a banka obvykle krátí limity peněz na poměr například
80 procent vůči pohledávkám a 40 procent proti skladovým zásobám. Když chce firma víc peněz, například na 100 procent
pohledávek, musí úvěr dozaručit investičním majetkem. Varianta je i záruka od ČMZRB. Těžko ale podnikatelé získají
peníze na krytí provozní ztráty či pohledávek 90 dní po splatnosti.

HN: Jak se zpřísnily úvěry na investice?
Dříve bylo reálné získat na ně až 80 procent
bankovních zdrojů, teď je to maximálně 60 procent.

HN: Co teď firmy při jednání s bankami nejvíc pálí?
Firmám jde převážně o to, aby se nezkracovaly rámce provozních úvěrů. Potřebují, aby banky vyžadovaly rozumné a pro
firmu realizovatelné záruky. U starých investičních úvěrů jde zase o to, aby existovala šance dohodnout se s bankou
na restrukturalizaci úvěrů a rozmělnění splátek na více let. U nových investičních úvěrů je důležité, aby se vůbec
poskytovaly, protože firmy musí investovat zejména do inovačních aktivit.

HN: Jak často dochází ke snižování sjednaných provozních úvěrů a odstřihnutí firem od půjček?
Je to skutečně případ od případu. V tuto chvíli už banky moc nezajímá, co je příčinou poklesu bonity klienta, je-li
to světová finanční krize nebo dlouhodobě slabá výkonnost podniku. Podstatné pro ně je, má-li klient šanci přežít.
Poslední dobou se banky snaží komunikovat a skutečně dobré, ale pouze krátkodobě zasažené firmy si ponechávají. Velmi
dobře si uvědomují, že se jim vše za pár měsíců sečte a klienti zůstanou tam, kde se jim lépe dýchalo. Garantuji vám,
že do dvou let budou banky stát před klienty, které dnes odmítli, opět s obchodní nabídkou.

Autor Olga Skalková

Stát se zatím zaručí za úvěry za 25 miliard, říká Říman

Snazší přístup k penězům, po němž volají hlavně menší a střední podniky a který vláda slibuje v rámci řešení
ekonomické krize, dostal konkrétní obrysy. Stát podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana připravil 3,75
miliardy korun na záruky za úvěry, které si firmy berou u běžných bank.

To je suma, která stačí na zaručení úvěrů v celkové výši přibližně pětadvaceti miliard. Jedna miliarda státních záruk
totiž pokryje zhruba sedminásobně vyšší úvěr, protože podnikatelé musí dát peníze také z vlastních zdrojů. O
zajištění budou moci žádat přes polostátní Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, první program startuje už
zítra.

Pokud by suma nestačila, je stát připraven ji podle Římana navýšit. „Prostě se zaručíme, že když budou peníze
potřeba, tak je do garanční banky přidáme. Ale nemá cenu je tam lít předem,“ uvedl včera Říman pro MF DNES.
Podnikatelé přitom žádali více.

Představitelé malých a středních podniků předpokládali, že stát navýší záruky za úvěry rovnou. Jde jim hlavně o
provozní financování, kterému banky přitáhly kohouty a bez nějž nemohou současnou situaci ve zdraví přečkat.

„Optimistický scénář je pět miliard korun navýšených záruk za provozní úvěry,“ říká místopředseda asociace malých a
středních podniků Karel Havlíček, jinak šéf firmy Sindat.

Ministerstvo: do dvou let dalších až padesát miliard. To je suma, které by se nakonec majitelé menších firem přece
jen mohli dočkat. Podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty by fondy záruční banky měly být do dvou let posíleny
o 4,3 miliardy korun. „Budou se tak moci zaručit za čtyřicet až padesát miliard ve firemních úvěrech,“ uvedl včera
Janota pro MF DNES.

V praxi funguje vyřízení zástavy u garanční banky prakticky stejně jako žádost o úvěr u komerční banky. Podnikatelé
musí detailně představit svůj obchodní plán a projít sítem, které vyřadí příliš rizikové projekty.

Někteří si stěžují, že je u garanční banky více papírování než při běžné žádosti o úvěr – a to je odrazuje.

„Používáme státní nebo evropské peníze, a proto musíme zjišťovat ještě údaje nad rámec běžných úvěrů,“ vysvětluje šéf
garanční banky Ladislav Macka.
Očekávání příliš otevřené dlaně státu krotí také ministr Říman. „Nikdo si nemůže představovat, že záruky dostane
každý. Musí to být bonitní projekty, které mají zakázky a vidí budoucnost,“ říká Říman.

To je trochu rozpor se záměry Michala Mejstříka, šéfa Institutu ekonomických studií a člena národní ekonomické rady,
který již dříve uvedl, že by na záruky měly dosáhnout i firmy, jež jsou v problémech, například v bankrotovém řízení.

Samozřejmě by však mělo jít jen o ty, které by se díky státní garanci mohly opět postavit na nohy. Mejstřík se k
osudům svých návrhů nechce vyjadřovat, dokud nebude oficiálně představen protikrizový plán vlády.

„Proveditelné to je, ale musíme pohlídat, abychom neručili za firmy bez budoucnosti,“ říká k návrhu Macka.

Každopádně se firmy zatím nedočkají záruk na již čerpané provozní úvěry, s nimiž jim teď banky mnohdy dělají problémy
a chtějí po nich jejich částečné splacení nebo doplnění zástav. „Zatím si nedovedu představit, že bychom zaručovali i
dříve poskytnuté provozní úvěry,“ uvedl Říman.

Zítra startuje záruční program, který je primárně určen na zajištění investičních úvěrů. Ty však v krizi příliš
netáhnou. Pozornost firem se upíná k počátku příštího týdne, kdy se rozjede program na provozní úvěry.

„Ty dříve nikdo neřešil, teď je to obráceně,“ říká Říman. Podle Macky budou o garance moci žádat firmy do 250
zaměstnanců a pokryjí maximálně 80 procent celého úvěru. Proti předešlým letům došlo k zúžení průmyslových oborů, jež
na ně dosáhnou. „Upřednostňovány jsou zpracovatelský průmysl, stavebnictví a některé služby. Ručit můžeme za úvěry,
které se pohybují v řádu desítek milionů korun,“ dodává Macka.

Podle šéfa svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla jsou teď pro podporu české ekonomiky klíčová tři opatření: snížení
sociálního pojistného, zrychlení odpisů a právě garance za úvěry. Vláda je podle něj však měla udělat už loni v
listopadu.

Zbavme se už předsudků

Pozorujeme-li, jak vnímají tuzemští podnikatelé a manažeři ruské prostředí, není možné nevšimnout si určité názorové
vyhraněnosti. Málokteré teritorium, obsluhované českými podniky je tak diskutovaným, nekriticky obdivovaným,
neuváženě zatracovaným, jako trhy největší země světa.

Smyšlené a tisíckrát opakované zaručené podnikatelské a diplomatické historky, dobrodružné situace a neuvěřitelné
příhody, těch kteří „znají“ jsou střídány skeptickými názory těch kteří „vědí“.

Ti, kteří v Rusku prožili několik let jako diplomaté a obchodníci nebo tam studovali, se profesorsky usmívají,
pozorují-li nové dravé dobyvatele, kteří se zase naopak vysmívají kultuře starých struktur.

Není pravděpodobně teritorium, vzbuzující u našince tolik pozitivních a negativních emocí jako diskuse o „velké
zemi“. Náš pohled je zatížen dlouhodobými vztahy, politickým i ekonomickým vývojem, historickými vazbami, časem
předrevolučním i porevolučním. Mnohé z těchto názorů jsou polarizovány v závislosti na době a prostředí, ve kterém
jsme vyrůstali. Není ale většího předpokladu neúspěchu v současném mezinárodním obchodě než předsudky, politické a
historické bariéry.
Rusko je bezesporu specifická země. Jako i v jiných teritoriích, ani zde není výjimkou, že úspěšným může být pouze
ten, kdo pochopí vztahy, mentalitu, kulturu a prostředí. Kdo si uvědomí, čím vším Rusko prošlo za posledních dvacet
let a jaké změny se odehrály na úrovni mocenské, geopolitické, vojenské a společenské. Ano, tyto změny proběhly i v
jiných zemích, mimo jiné i u nás, byť srovnání není na místě.

Z největší nedemokratické země světa, vojenské velmoci budící oprávněné obavy a země na pokraji ekonomického bankrotu
se stamiliony mlčících obyvatel, kde s výjimkou korupce nefungovalo prakticky nic, se během několika let stala
prosperující, demokratická a sebevědomá země.

Souhlasím s tvrzením, že není zcela demokratická a že tu přetrvává korupce. Že prosperita byla z větší míry založena
na vývozních komoditách typu ropy, plynu a jejich cenový vývoj v posledních letech ekonomickému boomu prospíval, což
se projevilo i v dopadech světové finanční krize na Rusko.

Souhlasím i s tím, že přetrvávají manýry založené na velikášství a že z pozice velkého hráče dokáží Rusové dobře
těžit. Stejně jako USA, Čína nebo Indie.
Dokážeme s nekompromisností námi vlastní, polovzdělaností a diplomatickou negramotností odsoudit vše, co nám nesedí,
aniž bychom projevili elementární snahu poznat něco hlouběji, pochopit tamní vztahy a historické souvislosti.
Dokážeme se striktně postavit k problému v Gruzii, odsoudit prodej ČSA ruskému Aeroflotu, stejně jako duchaplně
okomentovat rusko-ukrajinský konflikt v dodávkách plynu. Co hůře, dodnes máme dobrý pocit z toho, že jsme po revoluci
přetřeli tank narůžovo.

Pokud se nezbavíme předsudků, nenaučíme se vzájemnému respektu a nepřihodíme dávku nadhledu, nebudeme úspěšní nikde
na světě, nehledě na kontinent a region. Málokteré teritorium nám ale umožní to, co Rusko a málokde máme takové šance
jako právě tam. I přes všechny minulé i současné překážky a vazby, máme totiž k Rusům blíže než kdokoliv jiný.

Autor je generální ředitel společnosti SINDAT, která má v Rusku vlastní pobočku a v prodejích umělého kamene drží na
tamních trzích pozici číslo jedna.

ČMZRB připravila pro podnikatele záruky úvěrů za 13 miliard

Jak oznámil v České televizi generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky a člen představenstva AMSP
Ladislav Macka, posílila banka poskytování záruk za investiční a provozní úvěry a na zvýhodněný úvěr v rámci programu
Progres.

Opatření jsou určena pro malé a střední podnikatele z vybraných odvětví, kteří podnikají na území České republiky s
výjimkou Prahy. Jedná se především o zpracovatelský průmysl, výrobu energie, stavebnictví a několik vybraných služeb.
ČMZRB 13.2. zveřejnila výzvu k programu záruky za provozní a investiční úvěr a program ručení za provozní úvěry bude
vyhlášen 16.2.2009. S podrobnostmi se můžete seznámit na www.cmzrb.cz