2/3 MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ NEVÍ, CO JE ESG. PŘÍLEŽITOST NEBO HROZBA?
Téma ESG, neboli nefinanční reporting, začíná čím dál více rezonovat všude kolem nás. Nejvíce se jím zabývají velké společnosti a banky, avšak začíná dopadat i na segment malých a středních podniků (MSP). Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) si proto nechala v rámci hlavního ročního projektu Rok udržení podnikání 2023 vypracovat nezávislý průzkum od agentury IPSOS k povědomí o ESG mezi českými malými a středními firmami napříč regiony.
Dvě třetiny podniků neví, co si pod pojmem ESG představit. Ti, co ví, tipují udržitelnost a vliv firmy na životní prostředí. Řada firem však má prvky ESG již nyní implementované na základě intuitivního a přirozeného chování firmy, aniž by o tom věděly. Na druhé straně jde podle zkušenějších respondentů o další byrokratickou nálož velkých korporátů či institucionálního světa směrem k MSP.
Firmy střední velikosti ze segmentu MSP se alespoň částečně tématem ESG zabývají. „Jsou totiž často v naší subdodavatelské ekonomice navázány na korporátní dodavatelské řetězce a také více využívají externího financování bankami – oba tyto sektory jsou již problematikou ESG „dotčeny“ a přenášejí tyto nároky dále do firemního světa,“ uvádí předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš. „Administrativní břemeno bez modifikace pro MSP sektor je opravdu extrémní co do rozsahu i detailu. MSP nemají na rozdíl od korporací vyčleněného člověka na ESG, ani nemají kapacitu podstupovat řadu školení, aby byly schopny ESG hloubkově řešit,“ doplňuje Jaroš.
Téměř tři čtvrtiny firem plánují do tří let vytvořit plán či strategii pro přijímání ESG. Firmy si uvědomují, že prostředí se neustále mění a vyvíjí se i společenská poptávka. Proto ESG zcela neodmítají. Na druhé straně jsou zdrženlivé k byrokratické zátěži, která se k tomuto trendu váže.
Vzhledem k malému povědomí o ESG by polovina firem (zejména ty malé do 49 zaměstnanců) využila externího poradce, 40 % se rozhodne až na základě náročnosti agendy. Dvě třetiny firem (MSP) by přivítaly pomoc odborného partnera s tímto tématem.
„Právě vysoká byrokratická zátěž a malé povědomí o této problematice jsou jedny z důvodů, proč do budoucna jako automobilka nabídneme ve spolupráci s externím partnerem konzultační služby pro naši dealerskou síť a rovněž důležité klienty. Díky nabídce elektromobilů a tzv. balíčků elektromobility, jejichž součástí může být například i vybudování fotovoltaické elektrárny, jsme schopni v plnění limitů a certifikaci ESG firmám významně pomoci,“ říká Miroslav Holan, vedoucí Rozvoje strategie a obchodní sítě ŠKODA AUTO Česká republika.
Většina firem (71 %) neplánuje do ESG investovat v příštím roce. ESG odkazuje na nové požadavky v oblasti společenské odpovědnosti, správy a řízení podniků a ekologické udržitelnosti. MSP je segment firem, které jsou obecně poměrně silné v oblasti CSR, zejména pak na lokální či regionální úrovni. Co se týká ESG, nevidí pak důvod k masivnějším investicím, protože část toho samy léta přirozeně dělají, aniž by k tomu potřebovaly speciální administrativní rámec.
„Firmy nemají zcela jasno, do čeho investovat. V případě připuštění možnosti investic do ESG se pak MSP zaměří na další sledování a snižování spotřeby energií, a to i kvůli dramatickému nárůstu jejich cen, které jsou u nás bohužel vyšší než v zahraničí – to způsobuje firmám ztrátu konkurenceschopnosti i marže. To se pak postupně obvykle přetaví do snížené schopnosti investovat do lidí, technologií i inovací,“ komentuje výsledky průzkumu místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.
Největšími překážkami při implementaci ESG jsou nejasná návratnost investice, nedostatek financí a nedostatek informací. Jde o zcela klasický a praktický přístup řádného hospodáře, který firmy segmentu MSP prokazují i jinde a objevuje se i zde: investovat lze do čehokoli, ale musí to mít logiku a praktický přínos. V jakékoliv rovině.
„Zásadní informací průzkumu je, že 75 % MSP zatím vůbec netuší, že jim přibude další významná administrativní zátěž,“ doplňuje Břečková.
„Téma udržitelného podnikání a ESG je podstatnou součástí DNA Komerční banky, a to nejen v rámci vlastního provozu, ale zejména ve financování odpovědných aktivit a udržitelných řešení našich klientů. Z mého pohledu přináší tento průzkum dvě zásadní zjištění. A sice, že dvě třetiny firem by uvítaly pomoc partnera s tématem ESG, a že téměř tři čtvrtiny firem plánují nejdéle v rámci tří let vytvořit plán či strategii pro přijímání ESG. Jsem ráda, že v naší dceřiné společnosti KB Advisory mají firemní klienti již řadu let právě takového zkušeného partnera, který jim pomáhá nejen s vytvářením ESG plánů či strategií, ale zejména i s jejich realizací jak po technické, tak finanční stránce,“ uvádí k průzkumu Blanka Svobodová, která je zodpovědná za korporátní strategii a financování v Komerční bance.
Výsledky průzkumu jednoznačně ukazují, že firmám chybí konkrétní a nezkreslené informace o ESG a co obnáší ESG reporting. Je proto logické, že nemají nastavené měřitelné cíle a mnohdy neví, čemu by se měly věnovat. A stejně tak je logické, že mají obavy z nežádoucích investic a byrokratické zátěže v souvislosti s reportingem, na který nemají ani kapacity, ani know how. Systematická edukace je nutná a naprosto zásadní pro pozitivní pochopení faktu, že nefinanční výkonnost firem hraje v dnešní době stejně důležitou roli jako výkonnost finanční,” komentuje výsledky průzkumu Zuzana Holá, ředitelka komunikace a udržitelnosti Vodafone Czech Republic, ředitelka Nadace Vodafone ČR.
Více než polovina firem se s požadavkem na plnění cílů ESG nesetkala. Pokud se firmy s tímto požadavkem setkaly, tak šlo převážně o požadavky klientů či obchodních partnerů.
„Skutečně je to tak. Přesně tento požadavek na tzv. samoregulaci trhem byl záměrem Evropské unie. Unie vydala řadu regulací směřujících k udržitelnosti s tím, že její vymahatelnost není primárně sankcionována. A je na jednotlivých účastnících trhu, aby se v rámci povinné implementace zasadili o to, aby se účastníci, kteří s nimi udržují odběratelsko-dodavatelské vztahy podřídili jejich požadavkům. A to v mnoha případech „dobrovolně“, protože zatím třeba nejsou povinnými subjekty. Takovým příkladem je třeba sektor automotive – výrobce, na burze kótovaná společnost, bude mít povinnost implementovat ESG strategii a vydat tzv. nefinanční reporting. Tím pádem bude v rámci sběru dat a plnění své strategie tyto povinnosti požadovat i od svých dodavatelů jednotlivých komponentů. Dále zde budou hrát nezanedbatelnou roli banky a jiné financující subjekty, které budou rovněž povinnými subjekty, a tudíž jakékoliv poskytnuté úvěry takovým subjektem musí splnit požadavky dané jejich strategií a riskovými procesy. Tudíž pokud bude financující subjekt poskytovat tzv. zelené financování, které by mělo být v budoucnu primární, bude muset žadatel o úvěr splnit jejich požadavky, včetně stanovení vlastní strategie. Evropská unie v tomto bude producentem regulací a pozorovatelem, který bude nápomocen zejména z hlediska vypsaných dotačních titulů, jelikož si uvědomuje nákladnost takových procesů,“ uvádí Olga Kaizar, partnerka a vedoucí týmu nemovitostního a enviromentálního práva advokátní kanceláře Deloitte Legal.
„Výsledky průzkumu stále spíše naznačují, že ESG prozatím není prioritou. Částečně je to způsobeno malým povědomím o problematice a zároveň také nedokončenou úpravou. Prozatím nedošlo k transpozici Evropské směrnice do českého právního řádu. Je tedy zcela pochopitelné, že většina firem prozatím váhá s implementací ESG a pro jeho komplikovanost zhruba polovina firem plánuje v budoucnu využít externího poradce,“ komentuje výsledky průzkumu Martin Valdauf, jednatel PKF APOGEO Special Services, s.r.o.
