Praha, 23.4.2015 Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR již loni varovala před plošným zavedením kontrolního hlášení (evidence údajů z daňových dokladů). Zdůrazňovala primárně zvýšené výkaznictví, jež tradičně bolestněji dopadá na malé firmy, a též obavu ze schopnosti státní správy takto obrovský objem dat vůbec zpracovat a zanalyzovat. Obava se ukázala nyní oprávněnou, neboť propustnost objemů dat u kontrolního hlášení je nedostatečná a firmy nemohou využívat datové schránky, které si musely povinně zřídit.
Jako přílepek ke schvalování zákonů souvisejících s evidencí tržeb ministerstvo financí (MF ČR) začlenilo i úpravu Zákona o DPH. Konkrétně jde například o to, že povinnost podat daňové přiznání k DPH nebo každoměsíční kontrolní hlášení bude akceptováno pouze přes aplikaci „EPO“, a nikoliv již přes datovou schránku, kterou si podnikatelé byli nuceni povinně zřídit pro komunikaci s úřady.
Zavedení kontrolního hlášení znamenalo velmi zjednodušeně to, že každý plátce DPH musí nyní společně se svým daňovým přiznáním odevzdat vždy také kompletní přehled všech vystavených a přijatých faktur od jiných plátců (včetně čísla každé faktury, data, identifikace protistrany a typu plnění atd.).
Jde o obrovský objem dat. „Bez skutečně sofistikovaného systému hrozí, že správce daně nebude moci získaná data kvalitně zpracovat, analyzovat a následně využít, a kontrolní výkaz bude pouze zbytečnou administrativní zátěží pro plátce DPH“, namítala tehdy místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková..
Kontrolní hlášení se přesto stalo další součástí vykazovacích povinností podnikatelů vůči státu, pro OSVČ ale po velkých diskuzích jen jakožto čtvrtletní výkaz. Správce daně a jeho informační systém však hlásí problém s propustností objemů dat. Proto se nyní MF ČR snaží včlenit do zákona o DPH další povinnost podnikatelů, a to posílat výkazy přes EPO (aplikace elektronická podání pro Finanční správu) namísto například datové schránky, kterou si každá právnická osoba musela povinně zřídit a užívat za účelem komunikace s úřady.
„Rozumíme záměru MF k zajištění vyšší míry elektronizace ve smyslu práce s daty, ale logiku to má tehdy, pokud se tím všem sníží administrativa“, uvádí nyní Pavla Břečková, a dodává: „Místo abychom redukovali množství povinných nástrojů komunikace se státní správou, tak je paradoxně rozšiřujeme. Běžný podnikatel se v tom ztratí, nepočítejme s tím, že si bude značit jakou aplikaci a v jakém formátu má použít na komunikaci s tím či oním úřadem.
Důvodová zpráva k úpravě zákona navíc nehodnotí náklady na podnikatelské subjekty (RIA), a to přesto, že vláda avizovala nezvyšování zátěže. Namísto toho je zde nastolena nová povinnost, navíc v důsledku nedostatků na straně systémů státní správy. V poslední době jsou firmy nuceny často upravovat systémy vzhledem k probíhajícím změnám a novým záměrům v oblasti daní a boje proti daňovým únikům. „Těmto záměrům zcela rozumíme, ale větší koncepčnost a systémovost by podnikatelům určitě usnadnila život“, konstatuje místopředsedkyně AMSP ČR.