Kontrolní hlášení jako další výkaz k DPH (daně z přidané hodnoty) přinese dodatečnou administrativní zátěž i poctivým firmám. AMSP ČR zrealizovala za účasti řečníků z Finančního ředitelství několik pracovních setkání s podnikateli s cílem detailně vysvětlit, jak se na nové opatření připravit. Firmy se nejvíce obávají nepřiměřených lhůt a sankcí za chybu nebo nedodržení povinnosti.
Zavedení kontrolního výkazu znamená velmi zjednodušeně to, že každý plátce DPH bude muset každý měsíc odevzdat kompletní přehled všech vystavených a přijatých faktur od jiných plátců (včetně čísla každé faktury, data, identifikace protistrany atd.), a to bez ohledu na své zdaňovací období. Pro živnostníky (fyzické osoby) se podařilo uhájit čtvrtletní periodu odevzdávání výkazu. Prosadit se podařil i komunikační kanál přes datovou schránku, které mají podnikatelé (právnické osoby) povinně zřízeny – původně vládní návrh počítal jen s elektronickým podáním přes EPO.
Velmi problematické jsou zejména velmi krátké lhůty a sankce bez možnosti jakékoli úlevy v krizových momentech, do nichž se firma může dostat, když například účetní náhle onemocní. Zastupitelnost některých profesí je v malých a středních firmách obecně velký problem. Jak již dříve uvedla místopředsedkyně Asociace Pavla Břečková: “Mít jen pro tento případ „záložní kvalitní účetní“, jak doporučuje Finanční ředitelství, je z říše utopie, nikoli z podnikové reality.“
Sankce za opožděné podání (bez výzvy správce daně) je 1.000,- Kč, po výzvě v náhradní lhůtě pak již 10.000,- Kč. Nepodáte-li vůbec, pak zaplatíte 50.000,- Kč. Úlevu ani prominutí současné znění zákona neumožňuje, správce daně tak pokutu vlastně musí vyměřit, ať byl důvod zpoždění jakýkoli.
AMSP ČR proto zahájila s Ministerstvem financí jendání o odstranění zbytečné tvrdosti, prokáže-li se, že se jedná o firmu, která jinak plní vůči státu svoje povinnosti. Stejný postoj vyjádřil i například Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Hlavní body diskutované se státní správou proto jsou:
-
Vyhlášení tolerančního období, minimálně 3 měsíce po zavedení kontrolních hlášení k DPH. V tomto období by současné sankce nebyly aplikovány. Toto období bez sankcí by umožnilo poskytnout prostor na doladění případných nedostatků a odstranění nezáměrných problémů. Důvodem je i to, že původně plánované testovací rozhraní nebylo spuštěno dle slíbeného termínu k 1.11.2015.
-
Variabilita sankcí vázaných k reakci daňového subjektu na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Tyto sankce by měly být předmětem správní úvahy správce daně, tj. výše udělené sankce by měla zohledňovat význam a dopad porušené povinnosti, pokud vůbec dopad reálně je, jakož i míru součinnosti daňového subjektu (firmy). Paušální sankce bez tohoto posouzení představují aplikaci principu „kolektivní paušální viny“, což odmítáme.
-
Lhůta pro správce daně pro „speciální“ výzvu týkající se podaného kontrolního hlášení. Správce daně totiž není vázán žádnou lhůtou na rozdíl od poplatníka. Současně jde i o to, prodloužit lhůtu pro povinnost firmy k podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně k doplnění, změně či potvrzení údajů z „5“ na alespoň „5 pracovních“ dnů.