Navzdory deklaracím o důležitosti průmyslu a podpoře technických oborů chce stát od ledna v zásadně zvýšit cenu za přístup k technickým normám. Dopad zejména na menší firmy a samostatně výdělečné inženýry a konstruktéry je zřejmý, stejně jako negativní vliv na konkurenceschopnost naší ekonomiky, a v důsledku rozšíření šedé zóny. Cílem by měla být spíše profesionalizace byznysu pomocí dostupnosti legislativy legálními prostředky.
Připravovaná novela obsahuje zdvojnásobení poplatků za užívání ČSN norem tím, že dobu placeného přístupu on-line na web Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), zkrátí na polovinu. Výrobní firmy to bude stát tedy podstatně více. Prodraží to významně práci technicky zaměřeným firmám a především jednotlivcům inženýrům a konstruktérům, což v důsledku může zhoršit jejich konkurenceschopnost.
„Minulý rok jsme jen za přístup k běžným technickým normám zaplatili asi 9.000,- Kč, a to nepočítám normy kvality ke statistice hromadné výroby atd. V přesném strojírenství se bez detailů norem neobejde prakticky žádná významnější nabídka na výrobu, zadávání výrobků je ve vyšší strojařině poměrně náročná věc. Týká se to nejčastěji materiálových nebo aplikačních specifikací, ale též uvádění výrobků na trh a podobně. Při zastropování počtu tištěných stran bychom příští rok zaplatili za totéž přibližně 25-30.000,- korun“, uvádí zástupce středně velké strojírenské firmy AUDACIO a současně místopředsedkyně představenstva AMSP Pavla Břečková, a dodává: „Máme-li se soustředit na zvyšování přidané hodnoty a inovační vývoj, což je z hlediska konkurenceschopnosti a přežití jediná cesta pro celou Evropu, podobné kroky ze strany státu jsou jen těžko obhajitelné“.
Zejména výrobní firmy, typicky v průmyslu a stavebnictví, běžně pracují s desítkami, mnohdy až stovkami norem za rok, aby naplnily zákon o technických požadavcích na výrobky. Zdražením přístupu k normám na dvojnásobek je zde též riziko, že by se zvětšila šedá zóna, neboť firmy mají sice zákonnou povinnost dodržovat technické normy ve shodě se EU normami (harmonizace), ale nemají povinnost ty normy fyzicky držet. Jinými slovy, nikdo nepřijde kontrolovat, zda danou normu má firma či konstruktér legálně zakoupenou. Zájmem státu by však spíše měla být profesionalizace byznysu pomocí dostupnosti legislativy legálními prostředky.
Variantou, jež se může nabízet, je pořídit do firmy jedno heslo, které si budou zaměstnanci mezi sebou půjčovat. „To je však cesta komplikovaná, neboť u mnohých norem je heslo automaticky navázáno na IP adresu, tedy je použitelné jen z jednoho počítače, to je u firmy o určitém počtu lidí nemyslitelné. I kdyby tam však tato vázanost nebyla, pak to znamená, že přístup může mít otevřený jen jeden inženýr či technolog. Než problém vyhledá a nastuduje, může trvat i několik hodin, pak se však nikdo další z firmy nemůže připojit a ověřit nebo studovat třeba jinou normu či vytáhnout detail“, uvádí Pavla Břečková.
Novela též navrhuje omezení možnosti tisku počtu stran, přičemž pásmuje od 50 stran. Zákonodárce si však evidentně není vědom, že tisk do 50 stran je prakticky nereálný – drtivá většina norem má totiž výrazně větší počet stran. Například norma k Bezpečnosti strojních zařízení má 84 stran a náleží k těm útlejším. Navíc, jak uvedeno, firmy běžně pracují s desítkami norem. Zastropování na 1000 stranách se zdůvodněním nelegálního šíření je taktéž diskutabilní, protože jakmile je strana jednou vytisknuta, kopií je možno pořídit nespočet. Navíc se normy zpravidla stahují ve formátu pdf.
AMSP ČR považuje zdvojnásobení ceny technických norem za těžko odůvodnitelné v situaci, kdy právě podpora technických oborů je pro naši zemi naprosto klíčová. Česká republika v nich má tradici a stále ještě docela dobrý zvuk, přičemž je to jedna z nemnoha oblastí, na nichž může postavit i budoucí prosperitu. „Rozumím, že se musí šetřit, kde se dá, ale někdy mi to připadá, jako když snaživě naléváme vodu do děravé konve, abychom se po chvíli divili, že nic nezalejeme. Z jedné strany neustále opakujeme potřebu podpořit technické obory a současně jim zbytečnými kroky ztěžujeme život,“ dodává předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček a dodává, že věří, že nakonec zvítězí zdravý rozum: „Doufáme, že se jedná pouze o nedomyšlený krok a že se nám podaří chystanou změnu ještě zvrátit.“
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) odmítá podstatné zdražení ČSN norem, k němuž má dojít od ledna 2015 návrhem novely Vyhlášky MPO č. 486/2008 Sb. (která se týká vydávání a distribuce českých technických norem a úplaty za jejich poskytování (dále jen „cenová vyhláška“).