Konstatování vyplývá nejen z rychlého průzkumu AMSP ČR v rámci společného projektu zemí Visegrádské 4, ale bohužel i z výsledků ostatních zemí. Celá V4 je na tom de facto stejně. MSP o tématu Průmyslu 4.0 neví buď absolutně nic, nebo jej zaměňují za jiné věci (el. faktury, převod dokumentů do el. podoby, apod.). Podstatné je, že ve vládních strategiích k Průmyslu 4.0 zcela chybí nebo je jen velmi malá obecná část pro MSP. Vlády toto nijak nekomunikují a spoléhají se, že si podniky vše „někde najdou samy“.
Podnikatelé často neví, co je digitalizací v rámci Průmyslu 4.0, nebo také tzv. Čtvrté průmyslové revoluce, myšleno a zaměňují ji tak za obsah tzv. Třetí průmyslové revoluce, na kterou už přistoupili prakticky všechny firmy (elektronická komunikace, administrativa, robotizace u firem, které využijí). Nezaobírají se příliš digitální propojováním mezi firmami či se zákazníky či digitálním modelováním výroby apod. Občas zaznívají informace o tom, že jde především o revoluci ve výrobním, průmyslovém odvětví, a což de facto potvrzuje i strategický dokument Vlády ČR Iniciativa Průmysl 4.0 (Preambule, s. II.). Toto mohlo ovlivnit odpovědi, které často nepocházejí z výrobních firem, ale ze služeb anebo od řemeslníků (byť zastoupen byl i průmysl). Vzhledem k tomu, že obsah diskutované problematiky si respondenti neumí představit, tak ani jejich příklady využití neodpovídají tomu, co je deklarováno ve výše zmíněném vládním dokumentu. Především kybernetika a autonomizace nebyly zmíněny ani jednou. Customizace a komunikační propojenost via internet zmiňována oproti tomu byla.
Hlavní gró Průmyslu 4.0 se tak zdá být pro podnikatele, kteří nemají čas se zabývat dlouhými vládními návrhy a strategiemi, stále poněkud nedostupné. Je to možná i z toho důvodu, že celá problematika propojování kybernetického, fyzického a sociálního světa je relativně složitá pro pochopení běžným člověkem. I z těchto důvodů možná občas neví, jaké kroky by měly firmy podnikat pro zavádění digitalizace, ani zda se to těm firmám bude hodit.