Aby lidé měli přehled o získaných dobách pojištění a mohli případně chybějící doby dohledat, a tak pozitivně ovlivnit
výši svého důchodu, mohou požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o zaslání informativního osobního
listu důchodového pojištění (IOLDP). Informativní osobní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně
náhradních dob a od roku 1986 i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Je to důležité zejména
v současné době, kdy se mnoho firem dostává do ekonomických problémů a končí svoji činnost.
Přitom získání zákonem požadované potřebné doby pojištění je jedním z předpokladů pro nárok na všechny dávky
důchodového pojištění (starobní důchod, invalidní důchod, důchody pozůstalostní).
To se týká nejen zaměstnanců, ale také osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Dobu pojištění OSVČ předává
příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa a v Brně Městská správa –
OSSZ/PSSZ/MSSZ) do centrální evidence ČSSZ. Tyto údaje posílá zpravidla po uplynutí dvou let po odevzdání Přehledu o
výši příjmů a výdajů za příslušný kalendářní rok.
ČSSZ informativní list žadatelům zašle zdarma do 90 dnů od doručení žádosti. Ta musí obsahovat rodné
číslo žadatele, jméno a příjmení (rodné příjmení) a adresu, na kterou bude informativní list zaslán. Lze ji poslat
buď písemně na adresu ústředí ČSSZ, odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, nebo
elektronicky, s elektronickým podpisem (tj. zaručeným kvalifikovaným certifikátem). V roce 2009 ČSSZ takto
zaslala IOLDP více než 152 tisícům klientů.
Na IOLDP jsou uvedeny údaje o skutečnostech, které ČSSZ vede v evidenci, a ze kterých bude
vycházet při rozhodování o nároku na důchod a o jeho výši. Každý by si měl po obdržení IOLDP zkontrolovat, zda
vykázané údaje odpovídají skutečnosti, například zda neexistují doby pojištění či vyměřovací základy, které
pojištěnec sice ve skutečnosti získal, avšak v přehledu nejsou uvedeny, např. proto, že tehdejší zaměstnavatel
nesplnil oznamovací povinnost vůči ČSSZ. Z údajů uvedených na IOLDP si pojištěnec dále může odvodit, zda již
získal dostatečnou dobu pojištění pro vznik nároku na důchod, či zda je třeba si ještě po nějakou dobu účast na
důchodovém pojištění zajistit. A to výkonem výdělečné činnosti, náhradní dobou pojištění (např. vedení v
evidenci uchazečů o zaměstnání, péče o dítě do 4 let věku, péče o osobu závislou aj.) nebo třeba dobrovolným
důchodovým pojištěním.
Zaměstnavatelé sdělují ČSSZ údaje o době pojištění, vyměřovacích základech a vyloučených dobách
svých zaměstnanců pomocí evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP), které za ně vedou. Tyto
ELDP se průběžně shromažďují v databance ČSSZ. Ta má o nárokových podkladech pojištěnců průběžný přehled, navíc
z těchto dokladů později vychází při rozhodování o nároku a o výši důchodu. Souhrn údajů, které ČSSZ postupně
obdržela na ELDP, se pak uvádí právě do IOLDP. Zaměstnavatel vyhotovuje ELDP zvlášť za každý kalendářní rok.
ELDP se předkládá zaměstnanci k podpisu (tím stvrzuje svůj souhlas s vykázanými údaji) a jeden z jeho
stejnopisů se zaměstnanci předává – i on si tedy může vést o svých dobách pojištění vlastní průběžnou
evidenci.
Co dělat, když chybí doba pojištění
Jde-li o dobu, která byla získána, avšak v ČSSZ o ní chybí záznam, je vhodné, aby se pojištěnec obrátil nejprve
na svého tehdejšího zaměstnavatele, upozornil na pravděpodobné nesplnění jeho zákonné povinnosti v oblasti
evidenčních listů a požádal jej o zaslání evidenčního listu ČSSZ.
Není-li tento postup možný, například proto, že zaměstnavatel s ním odmítá v této záležitosti spolupracovat nebo
proto, že již neexistuje, může se pojištěnec obrátit na OSSZ příslušnou podle místa útvaru zaměstnavatele, ve kterém
je (byla) vedena evidence mezd. OSSZ u zaměstnavatele sama zabezpečí splnění jeho povinnosti, případně, není-li to
možné, zahájí řízení o převzetí plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců u
zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění. OSSZ rovněž může pomoci při zjištění
adresy archivu u zaniklých zaměstnavatelů, případně poradit, jakým dalším možným způsobem lze při podání žádosti o
důchod chybějící dobu zaměstnání prokázat.
Chybí-li potřebná doba pojištění proto, že ji zatím pojištěnec nezískal, je možné ji v některých případech
tzv. doplatit dobrovolným důchodovým pojištěním. Od 1. ledna 2010 se rozšířil okruh tzv.
kvalifikovaných důvodů, pro které může účast na dobrovolném důchodovém pojištění trvat na základě podané přihlášky
bez časového omezení. Nově přibývá jakékoliv studium po roce 2009 (bez ohledu na to, zda již
uplynulo prvních šest let studia po dosažení věku 18 let nebo nikoliv), dále doba pobytu v cizině, po kterou osoba
následuje svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR a dále doba, po kterou byla osoba
poslancem Evropského parlamentu. (Dosud to bylo studium po uplynutí prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let,
nezaměstnanost, dlouhodobá dobrovolnická služba, zaměstnání v cizině a činnost na území ČR ve prospěch zahraničního
zaměstnavatele.)
Účast na dobrovolném důchodovém pojištění bez uvedení důvodu je možná v celkovém rozsahu nejvýše 10 let
v rámci celého života pojištěnce, za dobu přede dnem podání přihlášky pak nejvýše
v rozsahu 1 roku. To znamená, že například dne 1. 4. 2010 se nelze přihlásit k pojištění „bez
uvedení důvodu“ za rok 2002, ale až nejdříve pro období od 1. 4. 2009.
Dobrovolného pojištění obecně mohou být účastny pouze osoby starší 18 let. Pokud se lidé rozhodnou,
že si budou platit dobrovolně důchodové pojištění, platí ho vždy za celé kalendářní měsíce. Minimální měsíční
výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2010 činí 1 660 Kč,
tj. 28% z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2010.
ČSSZ tak chce upozornit na skutečnost, že na ústředí ČSSZ a její pracoviště v celé republice se obrací stále
více lidí s žádostí o vysvětlení, proč jim nevznikl nárok na důchod. Důvod bývá v těchto
případech často jednoznačný: nesplnili zákonnou podmínku potřebné doby pojištění.