Debata makroekonomů předcházela galavečeru, který uspořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky ku příležitosti Dne podnikatelů ČR dne 7. listopadu 2024 v pražském hotelu Ambassador – Zlatá husa.
K debatnímu stolu zasedli spolu s předsedou představenstva AMSP ČR Josefem Jarošem významní čeští ekonomové Petr Bartoň (hlavní ekonom skupiny Natland), Lukáš Kovanda (hlavní ekonom Trinity Bank) a Miroslav Singer (bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding). Debatu moderoval Bohumil Klepetko (Česká televize).
Z jeden a půl hodinové diskuse je těžké něco vybrat. Velký zájem účastníků i těch, kteří přijít nemohli, nás navedl k myšlence, že příští rok uděláme z tohoto setkání záznam.
Letos tedy alespoň několik postřehů:
V úvodu byla mimo jiné v souvislosti s otázkou financování malých a středních podniků a generační výměny v rodinných firmách zmíněna i otázka daňového znevýhodnění zaměstnaneckých akcií, které v našich podmínkách znamená ztížení využití této metody pro stabilizaci manažerských i zaměstnaneckých struktur podnikatelských subjektů. Především však diskutující připomenuli problém s nižší dostupností bankovních úvěrů pro malé a střední firmy vlivem obtížné možnosti poskytnout finančním domům patřičné záruky. Což by bylo možné změnit posílením praxe Národní rozvojové banky v této oblasti.
Velká pozornost byla během diskuse věnována problematice dopadů boje s klimatickými změnami na české podnikatele. Byl připomenut problém ESG a obrovské administrativy, které v této souvislosti hrozí primárně sice velkým společnostem, ale postupem času i středním a malým podnikům. Podobně také dopady Green Dealu byly diskutujícími hodnoceny velmi kriticky.
V poznámce z publika pak v závěru zaznělo, že prakticky všichni kandidáti do Evropského parlamentu v českém prostředí i značná část v evropském kontextu naznačovala ochotu revize klimatické evropské politiky. Na to nicméně Miroslav Singer poznamenal, že volební většina občanů Unie rozhodla způsobem, který nějaké větší změny v dosavadním směřování neslibuje a že od Evropské komise ve složení, jaké bylo v danou chvíli diskutováno, nelze posun očekávat.
Připomenuta byla také tak zvaná Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti ekonomiky EU, která ke srovnání jejího stavu a vývoje využívá především Čínu a USA. Pouze zmíníme, že pro zájemce je v AJ k dispozici ZDE.
V jisté nadsázce zmínil Lukáš Kovanda graf z této zprávy, který interpretovat tak, že jedinou oblastí, ve které Evropa předčila Spojené státy v otázce růstu produktivity práce, byl veřejný sektor (Public administration, nejlépe veřejná správa) s tím, že v se tento výsledek pravděpodobně měří množstvím vyprodukovaných směrnic. Řadu účastníků tento příměr zaujal, dali jsme si tedy tu práci a příslušný graf nalezli.
Srovnání je to skutečně zajímavé, pro Evropu nelichotivé, avšak přece jenom se jednalo o interpretaci příliš jednoznačnou. Rychlejší růst produktivity zaznamenala EU oproti USA přece jenom ve více oblastech, avšak nelze než souhlasit s tím, že položce Public administration je rozdíl ve prospěch EU největší. Draghiho zpráva bohužel neobsahuje k této konkrétní věci detaily (ostatně Mario Draghi graf převzal z jiné publikace), takže nejsme schopni vyložit, jak byl rozdíl změřen. Každopádně graf přikládáme, je to pro Evropu nesporně téma k velkému zamyšlení.
