AMSP ČR byla oslovena ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ve věci apelování na podnikatelskou sféru ke zveřejňování informací podnikatelů a firem ve Sbírce listin. Tato výzva rozpoutala v asociaci bouřlivou diskusi mezi členy, a proto si dovolujeme zveřejnit názory podnikatelů v této věci souhrnně, které byly rovněž postoupeny zmíněnému resortu.
Troufáme si tvrdit, že je doslova českým unikátem zveřejňování detailních hospodářských výsledků ve Sbírce listin, jenž v některých oborech způsobuje seriózní potíže ve smyslu konkurenceschopnosti. Jistě, jsou firmy, které zveřejnění výsledků mohou považovat za prestižní záležitost, ale ve většině vysoce konkurenčních oborů je to nevítané, a tyto informace se stávají prostředkem konkurenčního boje. Navíc jsou v tomto české firmy znevýhodněny oproti zahraniční konkurenci, neboť podobně podrobná data o zahraničních firmách volně dostupná nejsou.
Z kompletních výkazů, jež česká firma musí vyvěsit na internet (Sbírka listin), lze totiž snadno vyčíst, jaké má firma úvěrové zatížení, kolik platí svým zaměstnancům, s jakou marží pracuje atd., a z toho pak lehce odvodit, jak dlouho například vydrží konkurenční tlak, snížené či „dotované“ ceny apod.
Požadavek na zveřejňování citlivých obchodních dat na internetu (ve Sbírce listin) lze považovat za neseriózní minimálně ze dvou důvodů:
1/ stát přece tyto veškeré údaje má jako součást daňového přiznání, poplatník nic nezatají
2/ není jasné, komu tedy mají citlivé hospodářské výsledky na internetu sloužit, kdo je ta cílová skupina? Jde o oslabování konkurenceschopnosti českých firem vůči konkurenci, zejména té zahraniční.
Absurdní je situace zejména u mikrofirem, např. u jedno-členného s.r.o., kdy si na jedné straně v Obchodním rejstříku (OR) přečteme jméno, bydliště a datum narození statutárního zástupce, a překlikem do Sbírky listin též majetek dané osoby, kolik peněz leží na účtu apod. V této podobě je český OR skutečným unikátem.
Můžete nám argumentovat ve dvou směrech:
1/ transparentností – ta je ovšem k ničemu, má-li poškozovat české firmy, které pak méně vydělají – tj. zaměstnají méně lidí – a odvedou méně daní. Je otázkou vůči komu mají být firmy transparentní, pokud
a/ nežijí na státních zakázkách,
b/ nejsou obchodovány na burze,
2/ zjištěním dlužníků – tam je pak otázka k čemu má být insolvenční rejstřík? Ale proč svlékat do naha firmy, které platí daně a odvody (a to stát velmi dobře ví, protože ten veškeré výsledky a výkazy dostane). Sumasumárum: souhlasíme se zveřejněním dlužníků, jako varováním pro poctivé obchodní partnery (když dluží státu odvody, těžko dostojí svým závazkům v obchodním styku), ale s tím nemá Sbírka listin nic společného.
Závěrem podotýkáme, že se toto netýká veřejně obchodovaných firem – tam je zveřejňování kompletních hospodářských výsledků pochopitelně zcela na místě.