Každý plátce DPH, konkrétně příjemce zdanitelného plnění, by měl být na pozoru před potenciálním rizikem, které by mu mohlo nastat z důvodu nespolehlivosti dodavatele, a to ve věci neodvedení DPH správci daně za poskytnuté plnění. Zákon o dani z přidané hodnoty specifikuje případy, kdy se odběratel stává ručitelem za neodvedenou daň z přidané hodnoty z přijatého zdanitelného plnění.
Odběratel přijatého plnění dle zákona ručí za neodvedené DPH v případě, kdy mohl vědět nebo věděl, že DPH související s přijatým zdanitelným plněním nebude dodavatelem s velkou pravděpodobností zaplaceno v plné výši správci daně. Odběratel ručí také v situacích, kdy tušil nebo mohl tušit, že se dodavatel dostal či dostane do postavení, kdy nebude schopen zaplatit daň.
V zákoně jsou vymezeny podmínky týkající se podoby úplaty za zdanitelné plnění ve vztahu k ručení za nezaplacené DPH. Odběratel se stává ručitelem za neodvedené DPH poskytovatelem plnění konkrétně v takových situacích, kdy je úplata:
- odlišná od ceny obvyklé bez ekonomického odůvodnění;
- poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko;
- poskytnuta zcela nebo zčásti virtuálním aktivem podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
- úplata, která překračuje o dvojnásobek limit stanovený zákonem pro umožnění plateb v hotovosti a je poskytnuta zcela nebo zčásti na jiný účet než na účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je zveřejněn správcem daně.
Dále ručí příjemce za nezaplacené DPH u plnění poskytnutého obchodním partnerem, který je veden jako nespolehlivý plátce. Odběratel ručí i za plnění spočívající v dodání pohonných hmot distributorem pohonných hmot, a to v situaci, kdy není o poskytovateli pohonných hmot zveřejněna skutečnost, že je registrován jako distributor pohonných hmot podle příslušného zákona.
Výše uvedené je pak vhodné rozšířit také o pohled Nejvyššího správního soudu, který se k této problematice vyjádřil v několika pozitivních rozsudcích. V nich jmenovaný soud zamítl možnost ručení za nezaplacenou daň při naplnění některé ze zákonem stanovených podmínek. Dle správních soudů musí být splněn tzv. vědomostní test. Například v minulosti se řešil případ, kdy byla úplata za poskytnuté plnění uhrazena bezhotovostním převodem na zahraniční účet dodavatele, příjemce plnění byl vyzván správcem daně k ručení, aniž by bylo přihlíženo ke skutečnosti, zda daňový subjekt mohl vědět o podvodném jednáním obchodního partnera. Nejvyšší správní soud po přezkoumání daného případu rozhodl ve prospěch odběratele, a zrušil ručitelství za neodvedenou DPH. Dle rozhodnutí soudu nebyly naplněny další okolnosti, ze kterých by bylo zřejmé, že příjemce plnění věděl, či vědět mohl a měl, že dodavatel neodvede DPH za poskytnuté plnění. Jedná se o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. 5 Afs 78/2017-33.
Zvláštní způsob zajištění daně
Zákon nabízí pro odběratele určitou ochranu, a to v podobě konečného zbavení se potenciální hrozby ručení za neodvedenou DPH. Jedná se o možnost využití tzv. zvláštního způsobu zajištění daně, který znamená, že daň za přijaté plnění je bez vyzvání uhrazena odběratelem rovnou správci daně nikoli poskytovateli plnění. Úhrada daně musí být provedena na účet místně příslušného finančního úřadu dodavatele. Tento preventivní postup může příjemce plnění využívat neomezeně, ovšem nesmí být vyzván správcem daně jako ručitel k úhradě nezaplaceného DPH.
Článek pro Vás připravila PKF APOGEO Group, SE
