Praha, 6. dubna 2022 – Do České republiky od začátku ruského útoku na Ukrajinu uprchlo před válkou na 300 tisíc lidí. Příliv uprchlíků sice slábne, číslo přesto nemusí být konečné. Nejnovější odhady hovoří až o dvojnásobku. Převládají mezi nimi ženy a děti, je ale pravděpodobné, že za některými z nich dorazí i muži. Vracet se budou i ti, kteří opustili svou práci v ČR a odjeli bránit vlast před agresory.
„Můžeme předpokládat, že třetina uprchlíků u nás zůstane i po ukončení války. Znamená to šanci trvale získat kvalifikované a relativně snadno integrovatelné pracovníky,“ říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Josef Jaroš.
Podle něj se tak dá očekávat, že se do pracovního procesu postupně zapojí na 150 tisíc lidí. Je ale otázkou, do jaké míry se podaří využít jejich kvalifikaci a dosavadní pracovní zkušenosti.
Přes půl milionu nových pacientů
Například ve zdravotnictví podle Jana Rechnovského, HR konzultanta ze společnosti PKF Apogeo, chyběly už před invazí řádově stovky lékařů a tisíce zdravotních sester. „Potřeba vyšetřit přes půl milionu nových pacientů může výrazně zhoršit dostupnost zdravotní péče v celé ČR,“ varuje Rechnovský, hned ale dodává: „Mohli by se o to postarat zdravotníci z Ukrajiny, kdyby k tomu ovšem ministerstvo vytvořilo příslušné podmínky.“
Mohl by to pro ně být odrazový můstek pro další profesní kariéru v Česku. „Pokud jde o prokázání odbornosti, stačilo by prozatím umožnit složení zkoušky v angličtině nebo ruštině a pro zkoušku v češtině nastavit reálnou lhůtu, například tři roky,“ říká Rechnovský. Poukazuje přitom i na to, že univerzálním odborným dorozumívacím jazykem v medicíně je latina.
Jazyková bariéra problémem není
Jazykovou bariéru nepovažují za nepřekročitelnou ani podnikatelé z oboru gastro. „Uprchlíky vítáme a umíme je hned poslat obsluhovat. Jazyková bariéra sice existuje, ale hosté jsou nyní vůči Ukrajincům vstřícnější, tak to jde,“ konstatuje Luboš Kastner, člen představenstva AMSP ČR. „Ukážou v jídelním lístku, co chtějí, a Ukrajinka to namarkuje do systému nebo restaurace vymyslí proces zaškolování. Naučíme je třeba pět frází,“ popisuje Kastner, který je zároveň spolumajitelem firmy Hospodská, kam patří pět velkých plzeňských restaurací a jedna obří restaurace v Praze – Červený Jelen.
Ukrajinci byli dosud z cizinců druhou nejsilnější pracovní silou v Česku hned po Slovácích. Na konci loňského roku jich u nás bylo podle Ředitelství služby cizinecké policie zaměstnáno téměř 197 tisíc. Většina z nich pracovala v roce 2020 ve zpracovatelském průmyslu, administrativě, stavebnictví, obchodu a dopravě.
„Zaměstnavatelé mohou k vyhledávání pracovníků mezi uprchlíky využívat například platformu, kterou vytvořila agentura CzechInvest. Na druhou stranu tato platforma přináší ukrajinským zájemcům záruku solidních a prověřených zaměstnavatelů, členů AMSP ČR a několika málo dalších organizací, kteří nabízejí uprchlíkům solidní práci. Jde o web jobs4ua.cz, který je propojený i s hlavním informačním webem nasiukrajinci.cz,“ připomíná generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.
Legislativní rámec
- OD 21. 3. platí tzv. Lex Ukrajina na základě Rozhodnutí Rady (EU) 2022/382.
- Lex Ukrajina reaguje na spuštění institutu dočasné ochrany a nastalou situaci a upravuje zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců a další zákony, aby umožnil pružnější reagování na velký počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny.
- V praxi přináší pracovní povolení na 1 rok, které může být o další rok prodlouženo
- Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) budou vnímáni jako lidé s trvalým pobytem a budou mít volný vstup na trh práce. Zaměstnavatel musí o jejich nástupu do zaměstnání pouze informovat krajskou pobočku ÚP.
- Zaměstnavatel tedy nemusí nahlašovat volné místo do centrální evidence a nemusí čekat měsíc, jak je to obvyklé v případě zaměstnanecké karty, zda se místo obsadí uchazečem o zaměstnání z řad domácí pracovní síly.
- Zatím není jasné, jestli držitel dočasné ochrany bude moci zažádat následně zažádat o Zaměstneckou kartu bez nutnosti odcestovat zpět na Ukrajinu
Nabídka pracovních míst se nepotkává s dlouhodobou poptávkou
- Chybí řada mužských profesí ve výrobě, průmyslu a stavebnictví (jeřábníci, montážníci, vazači, stavební dělníci apod. Domů odjelo na 50 000 Ukrajinců z ČR a dalších 100 000 nenastoupí během Velikonoc kvůli válce tak, jak se původně plánovalo (mechanici, svářeči, obsluha CNC strojů)
- Nabízí se pracovní síla ženská – spíše do služeb, trh je přesycený nekvalifikovanou pracovní silou
- Výhodu může mít mladá generace, která mluví anglicky – uplatnění spíše ve větších městech
- Seniorní generace – nejobtížnější zařazení – neumí latinku, tedy nepřečte si vůbec nic, ani názvy ulic, firem, mapu…
- ALE firmy mohou i nadále poptávat na kvalifikovanou práci Ukrajince – muže, kteří neodcestovali na Ukrajinu a pracují zde, jde pomaleji, ale lze. Je možno vybírat ze tří skupin:
- Ti, co jsou zde na zaměstnanecké karty
- Ti, co mají 90denní víza a budou prodlužovat
- Pracují zde a chtějí změnu zaměstnavatele
- Solidní agentury práce umí najít zaměstnání i pro páry
- Některé firmy poskytují raději sdílená místa než zkrácené úvazky, kdy si maminky Ukrajinky navzájem hlídají děti
Dosavadní zkušenosti personalistů, které se mohu změnit
- Přestože Ukrajina udělala v posledních 10 letech velký posun, stále existují významné kulturní rozdíly
- Ukrajinci mají obecně problém s přijímáním osobní odpovědnosti
- Často slíbí mnohem více, než mohou dodržet
- Nijak se nehrnou do smluvních vztahů
- Pokud nemají na výběr, smlouvu podepíší, ale existuje značné riziko neplnění
- Pracovní tlak řeší často tak, že zmizí a přestanou komunikovat
- Ukrajinští pracovníci jsou neprůbojní
- Neradi vystrkují „hlavu z davu“
- Nevyplácí se očekávat od nich samostatný kreativní postup řešení
Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2022-04-06-AMSP PKF Apogeo pracovníci z Ukrajiny