Pokud zaměstnanec požádá zaměstnavatele v souvislosti s povodní o volno, jaké má nároky? Pokud zaměstnanec
odstraňuje následky povodní na vlastní nemovitosti nebo jiném svém majetku, tak mohou nastat dvě situace:
osobní překážka v práci nebo překážka v práci z důvodu obecného zájmu.
a) pokud zaměstnanec takto činí pouze ve svém vlastním zájmu, aby ochránil svůj majetek, jde o jeho důležitou
osobní překážku v práci, při níž mu zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady
mzdy nebo platu (tzv. neplacené volno). Zaměstnanec se však může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto
zameškanou dobu napracuje. Právo na poskytnutí náhrady mzdy nebo platu při této překážce
v práci může v souladu s § 2 odst. 2 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) vyplývat z kolektivní smlouvy, ze
smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo z vnitřního předpisu zaměstnavatele.
V této souvislosti lze uvést, že pokud by zaměstnavatel měl neodůvodněné námitky proti poskytnutí pracovního volna k
zařízení důležitých osobních nebo majetkových záležitostí, platí obecné výkladové pravidlo uvedené v § 14 odst. 1
zákoníku práce, podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu
zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
Znamená to tedy, že zaměstnavatel by měl v případě postižení svých zaměstnanců povodněmi přihlížet k jejich
oprávněným zájmům, tj. umožnit jim odstranění či zmírnění následků povodní.
b) pokud zaměstnanec odstraňuje následky povodně na svém majetku, ale současně jde o veřejný zájem
(ohrožení sousední stavby zřícením, hygienické důvody), jde o překážku v práci z důvodu obecného
zájmu podle § 202 zákoníku práce, při níž mu náleží pracovní volno. V tomto případě platí, že
zaměstnanec je povinen existenci této překážky (plnění této povinnosti) zaměstnavateli prokázat (např. potvrzením od
obecního úřadu, od policie, od Hasičského záchranného sboru České republiky apod.). Náhrada mzdy nebo platu od
zaměstnavatele zaměstnanci nepřísluší, pokud se mezi sebou nedohodnou jinak. Právo na poskytnutí náhrady mzdy nebo
platu při této překážce v práci může být v souladu s § 2 odst. 2 zákoníku práce založeno kolektivní smlouvou,
individuální smlouvou uzavřenou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele.
Jestliže zaměstnanec pomáhá při odstraňování následků povodní jiné právnické nebo fyzické osobě, a
tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby, je zaměstnavatel povinen poskytnout tomuto zaměstnanci pracovní volno v
nezbytně nutném rozsahu. Poskytování osobní pomoci by nemělo být živelné, ale mělo by být určitým způsobem
organizováno. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti podle § 202 zákoníku
práce. Při všech překážkách v práci na straně zaměstnance platí, že skutečnost, že šlo opravdu o překážku v práci (v
tomto případě z důvodu výkonu občanské povinnosti) a délku jejího trvání prokazuje zaměstnanec zaměstnavateli.
Pokud je zaměstnanci překážka v práci předem známa, musí její existenci zaměstnavateli oznámit. Není-li mu překážka v
práci předem známa, musí překážku v práci zaměstnavateli oznámit bez zbytečného průtahu. Zaměstnavatel může v souladu
s § 2 odst. 2 zákoníku práce poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu tehdy, jestliže to vyplývá
z kolektivní smlouvy, nebo ze smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo z vnitřního předpisu
zaměstnavatele.
Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy (tzv. neplacené volno) k zařízení
důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí. Zaměstnanec se může v těchto
případech se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje. Právo na pracovní volno s náhradou mzdy
má zaměstnanec jen tehdy, je-li to stanoveno v kolektivní smlouvě, jiné smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a
zaměstnavatelem nebo ve vnitřním předpisu.
I v tomto případě platí výkladové pravidlo uvedené v § 14 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož výkon práv a povinností
vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného
účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
Zdroj: MPSV, 25.5.2010