I když je česká ekonomika převážně exportně orientovaná, více než třetinu jejího výkonu tvoří i domácí poptávka. Bohužel, v minulých letech jsme byli svědky stále vyššího podílu dovozového zboží na českém trhu. České, většinou kvalitnější, produkty byly vytlačovány levnější zahraniční konkurencí, převážně z asijských zemí. Kromě negativního dopadu na českou ekonomiku má tento trend ještě jedno významné riziko: zvyšující se podíl nejen nekvalitních, ale i nebezpečných výrobků na trhu. V poslední době se ale zdá, že si domácí spotřebitel začíná uvědomovat, že se levné šunty z dlouhodobého hlediska nevyplatí. Že by se blýskalo na lepší časy?
Přestože český zákazník dlouhodobě považuje tuzemské výrobky za kvalitní, v posledních 10-15 letech upřednostňoval před kvalitou nízkou cenu. Proto celou dobu rostl dovoz spotřebního zboží, přičemž velmi podstatnou část tvoří nejlevnější výrobky dovážené zejména z Asie.
Neustále rostoucí počet kauz s nebezpečnými a nekvalitními výrobky ale začíná zájem zákazníků pomalu obracet ke kvalitě. “ Nejrychleji se tento trend projevuje u potravin, kde se zákazníci začínají vracet ke kvalitním českým produktům. V tomto snažení jim hodně pomáhá značka Klasa, kterou se snaží získat stále více kvalitních českých potravin,“ komentuje poslední vývoj nákupních preferencí Jan Taraba, ředitel Národního informačního střediska podpory kvality.
Příklon ke kvalitě ale začíná být patrný i u spotřebních výrobků a služeb. Pravidelná varování ČOI, která na trhu prakticky denně nachází nové a nové nebezpečné výrobky, které obsahují jedovaté chemikálie, karcinogeny a alergeny, nebo prostě ohrožují zdraví či život svojí mizernou mechanickou či elektrickou konstrukcí, donutily spotřebitele začít přemýšlet jinak: Vyplatí se ušetřit pár korun a kvůli tomu ohrozit to nejcennější co máme, tedy zdraví a život?
Ale ani zákazník, který se rozhodne nakoupit kvalitu, nemá v českých obchodech na růžích ustláno. Nabídka je široká, ale poznat skutečnou kvalitu není vůbec snadné. Přitom čeští podnikatelé mají k dispozici nástroje, jak zákazníkům dokladovat špičkovou kvalitu svých produktů.
„Výrobci a dodavatelé služeb by měli více využívat dobrovolnou certifikaci, jako je třeba značka Czech Made v Programu Česká kvalita. Co jiného by mělo přivést zákazníky zpět k českým produktům, než značka garantující nadstandardní kvalitu kontrolovanou nezávislou zkušebnou, ověřování spokojenosti zákazníků a dodržování kvality v průběhu času?“ klade klíčovou otázku Jan Taraba.
Zatímco u našich sousedů má dobrovolné značení velkou tradici a například u německých spotřebitelů hrají značky kvality při nákupu významnou roli, čeští výrobci zatím tento nástroj využívají minimálně. Přitom při správném využití může jít o velmi silný marketingový nástroj. Například pomocí značky Czech Made mohou dát podnikatelé zákazníkům záruku vysoké a trvalé kvality své produkce. Navíc, značka Cech Made je jednou z prvních značek, které byly přijaty do vládního programu Česká kvalita, takže garance její věrohodnosti je zaštítěna i usnesením vlády. Tím se zásadně odlišuje od různých podvodných pseudoznaček, které si vytváří výrobci a obchodníci za účelem matení spotřebitelů.
Návrat zákazníků ke kvalitě je i na českém trhu možný. Je ale třeba, aby se domácí firmy přestaly bát nezávislého posouzení kvality svých výrobků a služeb a aby sami vychovávaly zákazníky ke kvalitě. Jen tak budou mít naději znovu obsadit tu část trhu, kterou dnes okupují méně kvalitní dovozy. Pokud se podaří komunikovat směrem k zákazníkům rozdíl v přidané hodnotě, kterou kvalitní české produkty nabízí, může z návratu zákazníka k domácímu zboží těžit celá společnost. Značka Czech Made a logo programu Česká kvalita je pro tuto komunikaci ideálním nástrojem. Čím více výrobků a služeb bude mít svoji kvalitu garantovanou touto značkou, tím větší bude povědomí o značce, tím širší možnost výběru bude mít zákazníka tím větší bude mít motivaci oceněné produkty vyhledávat.
Více informací na: http://www.sokcr.cz/
Na slavnostním Večeru s Českou kvalitou přebírá ocenění Czech Made z rukou senátora Tomáše Jirsy finanční manažer společnosti SaM Silnice a mosty Jiří Berka