Vývoj malých a středních podniků v období 2010 2019, resp. 2020

Praha, 1. července 2021. AMSP ČR zveřejňuje aktuální analýzu vývoje malých a středních podniků v letech 2010-2020.

Příloha – analýza 

Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
 Zdroj dostupných statistických dat k 31. 12. 2020, příp. k 31. 12. 2019: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR,
 Český statistický úřad

Obsah:

  1. Vývoj počtů malých a středních podniků1) v ČR 2015 – 2020
  2. Vývoj počtů malých a středních podniků v jednotlivých krajích ČR a jejich podíl na celkovém počtu ČR (2015 – 2020)
  3. Struktura národního hospodářství podle velikosti subjektů a převažující činnosti (k 31.12.2019)
  4. Srovnání některých ekonomických ukazatelů malých a středních podniků v období 2010 – 2019

Srovnání počtu MSP v jednotlivých krajích ČR

 

Ze statistických údajů lze zjistit počty MSP v jednotlivých krajích ČR, nicméně je nutno brát v úvahu, že vlivem rozdílné velikosti krajů, jejich počtů obyvatel a ekonomické struktury mají tyto počty MSP pouze relativní srovnatelnost.

Nejpočetnějšími podnikatelskými subjekty jsou podnikatelé bez zaměstnanců (převážně OSVČ) a malé podniky do 19 zaměstnanců.

Nejvyšší počet podnikatelů bez zaměstnanců je v Praze (196 237), ve Středočeském kraji (134 755) a Jihočeském kraji (105 105); nejmenší počty jsou naopak v Karlovarském kraji (20 397), v Libereckém kraji (37 788) a kraji Vysočina (43 463).

Nejvíce MSP ve skupině 1-5 zaměstnanců působí v Praze (53 048), Středočeském kraji (19 358) a v Jihomoravském kraji (23 571).

Nejmenší počty MSP ve skupině 1-5 zaměstnanců jsou v Karlovarském kraji (4 280), kraji Vysočina (6 929) a Libereckém kraji (6 509).

Skupina MSP 6-9 zaměstnanců je nejvíce zastoupena v Jihomoravském kraji (3 547) dále v Praze (2 753) a Středočeském kraji (2 753). Naopak nejméně MSP ve skupině 6-9 zaměstnanců je v Karlovarském kraji (634), v Libereckém kraji (920) a v Kraji Vysočina (1 171).

Skupina MSP 10-19 zaměstnanců je v regionech mezi všemi MSP stále relativně silně zastoupena. Nejvíce podniků je v Praze (6 136), v Jihomoravském kraji (3 220) a Moravskoslezském kraji (2 330). Nejméně podniků této skupiny je v Karlovarském kraji (548), v Libereckém kraji (872) a v Kraji Vysočina (1 013).

Ve skupině podniků s 20-24 zaměstnanci je nejvíce takových podniků v Praze (1 323), v Jihomoravském kraji (680) a ve Středočeském kraji (583). Nejnižší počty podniků této skupiny jsou evidovány v Karlovarském kraji (113), Libereckém kraji (198) a v Kraji Vysočina (192).

Skupina podniků s 25-49 zaměstnanci je nejpočetnější v Praze (2 718), v Jihomoravském kraji (1 500), a ve Středočeském kraji (1 237). Nejméně je podniků této skupiny v Karlovarském kraji (267), v Libereckém kraji (400) a v Kraji Vysočina (562).

Skupina podniků s 50-99 zaměstnanci je nejpočetnější v Praze (1 627), v Jihomoravském kraji (822) a ve Středočeském kraji (706). Nejméně je podniků této skupiny v Karlovarském kraji (183), v Libereckém kraji (287) a v Kraji Vysočina (335).

Nejvíce podniků ve skupině 100-199 zaměstnanců je v Praze (857), v Jihomoravském kraji (366) a ve Středočeském kraji (324). Naopak nejméně jich sídlí v Karlovarském kraji (74), v Libereckém kraji (146) a v Pardubickém kraji (136).

Střední podniky s 200-250 zaměstnanci jsou tradičně nejvíce usazeny v Praze (160), dále v Jihomoravském kraji (65) a v Moravskoslezském kraji (58). Nejmenší počty těchto podniků jsou v Libereckém kraji (10), v Karlovarském kraji (14) a v Kraji Vysočina (27).

Ve všech krajích, s výjimkou Karlovarského, došlo v období let 2015 – 2020 k mírnému zvýšení počtu MSP. Největší přírůstek počtů MSP v tomto období zaznamenala Praha (119,8 %) a Středočeský kraj (111,9 %), dále Olomoucký kraj (109,2 %) a Moravskoslezský kraj (108,4 %). V Karlovarském kraji došlo k poklesu počtu MSP o 2,2 % a k velmi malému vzrůstu počtu MPS došlo též v Plzeňském kraji o 4 % a v Ústeckém kraji o 5 %.

 

Největší počty registrovaných ekonomických subjektů v roce 2019 byly registrovány v sektorech velkoobchod a maloobchod, v profesní, vědecké a technické činnosti a ve stavebnictví. Obdobně největší počty jsou rovněž v případě těchto sektorů a subjektů nezaměstnávajících žádné další osoby, tj. převážně OSVČ bez zaměstnanců. Velký počet malých podniků se rovněž angažuje v sektoru ubytování, stravování a pohostinství. Pokud jde o střední podniky, nejvíce jich podniká v sektorech vzdělávání, velkoobchod a maloobchod a stavebnictví.

Největší růst počtu podniků v období 2010 – 2019 byl zaznamenán u sektoru informačních a komunikačních služeb – 49,6 %. V ostatních sektorech byly přírůstky počtů podniků nepoměrně nižší (průmysl 12,8 % a stavebnictví 5,6 %). V sektorech obchod, doprava a skladování a ubytování a stravování došlo k marginálním snížením počtů podniků (-0,8 %, resp. -1,6 % a -1,6 %).

 

Srovnání mezd (bez OON-statní osobní náklady) MSP
v sektorech národního hospodářství – data dostupná pouze k 31. 12. 2019
 (1-250 zaměstnanců, hlavní skupiny NACE, tis. Kč)

Největší přírůstek mezd v období 2010 – 2019 si připsal sektor ubytování a stravování – 72,2 %, téměř stejného výsledku dosáhl sektor dopravy a skladování (71,7 %). Nejnižší růst mezd v tomto období si mohl připsat sektor stavebnictví – 16,7 % s tím, že v roce 2015 byla úroveň mezd dokonce o 10,1 % nižší, než v roce 2010.

 

Srovnání počtů zaměstnaných osob MSP v sektorech národního hospodářství
 (1-250 zaměstnanců, hlavní skupiny NACE, tis. osob)

Největší přírůstek tržeb v období 2010 – 2019 byl registrován u sektoru informační a komunikační služby – 82,9 %. Rovněž sektor ubytování a stravování zaznamenal vysoký přírůstek tržeb – 59,5 %. Nejnižší přírůstek v tomto období je zaznamenán u sektoru stavebnictví – 20,3 %; v tomto sektoru došlo dokonce k poklesu tržeb mezi roky 2010 a 2015 o 8,5 %.

Srovnání výkonů MSP v sektorech národního hospodářství
 (1-250 zaměstnanců, hlavní skupiny NACE, mil. Kč)

Největší přírůstek tržeb v období 2010 – 2019 byl registrován u sektoru informační a komunikační služby – 82,9 %. Rovněž sektor ubytování a stravování zaznamenal vysoký přírůstek tržeb – 59,5 %. Nejnižší přírůstek v tomto období je zaznamenán u sektoru stavebnictví – 20,3 %; v tomto sektoru došlo dokonce k poklesu tržeb mezi roky 2010 a 2015 o 8,5 %.

 

Srovnání výkonů MSP v sektorech národního hospodářství
 (1-250 zaměstnanců, hlavní skupiny NACE, mil. Kč)

Největší přírůstek výkonů v období 2010 – 2019 zaznamenal sektor informačních a komunikačních služeb – 87,8 %. Výrazný růst výkonů zaznamenal rovněž sektor ubytování a stravování 61,2 %. Ostatní sektory dosáhly v tomto období nepoměrně nižších růstů výkonů, nejméně sektor průmyslu (19,7 %).

 

Srovnání přidané hodnoty MSP v sektorech národního hospodářství
 (1-250 zaměstnanců, hlavní skupiny NACE, mil. Kč)

Nejvyššího nárůstu přidané hodnoty v období 2010 – 2019 dosáhly MSP v sektoru informačních a komunikačních služeb – 93,9 %; vysoký nárůst rovněž zaznamenaly sektory ubytování/stravování (72,6 %) a doprava/skladování (49,7 %). Nejnižšího růstu přidané hodnoty dosáhl sektor stavebnictví (33 %).

 

Srovnání investic do dlouhodobého majetku MSP v sektorech národního hospodářství
 (1-250 zaměstnanců, hlavní skupiny NACE,  mil. Kč)

Největší přírůstek investic do dlouhodobého majetku byly v tomto období zaznamenány v sektoru informačních a komunikačních technologií (vice jak dvojnásobek), ve stavebnictví se investice zvýšily o 80 % a ubytování a stravování o 68 %. Na druhé straně byl nejmenší přírůstek investic v průmyslu – za 10 let pouze 5,6 % s tím, že v roce 2015 byl dokonce o 6,4 % nižší, než v roce 2010.

 

Závěry:

  • Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců a malých a středních podniků v letech 2015 – 2020 je charakterizován mírným soustavným růstem počtů těchto ekonomických subjektů;
  • V ČR vzrostl počet MSP v období 2015 – 2020 o 9,6 % na 1 248 763 podniků;
  • Ve všech skupinách MSP byly v tomto období největší počty MSP v Praze. Středočeský a Jihomoravský kraj byly ve většině skupin MSP svými počty hned za Prahou;
  • Nejmenší počty ve všech skupinách MSP byly naopak v Karlovarském kraji, Libereckém kraji a Kraji Vysočina;
  • V jednotlivých krajích vzrostly počty MSP v uvedeném období o 4–19,8 %, s výjimkou Karlovarského kraje, kde počet poklesl o 2,2 %;
  • Největší počty registrovaných ekonomických subjektů v roce 2019 byly v sektorech velkoobchod / maloobchod, v profesní / vědecké / technické činnosti a ve stavebnictví; na těchto počtech se zásadním způsobem podílely počty subjektů nezaměstnávajících žádné další osoby, tj. převážně OSVČ bez zaměstnanců.

AMSP ČR, 30. 6. 2021

Analýza ke stažení:
ANALÝZA – VÝVOJ POČTU MSP 2010-2020 k 30.6.2021