Bratři společně vybudovali moštárnu

Karel Gregora v restituci získal zpět sady, které v oblasti Bavorovské kotliny a Blanského lesa obhospodařovali jeho předci. Tyto sady má nyní na starosti jeho bratr Robert a Karel Gregora řeší provoz moštárny. Pěstitelská pálenice a moštárna ve Lhenicích nyní má v nabídce až osmnáct druhů ovocných šťáv. Sady se rozkládají na 30 hektarech a prim v nich hrají višně. Dále pěstují jabloně, švestky, třesně, hrušně a rybíz.

Opravdovým rájem pěstitelů ovoce je už od 19. století oblast Bavorovské kotliny a Blanského lesa. Plody z tzv. Chelčicko-lhenického regionu se dokonce pyšní chráněným zeměpisným označením Evropské unie. Jabloně, švestky nebo višně pěstovali i předci Karla Gregory ze Lhenic.  Takřka celou polovinu minulého věku z nich ale sklízelo úrodu místní zemědělské JZD. Po jeho rozpadu a restitucích si musela rodina odpovědět na otázku, jak se sady naloží.

Na to, jak těžké rozhodování to bylo, odpovídá Karel Gregora, majitel firmy. …“ Tak samozřejmě rozhodování nám ulehčilo to, že v roce asi 1994 nám JZD vrátilo sady, které v současné době obhospodařuje bratr Robert Gregora, sadař. …“  Robert má  tu výhodu, že …“ se žena v tomto oboru vyučila, takže jsme nějak postupně dali dohromady sad a začali o něj celoročně pečovat…“  Gregorovi mají dnes 30ti ha sady a v nich hrají prim višně – těch je cca 6 ha, jablek jsou 4 ha, 2 ha švestek, dále třešně, rybíz, hrušky apod.  Gregorovi mají stabilně tři zaměstnance, v sezoně přibírají brigádníky. Karel velí v provozu, Lenka v kanceláři, Robert v sadu, občas pomohou i jejich školou povinné děti. Kdo ví – třeba na práci rodičů jednou úspěšně naváží. Moštárna Karla Gregory je vybavena moderními technologiemi, její produkty jsou zcela přírodní a zachovávají si jedinečné vlastnosti místního ovoce.

Karel se zabývá především organizací sklizně ovoce a jeho zpracováním.  Základem výroby všech jejich produktů jsou jablka. K nim přidávají třeba višně, jahody, ale také rakytník nebo mrkev.  Momentálně je v nabídce 16 - 18 druhů ovocných šťáv. Jak dávají dohromady chutě?  Dle slov paní Lenky Gregorové…“to se musí hodně vychytat. My jsme si mysleli, že máme velké množství třešní, že to bude dobrý, ale třešeň je hodně mdlá a nelze ji vždy využít. Ubírání či přidávání poměrů chutí v jednotlivých šťávách je skoro alchymie a naše rodinné know-how…“

Za své výrobky získali Gregorovi už několik ocenění. Ministr zemědělství jim na základě doporučení hejtmana Jihočeského kraje udělil značku Regionální potravina. Jejich šťáva jablko-rakytník se v roce 2012 stala regionální potravinou, téhož úspěchu dosáhli v roce 2016, kombinací jablko-jahoda. Možná zabodují i se svým dalším nápadem –  jablečným vínem.[1]

Už Vás nebaví kupovat nápoje plné barviv, konzervantů, sladidel, umělých aromat či „éček“? Nebo džusy připravené z ovocného koncentrátu? Potom sáhněte po ovocné šťávě (lidově „mošt“) právě ze Lhenic. Získáte čistě přírodní produkt z vylisovaného čerstvého ovoce se zachovaným obsahem vlákniny, vitamínů a minerálů. Šťáva neobsahuje žádné konzervační látky, barviva či sladidla. Podíl ovocné šťávy tvoří 100 %. Jeden litr šťávy je získán z cca 1,4 kg ovoce. Průměrná energetická hodnota je cca 190 kJ / 100 ml, dle druhu ovoce. Chuť a aroma jednotlivých šarží nápoje se liší podle odrůdové skladby a zralosti ovoce. Proto budete pokaždé pít originál, který může chutnat nepatrně jinak. Příznačný je sediment, který není na závadu a je známkou čistě přírodního charakteru nápoje. Jablečná šťáva a její kombinace s jinými druhy ovoce nebo zeleniny obsahuje hojně vitamín C, dále vitamíny A a B, železo, ovocné kyseliny, fenolické látky, pektin a vlákninu. Je balena v 2,5 a 5 l „BAG-in-BOX“ (aseptická potravinářská folie s výpustným ventilem v papírovém kartonu). Při stáčení se k moštu nedostává vzduch a obsah tak nepodléhá rychlé zkáze (trvanlivost 1 rok od data výroby při skladování do 10 °C. Po otevření uchováte krabici ve výčepní (vodorovné) poloze v chladu (nejlépe v lednici) a spotřebovat ji můžete až do 4 týdnů po otevření - ale takhle dlouho Vám určitě tento lahodný mok nevydrží…. Obal je plně recyklovatelný).

Pěstitelská pálenice byla zprovozněna v srpnu roku 2005. Dodavatelem technologie byla DESTILA a. s. BRNO. Pálenice disponuje kotlem na 300 l kvasu a moderní rektifikační kolonou. Destiluje se zde buď kvas dovezený pěstitelem, nebo přiveze pěstitel ovoce čerstvé a my jej naložíme a necháme vykvasit u nás. Ovoce kvasí v nádržích o objemu 600 – 1000 l. Zpravidla se po vypálení ředí destilát na 50% obj. alkoholu. Po dohodě je možno ředit i jinak. Rovněž si může pěstitel nechat destilát připravit do lahví (0,5 a 1 l), nebo si ho odveze ve svých nádobách.[2]

Karel Gregora

Sídlo firmy: 384 02 Lhenice, Krumlovská 94

Datum založení: 15.6.1994[3]

tel./fax: 388 321 500, mobil: 602 834 160

www.lhenickaovocnastava.cz

email: karelgregora@centrum.cz

Máte představu o tom, kolik tun jablek je schopen sklidit zkušený česáč za jeden den?  Kolik ovoce Gregorovi denně zpracují? Jakých strojů a technologií je nutno využít pro výrobu chutných moštů? Kterým nápojem potěší milovníky vína i piva zároveň a jaká je jeho výrobní technologie, příchutě?  Podívejte se na jeden z  dílů pořadu ČT1 Toulavá kamera za rodinným stříbrem https://www.ceskatelevize.cz/porady/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem/218562221510008-stredocesky-a-jihocesky-kraj/video/

Foto z natáčení:

[1] https://www.ceskatelevize.cz/porady/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem/218562221510008-stredocesky-a-jihocesky-kraj/video/

[2] http://www.lhenickaovocnastava.cz/palenice.php

[3] Údaje byly ověřeny v databázi ekonomických subjektů ARES  6.9.2018