I přes vyhoření celé firmy se rodina Kaloudových výroby vozembouchů nevzdala

Miroslav Kalouda spolu se svými syny začal nedaleko Sokolova vyrábět vozembouchy. Firmu založili v roce 1991 a brzy produkovali desítky těchto netradičních nástrojů měsíčně. Podnik se slibně rozběhl a rodina zařadila do svého portfolia také xylofony, ozvučná dřívka či rolničky. V roce 2005 ale celá firma vyhořela. Přišli o lakovku, zásoby i polotovary. Rodina řešila, jestli se do podnikání pustí znovu od začátku, nakonec se rozhodla, že ano a o dva roky později získala cenu Tradiční výrobek roku na Sokolovsku.

Miroslav Kalouda byl tím, kdo zanechal v hudebních tradicích Kraslicka nesmazatelnou stopu. Narodil se na Moravě a rodina mu zprvu zazlívala, že v roce 1967 odešel za svým snem na druhý konec republiky, kde bylo jediné učiliště na výrobu hudebních nástrojů.  V Kraslické Amati[1] pak zakotvil už natrvalo. Ani v důchodu ale nesložil ruce do klína. Společně se svými syny se pustil do výroby neobvyklých instrumentů – VOZEMBOUCHŮ.

Proč Vozembouchy? Podle Pavla Kaloudy (spolumajitele firmy) je 60 let  v této republice nikdo profesionálně nevyráběl. Kaloudovi firmu založili v roce 1991 a brzy vyráběli desítky vozembouchů měsíčně – čímž potěšili plno muzikantů hlavně v lidových kapelách.

Vozembouch, případně ozembouch, oblastně ozembúch, dále také bambas, bumbas, bumbasa apod., je lidový rytmický hudební nástroj používaný v české lidové hudbě. Název je odvozen od způsobu hry na nástroj, kdy se zvuk částečně tvoří úderem nohou nástroje o zem. Původ nástroje je zřejmě ve středověku. Lidové tvořivosti se meze nekladou. Jedná se o různé kombinace idiofonu (činely, valcha), membranofonu (bubínek), případně chordofonu (struna). Vyvinul se možná z hudební tyče - primitivního chordofonu, protože někdy je opatřen střevovou strunou a kolíčkem pro napínání struny, přičemž rezonátor tvořil hovězí močový měchýř naplněný vzduchem. Struna se rozezvučela žíněným smyčcem a nástroj mohl sloužit jako basující doprovod. Společně s fanfrnochem se vozembouch vyskytuje nejčastěji v dudácké hudbě. Většina vozembouchů má podobu přibližně 1,7 - 2 m dlouhé dřevěné tyče o průměru asi 5 cm. V horní části je horizontálně usazen pár malých činelů, které úderem nástroje o zem vydávají charakteristický zvuk. Vertikálně pak je v dolní části (či zhruba v polovině délky) umístěna svisle tamburína (s rolničkami či bez), na kterou se hraje paličkou. Existují také varianty, kde je místo tamburíny bubínek, či dokonce valcha. Vozembouchy bývají barevně umělecky provedené a vrcholek vozembouchu mívá podobu dřevěné napodobeniny lidské hlavy, zpravidla „Turka“ s černými vousy a vlasy, čerta atd.[2]

 

Tatínek ručně soustružil všechny tvary, stál u soustruhu celý den a je to vlastně jeho výmysl – dnes bychom řekli know-how. Byly to výtvory jeho kreativity, tvořivosti a řemeslného umu.  Postupně byly do výroby přiřazovány další hudební nástroje pro školy i školky – xylofony, ozvučná dřívka, bubínky, rolničky, atd. Na to už Kaloudovým nestačila dílnička v rodinném domě, proto se stěhovali do větších prostor, přijímali zaměstnance.[3]

Zdroj: http://www.mujweb.cz/kalouda/CZ/KS3000.htm

 

Jenomže pak přišla pohroma. V roce 2005 firma kompletně vyhořela – přišli o technologické zařízení, celou lakovnu, zásoby, polotovary – všechno shořelo. Celá rodina stála před rozhodnutím, zda se po 15 letech pustit do všeho úplně od začátku, s holýma rukama. Byla to právě rodina, vztahy v ní, vzájemná podpora, láska a soudržnost, která vedla k udržení rodinné tradice. Mladí začali znovu  - vydrželi a jejich pracovitost byla v roce 2017 odměněna cenou Tradiční výrobek roku 2017 na Sokolovsku.

 

K a l o u d a a synové, spol. s r.o.

Sídlo firmy: 35801 Rotava, Příbramská 170

Datum vzniku: 1.1.1991[4]

 

Tel:        +420 777 604 961

Mobil:    +420 777 604 961

Email:    mirda.rotava@seznam.cz

www.      http://www.mujweb.cz/kalouda/CZ/KS3000.htm

 

Zajímá Vás, jak  se takový vozembouch vyrábí, co je jeho součástí a jak nakreslit hlavu čerta? Podívejte se na ČT1 pořad Toulavá kamera za rodinným stříbrem - https://www.ceskatelevize.cz/porady/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem/218562221510001-kralovehradecky-a-karlovarsky-kraj/video/631788

 

Dvaatřicet rodin, které se rozhodly vzít osud do vlastních rukou a po sametové revoluci obnovily podniky svých předků, navázaly na jejich um a tradici nebo založily své vlastní firmy, navštíví Iveta Toušlová a Josef Maršál. Premiéra  vždy každý pátek na ČT 1 v 18,25, pořad je opakován i v sobotu na ČT 1 v 9,05 hodin. Dosud odvysílané díly najdete na https://www.ceskatelevize.cz/porady/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem


Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz.

 

 

 

 

 

 


[1] Pojem Amati Kraslice znají i mnozí hudební laici. Výroba hudebních nástrojů má totiž v tomto městečku poblíž německých hranic několikasetletou tradici.

Zdroj: https://hodoninsky.denik.cz/serialy/v-kraslicich-vyrabeji-hudebni-nastroje-po-staleti.html

[2] KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Vyd. 1. Praha: Togga, 2004, 1168 s. ISBN 80-902-9121-X.

[3] https://www.ceskatelevize.cz/porady/12295318969-toulava-kamera-za-rodinnym-stribrem/218562221510001-kralovehradecky-a-karlovarsky-kraj/video/631788

[4] Údaje byly ověřeny v databázi ekonomických subjektů ARES  2.8.2018