Na farmě u Hájkových společně pracují tři generace
V rodinné farmě rodiny Hájkových z Jeníkova na Vlašimsku se do pěstování pícnin, obilí, řepky, brambor, ale i masného skotu či králíků a holubů zapojují všechny tři generace – od nejmenších dětí po prarodiče. Původně Hájkovi hospodařili na 19 hektarech pozemků, dnes se starají o 65 hektarů, postupně by ale chtěli plochu rozšířit.
Rodinná zemědělská farma Hájkových
v Jeníkově na Vlašimsku - založena 1992
Malebná farma rodiny Hájkových z Jeníkova na Vlašimsku dýchá rodinnou soudržností. Do jejího provozu, který obnáší pěstování pícnin, obilí, řepky i hlavního artiklu – brambor, na celkem 65 hektarech, chov masného skotu plemene Charolais, ale i drobného zvířectva (králíků, holubů, slepic a perliček), jsou zapojeny všechny tři generace.
Počátky zemědělského podnikání
Když se před více než dvacetišesti lety Milan Hájek rozhodl, že rodinnému statku v obci Jeníkov navrátí jeho bývalý lesk a vdechne nový život, setkal se s rozporuplnými pocity svých blízkých. V padesátých letech totiž jeho rodiče museli odevzdat vše do družstva. Výhodou bylo, že mohli na statku zůstat bydlet. To ale pan Hájek zná pouze z vyprávění svého otce…„Otec, který zažil konec soukromého hospodaření na našem statku na konci padesátých let, mě v mém rozhodnutí nadšeně podporoval. Matka, která celý život pracovala jako dojička a viděla v zemědělství jen dřinu, zpočátku vůbec radost neměla. Pro mě to však byla naprosto přirozená volba,“ vzpomíná farmář a dodává: „Naštěstí počátky mého zemědělského podnikání nebyly poznamenány problémy s vypořádáním majetku s JZD, jak jsem často slýchával od svých kolegů sedláků. Čechtické družstvo bylo velké, přitom s poměrně malým počtem podílníků, kteří se rozhodli soukromě hospodařit. Proto jsem se roku 1992 mohl začít plně věnovat sedlačině, a to na devatenácti hektarech navrácené půdy.“
Nejtěžší bylo vybavit se stroji a vybudovat budovy. Dost složité bylo i získat odbyt. Dnes se dá již jen těžko uvěřit, že líbivý a pečlivě upravený jeníkovský statek nesměl za totality více než třicet let sloužit svému účelu. Jednoduché a přitom velmi účelné hospodářské budovy vystavěné ze dřeva vytěženého ve vlastním lese navazují na původní stavení naprosto přirozeně.
Pomáhá celá rodina
Tak jako já musel za mlada tvrdě pracovat a poznal jsem, že mi to neuškodilo, chtěl jsem na svých dětech, aby také něco dělaly. Nebylo to pod nátlakem, ale učil jsem je lásce ke zvířatům a k farmě. Bylo mi mnohdy vyčítáno, že děti musí pracovat, ale myslím si, že nikomu práce neublíží. Proto jim práce na farmě nepřipadá cizí a nemají sklony k tomu, co se děje v dnešní moderní době. U Hájkových tak pracují tři generace, od nejmenších dětí po prarodiče. Potomci jsou vychováváni tak, aby uměli přiložit ruku k dílu a péče o zvířata a pozemky je bavila.[1] „Rostlinnou i živočišnou výrobu mám na starosti já společně s mladším synem, který odmaturoval na zemědělské škole a stal se mou pravou rukou. V případě potřeby rád pomůže i starší syn, většina administrativy včetně účetnictví leží na bedrech mé ženy, dcery s oblibou pečují o náš drobnochov, tedy králíky, holuby, slepice a perličky,“ vysvětluje hospodář.
Brambory – hlavní prodejní artikl
Poloha farmy – téměř na pomezí Středočeského kraje a kraje Vysočiny, ve vlašimské bramborářské oblasti, určila směr zdejší rostlinné výroby a zároveň hlavního prodejního artiklu. Brambory jsou zde pěstovány na osmi hektarech a tvoří až 70 % příjmů farmy. Část prodá farmář přímo ze dvora, zbytek je celoročně rozvážen do nemocnic, škol a školek ve Středočeském kraji. Umožňují to vhodné skladovací prostory umístěné v budově původního statku. Prodej velkým odběratelům se mu neosvědčil - řetězcům a překupníkům svoje produkty nedodává, pouze prvospotřebitelům - a tak si drží své stálé zákazníky, kterým vyhovuje vysoká kvalita a příznivé ceny.
Živočišná výroba - napřed se věnoval chovu mléčného skotu a prasat, ale s vývojem doby, kdy začal být velký zájem o hovězí maso, se rozhodl převodným křížením přejít na chov masného skotu. To bylo správné a úspěšné rozhodnutí nejen z hlediska obchodovatelnosti, ale zejména z hlediska vhodného zázemí pro zvířata, protože pastviny v okolí farmy nabízejí velkému počtu skotu vhodné podmínky k ustájení v podobě prostorného zimoviště s výběhem.
Do budoucna navýšení výměry
Původních 19 hektarů pozemků se Hájkovým podařilo koupí a pronájmem postupně rozšířit na stávajících 65, z nichž 50 je orná půda a zbytek louky a pastviny. Kromě brambor pěstují i obilniny, řepku a pícniny. Kvalitní zemědělská mechanizace jim umožňuje na další asi padesátce hektarů poskytovat služby okolním farmářům, a to zejména senážování a lisování, ale i orbu. „Kromě uvedeného rozšíření stáda masného skotu počítáme do budoucna i s navýšením výměry, rýsuje se nejen možnost pronájmu půdy, ale i její koupě,“ informuje farmář.
„Vzhledem k tomu, že farmaření je z velké části o administrativě, uvítá každý sedlák, pokud se mu v tomto směru alespoň trochu ulehčí. A to se, zejména v posledních letech, daří Asociaci soukromého zemědělství prostřednictvím Antibyrokratické komise MZe. Členství v asociaci však pro mě neznamená „jen“ pomoc při snižování přebujelé byrokracie, ale i informovanost, lepší přehled v současné legislativě a hlavně pocit, že je tu někdo, kdo se za vás pere. A v neposlední řadě partu stejně smýšlejících lidí, mezi nimiž mám spoustu přátel,“ uzavírá Milan Hájek.[2]
Aby všechny práce na polích probíhaly v pořádku a včas, rozhodl se majitel farmy investovat do zemědělské techniky. Jedním ze strojů je secí stroj Horsch Pronto 3 DC. Pro tento se rozhodla farma rodiny Hájkových především z důvodu minimální potřeby výkonu tažného prostředku. Volba padla i na obraceč píce od rakouského výrobce pícninářských strojů Pöttinger. Jedná se o 6rotorový obraceč s označením Hit 6.61. Tento stroj obrací píci v záběru šesti metrů. Na farmě tak doplňuje stávající flotilu zemědělských strojů.[3]
Dle slov pana Hájka: „Nepotřebuji ke spokojenému žití drahá auta, luxusní dovolené, atd., práce mě těší a tím může tato firma takto úspěšně prosperovat dlouhá léta, protože má pokračovatele v mých potomcích.“ Svou pílí a vytrvalostí docílil toho, že své výpěstky a maso už ani nemusí nijak nabízet, odběratelé si ho prý najdou sami.[4] Jeho snaha byla korunována tím, že získal v roce 2013 stříbrnou příčku v soutěži Asociace soukromého zemědělství „Farmář roku“, a v roce 2014 to bylo ocenění „Zemědělský hospodář Středočeského kraje“. To ho velmi těší, protože získaná ocenění považuje za nejlepší potvrzení správnosti své práce, také za velmi dobrý příklad pro své děti, které tato ocenění ale mají tak trochu i za svá.
Úspěch firmy je jednoznačně založen na rodinné tradici, dobré vizi majitele firmy, kterou dokázal svou poctivostí, houževnatostí, ale zároveň i odborností, převést v konkrétní kroky. Chování celé rodiny je příkladné pro všechny. I přesto, že mají svých povinností dost, najdou si čas i prostředky na sponzoring veřejných akcí, zapojují se do aktivit Asociace soukromého zemědělství ČR. Poskytují možnost přivýdělku při sezónních pracech, nejčastěji zaměstnávají spolužáky svých dětí a lidi ze svého okolí. Otevírají se široké veřejnosti – například prostřednictvím umožnění prohlídky farmy, vytvořením naučné stezky pro děti, spolupořadatelstvím odborných seminářů.
Generační obměna oficiálně proběhla v roce 2015. Tomáš byl zapojen do činnosti na farmě již od dětství. Získal odpovídající vzdělání na Střední zemědělské škole v Benešově, kterou ukončil v roce 2013. V roce 2013 se účastnil pobytu na farmách v Itálii v rámci programu Erasmus+. Všechny potřebné praktické zkušenosti získal při práci se svým otcem. Když dostudoval, byl přirozeným nabyvatelem farmy. Stejným způsobem jako před generační obměnou se zbytek rodiny podílí na chodu farmy, i když mladý nabyvatel již (z větší části) farmu spravuje. Díky tomu, že si pro hladké zvládnutí průběhu předání farmy najali Hájkovi poradce, začali s elektronickou evidencí, která souvisí se zemědělskou činností a značně ulehčuje zemědělcům administrativu – např. Portál farmáře, evidence pozemků (LPIS), registr hnojiv, pesticidů, osiv a také centrální evidence zvířat. Tyto evidence pomohly i při samotném předání farmy.[5]
Tomáš Hájek
Zemědělský podnikatel – fyzická osoba
datum vzniku: 18.11.2015
Sídlo: 25765 Čechtice – Jeníkov 6[6]
Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz. Zpracováno na základě zápočtové práce studentky Nikoly Zástavové do předmětu Moderní management, vyučovaného na Vysoké škole finanční a správní, a.s.
[1] https://magazin.aktualne.cz/prace-nikomu-neublizi-rika-otec-hospodarici-s-peti-detmi/r~621c90cef61411e384070025900fea04/?redirected=1495892412
[2] http://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/stribrna-pricka-ve-farme-roku-2013-farma-rodiny-hajkovych.html
[3] https://www.pekass.eu/o-spolecnosti/aktualne/jarni-stroje-z-vlasimi.html
[4] http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/zemedelec-milan-hajek-je-optimista-na-pomery-nezehra-20150130.html
[5] http://farmsuccess.tictaclab.es/assets/case_en/CZ_CZ03.pdf
[6] Údaje byly ověřeny v databázi ekonomických subjektů ARES 20.5.2018