Obnova statku se zvrtla. Dnes je včelí farmou
V obci Kopeč koupil dědeček Jany Cihlářové ve 40. letech statek. Začal zde chovat skot, prasata, koně a starali se také o padesát včelstev. O několik let později byl statek zestátněn a rodina se musela odstěhovat za hranice okresu. Hned jak to šlo, zažádal otec Jany Cihlářové o navrácení majetku a pustil se do rekonstrukce. Dnes je v areálu farmy moderní medárna a stáčírna medu. Nabídka produktů z jejich Včelí farmy je široká, od medového čokomlsu, které děti přirovnávají ke známé lískooříškové pomazánce, až po kávu v medu.
Usedlost, která svou impozantností musí uchvátit snad každého návštěvníka obce Kopeč, pochází z druhé poloviny 19. století. V roce 1947 jí zakoupil dědeček Jany Cihlářové, Ladislav Boháč, který do té doby hospodařil ve Staré Boleslavi, ale tamní statek situovaný mezi domy již nebylo možné nadále rozšiřovat. S o to větší vervou se vrhl do sedlačiny zde a věnoval se chovu skotu, prasat, koní, drůbeže, holubů a v neposlední řadě měli 50 včelstev.
„S nástupem komunistů k moci dědovi nejprve vzali zaměstnance, poté zvýšili povinné dodávky a v roce 1950 statek zestátnili. O dva roky později byla celá rodina bez náhrady vystěhována za hranice okresu. Babička, které v té době bylo 38 let, pod vlivem těchto událostí zemřela. A mého tehdy patnáctiletého otce vyhodili ze zemědělské školy,“ vypráví Jana Cihlářová. Rodina poté žila v Brandýse nad Labem, manuálně zručný otec paní Cihlářové si nakonec našel uplatnění v jiném oboru a pro rodinu postavil i krásnou chalupu v Krkonoších. „Když ji prodal a navíc si vzal milionovou půjčku, aby mohl po zažádání o restituce v roce 1992 začít opravovat rodinný statek, bylo nám jasné, že to s návratem k hospodaření myslí smrtelně vážně. Kdyby ne, nemohl by se vlastníma rukama pustit do záchrany objektů, které byly doslova v havarijním stavu, bez omítek a střech, okolí zarostlé a sloužící zbytku obce jako veřejná skládka. To byly výsledky hospodaření Státního statku Klíčany z doby, kdy pojem soukromé vlastnictví znamenal méně než nic,“ říká paní Cihlářová.
Následná přeměna statku na slušné místo k životu a podnikání trvala dlouhé roky a pokračuje dodnes. Pan Boháč se na navrácené 45hektarové výměře zaměřil na pěstování obilnin, olejnin, ale i brambor a zeleniny, v menším množství choval i prasata. Když se na statek v roce 2000 přiženil Petr Cihlář, poměrně záhy zjistil, že daný rozsah hospodaření další rodinu neuživí a rozhodl se v praxi zúročit své znalosti, které získal od svého dědy včelaře. „Brával mě, zabaleného do hadrů od hlavy až k patě, k úlům už jako malého kluka. Vysvětloval mi, jak se o včelky starat a jak vytáčet med. Tři úly jsem si s sebou přivezl i sem do Kopeče a postupně začal chov rozšiřovat. Pořídil jsem si kočovné zařízení a najednou měl včelstev několik stovek. Dnes je jejich aktuální počet při zazimování 1200, v sezóně se ale zvyšuje až o 500, ta jsou na prodej nebo na posílení produkčních včelstev. Aktuálně využíváme celkem 24 stanovišť v okruhu třiceti kilometrů,“ informuje pan Cihlář.
Vzhledem k množství včelstev a ambici vyrábět skutečně kvalitní produkci, zřídili mladí farmáři v roce 2005 v prostorách statku moderní medárnu a stáčírnu medu, kde se každoročně vyrobí několik desítek tun této sladké dobroty. Tu Cihlářovi prodávají v obchodě přímo na farmě i prostřednictvím velmi dobře zavedeného vlastního e-shopu, ale také v různých prodejnách a na trzích, zákazníci si ji mohou zakoupit i spolu s dalšími farmářskými potravinami prostřednictvím služby Nákup z farmy.
Nabídka výrobků z Cihlářovic farmy je velmi pestrá, svou nejoblíbenější příchuť si jistě najde každý. Lze vybírat buď klasické jednodruhové medy včetně pastovaných, ale také ochucené až po vyložené speciality, jakou je třeba dětmi velmi oblíbený medový čokomls - zdravá náhražka k nerozeznání od Nutelly. Nechybí ani ořechy či zázvor, rakytník nebo skořice v medu, na povzbuzení je výborná kávička v medu.
Na farmě v Kopeči se kromě včelařství věnují i rostlinné výrobě na původní výměře, kde pěstují hlavně obilniny, ale uvažují i o směsce medonosných rostlin. Velmi aktivním hospodářem je stále i Ladislav Boháč. „Do kombajnu táta nikoho jiného nepustí, to je pořád pouze jeho parketa,“ směje se Jana Cihlářová. Ale třeba tuto činnost zanedlouho povolí svému vnukovi Honzovi, který se letos v září stal studentem Střední zemědělské školy v Poděbradech. „A já půjdu také do Poděbrad,“ hlásí jeho mladší bratr Matěj, ten má ale ještě nějaký ten pátek čas, je mu teprve devět let.
„Dvě generace, Janiny rodiče a my, jsme to tu takřka nepřetržitě dávali dohromady, budovali a budovali. Často byla špatná úroda, zpočátku jsme příliš neuměli zobchodovat med, ale to už je naštěstí za námi. Pro Honzu s Matějem, pokud budou chtít, už ta cesta bude o dost volnější a snad i svobodnější. Moc bychom si to všichni přáli,“ uzavírá za celou rodinu Petr Cihlář.
Video o farmě je možno shlédnout na https://www.youtube.com/watch?v=e3JvcL4clN8
Petr Cihlář
Úžice, Kopeč 5
datum vzniku: 1.1.2002[1]
Kontakty
Tel.: 775 906 207, 739 239 230
e-mail: petr-cihlar@centrum.cz, jana-cihlarova@centrum.cz
http://www.med-cihlarovi.cz/o-nasi-farme/
Text převzat. Napsala Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR . Dostupné na http://www.asz.cz/cs/soutez-o-farmu-roku/farma-roku-2017/sribro-ve-farme-roku-2017-farma-rodiny-maclovych.html
[1] Údaje byly ověřeny v databázi ekonomických subjektů ARES 25.5.2018