Vitráže manželů Kantových zdobí dům arabského šejka či galerii v New Yorku
Jitka Kantová se začala věnovat vitrážím sama doma, kdy po večerech řezala skla a sestavovala z nich barevná okna. Později s manželem založili společnost SKLOart, se kterou získávají objednávky z Česka i zahraničí. Firma z malé východočeské obce opravila například luxusní dům arabského šejka nebo připravila pro galerii v New Yorku kolekci superrealistické malby černochů na sklo.
Rodinná firma SKLOart je držitelem několika ocenění, jak za její činnost, tak za přidanou hodnotu dodávanou společnosti navíc. Mimo několika regionálních značek je držitelem ocenění za přínos k rozvoji českého podnikatelského prostředí, udělovaného parlamentem republiky (2013), dobrý podnikatel roku 2014, Živnostník Ústeckého kraje pro rok 2008, či křesadla za dobrovolnickou práci za rok 2011. Firma dbá na to, aby zákazník v jejím portfoliu našel výrobky lacinější i špičkové. Její práce naleznete mimo českého území především v Holandsku, Německu, Rusku a na Slovensku, ale také v Itálii, Japonsku, Francii, či ve Spojených státech Amerických. Má na co navazovat. Založena byla již r. 1993.[1]
Jitka Kantová po maturitě studovala na Vysoké škole pedagogické obor Čj -VV v Plzni u doc. Hesse. Výtvarně ji však nejvíce inspirovala škola výtvarného myšlení Prof. Dr. Igora Zhoře CSc a Prof. Dr Jaroslava Brožka CSc. Samozřejmě nelze zapomenout i inspiraci rodinnou. Tvorba a aktivity její maminky Kristiny Folprechtové, členky UVU jí motivovala od dětství. Později pak setkání se strýcem a jeho prací s Prof. Ottou Herbertem Hajkem ze Stutgarské university. Od r. 1988 začala zároveň učit výtvarnou výchovu na základních školách v Podbořanech a později zavedla výtvarný a filmový obor na ZUŠ v Podbořanech. Ve výtvarném oboru s dětmi provozovala nejen klasickou kresbu a malbu, ale též se snažila dětem přiblížit zejména moderní umění. Děti se pod jejím vedením věnovali body artu, performanci... Protože v té době neexistovaly osnovy pro filmový obor pro děti na ZUŠ, vytvořila za podpory FAMU a ministerstva školství první osnovy, podle kterých se začalo učit. Dnes se polovina jejích studentů pohybuje ve filmovém průmyslu. R. 1993 se prvně setkala s vitráží. Byl to obrovský impuls, kvůli kterému opustila svou dosavadní práci a plně se začala tomuto oboru věnovat. Roku 2010 se stala členkou Unie výtvarných umělců. Reprezentovala Ústecký kraj na výstavišti Expo 2015 v italském Miláně.
Richard Kanta po maturitě studoval na Západočeské universitě v Plzni fakultu strojní. I jeho velmi inspirovala škola výtvarného myšlení Prof. Igora Zhoře Csc a Prof. Dr. Jaroslava Brožka Csc. Mimo jiné jeho největším koníčkem byla historie Lubence a jeho okolí. Od roku 1993, kdy začíná společná cesta životem s budoucí manželkou, se oba navzájem inspirují a doplňují. Technické založení Richarda Kanty tak perfektně koresponduje s výtvarným založením Jitky.
Společná práce - proniknout do techniky tvorby vitráží a pochopit její celou podstatu nebylo jednoduché. Začátky této nové etapy byly spojeny i se vznikem rodiny, proto hledání nové cesty bylo s narozením dětí obtížné. Dá se říci, že jejich práce se rozložila do několika cest, které se vzájemně doplňovaly a ovlivňovaly a to: rodina, firma, klasická práce s vitráží, restaurování vitráží a umělecká tvorba, rodina, firma …… .
Zdroj: Foto: Miroslav Feszanicz, http://www.dama-online.cz/2016/05/04/kralovna-ceske-vitraze/
Především samotné začátky, kdy manželé Kantovi takříkajíc propadli magii barevných sklíček, byly dosti těžké, jak Jitka Kantová vzpomíná: „Začínala jsem sama doma. Po večerech jsem řezala skla a sestavovala z nich barevná okna. Současně s tím jsem se snažila v tomto oboru poznávat taje starých mistrů, hledala nové směry a pomalu se zdokonalovala. Hodně mi dala i odborná stáž v Rotwailu u Stuttgartu ve firmě Glass Deriks studio.“
A tak se posléze rozjela v roce 1995 v Ústeckém kraji v obci Lubenec malá rodinná firma na vitrážovou uměleckou tvorbu. Zažila časy dobré i zlé, podařilo se jí přežít hospodářský útlum v krizových letech začátkem milenia a dnes plní zakázky doma i v zahraničí. Kromě běžných objednávek kupříkladu opravili manželé Kantovi luxusní dům arabského šejka. „Já jsem spíš na výtvarnou stránku věci,“ usmívá se Jitka Kantová, „na manželovi pak je, aby mé představy realizoval. I když se nevyhýbám klasice, tak nejvíce mně to táhne k moderní tvorbě, k abstrakci, ale záleží na klientovi a na tom, co si přeje…“ „Nápad a autorský záměr je to hlavní,“ nezlobí se Richard, který má na starosti realizací projektů své ženy a je důležitým spojením výrobního řetězu od návrhu přes realizaci i marketing a obchod společnosti. „Statisticky bych to viděl na devadesáti procentech. „Ostatní je výroba. Hlavně, že nám to funguje…“pochvaluje si Ing. Kanta. Kupříkladu pro galerii v New Yorku dělali obrovskou kolekci superrealistické malby černochů na sklo, vyváží do Holandska, mají klientelu v Rusku a Německu.
Výčet aktivit manželů Kantových je však velmi široký. Například společně s Jitčinou maminkou Kristinou Folprechtovou napsali knížku pověstí z Lubenecka a též tato trojice nadšenců založila občanské sdružení, které se stará o spoustu památek v okolí a zachraňuje unikátní gotický kostel sv.Jiljí v Libyni u Lubence, který průběžně rekonstruují a zprovoznili jej turistům jako specializované vitrážové muzeum. „Skloubili jsme tak své zaměstnání se svou láskou k historii a vitráži. V celé Evropě ještě nic takového není…“ říká Jitka Kantová, která má právě v místě původního oltáře umístěnu stálou expozici vitrážových plastik. „O historii tohoto řemesla se ví poměrně málo a dostupná literatura v českém jazyce je minimální. Muzeum má tedy hostům objasnit taje začátků vitráže a vést návštěvníky od nejstarších dob až po dnešek,“ doplňuje manželku Richard, který je vynikající znalec kraje a amatérský archeolog.
Nezbývá než smeknout pomyslný klobouk nad záchranou gotické památky, která se díky nadšení a práci stejně zapálených přátel z občanského sdružení stala díky jedinečnému využití doslova evropskou senzací. Spolku se podařilo během několika málo let kostelík zastřešit, staticky zajistit, znovu obnovit zákristii, zrestaurovat gotický presbytář, zajistit archeologické vykopávky, obnovit podlahu, části hřbitovní zdi, hřbitov i kruchtu. Ještě není zdaleka vše hotovo……[2]
Richard Kanta
Sídlo firmy: 43983 Lubenec, Chýšská 109
Datum vzniku: 3.5.1995[3]
obrazy, restaurování - SKLOart - Jitka a Richard Kantovi
tel./fax: +420 415 212 182, mobil: +420 603 818 185
e-mail: skloart@skloart.cz
Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz.
[1] http://www.czechglasscompetence.cz/skloart
[2] ČERNÝ, Ivan. Královna české vitráže. 4.5.2016. [Cit. 2018-06-15]. Dostupné z http://www.dama-online.cz/2016/05/04/kralovna-ceske-vitraze/
[3] Údaje byly ověřeny v databázi ekonomických subjektů ARES 15.6.2018