Zvon z dílny Dytrychových dostal i papež Jan Pavel II.

Japonsko, USA, Rusko, Jižní Afrika, Švédsko nebo Irsko. To jsou jen některé země, kde můžete zaslechnout zvony z dílny rodiny Dytrychových. Jeden dokonce dostal papež Jan Pavel II. během jeho první návštěvy v Česku.

Zvon.

Odvěký průvodce člověka všemi jeho dny od zrození až ke smrti.

Posel zpráv, hudební nástroj i umělecké dílo.

Svědek své doby a nositel odkazu příštím pokolením.

Zhmotnění víry, vůle i touhy.

 

Historie zvonařství

Křesťanská legenda vypráví, že roku 406 n. l. biskup Paulinus z italské Kampanie šel lesem a jeho pohled upoutala květina ve tvaru zvonku. Napadla jej myšlenka zhotovit zvonky kovové. Ty pak jako rolničky zdobily oděv nebo se staly součástí šperků. O velkých zvonech sloužících církevním účelům jsou zmínky z konce 6. století. K prvním zvonařům patřili mniši. Jeden z nich, mnich Theophilus, v roce 1160 popsal postup výroby zvonů a byl prohlášen za vynálezce metody jejich výroby. Do této doby spadá i počátek českého zvonařství. Ve 12. století se zvonařství začíná provozovat i mimo kláštery. Zvonaři této doby byli potulní mistři, protože zvony se odlévaly přímo v místě, kde měly být posléze zavěšeny. Ve 13. století, kdy začíná rozvoj měst a obcí, se zvonaři stávají příslušníky městské obce a cechovně organizovanými mistry. Protože zvonařství by je samo neuživilo, provozovali další kovolijecké práce – konvářství, puškařství, kotlářství, cínařství, mečířství a platnéřství. Ve 14. století byli zvonaři zahrnuti do nově vzniklého cechu konvářského. V 15. století zaznamenává u nás zvonařství největší rozmach. Dochází k užití zvonového žebra a zlepšení zvuku zvonů. Zvon dostává charakteristický hruškovitý tvar a ke konci století vrcholí i snaha po zdobnosti zvonů. Druhá polovina 16. století je někdy nazývána zlatou dobou českého zvonařství. Tuto dobu vrcholu zvonařského umění charakterizuje další zdokonalení tvaru zvonového žebra a nástup renesanční výzdoby zvonů. K nejvýznamnějším patří dílny mistra Jaroše s pomocníkem Vavřincem Křičkou a mistra Brikcí z Cimperka. V roce 1572 byl mistr Brikcí povýšen do šlechtického stavu za odlití zvonu Petr pro kostel v Plaňanech u Prahy. S počátkem 17. století přichází úpadek zvonařství, který na našem území trvá až do konce 2. světové války. Zvony byly vždy obětí válek, neboť představovaly zdroj lehce dostupného kvalitního kovu. Po druhé světové válce zůstalo v Čechách jen 13 % a na Moravě dokonce jen 6 % původního počtu zvonů. Krátká obnova zvonařství spjatá se jménem Rudolfa Manouška skončila zavřením jeho dílny v roce 1948. Obnovení zvonařského umění pokračuje v dílně manželů Dytrychových. ^[1]

 

Marie Tomášková-Dytrychová je majitelka světově známé zvonařské dílny v Brodku u Přerova. Její otec a zakladatel dílny Josef Dytrych vlastnil původně v Brodku u Přerova pražírnu kávy. Po jejím znárodnění se šikovný a vynalézavý technik pokusil uživit svoji čtyřčlennou rodinu litím klik, a získal tak první kovolitecké zkušenosti. Josefa Dytrycha ale od mládí fascinovaly zvony. Když jednou mezi brodeckými sousedy přišla řeč na to, jak mizerný zvon obec má, nabídl se, že pro ni ulije nový zvon. Po řadě bezesných nocí se mu nakonec 1. května 1950 dílo podařilo a u zvonařství už zůstal. Na práci a životě v dílně se nutně podílela celá rodina, a tak Marie od svých sedmi let sbírala zkušenosti jako budoucí zvonařka. V dílně pracuje také dcera Marie Tomáškové-Dytrychové Laetitie Vránová-Dytrychová. [2]

Josef a Laetitia Dytrychovi založili zvonařskou dílnu v Brodku u Přerova v roce 1950. Řemeslně i umělecky neobvykle náročné zvonařské řemeslo dokázali zvládnout a dovést na zcela mimořádnou úroveň pouze vlastním úsilím a studiem. Když po patnácti letech tvůrčí práce zakladatel firmy Josef Dytrych náhle zemřel, paní Laetitia v manželově započatém díle pokračovala odvážně sama. Rodinná firma se tak může pochlubit  dlouhou tradicí výroby zvonů podle receptur a pracovních postupů, odpovídajících původní formě tohoto řemesla, současně ale umožňujících vytváření podoby a velikosti zvonů, čistoty, síly i přesnosti jejich tónu podle konkrétních požadavků zákazníka.

V osmdesátých letech minulého století převzala rodinnou firmu pokračovatelka rodu Marie Tomášková – Dytrychová. Vybudování nových dílenských prostor tehdy předznamenalo řadu dalších významných úspěchů. Roční produkce činila v této době zhruba 1500 zvonů všech velikostí. Do dnešního dne bylo v dílně současné majitelky Marie Tomáškové - Dytrychové vyrobeno více než 7600 zvonů. [3]

Mezi nejslavnější výrobky firmy patří zvon darovaný papeži Janu Pavlu II., když roku 1990 navštívil Československo nebo výroba sedmi zvonů k projektu Zvony smíření a tolerance pro katedrálu sv. Martina v Bratislavě. Zvony firma dodává do všech koutů světa včetně Japonska, Texasu nebo Jihoafrické republiky. Důkazem o kvalitě zvonů se stala dodávka dvou zvonů pro vídeňskou filharmonii a také několik zvonkoher v různých městech světa. Největší zvon, jenž dílna zrestaurovala, byl Urban pro košickou katedrálu s hmotností 6200 kg.

Zvon Urban

 

Zvonařská dílna Dytrychových, dnes již vedená představitelkou třetí rodinné generace, paní Letitií Vránovou – Dytrychovou, oslavila 1. května  roku 2015 65. výročí svého založení.

Martin Dohnal hudební skladatel, dramaturg a herec Mahenovy činohry NDB a Laetitie Vránová-Dytrychová

Brodecká dílna poskytla kostelům v naší zemi stovky umělecky ztvárněných zvonů, které v nich chyběly po válečných rekvizicích. Svědectvím o dokonalosti čistoty tónů jsou dva zvony ulité jako hudební nástroje pro orchestr Vídeňské filharmonie, pro skladbu Hector Berlioz - Fantastická symfonie. Firemní značka zdobí všechny odlité zvony - kartuše a větvička túje.

„Výrobou zvonů se dnes zabývají tři členové rodiny,“ uvedla dcera Marie Tomáškové - Dytrychové Leticie Vránová. V dílně vybavené pěti tavícími pecemi jsou  schopni  zpracovat až pět tun slitiny najednou.

Z malé obce nedaleko Přerova pochází také pět zvonů, které Slovensku darovaly sousední země jako symbol smíření. Zvony, které se houpou ve věži chrámu svatého Martina v Bratislavě, nahradily ty, které padly na výrobu zbraní za první světové války. „Nyní pracujeme na pěti zvonech, které poputují na Ukrajinu či na zvonech pro dvě slovenské obce,“ dodala zvonařka Leticie Vránová. Brodečtí zvonaři se však mohou pochlubit také rekonstrukcí historicky cenného zvonu Petra o váze 2,2 tun, z něhož po požáru zvonice v Plaňanech v roce 1953 zbyly pouze fragmenty. O rekonstrukci zvonu natočili filmaři i dokumentární snímek.

Největší zvony:

Bardějov – Chrám sv. Egídia 2100 kg a 4300 kg;

Varnsdorf – 2500 kg;

Košice – 6200 kg zvon Urban vyrobený ve spolupráci s VSŽ Košice;

Plaňany - 2000 kg zvon D1 - přesná kopie puklého zvonu;

Bratislava - Katedrála Sv. Martina – (7 zvonů) nejv. 2200 kg

Praha -Týnský chrám, 3 zvony nejv. 2500 kg, 500 kg, 340 kg;

Nová Říše na Moravě, zvonový soubor (4 zvony) nejv. 2000 kg, 850 kg;

Olomouc Chrám sv. Michala – 4 zvony nejv. 2800kg, 1900 kg, 850kg, 620kg;

Nitra - Hrad Katedrála sv. Emeráma - zvon 2300 kg atd..

 

Zvon Svatý Mikuláš

 

Zvonařství je jedno z nejstarších kovoliteckých řemesel. Musí v sobě skloubit mnoho různých oborů, které jsou nutné k výrobě zvonů. Patří mezi ně slévárenství, matematika, fyzika - nauka o materiálech a hudební teorie. Každý zvonař musí být zručný slévač, modelář, cizelér a výtvarník. Empiricky získané zkušenosti při výpočtu a konstrukci zvonového žebra dávají možnost odlití zvonů znějících v požadovaných tónech. Základním pracovním postupem přitom zůstává poctivá rukodělná práce. Moderní technika usnadňuje pouze manipulaci s modely a odlitými zvony.

Kromě výroby nových zvonů vznikají v Brodku také zvonkohry – jsou dalším z vrcholů zvonařského umění, dárkové zvonečky či hodinové cimbály.

Zvonkohra v Brodku u Přerova

 

Rekonstruují se zde také historicky cenné zvony nebo se opravují zvony poškozené. Aktivity zvonařské dílny zasahují i do restaurátorských prací, úzce spolupracuje s řadou muzeí. Výrobky technického charakteru a umělecké předměty jsou distribuovány do všech zemí světa.

Rodinná firma se specializuje  i na malé série specifických výrobků z málo známých a dříve používaných slitin: (dveřní kování, kliky dveří a oken – pro Pražský hrad, koncovky a figury zábradlí - reprezentační vila v USA, kopie anglického lva pro švýcarského zákazníka) a jiné. Reprezentativní vzorek práce zvonařské dílny lze shlédnout v Přerovském muzeu J. A. Komenského, kde je umístěna stálá výstava zvonů rodiny Marie Tomáškové - Dytrychové.

Rodinná firma své výrobky prezentuje na mnoha výstavách a veletrzích jak doma, tak v zahraničí, např. METAL - Ostrava, FONDEX - Brno, celosvětový slévárenský kongres v Praze, Intermetal – Košice, ve Francii, belgickém Bruselu 2003, Švédsku 2004, švýcarském Lucernu, německém Düsseldorfu, ukrajinském Ivanofrankovsku, Polském Opole, německém Mnichově, Augsburgu, rakouské Vídni, Aichi Japonsko EXPO 2005 atd.

Tato práce se dočkala i řady ocenění. Osobního papežského, uděleného Marii Tomáškové – Dytrychové papežem Janem Pavlem II., ale i oceněními, udělovanými společnostmi Rotary International, Česká slévárenská a dalšími. Dílna se pravidelně objevuje i v médiích. Zprávy o její práci přinášejí rozhlas, televize i tisk.

Zvony z rodinné firmy dnes znějí nejen v sakrálních stavbách, ale i v civilních objektech, jakými jsou soukromá sídla, významné budovy, úřady, hotely, kluby, hasičské zbrojnice anebo školy. …13 ZVONŮ OPUSTILO NAŠI DÍLNU, ABY SE POSTARALY O ORIGINÁLNÍ HUDEBNÍ DOMINANTU NOVĚ VYBUDOVANÉHO ŠKOLÍCÍHO STŘEDISKA FIRMY PRIMA-BILAVČÍK V UHERSKÉM BRODU. PŘEJEM VŠEM KOLEMJDOUCÍM NEVŠEDNÍ ZÁŽITEK !....

Těžištěm práce zůstává výroba zvonů všech velikostí, zvonových souborů a zvonkoher, včetně kompletní dodávky technického a elektronického vybavení, dopravy a instalace. Nedílnou součástí produkce se ale stala i druhotná technologie přesného lití. Touto metodou firma zhotovuje miniatury významných zvonů, budov a dalších předmětů k nejrůznějším příležitostem. Všechny výrobky jsou výtvarnými originály. Bohatost výzdoby, velikost a ladění zvonů jsou předmětem individuálního přání zákazníka.

 

Firma nabízí i miniatury, těžítka, plakety, pamětní desky, sošky zvířátek, atd. – více viz http://www.zvony-tomaskova.cz/index.php?nid=1767&lid=cs&oid=193791

Na výtvarné výzdobě zvonů se podílí výtvarní umělci, mezi ně patří především akad. soch. Věra Kunčarová z Uherského Brodu a  pan Mgr. Pavel Novotný (zvon Thalia, zvon pro Šumadijské biskupství v Čelije-Srbsko, atd.)  Na výzdobě některých zvonů se například podíleli významní čeští sochaři Otmar  Oliva nebo Vladimír Preclík.

 

 

Marie Tomášková-Dytrychová majitelka zvonařské dílny a Martin Dohnal hudební skladatel, dramaturg a herec Mahenovy činohry NDB. MAHENOVA ČINOHRA DOSTALA DAREM ZVON PRO INSCENACI OLDŘICH A BOŽENA.

Dne 5.10.2017 proběhla na programu ČT2 v pořadu Dobré ráno reportáž o výrobě a odlévání zvonu. Tímto Vás tedy zveme do naší dílny, kterou můžete navštívit z pohodlí Vašeho domova na níže uvedeném odkazu.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/317291310020099-narodni-poklad/video/

 

ZVONAŘSKÁ DÍLNA TOMÁŠKOVÁ-DYTRYCHOVÁ s.r.o.

Den zápisu:     2. října 2000

Štefánikova 196, 751 03, Brodek u Přerova

Ateliér najdete na adrese: Husova 87, Pardubice

IČ: 25864050, DIČ     CZ25864050

Zaměstnanci: cca 10 + členové rodiny

http://www.zvony-tomaskova.cz/

 

Firemní kontakty:  +420 581 741 367, vranova@zvony-tomaskova.cz, obchod@zvony-tomaskova.cz

 

Zdroje:

http://www.rodon.cz/pdf/clanek.php?id=614

http://www.ndbrno.cz/cinohra/mahenova-cinohra-dostane-darem-zvon-pro-inscenaci-oldrich-a

https://www.novinky.cz/vase-zpravy/olomoucky-kraj/prerov/590-7445-zvony-z-brodku-cinkaji-i-papezi.html

 

 

Autor: AMSP ČR. Ing. Naděžda Petrů, Ph.D. Manažer marketingové komunikace pro projekt Rok rodinného podnikání 2018. Tel. 736 528 436. e-mail: petru@amsp.cz

[1] http://www.rodon.cz/pdf/clanek.php?id=614

[2] http://www.ndbrno.cz/cinohra/mahenova-cinohra-dostane-darem-zvon-pro-inscenaci-oldrich-a

[3] https://www.novinky.cz/vase-zpravy/olomoucky-kraj/prerov/590-7445-zvony-z-brodku-cinkaji-i-papezi.html