Dobrovolná registrace k DPH se stává komplikací, uvádí AMSP ČR

Několik na sobě nezávislých zdrojů serveru Podnikatel.cz potvrdilo, že finanční úřady komplikují novým firmám dobrovolnou registraci k DPH.

TZB-info.cz., Střechy Praha a AMSP ČR: Největší české setkání řemeslníků a vyhlášení roku 2016 jako ROKU ŘEMESEL

Největším setkáním výrobců, dodavatelů, odborné veřejnosti a zákazníků z oboru střech je každoročně odborný veletrh Střechy Praha. Již 18. ročník se bude konat tradičně v lednu 2016 v PVA EXPO LETŇANY společně s veletrhy Řemeslo Praha a Solar Praha.

Klíčový odborný veletrh Střechy Praha, který je největším setkáním výrobců, dodavatelů, odborné veřejnosti a zákazníků z oboru střech, dosáhne v nadcházejícím roce své „plnoletosti“. 18. ročník se bude konat v tradičním lednovém termínu 21.–23. 1. 2016 v PVA EXPO PRAHA Letňany společně s veletrhy Řemeslo Praha a Solar Praha.

Fresh Time Prosperita, Kare Havlíček: Na průšvihy se rychle zapomíná

Řekla bych, že podnikatelé se dělí na dva tábory: jedním jsou lidé se smyslem vrhat se střemhlav a riskantně do projektů, aniž by mysleli na zadní kolečka a dlouho přemýšleli, jestli to má cenu, nebo ne, zkrátka intuice je vede a věří jí i sobě. Druhou skupinu představují ti, kteří bedlivě zvažují pro a proti, vnímají rizika, zkrátka jsou hodně opatrní, anebo lépe, poučeni z vlastních chyb. Těch je podle odborníků ekonomů stále málo. Česká povaha navíc spíše odkazuje na obecný názor, že ono to přeci nějak dopadne, anebo na rčení, že kdo se bojí, nesmí do lesa. Zkušení se však již s riziky naučili pracovat. Otázku znovu otevřeli představitelé Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR na nedávné tiskové konferenci na téma pojišťování pohledávek, a to v souvislosti s exportem. Doc. Ing. Karla Havlíčka, MBA, Ph.D., předsedy představenstva této asociace, jsem se zeptala:

ČTK. Exportní analýzy a průzkumy AMSP ČR.

Téměř 98 procent exportérů vyváží své služby nebo zboží do Evropské unie. Na mimoevropský trh si však troufne pouze necelá čtvrtina exportujících malých a středních firem. Vyplývá to z údajů společnosti Bibby Financial Services, která se věnuje provoznímu financování.

Celý článek naleznete zde:
http://www.financninoviny.cz/podnikatele/zpravy/pruzkum-na-98-procent-exporteru-vyvazi-sluzby-nebo-zbozi-do-eu/1248524

Celou Analýzu exportu naleznete zde:
https://www.amsp.cz/uploads/dokumenty_2015/Aktuality/Analyza_exportu_a_vliv_MSP.pdf

Karel Havlíček: Malé firmy mají velkou šanci investovat se státní podporou

Tuzemské firmy budou moci v příštích dvou letech poprvé využít prostředky z Junckerova balíčku. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) se dohodla s Evropským investičním fondem na další podpoře malého a středního podnikání v ČR. Dohoda umožní čerpat českým podnikatelům úvěry v celkové výši 4,4 miliardy korun. Pomocí záruk za úvěry tak podpoří půjčky pro až 1500 malých a středních firem, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Rodinné firmy opět změří síly v tradiční soutěži. AMSP ČR zahajuje 4.ročník Equa bank Rodinná firma roku.

Již počtvrté se letos uskuteční soutěž Equa Bank Rodinná firma roku. Cílem je ocenit, podpořit a motivovat malé a střední firmy v rodinném podnikání. Význam rodinných podniků stále roste – už dnes vytvářejí v Evropě více než polovinu HDP a jsou klíčovou součástí ekonomiky.

Česká justice, Eva Svobodová, GŘ AMSP ČR k připravovanému Jednotnému patentovému soudu: Až tři miliony eur za neúspěch v patentovém sporu? Nepřijatelné, zlobí se podnikatelé

Výše soudních poplatků, které jsou navrhovány pro řízení u Jednotného evropského patentního soudu, je pro české firmy likvidační. Shodují se na tom všechny hlavní podnikatelské organizace v České republice. Výši poplatků již kritizovala Česká advokátní komora. Problémem je i fakt, že nám chybějí patentoví soudci, kteří by mluvili anglicky.

Radiožurnál, Karel Havlíček: Až na drobné zemědělce a OSVČ jsou podniky v nejlepší kondici za posledních několik let

Česko je nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Podle dnes zveřejněného předběžného odhadu statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9 procenta.

12/8/20415, Čro Radiožurnál: AMSP ČR předává první exportní vstupenky do Ameriky

Americký trh se otevírá českým firmám. Díky projektu MeoHub čeká na pět vybraných firem ve Spojených státech kompletní zázemí za statisíce dolarů. Takzvaných podnikatelských inkubátorů, které firmám pomáhají rozjet byznys, navíc každým rokem roste.

ČTK: Projekt Meopty a AMSP ČR MeoHub má pomoci českým firmám uchytit se v USA

Nový projekt MeoHub, který připravila rodina amerických investorů Rausnitzů a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, má pomoci tuzemským firmám uchytit se na americkém trhu. Nedaleko newyorského Manhattanu proto vyrostlo kancelářské a skladové zázemí, do něhož v příštích týdnech přijede prvních pět vybraných firem. Jde o společnosti Bushman, Beta Control, Holík International, Prowork či ROmiLL. V dnešní tiskové zprávě to uvedla asociace.

Gerry Rausnitz představuje projekt Meopty a AMSP ČR MeoHub

České firmy míří do Ameriky

ČRo Plus, Jiří Belinger, místopředseda představenstva AMSP ČR a člen představenstva APL: Problém nejsou vodní skútry, ale jejich nedisciplinovaní řidiči

Od půlky dubna je dovoleno člunům a skútrům jezdit na českých vodních nádržích nebo přehradách neomezenou rychlostí. Je tato vyhláška nebezpečná, nebo česká legislativa konečně přijala něco, co je v zemích Evropské unie běžné?

U některých živností nemá cenu vybírat daň z příjmu, tvrdí Havlíček

Za prvních šest měsíců v Česku přibylo přes 35 tisíc nových živnostníků. Meziročně skoro o pět procent víc. Jejich celkový počet ale spíše stagnuje. Kvůli změnám v zákoně lidé také zakládají víc společností s ručením omezeným nebo akciových společností.

Karel Havlíček: Zvýšení minimální mzdy na 12 tisíc je ekonomický nesmysl

Názory ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové vyvolaly u podnikatelů nesouhlasné reakce. Ministryně minulý týden v rozhovoru pro týdeník Euro uvedla, že si čeští podnikatelé mohou dovolit zvýšení minimální mzdy až na 12 tisíc s koncem volebního období této vlády. Od nového roku plánuje vláda její zvýšení o 700 korun na necelých 10 tisíc.

EET s účtenkovou loterií? Podle podnikatelů je celonárodní Matějská zbytečná

Stále není jisté, zda s elektronickou evidencí tržeb bude spuštěna i účtenková loterie. Podle podnikatelů jde o nesmysl a přirovnávají loterii k Matějské pouti.

Úbytek OSVČ pokračuje, AMSP ČR navrhuje razantní řešení

Trend posledních let pokračuje. Klesá počet OSVČ hlavních a roste počet OSVČ vedlejších. Porovnání s daty na začátku roku však přináší mírný optimismus.

Měšec.cz: OSVČ platí na zdravotním pojištění málo, myslí si odboráři. Neschopnost pracovat s realitou, kontruje Havlíček.

Podle Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) platí OSVČ do zdravotního systému jen málo peněz Vláda plivla do tváře zdravotníkům tvrdí lékařští odboráři.Stát a OSVČ přispívají do zdravotního systému jen velmi málo. Nyní se ukázalo, že vláda nehodlá na tomto nespravedlivém systému cokoliv měnit, dodávají.

Vláda dle Středuly nadržuje OSVČ, na ně přitom dopadá jedno opatření za druhým. AMSP ČR argumentuje čísly.

Podle odboráře Josefa Středuly upřednostňuje vláda OSVČ. Od roku 2010 přitom dopadá na OSVČ jedno opatření za druhým, což se projevuje na úbytku OSVČ hlavních.

OSVČ přispívají do zdravotního systému málo, tvrdí lékařské odbory. AMSP ČR se ostře ohrazuje

Další nesmyslný útok na OSVČ, tentokrát ze strany lékařských odborů. Týká se odvodů na zdravotní pojištění. Podnikatelé se ostře ohrazují.

Karel Havlíček: Přežije ten, kdo se v dobách růstu připraví na průšvih

Pětina malých a středních exportních firem využívá pojištění pohledávek, znalost tohoto produktu je ale mezi firmami velká. Firmy tak podle šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karla Havlíčka mají zejména v době růstu tendenci stále podceňovat rizika. Vyplývá to z průzkumu Asociace pro Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Tisková konference AMSP ČR a EGAP k exportním rizikům malých firem

Exportéři k zabezpečení rizik sestřih brífinku Asociace malých a středních podniků a živnostnků ČR a Exportní garanční a pojišťovací společnosti.

Malé firmy podceňují rizika, ukazuje průzkum AMSP ČR

Exportní pohledávky si pojišťuje jen pětina menších českých exportérů. EGAP si na podzim vybere jednu či dvě banky a proškolí jim zaměstnance, aby lépe informovali menší firmy o možnostech pojištění exportu. EGAP se inspiroval v Dánsku, kde podobný model vedl k razantnímu zvýšení pojištěného exportu menších firem.

Kurzy.cz: Menší exportéři se nezabezpečují proti rizikům

Firmy mají v období růstu  trvale tendence podceňovat rizika, zjistila společná analýza AMSP a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. 

Malé a střední podniky (MSP) se významnou měrou podílejí na celkovém českém exportu. Jen v loňském roce přesáhl jejich podíl na celkovém vývozu 37 %. Z výzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) pro Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), vyplynulo, že 50 % exportérů z řad MSP vyváží do evropských zemí mimo EU, 34 % z nich pak do zemí SNS. Jen 21 % z nich ale pojišťuje své pohledávky (faktury). Podle předsedy představenstva Karla Havlíčka „je patrné, že firmy v období růstu mají trvale tendence podceňovat rizika. Jestliže hlavní problém nevidí podniky v ceně pojistky, potom je elementární nezabezpečení pohledávek hrozbou, a to zejména v době, kdy může dojít k poklesům trhů.“ 

AMSP CR: Nepodléhejme hysterii, agenturní zaměstnávání je velmi dobrý nástroj trhu práce

V českých firmách získali agenturní pracovníci nálepku zahraničních gastarbeiterů z těch nejnižších sociálních skupin a se špatnou znalostí jazyka. Tento způsob zaměstnávání však může být přínosem také u kvalifikovaných oborů, včetně menších firem.

Celý článek neleznete zde:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/agenturni-pracovnik-neni-nadavka-firmy-takto-ziskavaji-i-kvalitni-profesionaly–67077.html

Aktualně.cz. Karel Havlíček: Digitální revoluce musí vycházet z požadavků firem a ne z legislativy

Ohroženo je až čtyřicet procent pracovních příležitostí, varuje šéf odborové centrály. Vláda musí zrychlit přípravy na digitální ekonomiku, tlačí na ni i zástupci firem.

7/2015 Konkursní noviny. Karel Havlíček k EET: Příliš mnoho emocí a politických proklamací

Elektronická evidence tržeb napomůže tomu, že se daně nezvednou, ale budou se vybírat… Od začátku roku 2016 má být v České republice postupně spuštěna elektronická evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb. Je to moderní systém rychlé komunikace mezi podnikateli a Finanční správou ČR. Co podnikatelé soudí o elektronické evidenci služeb, o tom jsme hovořili s předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR doc . ing. Karlem Hav líčkem, Ph.D.

Celý rozhovor naleznete zde:
 Bulletin_07_2015_korekt3.pdf (8,10 MB)

Záměr dobrý, realizace hrozná, hodnotí schválení kurzarbeitu podnikatelé

Zavedení kurzarbeitu brání už jen podpis prezidenta. Podnikatelé se však k novele staví skepticky. Podle nichje totiž systém nastaven příliš komplikovaně.

Lidovky, AMSP ČR: Vyhláška o volnějším pohybu plavidel na českých tocích pomáhá malým podnikatelům i obcím

Ospalé letní ticho u slapské přehrady protrhne řev motorového člunu. A vzápětí další. Místní chataři si na změnu stále nemůžou zvyknout. Od března se pod jejich staveními smějí lodě prohánět neomezenou rychlostí. Sice až 50 metrů od břehu, ale to na nové zvukové kulise nic nemění.

Vltavská přehrada Slapy patřila mezi vodní plochy, na níž se mohla různá plavidla dosud pohybovat jen nízkou rychlostí. Změnila to vyhláška ministerstva dopravy, která před čtyřmi měsíci výrazně ovlivnila klima této turistické oblasti.

Půjčovny lodí a skútrů, stejně tak i vodní lyžaři, získali – podobně jako na Orlíku či České Skalici – místo pro dobrý byznys i zábavu. Plutí po Vltavě v náležité rychlosti táhne. Jenže místní chataři či lidé toužící se po klidnější rekreaci nadšení nejsou.

A stejně jako na dalších místech v Česku připravují kvůli vyhlášce petici.

„Když jsme volali na ministerstvo dopravy, řekli nám, že nesmíme ani přeplavat na druhý břeh,“ popisuje Kateřina Havlová. S manželem už dvanáct let tráví volný čas v chatové oblasti poblíž středočeských Županovic. Plavat na druhý břeh k majestátní skále přitom bylo oblíbenou kratochvílí řady místních rekreantů.

Jde možná o detail, ale dokresluje narušení bezstarostného statu quo, který v chatové oblasti panoval. Bez rizika se lidé můžou koupat jen 25 metrů od břehu. Dále by měli vyrazit jen označení bójkou nebo s doprovodným plavidlem.

Největším problémem je samozřejmě nebezpečí srážky s motorovým člunem či skútrem. Řada plavidel se pohybuje blízko břehů. Hranice pro neomezenou jízdu je přitom stanovená na padesát metrů od pevniny.

O víkendu došlo právě při střetu člunu a plavce k tragédii na přehradě Jesenice v západních Čechách. Paradoxně v místě, kde vyhláška povoluje pouze pohyb lodí vybraných organizací – do muže narazila policejní hlídka. Ačkoliv případ s normou nesouvisí, znovu upozornil na její rizika.

„O změně vyhlášek aktuálně neuvažujeme. O problematice jsme prostřednictvím médií už několikrát informovali, cílenější osvětovou kampaň aktuálně připravujeme,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Právě na tento resort už se chataři ze Županovic obrátili.

„Máme strach o děti. Vadí nám také nadměrný hluk a vymílání břehů,“ vypočítává Kateřina Havlová. Spolu se sousedkou z chatové osady Alenou Pourovou v květnu poslaly dopis na ministerstvo dopravy. Připravují petici proti vyhlášce a nyní čekají na odpověď, zda je jejich žádost oprávněná. Pak teprve začnou sbírat podpisy. Odpověď z Prahy ale zatím nepřišla.

Radost podnikatelů a další petice

(Takřka) neomezený pohyb lodí už na Slapech před řadou let fungoval, brzy ale došlo k jeho zrušení.

Březnová vyhláška s označením 46/2015 vymezila také vodní plochy, kde se nově smějí pohybovat plavidla s výkonem motoru do 10 kW. To se týká například přehrad LipnoI, Hracholusky či Máchova jezera. Tam dosud motorová plavidla – na rozdíl od Slap či Orlíku – neměla co dělat.

Normu výrazně podporovala Asociace lodního průmyslu a také Asociace malých a středních podnikatelů (ASMP).

Sputnik: Asociácia zamestnávateľských zväzov a združení SR a AMSP ČR vidí obchodní vztahy s Řeckem stejně

Řecko vrávorá na pokraji bankrotu. Nejistá ekonomická situace v zemi doléhá také na zahraniční firmy, které s Řeckem obchodují.

Řečtí partneři dluží českým firmám miliardu korun. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR byly problémy s placením již dříve, nyní prakticky neplatí vůbec.

„Naši podnikatelé v tuto chvíli nejenže (do Řecka) nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a nyní je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ prohlásil nedávno šéf asociace Karel Havlíček.

Lépe na tom nejsou ani slovenští dodavatelé. V rozhovoru pro Sputnik to uvedla tisková mluvčí Asociácia zamestnávateľských zväzov a združení SR Miriam Špániková.

Řecko se propadá stále hlouběji do ekonomické krize. Není jisté, jestli nový záchranný program zemi pomůže. Ovlivňuje situace na Peloponésu slovenské podnikatele?

Aktuální ekonomická a politická situace v Řecku může mít negativní dopad také na slovenské podnikatele. Kvůli aktuální finanční situaci nemohou Řekové posílat platby do zahraničí — například za zboží či služby, které si objednali u zahraničních společností. To může ovlivnit také slovenské podnikatele, kteří jim toto zboží nebo služby poskytovali.

Česká Asociace malých a středních podniků varuje, že pohledávky českých exportérů v Řecku jsou vysoce ohroženy. Platí to i pro pohledávky slovenských podnikatelů?

Ano, samozřejmě. Pohledávky všech exportérů, kteří vyvážejí do Řecka, jsou ohroženy.

Myslíte, že kompromis, na kterém se dohodl Brusel s Aténami, pomůže Řecku dostat se z krize? Pomohou zemi tvrdé reformy?

Jestli budou mít navrhovaná opatření kýžený efekt je v této chvíli těžké odhadnout. Nejdříve je Řekové musí implementovat do praxe. Až časem se ukáže jejich efektivita a návratnost. Samozřejmě za předpokladu, že své sliby a závazky budou řádně plnit.

Podřebné jsou ale zejména systémové změny. Není jasné, nakolik prudké zvýšení například sazby daně z přidané hodnoty utlumí ekonomický růst. Je možné, že se budou občané a podnikatelé snažit tento systém obcházet. Proto je potřeba zvýšená kontrola ze strany státu.

Rodinné firmy se mohou přihlásit do prestižní soutěže AMSP ČR

Malé a střední podniky s rodinnou tradicí se mohou do 30. září 2015 zaregistrovat do soutěže Equa bank Rodinná firma roku.

Malé a střední podniky s rodinnou tradicí se mohou do 30. září 2015 zaregistrovat do soutěže Equa bank Rodinná firma roku. Přihlášku je možné podat na webové stránce www.rodinnafirmaroku.cz. Soutěž pořádá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Generálním partnerem je Equa bank a.s. Partnery soutěže jsou LeasePlan Česká republika, společnost Deloitte a Nadační fond pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). Cílem soutěže je podpořit podnikání rodinných firem. K dalšímu ročníku Rodinné firmy roku zveřejnila AMSP ČR výsledky pravidelného průzkumu, které popisují aktuální situaci v českých rodinných firmách.

Hlavním posláním soutěže Equa bank Rodinná firma roku je ocenit, podpořit a motivovat firmy v rodinném podnikání. Že se tyto cíle daří naplňovat, potvrzují i sami vítězové. „Prvenství v roce 2013 nás velmi potěšilo. Bylo pro nás výrazným povzbuzením, zviditelnilo naši firmu a pomohlo nám získat nové kontakty,“ dodává Mahulena Pertlová, zakladatelka vítězné firmy KAMA v roce 2013.

Loňským celkovým vítězem a zároveň vítězem Ceny veřejnosti se stala firma LIKO-S, která se zabývá výrobou montovaných hal a konstrukcí. Libor Musil, předseda představenstva a zakladatel firmy LIKO-S komentuje: „Vítězství v obou kategoriích nás velmi potěšilo. Přineslo nám výrazné zviditelnění díky médiím, která o soutěži informovala. Pozitivní dopad jsme zaznamenali i v rovině obchodní. Equa bank Rodinná firma roku je prestižní soutěž, a podle toho reagovali naši stávající i noví zákazníci.“

Vítěze soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2015 vybírá odborná porota na základě souboru ekonomických, ale i neekonomických kritérií, jako je například růst obratu v posledních pěti letech, příspěvek k zaměstnanosti v regionu (počet zaměstnanců), počet generací vlastníka zapojených do podnikání, politika sociální odpovědnosti aj. Od loňského roku si nově vítěze vybírá také veřejnost, a to v kategorii Cena veřejnosti.

Pro letošní ročník Rodinné firmy roku byla upravena kritéria pro podávání přihlášek. Usilovat o vítězství tak mohou mladší firmy i ty, které vykazují vyšší obrat. Soutěže se mohou účastnit firmy jen s pětiletou historií na trhu a s obratem až do 50 milionů eur.

„Uspět v rodinném podnikání je na dnešním vysoce konkurenčním trhu čím dál náročnější. Velmi si vážíme úsilí rodinných firem, které do svého podnikání dlouhodobě investují a rádi jim budeme pomáhat v jejich dalším rozvoji,“ uvedl Jakub Hájek, advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a člen týmu Deloitte Private, který poskytuje poradenské služby soukromým vlastníkům a rodinným firmám.

Celý článek naleznete zde:
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Rodinne-firmy-se-mohou-do-konce-zari-prihlasit-do-restizni-souteze-385331

ČRo 1 Radiožurnál, Eva Svobodová: AMSP ČR se schválená verze kurzarbeitu nelíbí

Senát schválil návrh na zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy zkrácené pracovní doby. Zaměstnanci, pro které nebudou mít firmy třeba kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě práci na plný úvazek, by po dobu výpadku dostávali nejméně 70 procent mzdy. Polovinu platu by hradil zaměstnavatel, zbylých 20 procent stát.

O každé žádosti o tuto podporu by rozhodovala vláda. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák rozhodnutí Senátu vítá. 

„My jsme v dobách té těžké krize v letech 2009 až 2012, nebo 2013, tento nástroj potřebovali; tohle je dobrá zpráva. Akorát podíl státu by mohl být trošku větší, ale to je otázka plus minus 10 procent,“ řekl Hanák. 

Se současnou podobou novely ale není spokojená Asociace malých a středních podniků a živnostníků.  

„Je tam enormní řada administrativních požadavků na firmy ze strany státu a malé firmy nemají týmy lidí na zpracování podkladů. A je tam požadavek, kdy firma musí předložit dohodu s odbory, a naprostá většina malých firem odbory vůbec nemá,“ reagovala prezidentka asociace Eva Svobodová.  

Také Hospodářská komora je ohledně praktického využití tohoto nástroje skeptická. Podle jejího šéfa Vladimíra Dlouhého není současná podoba kurzarbeitu pro firmy dostatečně zajímavá. 

„Je spíše komplikovaná a realizovatelná v příliš dlouhém horizontu od vzniku problémů. Firmy budou s větší pravděpodobností reagovat ihned s využitím zákoníku práce a nebudou se pouštět do tohoto byrokratického systému,“ uvedl Dlouhý. 

Novelu teď dostane k podpisu prezident. 

ČRo Radiožurnál: Rozvíjet obchody v Řecku je nyní chybné, země je v technickém bankrotu a banky neskýtají jistotu převodu peněz, tvrdí AMSP ČR

České e-shopy chtějí prorazit do Řecka. Pro internetové obchody, které by rády expandovaly do zahraničí, jsou přitažlivé hlavně evropské země. Zboží do nich firmy totiž dokáží dodat za několik dní. V Řecku navíc není velká konkurence. Plány českých obchodníků ale kazí hrozící bankrot země. Byznys s nákupem přes síť v Řecku je teď rizikovější už kvůli tomu, že hotovost má větší váhu. 

„Za normálního fungování ekonomiky je e-shop praktická záležitost a elegantně se s ním dá dodávat spotřebitelům i velkým firmám. Využívá se a logicky jde nahoru. Řecko ale dneska není ve standartní situaci,“ řekl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. 

„Fakticky už je za zlomem toho, čemu se říká bankrot. Teď už se hraje jen o politický bankrot. V tuto chvíli nevíte dne ani hodiny, jestli banky přežijí nebo ne,“ upozornil. 

Celý článek naleznete zde:

Česká televize, Karel Havlíček: Nenadávejme na špatné zákony, ale změňme je

Většina českých podnikatelů dává přednost elektronické komunikaci. Přes internet řeší bankovná transakce a faktury, jednají se zákazníky, ale také s veřejnou správou. Podle průzkumu AMSP ČR by měla například státní správa režim komunikace ještě zjednodušit. 

Záznam celého pořadu naleznete zde:
(stopáž 3:20)

Většina podnikatelů využívá elektronickou komunikaci. Výtky má hlavně ke státní správě, ukazuje průzkum AMSP ČR a ČBA

Průzkum mezi firmami a živnostníky odhalil, že drtivá většina jich využívá elektronické komunikace se zákazníky, bankami i veřejnou správou. Ke komunikaci se státní správou však mají výtky, zejména, co se nejednotnosti požadavků jednotlivých resortů týče. Většina podnikatelů preferuje bezhotovostní platby. Platba v hotovosti převládá pouze u třetiny živnostníků.

Celý článek naleznete zde:

Drtivá většina podnikatelů využívá elektronickou komunikaci, tvrdí průzkum ČBA a AMSP ČR

Drtivá většina českých podnikatelů využívá při své činnosti elektronickou komunikaci. Komunikují takto s bankami, svými zákazníky i veřejnou správou. Státní správa by ale podle firem i živnostníků měla režim elektronické komunikace zjednodušit. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků uskutečnila agentura Ipsos mezi 800 malými a středními firmami a živnostníky.

Celý článek naleznete zde:

Podnikatelé nemají s elektronickou komunikací problém, hapruje však se státem

Online bankovnictví je už u podnikatelů samozřejmostí a většina z nich využívá i online faktury. Mezery ale stále zůstávají u elektronické komunikace se státem. Ačkoli to na základě statistik ohledně elektronických podání pro státní správu nevypadá, drtivá většina tuzemských podnikatelů elektronické nástroje běžně využívá. Největší oblibě se těší online bankovnictví. Řada podnikatelů rovněž pravidelně pracuje s elektronickými fakturami. Slabinou však stále zůstává elektronická komunikace se státní správou. Počet podnikatelů, kteří se státem komunikují přes internet, sice narůstá, systém však pro ně zůstává složitý a měl by se podle nich proto zjednodušit.

Celý článek naleznete zde:

Většina živnostníků komunikuje elektronicky, ale státní správa by měla elektronické nástroje zjednodušit

Česká bankovní asociace a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zveřejňují průzkum zaměřený na využívání elektronických nástrojů v podnikání. Drtivá většina českých podnikatelů využívá při své činnosti elektronickou komunikaci. 9 z 10 má on-line bankovnictví, téměř polovina živnostníků a více než 2/3 malých a středních firem pracuje s elektronickými fakturami a formuláři. Elektronicky komunikují s bankami, svými zákazníky i veřejnou správou. Státní správa by ale podle firem i živnostníků měla režim elektronické komunikace zjednodušit.

Celý článek naleznete zde:

Podnikatelé upřednostňují elektronickou komunikaci, ukazuje průzkum AMSP ČR a ČBA

Drtivá většina českých podnikatelů využívá v současné době při své činnosti tzv. elektronickou komunikaci. Téměř všichni mají internetové bankovnictví, zhruba polovina OSVČ a dvě třetiny menších podniků pracují s elektronickými formuláři a fakturami. Vyplývá to z výsledků průzkumu České bankovní asociace a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zaměřeného na využívání elektronických nástrojů v podnikání.

Celý článek naleznete zde:

ČT Události: AMSP ČR doporučuje ponechat pojistné krytí státu pro exportéry na stávající úrovni

Už ne pět, ale rovnou deset procent z hodnoty úvěru – tolik by měly podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) platit banky a firmy, které si pojišťují vývoz přes stát. A to v případě, kdy odběratel přestane půjčky splácet. Proti ministrově záměru se postavily podnikatelské svazy, podle kterých to české exportéry znevýhodní, protože budou mít přísnější podmínky než v okolních zemích.

Podnikatelské svazy nicméně namítají, že vyšší spoluúčast firem znamená, že čeští vývozci budou mít horší podmínky než jejich konkurenti z jiných států. „V současné době to chápeme jako velmi špatný krok pro konkurenceschopnost českých exportérů,“ uvedla generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. „Nejideálnější varianta by byla, kdyby to zůstalo tak, jak je to dneska,“ dodává za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Celý článek a reportáž naleznete zde:

Radio ZET/BBC, Karel Havlíček: Výběr daní musí cílit na velké hráče

Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb vzbuzuje na půdě poslanecké sněmovny emoce. Do sporu se naposledy dostali ministr financí Andrej Babiš a předseda poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Babiš říká, že nové opatření zlepší výběr daní. Kalousek argumentuje tím, že krácení daní v maloobchodě představuje pouze pět procent z celkových daňových úniků.

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Karel Havlíček k tématu na rádiu Zet řekl, že daně se budou efektivně vybírat pouze za předpokladu, že se stát zaměří na velké hráče. Aktivita spojená s výběrem daní od malých podnikatelů se totiž nemusí rovnat vynaloženému úsilí na samotnou evidenci. 

Celý článek a záznam rozhovoru naleznete zde:

Karel Havlíček: Dodavatelé z celého světa opouštějí Řecko

Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s českou zárukou za záchrannou půjčku pro Řecko. Prohlásil to v reakci na dohodu lídrů eurozóny.

Řecko musí přijmout tvrdé reformy, aby získalo další finanční pomoc. Za peníze z Evropského stabilizačního mechanismu by mohly ručit všechny země Evropské unie. Na Česko by tak připadlo ručení za 1,13 procenta případné půjčky.

„Já se domnívám, že čeští daňoví poplatníci by v žádném případě neměli platit řecké dluhy. Řecko už několikrát něco slíbilo a nikdy to nesplnilo,“ uvedl Zeman.

Řecká krize dopadá i na české obchodníky. Někteří vývozci si proto už teď hledají pro svoje výrobky nové cíle. Ohrožené jsou navíc i jejich pohledávky vůči řeckým firmám. Celkem mají české firmy u řeckých podnikatelů pohledávky za více než miliardu korun. Zhruba polovina z toho připadá na malé a střední firmy. Ty jsou taky řeckou krizí nejvíc ohrožené.

„Většina našich exportérů silně zredukovala dodávky do Řecka, někteří je úplně zastavili. A popravdě řečeno, nejenom naši dodavatelé, ale všichni světoví dodavatelé. Všichni, kteří obchodovali s Řeckem jsou dnes velmi obezřetní, a spíše se snaží hledat alternativní trhy, případně – a to je daleko jednodušší – ještě alternativní dodavatele.“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Jen loni byl celkový vývoz do Řecka zhruba šest a půl miliardy korun. Zásadními produkty, které české firmy do země vyvážejí, jsou hlavně dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. V českých obchodech dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Přesto se ale čeští dovozci s řeckou krizí vyrovnávají lépe než vývozci. Nejvíc se totiž dovážejí potraviny – a to hlavně ovoce a zelenina. A ta jde snadno nahradit dovozem z jiných zemí – třeba ze Španělska, Itálie nebo z Francie.

A jaký má řecká krize vliv na cestovní ruch? Do Řecka každoročně vyráží okolo tři sta tisíc českých turistů. Ani teď zájem o cestování do Řecka neupadá. Podle cestovních kanceláří vyjede letos do Řecka až 400 tisíc turistů.

Pohoda.cz: Ženy se nebývale prosazují v podnikání, AMSP ČR rozvíjí projekt Podnikavá žena

Ženy v poslední době pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30 042 podnikatelek, naopak „odpadlo“ 5 440 podnikatelů. Úbytek živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přechodem k podnikání formou s. r. o.

Pokračující nárůst podnikání žen nebo podnikání jako vedlejší činnost, to jsou trendy uplynulých let. Alespoň to vyplývá z dosud největší analýzy podnikání v České republice, kterou provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR („AMSP ČR“) v rámci svého dlouhodobého projektu Podnikavá žena.
 
Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste. Třetinu ze všech podnikatelů dnestvoří právě ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, a to téměř 70 %.
 
Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen často reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání.

Přechod k podnikání formou s. r. o.

Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s. r. o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.
 
„Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou v současném podnikání základními předpoklady úspěchu,“ říká k tomu Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.
 
Podle Evy Čejkové Vaškové, jednatelky ŽENY s.r.o. a patronky projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat, je třeba ženy motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti.
 
„Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat, jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii – a to je ta správná cesta,“ doplňuje k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková.

Podnikání jako vedlejší činnost

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. Být podnikatelem je totiž dnes snadnější než kdy dřív. K podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde také menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3. U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované.

Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a severní a jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř dva miliony lidí, z toho polovina aktivně.

Malým a středním firmám se rýsuje velká šance dobýt Ameriku

Uzavření dohody o zóně volného obchodu mezi EU a USA by mělo malým a středním podnikům v Česku výrazně usnadnit vstup na trh ve Spojených státech. Exportéři ocení odstranění cel i netarifních bariér. Dokončení vyjednávání o TTIP se ovšem kvůli problémům v americké politice zřejmě opozdí. 

Zatímco v Evropě vyvolává plánované uzavření dohody o tzv. Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), které má odstranit bariéry mezi oběma ekonomickými giganty, obavy a vášně zejména v nevládním sektoru, v USA zkomplikoval cestu k hlubší ekonomické spolupráci přímo parlament.

Sněmovna reprezentantů totiž v červnu neschválila klíčový zákon o podpoře obchodu a paradoxně k tomu nejvíce přispěli demokraté.  Pravděpodobnost, že by Evropa smlouvu dojednala ještě s administrativou Baracka Obamy (tedy do konce roku 2016) je nyní podle amerických komentátorů minimální. Jednání, která začala v roce 2013, měly přitom původně dovést obě strany ke zdárnému konci už v letošním roce.

Demokraté se postavili proti svému prezidentovi především proto, že jsou pod silným tlakem odborů. Ty se proti liberalizaci obchodu a volným zónám bouří z obav, že připraví o práci americké dělníky.

Komplikace ovšem rozhodně neznamenají, že je volný obchod mezi USA a Evropou mrtvý. TTIP je stále oběma stranami vnímán jako unikátní příležitost pro zlepšení hospodářských vztahů.

Evropská unie a Spojené státy generují dohromady více než polovinu globálního HDP a zhruba třetinu celosvětového obchodu se zbožím. Jde tedy o potenciálně největší dohodu o volném obchodu v historii.

Uzavření TTIP by podle předběžných odhadů do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % . Podobně by tomu bylo i v případě USA. Pro EU to podle propočtů Evropské komise znamená více než 86 miliard euro ročních příjmů navíc.

Požehnání pro malé a střední firmy?

Malé a střední podniky (MSP) jsou ve vyspělém světě největším zdrojem ekonomického růstu. I proto je jejich role při vyjednávání o TTIP nezastupitelná. V EU vytvářejí v soukromém sektoru asi dvě třetiny všech pracovních míst. Zhruba  85 % nových pracovních míst tvořily v uplynulé dekádě právě MSP.

Menší firmy tvoří také páteř české ekonomiky.

„Studie Bertelsmannovy nadace pracuje s odhadem, že díky TTIP by v Evropské unii mělo vzniknout množství nových pracovních příležitostí. Pro ČR je odhadováno až 22 tisíc nových míst. Toto je jeden z důvodů, proč  vyjednávání dohody TTIP podporuje Asociace malých a středních podniků v ČR,“ upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Jeho slova potvrzuje předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. „Pro stovky malých a středních firem bude TTIP opravdu zajímavou příležitostí,“ říká, nicméně v hodnocení celkových dopadů smlouvy je opatrnější: „I když zvedneme podíl exportu do USA a přiblížíme se úrovni 5 % z celkového objemu exportu (dnes to jsou 2,3 %,pozn. red.), s ohledem na makroveličiny to nebude mít žádný mimořádný dopad.“

Otevření obrovského trhu

Liberalizace obchodu není samospásným řešením a reálný dopad na ekonomiku se odhaduje jen těžko, každopádně jde o mimořádnou šanci pro byznys.

„TTIP znamená vytvoření otevřeného trhu bez větších obchodních překážek s potenciálem 800 milionů zákazníků. A právě díky množství odstraněných tarifních i netarifních bariér budou moci získat zákazníky nejenom velké společnosti, ale i malé a střední podniky. Cílem TTIP je odstranit obchodní a byrokratické bariéry přístupu na trh a zvýšit tak šanci podniků do 250 zaměstnanců dostat se na americký trh,“ shrnuje Bärtl.

Otázku, jak ovlivní TTIP export mezi Českou republikou a USA, považují zástupci státu i podnikatelů za klíčovou.

„Přínosů pro naše exportéry bude celá řada. Jedním z nich je odbourání naprosté většiny celních tarifů. Je pravda, že v průměru jsou dnes cla poměrně nízká – pohybují se okolo 4 procent, ale stále nacházíme v celním sazebníku takové položky, na které je uvaleno clo v desítkách procent,“ připomíná náměstek MPO.

„A je to v pro nás velmi významných oblastech jako strojírenství, automobilový či sklářský průmysl,“ doplňuje.

Jen pro zajímavost: za každý půllitr evropského piva vyváženého menším pivovarem musí distributor zaplatit v USA o 157 % větší federální daň, než do americké státní pokladny odvede za jeden půllitr tamní pivovar.

Pro české firmy, které do USA vyvážejí nebo chtějí vyvážet své výrobky, tedy znamená odbourání cel zlevnění jejich produktů na americkém trhu a tím automaticky zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Čeští subdodavatelé jiných firem z EU zase ocení další navýšení zakázek díky nižším cenám finálních výrobků.

Zbytečná byrokracie

Kromě cel se ovšem čeští exportéři potýkají i s dalšími překážkami.

„Často jde o banální technické rozdíly nebo nadbytečnou byrokracii, které zpomalují naše dodávky a stojí podniky nemalé peníze. TTIP bude chtít posílit spolupráci při regulaci vybraných odvětví a rozšíření vzájemného uznávání certifikátů a jiných osvědčení. Nedává přece smysl, aby zdravotnické lůžko, které bylo v EU certifikováno, muselo podstupovat stejný proces podruhé v USA, i když požadavky na něj jsou totožné,“ doplňuje Bärtl.

Zjednodušit by se mělo celé celní řízení. V tomto směru by mohla pomoci tolik vzývaná elektronizace. „Už by se nemělo stávat, že kvůli formálním nedostatkům v dokumentaci se pozdrží dodávka a zboží bude čekat v celním skladu. A TTIP nepřinese výhody pouze přímým exportérům. Skrze dodavatelské řetězce je zde potenciál zvýšení poptávky po zboží všech našich podniků, opět hlavně malých a středních,“ domnívá se náměstek.

To, že převáží – pokud jde o význam dohody pro český export – pozitiva, nerozporuje ani Karel Havlíček: „Zásadně se zvětší a zjednoduší exportní bezbariérový dvorek. Ten bude čítat více než 30 milionů malých a středních firem, rozhodující světové korporace a nejprestižnější univerzitní a výzkumná pracoviště. Říkám to hlavně proto, že USA jsou pro nás klíčovým trhem nikoliv s ohledem na kvantitu, ale ve vazbě na přidanou hodnotu. Jinými slovy, můžeme tam vyvážet dražší a inovativně laděné výrobky. To je pro malé a střední firmy zásadní zpráva.“

TTIP by měl sloužit také jako prostředek ke snazšímu uznávání kvalifikací a usnadnění mobility. „Dnes je často obtížné získat investorské vízum do USA či otevřít si kancelář architekta nebo zajistit vízum pro technika k instalaci produktu. Byrokracie v těchto případech může trvat i roky. TTIP přinese výhody i firmám, které sem sice nevyvážejí, ale jsou zapojeny do dodavatelských řetězců s konečnou destinací v USA,“ doplňuje náměstek Bärtl.

Aktivní pomoc států při expanzi podniků

Evropští vyjednavači podle Bärtla chtějí, aby se v TTIP obě velmoci zavázaly aktivně pomáhat malým a středním podnikům při jejich očekávané expanzi přes Atlantik. Příkladem mohou být helpdesky na internetu, kde by si na jednom místě mohli podnikatelé nechat poradit s rozjezdem podnikání na druhém břehu Atlantiku.

„Chystáme pro ně také ‚one stop shop‘, který by jim poradil s celními formalitami. Přehledný webový portál, který by je navedl krok za krokem,“ dodává náměstek Bärtl.

Příklady úspěšných exportérů táhnou

Na webových stránkách Evropské komise věnovaných malým a středním podnikům v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství můžete najít přehled, shrnující základní fakta a důvody pro vyjednávání speciální kapitoly TTIP o MSP. Komise na svých stránkách zveřejnila i návrh této kapitoly. Dále vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikům přinesl. Nabízí také příběhy devíti evropských firem, které již do USA vyvážejí, a jejich konkrétní příklady toho, jak by jim uzavření dohody usnadnilo obchodování.

Buy American

Dalším nerovným podmínkám musí české firmy čelit v oblasti veřejných zakázek kvůli tzv. „Buy America(n)“ legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními. Tendrů v USA se tak účastní poměrně málo evropských firem, a spíše než nadnárodní giganty jsou opět výrazně omezeny firmy s nižším obratem a menším počtem zaměstnanců.

V tomto směru mají Američané v Evropě doslova neoprávněnou výhodu. „Buy American je americká legislativa na subfederální úrovni, která požaduje, aby polovina dodávky pro veřejné instituce byla amerického obsahu, což ale neplatí pro americké firmy v EU. Všeobecně se očekává, že to bude změněno – tedy, že evropské firmy nebudou blokovány,“ připomíná Havlíček.

„Dohoda TTIP má velmi široký záběr. Jedním ze strategických cílů EU je právě dosáhnout otevření trhů s veřejnými zakázkami v USA pro evropské podniky a oslabení efektu opatření typu Buy America nebo Buy American. Evropská unie má velký zájem na otevřeném přístupu na trh s veřejnými zakázkami ve Spojených státech, a to na úrovni federální i jednotlivých států US unie. Jelikož jsou trhy USA a EU největšími trhy s veřejnými zakázkami na světě, vidí zde EU potenciál, a to jak k vytvoření nových příležitostí pro podniky, tak i k úsporám ve veřejných zakázkách,“ dodává k tomu Bärtl.

Evropské podniky mají přístup pouze ke třetině všech zakázek v USA. Tím se zboží z EU stává na americkém trhu méně konkurenceschopným a opatření navíc působí unijním výrobcům další komplikace, jelikož si musí v USA hledat obchodní partnery či zakládat pobočky.

Evropská komise nedávno uspořádala průzkum mezi malými a středními evropskými podniky vyvážejícími do USA. Nakolik je pro evropské vyjednavače vodítkem při jednání s americkou stranou?

Vladimír Bärtl: Postoje a problémy malých a středních podniků mají zcela zásadní roli při směřování vyjednávání TTIP. Jak ukazují právě závěry veřejné konzultace uspořádané Evropskou komisí, malé a střední podniky hrají významnou roli v unijním obchodě s USA.

Jejich podíl odpovídá 28 % přímých exportů do USA a zároveň tvoří i významný podíl dovozů z USA. I tato studie odhalila, že je zde značné množství překážek snahám podniků do 250 zaměstnanců vyvážet na americký trh.

Je nezbytné, aby EK udržovala úzký dialog s těmi, pro které TTIP vyjednává, právě proto, aby bylo Transatlantické obchodní a investiční partnerství účinným nástrojem, podpořilo podnikání malých a středních firem a umožnilo jim rozvíjet se.

Karel Havlíček: Vodítkem při jednání je poměrně důležitým. Role malých a středních podniků v EU je zcela zásadní, máme o všem průběžné informace, trvale jednáme na evropské úrovni a nemám pocit, že by se názor malých firem nebral vážně.

Investiční web.cz: Karel Havlíček v rozhovoru o naší budoucí pozici v EU

Nad Evropou se v posledních letech honí mraky. Dluhová krize s Řeckem v čele, separatistické nálady ve Spojeném království i ve Španělsku, kde se navíc letos konají volby, pro mnohé jeden z největších strašáků druhého pololetí. Sledujeme začátek konce Evropské (měnové) unie, nebo se po letech bouřek evropské nebe opět rozjasní? Svůj spíše optimistický názor na Evropu nabízí v exkluzivním rozhovoru pro Investiční web Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

ČRo Radiožurnál: Firmy přestávají v Řecku obchodovat, tvrdí AMSP ČR

Řecká krize dopadá i na české obchodníky. Někteří vývozci si tak pro svoje výrobky hledají nová odbytiště. Ohrožené jsou navíc i jejich pohledávky vůči řeckým firmám.

Celkem mají české firmy u řeckých podnikatelů pohledávky za více než miliardu korun. Zhruba polovina z toho připadá na malé a střední firmy. Ty jsou také řeckou krizí nejvíc ohroženy. 

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka proto některé společnosti přistoupily k opatřením a obchod s Řeckem úplně zastavily: 

„Většina našich exportérů zredukovala dodávky do Řecka, někteří je úplně zastavili. Popravdě řečeno nejenom naši dodavatelé, ale všichni světoví dodavatelé. Všichni, kdo obchodovali s Řeckem, jsou dneska velmi obezřetní a spíše se snaží hledat alternativní trhy, případně alternativní dodavatele.“ 

Problémy jsou vidět i u dovozu řeckého zboží do České republiky. Dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Loni byl celkový vývoz do Řecka zhruba 6,5 miliardy korun. Zásadními produkty, které české firmy do země vyvážejí, jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. 

Přesto se ale čeští importéři s řeckou krizí vyrovnávají lépe než vývozci. Nejvíce se dovážejí potraviny, a to hlavně ovoce a zelenina. Ty jdou poměrně snadno nahradit dovozem z jiných zemí, třeba ze Španělska, Itálie nebo z Francie. 

„Velké řetězce, které nakupují ovoce, zeleninu nebo oleje a ořechy, si v tuto chvíli hledají alternativní dodavatele. Někteří samozřejmě ještě čekají, dojíždějí dodávky,“ dodává Havlíček. 

Řecká krize naopak neovlivňuje cestovní ruch. Do Řecka každoročně vyráží okolo 300 tisíc českých turistů. Podle cestovních kanceláří letos jejich počet ještě vzroste, a to až na 400 tisíc. 

Cestovní kanceláře a agentury radí, aby si lidé na dovolenou vzali více hotovosti. Někteří prodejci odmítají bezhotovostní platby. 

Kurzy.cz: AMSP ČR vytvořila kontaktní místo pro podnikatele postižené Grexitem

AMSP ČR zřizuje kontaktní místo pro podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do problémů s inkasem plateb nebo jim selhávají dodávky  zaplaceného zboží. 

Bankovní specialisté na takzvaný Trade Finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je Asociace malých a středních podniků a živnostníků připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některéfirmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řeckupanuje, “ říká Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

„Stává se tak, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede, a to i za předpokladu, že se jedná o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku,“  dodává Havlíček.

Celý článek naleznete zde:

AMSP ČR propojuje start up firmy a investory

Analytický nástroj pro e-shopy a informační portál podporující výhradně malé místní firmy v konkrétním regionu. S těmito projekty zvítězily na Fórech investorů v Brně 18. a v Praze 23. června 2015 start-upy MonkeyData s.r.o. a SPINDO s.r.o. Cílem této klíčové události projektu CzechEkoSystem realizovaného agenturou CzechInvest bylo propojení start-upových podnikatelů s potenciálními investory.

„Fóra investorů jsou završením projektu CzechEkoSystem, který je důležitým milníkem v podpoře malých a středních podniků. Zúčastnilo se ho více než sto firem, jimž projekt pomohl najít možnosti pro expanzi v České republice, ale také vyjet do zahraničí,“ řekl při zahájení pražského fóra generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. Začínajícím podnikatelům popřál úspěch v jejich projektech a zmínil důležitost podpory start-upů, protože pomáhají zlepšovat podnikatelské prostředí a zvyšovat konkurenceschopnost České republiky. „V podobných projektech pro podporu začínajících podnikatelů chce CzechInvest určitě pokračovat i v budoucnu,“ dodal na závěr.

Vybrané start-upy, které se v minulosti zúčastnily projektu CzechEkoSystem, zde dostaly jedinečnou možnost prezentovat své podnikatelské záměry a oslovit investora, který by jim napomohl v dalším rozvoji. Odborná porota vybrala šest z nich – tři v Brně a tři v Praze – které získaly cenu v podobě ročního členství v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR, generálního partnera akce. Absolutní vítězové brněnského a pražského fóra si zároveň odnesli i poukaz na financování účasti na zahraniční konferenci dle vlastního výběru od hlavního partnera akce, společnosti Deloitte.

„Nápady má hodně lidí, ale těch, kteří je skutečně dotáhnou do konce a tvrdě si je odpracují, což je v podnikání nejdůležitější, je mnohem méně,“ řekl start-upistům Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Vítězné firmy vybrali porotci na základě kritérií jako inovativnost projektu, jeho realizovatelnost, ale také kvalita prezentace. Především ale Fóra investorů umožnila přítomným začínajícím podnikatelům představit své projekty investorům, pokusit se získat prostředky pro další rozvoj svého podnikání a získat i cennou zpětnou vazbu.

Medailonky oceněných start-upů najdete zde.

O projektu CzechEkoSystem

CzechEkoSystem neboli Ekosystém pro rizikový kapitál je realizován Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) 2007–2013. Jeho cílem je efektivní rozvoj aktivit začínajících firem z prostředí malého a středního podnikání při jejich inovačním podnikání prostřednictvím zvýhodněného poradenství. Soustředí se na urychlení rozvoje podnikatelských aktivit MSP, získání praktických zkušeností při komercializaci vlastního produktu či služby, praktickém uplatnění podnikatelského záměru a posílení marketingových a manažerských schopností. Součástí je i podpora během vyhledávání možností financování formou kapitálového vstupu investora. Projekt již úspěšně využilo 111 firem.

Více na www.projekt-czechekosystem.cz

Celý článek naleznete zde:

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Fora-investoru-ocenila-nejuspesnejsi-start-upy-projektu-CzechEkoSystem-383733

Karel Havlíček a Bedřich Danda v polemice k EET

Euractiv.cz: AMSP ČR připravuje Rok řemesel (2016): Nikoliv nostalgie, ale moderní profese s využitím nových technologií

V horizontu následujících 10 až 15 let se očekává příchod tzv. čtvrté průmyslové revoluce neboli Průmyslu 4.0. Znamená to, že se bude digitalizovat průmyslová výroba a vzniknou „chytré“ továrny, ve kterých budou digitálně propojené všechny úrovně výrobního řetězce. Pro ČR jako zemi s velkým podílem průmyslu na HDP je Průmysl 4.0 velkou příležitostí. Lze však také očekávat celou řadu překážek, na které je potřeba rychle a adekvátně reagovat. 

Továrna, ve které si vyráběné produkty samy určí, jak mají být v průběhu výrobního procesu zpracovány, stroje, které samy hlásí technické poruchy, či sklady, které sami reflektují stav zásob a informují dodavatele o nových objednávkách. To je vize tzv. chytré továrny a budoucí průmyslové výroby.

Internet se v posledních několika letech stal nepostradatelnou součástí běžného života. Lidé hledají informace, nakupují online a komunikují s přáteli či klienty. Výhody, které internet přináší, však lze efektivně využít i v  dalších odvětvích, například v průmyslu.

V horizontu následujících 10 až 15 let se očekává příchod čtvrté průmyslové revoluce, která přinese radikální změnu ve srovnání s nynějším výrobním procesem. V budoucnu budou digitálně propojené všechny úrovně výrobního řetězce, tedy zaměstnanci, spotřebitelé, dodavatelé, stroje i zboží.

Podle odborníků tak brzy vznikne jakási „chytrá továrna“, ve které bude výrobní proces fungovat na základě internetu věcí. Jednotlivý produkt, stroj či sklad zásob bude mít svůj čip nebo senzor a IP adresu, díky kterým budou připojeny k internetu a budou mezi sebou bezdrátově komunikovat. Vznikne tak kyberfyzikální systém tvořený ze softwaru, senzorů, procesorů a komunikačních technologií, propojující předvýrobní, výrobní i po výrobní etapy.

Produkt si sám určí svůj způsob výroby

Názorným příkladem může být výroba lahve. Zákazník si přeje, aby lahev byla žlutá, měla červené víčko a růžové květiny na povrchu. Výroba bude tedy probíhat tak, že lahev na sobě bude mít uvedený štítek s veškerými informacemi o tom, jak má být zpracována. Tudíž jeden stroj vyrozumí, že má být žlutá, druhý, že bude mít červené víčko, a třetí, že lahev bude mít na svém povrchu růžové květiny.

Průmyslová výroba tak nebude závislá na centrálním systému, ale bude více decentralizovaná. To výrobcům umožní zachovat masovou výrobu, lépe vyhovět potřebám zákazníků a zároveň držet ceny při zemi.

Šance pro ČR?

Vzhledem k tomu, že se podíl průmyslu v České republice blíží 40 %, je čtvrtá průmyslová revoluce nebo také průmysl 4.0 příležitostí pro růst a konkurenceschopnost českých firem a České republiky vůbec. Díky finančním úsporám se totiž očekává zvýšení produktivity až o 30 %.

Podle některých odborníků je zájem české vlády o digitalizaci obecně, natož o Průmysl 4.0 nedostatečný. Podle Vladimíra Maříka, profesora Katedry kybernetiky ČVUT, se však první kroky snad již připravují. „Ministerstvo průmyslu a obchodu deklarovalo, že na podzim vydá Bílou knihu Industry 4.0“. Také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula potvrzuje, že se koncem července na jednání tripartity otevře diskuze na téma Průmysl 4.0.

Naopak velmi úzká spolupráce a koordinace v ČR probíhá mezi svazy a asociacemi. Mezi průkopníky projektu Průmysl 4.0 patří Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Na projektu se podílejí i další asociace a unie, mezi ně patří například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta podle předsedy Karla Havlíčka vyhlásí rok 2016 Rokem řemesel a naváže tak na aktivitu Svazu průmyslu, který rok 2015 vyhlásila Rokem průmyslu a technického vzdělávání.

„Hodláme představit řemesla nikoliv jak nostalgickou vzpomínku na 19. století, ale jako moderní profesi, kde se využívá nejmodernějších technologií. Mladé chceme motivovat právě přes nové technologie a ne jen nekonečným opakováním nezbytností učňovských oborů, tím je akorát odradíme“, vysvětluje Havlíček.

EU zasahuje

Iniciativu lze v tomto směru očekávat i ze strany Evropské unie. Komise začátkem května letošního roku představila novou strategii pro jednotný digitální trh, v rámci které budou do konce roku 2016 představeny jednotlivé legislativní akty.

Komisař pro jednotný digitální trh Gűnther Oettinger vyzdvihl potenciál digitální revoluce nejen v oblasti průmyslu. Upozornil nicméně na některé výzvy, které se dají s příchodem revoluce 4.0 očekávat, a na které Evropská unie musí reagovat. Patří mezi ně například ochrana dat, kybernetická bezpečnost, určení odpovědnosti za chování bezpilotních automobilů a dalších autonomních technologií, zavedení jednotných standardů či zajištění bezpečnost pracovního prostředí, ve kterém spolu pracují lidé a roboti.

Také odborníci se shodují na tom, že přes výhody, které se od revoluce 4.0 očekávají, představuje také celou řadu překážek, které je potřeba vyřešit co nejdříve. V opačném případě totiž Evropě ujede vlak a nebude schopna čelit konkurenci ze strany Spojených států a Asie.  

Kde leží kámen úrazu?

Vzhledem k tomu, že továrny budou fungovat na bázi obrovského objemu dat, tzv. big data, budou také více náchylné na kybernetické útoky. Jedním z hlavních cílů je tedy vytvořit systém, díky kterému by byly továrny maximálně chráněny před vnějšími vlivy a zneužitím dat. Od toho se také odvíjí potřeba zavedení jednotných standardů, které by chránily spotřebitele a zajistily bezpečnost firem.

Aby firma ochránila svá citlivá data a výrobní know how, musí podle Jiřího Holoubka, člena představenstva Svazu průmyslu, přistupovat k bezpečnosti od samého počátku komplexně. Jako jeden z nástrojů zmiňuje využití interních monitorovacích center. „Ty mají za úkol například pomocí nástroje SIEM (Security Information and Event Management) další zpracování pořizovaných, sdílených a předávaných dat, jejich kategorizaci a vzájemnou korelaci událostí,“ dodává.

Zavedení digitalizace průmyslové výroby může podle Holoubka pro některé firmy představovat velkou komplikaci a finanční problém. Dodává však, že překonání těchto komplikací se stává nutnou  podmínkou pro zajištění jejich konkurenceschopnosti nejen v oblasti konečných cen a termínů, ale i kvality a flexibility výroby. „Díky vedlejším efektům digitalizace průmyslové výroby lze navíc optimalizovat veškeré předvýrobní i po výrobní etapy, což může znamenat další podstatné snížení nákladů“, tvrdí Holoubek.

Čeká nás změna struktury pracovního trhu

Nelze také opomenout sociální dopady revoluce průmyslové výroby. Některé pracovní pozice vymizí, nové vzniknou. Jak bylo řečeno na diskuzním setkání, které nedávno uspořádala Česko-německá obchodní a průmyslová komora a německé velvyslanectví v Praze, až 65 % nynějších studentů bude zastávat pracovní pozice, které v dnešní době neexistují. To je podle odboráře Středuly naprosto očekávaná událost. Před 25 lety neexistovaly pracovní pozice typu programátor webových aplikací či chytrých telefonů a lze předpokládat, že tento vývoj bude pokračovat.

Na změnu struktury profesí je však třeba reagovat a vyhnout se tak případné rostoucí nezaměstnanosti. Je žádoucí, aby systém pracoval i s lidmi, kteří jsou dnes ekonomicky aktivní, a nesoustředil se pouze na nové generace. Mohl by vzniknout třeba fond celoživotního vzdělávání, do kterého by přispíval částečně stát, zaměstnavatel a zaměstnanec, a který by jedince díky vzdělávání a rekvalifikaci připravoval na očekávanou změnu, navrhuje Středula.

Potřebujeme reformu školství

Podle Maříka jde ruku v ruce s Průmyslem 4.0 nutnost reformy českého školství. Poukazuje na to, že české školství zůstává myšlenkou Industry 4.0 dosud nepolíbeno a zdůrazňuje, že revoluce 4.0 zasáhne celou společnost. Čtvrtá průmyslová revoluce totiž vyžaduje změnu výuky téměř všech oborů na technických vysokých školách.

„Dosavadní přístup opírající se striktně o centralizované hierarchické pojetí složitých systémů je nahrazen vizí decentralizovaných systémů s využitím automatizované organizace složitých systémů jako volného sdružení autonomních subsystémů bez jakéhokoliv centrálního řídícího prvku. Jedná se skutečně o technologickou revoluci, na níž musí být připraveni všichni inženýři. A nejen oni. Musí nastat zásadní změny i v řadě oborů ekonomických a společenskovědních,“ upřesňuje Mařík.

Na tuto skutečnost ostatně již reagovala Česko-německá obchodní a průmyslová komora, která v dopise z konce června vyzvala českého premiéra Bohuslava Sobotku k reformě vzdělávacího systému. Mezi hlavní požadavky patří větší propojenost škol a firem a důraz na praktické dovednosti s využitím prvků duálního vzdělávání.

Celý článek naleznete zde:

AMSP ČR se vyjadřuje k EET

Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) podporuje elektronickou evidenci tržeb za předpokladu, že budou naplněny klíčové dohody, které vzešly z dlouhodobého vyjednávání mezi Ministerstvem financí a AMSP ČR.

Rozhodujícím požadavkem, který musí být bezezbytku naplněn je snížení DPH, a to z 21 % na       15 %, přičemž AMSP ČR bude dále usilovat o snížení až k hranici 10 %. Dalším zásadním požadavkem pro udržení podpory AMSP ČR  je to, že nebude povinnost zákazníka brát si účtenku a tzv. účtenková loterie se nestane průběžným kontrolním nástrojem režimu EET. Současně bude poskytnuta dohodnutá sleva 5 tisíc korun z daňové povinnosti na pořízení přístroje pro OSVČ, přičemž vybrané profese,  které budou mít manipulační problém s přístrojem, budou z režimu EET vyjmuty. AMSP ČR současně požaduje, aby jakákoliv další jednání o rozšíření EET na ostatní skupiny, včetně jednání o případných výjimkách, začala až po důkladné analýze segmentu maloobchodu, velkoobchodu, restaurací a ubytovacích služeb. Tuto analýzu, má-li být vypovídající, není možné podle Asociace provádět dříve, než po ukončení kalendářního roku, ve kterém byla EET spuštěna u prvních segmentů podnikatelů.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu uvádí: „Podle poslední analýzy využívá běžně elektronickou formu komunikace 95 % OSVČ. Průzkumy mezi malými a středními podnikateli jasně ukazují, že hlavní obava podnikatelů vůbec nevyplývá z pořízení přístroje, problému připojení se na internet, nákladu na pořízení ani z elektronického přenosu dat, ale z toho, aby je celý režim nezdržoval od hlavní práce. Proto považujeme za nezbytné, aby se v první vlně otestovaly provozovny, které ve většině podobný  systém např. na bázi pokladen používají a kde je dnes většinový souhlas podnikatelů s EET, tedy hlavně maloobchod a restaurace. Teprve poté je možné vážně diskutovat o rozšíření EET. Elektronizace obchodních transakcí je v budoucnosti nevyhnutelný krok, nicméně forma, která bude zvolena, musí být řádně odzkoušena. Bude-li se postupovat tímto způsobem, nemáme problém EET podpořit.“