Finanční správa a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR si registrují domény k EET

Rozjíždí se doménový byznys kolem elektronické evidence tržeb. Státní správa i podnikatelské asociace si registrují domény k EET.

Zkratka EET nebyla ještě v loňském roce zcela zavedena. Přesto už vloni si Finanční správa koupila doménu EET.cz. Pomocí ní přesměrovává návštěvníky webu na svůj rozcestník k elektronické evidenci tržeb. 

V rámci něj nabízí základní fakta k evidenci tržeb, odpovědi na základní otázky či vyvrácení mýtů, které kolem EET panují. Rozcestník je zatím informačně chudý, chybí zde například i příslušný návrh zákona.

Strukturově podobný obsahový rozcestník nabízí také Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR), která na svém novém webu eltrzby.cz uvádí především odpovědi na tyto otázky:

• O co jde, 
• Pro koho, 
• Od kdy, 
• Co potřebuji, 
• Technické řešení.

Součástí webu jsou i nejčastější dotazy či novinky.

Přehled nejaktuálnější článků k elektronické evidenci tržeb nabízí i server Podnikatel.cz. Prostřednictvím nálepky elektronická evidence tržeb můžete sledovat nejnovější články na toto téma. Server nabídne k tomu tématu i wiki systém.

Celý článek naleznete zde:
http://www.podnikatel.cz/clanky/financni-sprava-a-asociace-malych-a-strednich-podniku-si-koupily-domeny-k-eet/

Česká televize, Události: CzechInvest v dosavadní podobě končí, AMSP ČR velí k opatrnosti

Agentura CzechInvest, která do Česka přitáhla investice za stovky miliard korun, se rozdělí na dvě. Nový CzechInvest se od příštího roku bude starat už jen o investory a podporu malých a středních firem. Druhá agentura převezme podnikatelskou agendu evropských fondů. Podle ministerstva průmyslu už na tento plán kývl i Brusel, ke změnám dochází kvůli služebnímu zákonu.

Agentura CzechInvest v minulosti stála u tří z vůbec největších investic v historii Česka. Například pro Moravskoslezský kraj s její pomocí přiteklo 30 miliard korun a vzniklo 3400 pracovních míst v automobilce Hyundai, v Kolíně to bylo 26 miliard a 3000 zaměstnanců u TPCA a 24 miliard a tisícovka míst se plánuje v Nexenu na Žatecku. CzechInvest ale teď v dosavadní podobě končí.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) bude v nejbližší době předložen návrh zákona, který oddělí z CzechInvestu Agenturu pro podnikání a inovace. Ta by se měla starat například o 118 miliard z nového operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Z celkem 270 zaměstnanců CzechInvestu jich do této nové agentury přejde zhruba polovina.

Funkčnost samotného CzechInvestu to ale podle jeho vedení nijak neovlivní. „Investoři by to poznat neměli. Tady po té úrovni se z našeho pohledu nic významného nemění,“ míní generální ředitel agentury Karel Kučera. Jak přesně s CzechInvestem naložit, Brusel neříkal. Další možností bylo, aby byl služebním zákonem kryt CzechInvest celý, nebo aby jeho pracovníci přešli pod ministerstvo průmyslu.

Podnikatelé: Změny se musí vážit na miskách lékárenských vah

Podle podnikatelských svazů měla vzniknout minimálně analýza, která by popsala výhody a rizika jednotlivých možností. „Jakákoliv změna, která tam nastane, se musí vážit na miskách lékárenských vah, aby nenastal žádný kolaps, protože na CzechInvestu jsou závislé tisíce a desetitisíce subjektů,“ tvrdí Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Už takto zpožděné nové výzvy a nové fondy se mohou tímto ještě zkomplikovat,“ doplňuje ho generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová.

K rozdělení CzechInvestu je ale třeba změnit zákon, definitivní slovo tak bude mít parlament. „Otázka je, jestli ta slupka, která zbude potom, bude funkční. A my budeme hlasovat pro jedině tehdy, když nás vládní koncepce přesvědčí o budoucnosti CzechInvestu,“ uvedl poslanec a místopředseda strany ODS Martin Novotný. Vláda by měla návrh zákona projednat do konce letošního června.

Česká televize, Události: Karel Havlíček k ohrožení čerpání strukturálních fondů

V Událostech šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Na eurodotace čekají také firmy a živnostníci. Jaký závěr si z dnešních informací z resortů odnášíte vy? Jaké komplikace to může způsobit podnikatelům v praxi? Závěr je rozpačitý. Vytendrováno bylo v r. 2013 a nyní mají být vypsány 1. výzvy. V dané chvíli to ohrozí čerpání desítek milionů Kč. Nové strukturální fondy měly fungovat od r. 2014 do r. 2020. Pokud by mělo dojít k dalšímu posunu, pak je otázka, zda se stihne peníze vyčerpat. Některé firmy i výzkumné organizace a školy nebo nemocnice stojí několik let. Dokážete konkrétně odhadnout a vyčíslit případnou ztrátu z toho, že dotace v tom novém období stále nebyly spuštěny?Třeba právě za podnikatelský sektor ztráty mohou být v řádu desítek milionů Kč. Nepřímé ztráty, kdy se přichází o zakázky, to může mít v několika letech vliv v řádu desítek mld. Kč. Složité rusko-polské vztahy napíná setkání evropských státníků na gdaňském Westerplatte, naplánované na 7. května.

10 podnikatelských asociací a jejich názory na elektronickou evidenci tržeb

Zatímco některé podnikatelské asociace zákon o evidenci tržeb podporují, jiné nemohou kvůli EET přijít Andreji Babišovi na jméno. Přečtěte si názory 10 svazů.

Elektronická evidence tržeb (EET) nerozděluje pouze politickou scénu, nýbrž i samotné podnikatele. Zatímco některé podnikatelské asociace zákon v podstatě bez výhrad podporují, jiné se kategoricky staví proti. Přečtěte si názory 10 oslovených podnikatelských svazů.

Otázky

1) Souhlasíte s aktuální verzí zákona? Proč ano, či ne?

2) Kterých všech podnikatelů by se EET měla týkat, aby pro vás byl zákon přijatelný?

3) Je nějaká konkrétní věc, která vám na předloženém zákoně vysloveně vadí?
 

Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

1) Respektujeme, že to je kompromisní řešení. Úplně vše, co jsme chtěli, tam sice není, ale korektně musím říci, že většina našich požadavků byla splněna. A nehovořím v tuto chvíli pouze o tom, co v zákoně jest, ale i tom, co bylo domluveno nad rámec zákona, zejména daňové úlevy.

2) EET by se dle našeho názoru neměla dále rozšiřovat, tedy měla by se týkat pouze prvních dvou vln podnikatelů, které jsou dnes na stole. Jedná se o restaurace, ubytovací zařízení a maloobchod s velkoobchodem. Toto je jasně dohodnuto s panem ministrem, tedy například řemeslníci mohou být zatím klidní. Samozřejmě, že vím, že zákon je napsán tak, že i další skupiny mohou být někdy do EET zahrnuti, ale diskutovat v tuto chvíli, co případně bude za dva nebo tři roky, je zbytečné. Slovo ministra je pro mě v tuto chvíli důležitější než spekulace některých médií. Jakákoliv další vláda, bude-li chtít, může EET rozšířit či zrušit, má na to vždy dost prostředků. Na druhou stranu, nedovedu si představit, že tak kdokoliv učiní bez seriózní diskuse se zástupci podnikatelů.

3) V tuto chvíli stále zákon umožňuje zavést účtenkovou loterii. Ta je pro nás, jakožto průběžný kontrolní nástroj, nepřijatelná. Stále intenzivně jednáme a snažíme se věcnými argumenty přesvědčit prakticky všechny parlamentní strany, že účtenková loterie je nekonečný nesmysl, který nám akorát udělá mezinárodní ostudu, aniž by přinesl nějaký efekt. Stačí se podívat na Slovensko. Fronty u pokladen, losují se zejména účtenky větších prodejců, kteří by účtenky dali i bez soutěže,  a běžné zákazníky to akorát zdržuje, neboť si soutěživí spotřebitelé rozdělují nákup na tři košíky. Přínos do státní pokladny je tam díky tomu o jedno promile na DPH více. Čili fiasko, ostuda a naštvaný prodejce i spotřebitel.

Jiří Štorch, člen představenstva Asociace českého tradičního obchodu (AČTO)

AČTO podporuje přijetí zákona o EET, a to zejména z důvodu narovnání podnikatelského prostředí v ČR. AČTO nesouhlasí s variantou, kdy z povinnosti evidovat tržby budou vyjmuty určité skupiny podnikatelů přesto, že evidenci nic nebrání. Toto se týká i situace, kdy tato povinnost bude pro tyto skupiny jen oddálena. AČTO pro účely dosažení cílů zákona považuje za nezbytné umožnit příslušným kontrolním orgánům vynutitelnost zákona prostřednictvím přímých a okamžitých sankcí, a to jak na straně obchodníka (až uzavření provozovny), tak na straně zákazníka. 

AČTO dále důrazně nesouhlasí s tím, aby obsah datové zprávy zasílané správci daně obsahoval údaje, přímo nesouvisející s posláním zákona, tedy s evidencí tržby poplatníka a samozřejmě s identifikací pokladního místa. Toto platí i o povinných údajích na účtence. Veškeré údaje nad rámec výše uvedeného přinesou zvýšené nároky na HW a SW vybavení obchodníka, a tím povedou k výrazně zvýšeným nákladům. V neposlední řadě bude docházet k zpomalení obsluhy, a tím ke zhoršení komfortu pro zákazníka.

AČTO považuje za absolutně nedostačující a chybně nastavenou výši předpokládané kompenzace vzniklých nákladů pro poplatníka. Dle nám známých podmínek se tato kompenzace týká pouze podnikatelů – fyzických osob. Je tedy zcela opomíjena skupina podnikatelů, působících jako právnická osoba. Výše kompenzace 5000 Kč je pak zcela nedostačující např. pro provozovatele prodejen potravin s několika sty až tisíci položek zboží a např. 2 pokladními místy, kdy kompletní náklady na vybavení odpovídající charakteru provozovny, nabízenému sortimentu a počtu obsloužených zákazníků budou v tomto případě dosahovat minimálně desetinásobku uvedené částky.
 

Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů

Na jednotlivé otázky se nám obtížně odpovídá, protože vycházejí z předpokladu, že EET má nějaké klady. Asociace podnikatelů a manažerů je přesvědčena, že EET je zcela nepotřebná, ba škodlivá a že je třeba zákon o EET odmítnout. EET je nepotřebná, protože již dnes může Finanční správa ČR konat stejně, jako by konala po zavedení EET.

Argumenty pro zavedení EET jsou obratnou manipulací a mají vyvolat dojem, že zásadním problémem české ekonomiky jsou malí podnikatelé a živnostníci – toto tvrzení není pravdivé. Zavedení EET je zcela nepokrytě zaměřeno na malé podnikatele a živnostníky plošně, a to přesto, že stát má stíhat nepoctivé, aniž by tím omezil či ohrozil ty poctivé. EET má stát obrovské prostředky z veřejných peněz, a to vyvolává značné obavy z korupčního či klientelistického chování.

Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti

1) Ano, protože ochrání většinu poctivých, pracovitých a řádně daně i DPH platících OSVČ od nepravdivé paušalizace a mnohaletého primitivního osočování, že OSVČ neplatí státu DPH a daně. Již přes 20 let je většinou napadají ti, co sami nikdy jako OSVČ nepodnikali, protože by se sami neuživili, anebo ti, co svojí vinou zkrachovali, ale také někteří podnikatelé, co mají sídla svých firem v daňových rájích, aby se veřejnost nestarala o jejich bohužel legální každoroční daňové úniky z vysokých zisků u nás dosažených.

2) EET by se měla týkat všech plátců DPH, kteří inkasují hotovost od zákazníků.

3) Popřená presumpce neviny podnikajících OSVČ.

Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR

1) Verze zákona vzešlá z připomínkového řízení je v mnohém lepší než původní ministerská varianta. Ministerstvo financí ČR v řadě věcí vyhovělo požadavkům podnikatelů tlumočených Hospodářskou komorou ČR. Namátkou Hospodářská komora ČR požadovala, aby náklady na nákup a provoz technického zařízení a administrativu byly podnikatelům kompenzovány snížením jiné byrokratické zátěže nebo snížením daní, např. aby byla poskytnuta přiměřená sleva na dani z příjmů nebo snížená DPH. Díky tomu podnikatelé budou moci jednorázově uplatnit slevu na dani 5000 Kč a restauračním zařízením klesne daň z přidané hodnoty z 21 na 15 %. Hospodářská komora také požadovala omezit velice přísné sankce. Zákaz činnosti i uzavření provozovny až na 2 roky jsou z návrhu díky tomu vypuštěny. Rovněž sporná byla povinnost zákazníka převzít si účtenku. I v tomto směru nám bylo vyhověno.

Nicméně v několika podstatných záležitostech zůstává rozpor mezi pozicí ministerstva a komory. Jsme mírnými optimisty, věříme, že je zde ještě prostor ke kompromisům.

2) Místo nepřehledných výjimek, koho, v jakém režimu a zda vůbec by se měla EET týkat, by podle Hospodářské komory ČR měl stát zohledňovat obrat živnostníků a podnikatelů. Povinnost evidovat tržby elektronicky by se alespoň dočasně neměla vztahovat na drobné podnikatele s ročním obratem do 2 milionů Kč (tzv. paušalisté u daně z příjmů fyzických osob), anebo alespoň do 1 milionu Kč (plátci DPH). Zároveň by se zmírnily obavy drobných podnikatelů z náhlého, nepředvídatelného nárůstu nároků na provozování živnosti.

3) Nerozumíme zarputilosti, s jakou ministerstvo financí trvá na ostrém startu k 1. 1. 2016. Bez dostatečné přípravy, zejména náležitého výběru a odzkoušení technického řešení jak na straně podnikatelů, tak na straně státu hrozí celému projektu fiasko. Daňová správa má být předvídatelná. Podnikatelé by měli mít dostatek času se na novinku připravit. Podle propočtů Hospodářské komory ČR přitom není reálné, aby ministerstvo takové datum splnilo a podnikatelé se připravili. Proto Hospodářská komora ČR požaduje, aby účinnost zákona vešla v platnost alespoň o šest měsíců později.

Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KPZS ČR)

1) KZPS ČR o EET usiluje a podporuje od samotného počátku a vnímá ji jako zavedení pořádku do chaosu ve výběru daní. Podotýkám, že se jedná o většinový názor KZPS ČR, neboť i v KZPS ČR jsou sdružení, která EET nepodporují; zkráceně – KZPS ČR většinově říká „Ano, ale“, menšina říká „NE, ale“. Vadí nám a nesouhlasíme s rozšiřující se plejádou výjimek, pokud ve finále budou vyňati např. řemeslníci (opraváři, instalatéři, malíři apod.) bude to špatně vnímáno zejména veřejností, která se s tím setkává nejvíce. Anebo u vás nikdy nebyl opravář, který by se nezeptal, zda chcete práci udělat s, anebo bez DPH?

2) EET by se měla dotýkat všech podnikatelů, u kterých to je smysluplné a náklady jsou menší než výběr daní. Samozřejmě v každé společnosti je národním sportem obcházet daně, ale stát zde musí mít navrch.

3) Nelze říci, že nám něco explicitně vadí. KZPS ČR uplatnila své věcné připomínky v mezirezortním připomínkovém řízení a bude trvat na jejich uplatnění, např. že účtenka pro registraci tržeb by mohla být generována také jako platný daňový doklad dle zákona o DPH a nebyla pouze jednoúčelovým jednostranným dokladem pro jednu věc, dále jde např. o neziskové organizace apod. a zejména potom, že EET nesmí navyšovat administrativu podnikatelů.

Stanislav Sedlák, předseda Kovářského společenstva

Vzhledem k tomu, že naše Kovářské společenstvo zastupuje řemeslníky živnostníky podnikající v řemeslech kovářství, zámečnictví, podkovářství a víceméně v oborech zpracovávající kovy obecně, tak se nás zatím EET nedotýká. Aspoň zatím. Uvidíme jak se bude situace dál vyvíjet. Jinak sdílíme názor na EET s AMSP ČR.

Jsme ovšem v očekávání věcí příštích v této problematice. Jsme řemeslníci vyrábějící věci rukama a ne obchodníci, kteří se snaží co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. Pořád platí, že se něco musí vyrobit, aby se to mohlo prodávat. Proč by měl být ten výrobce potrestán za to, že obchodník jeho výrobek prodává s mnohdy neúměrným ziskem?

Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

S aktuální verzí nesouhlasíme. Podali jsme řádné zásadní připomínky, které nebyly vyřešené a myslíme si, že stát má dokonalé právní možnosti postihovat delikventy snižující základ daně. Je to další administrativní zátěž zejména malých podnikatelů. Zastáváme názor, že pokud bude zákon přijat v této podobě, tak bude diskriminační k některým skupinám podnikatelů. Vadí nám zvýšená administrativní zátěž a diskriminace. Navíc bez výsledku, což potvrzují neoficiální výsledky z Itálie a Slovenska, kde je obdobný systém zaveden.

Irena Vlčková, mluvčí Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR 

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) již od počátku podporuje záměr Ministerstva financí na zavedení Elektronické evidence tržeb (EET). SOCR ČR a jeho významné členské asociace (jako například AHR, AČTO či další) chápe od počátku zavedení systému elektronické evidence tržeb jako nástroj k zajištění stejných a rovných podmínek v podnikání. Z tohoto důvodu máme za to, že by měl být systém aplikován ve všech oblastech služeb a prodeje, kde dochází k hotovostní platbě.

Případný záměr zavádět povinnost elektronické evidence tržeb pouze pro maloobchod, velkoobchod, ubytovací služby a stravování, případně vyjmout z povinnosti OSVČ, by ještě více otevřel obcházení daňových povinností. Diskutabilní je samotné rozdělení jednotlivých služeb a oborů na ty, kde bude povinnost zavedena a naopak. Naše organizace je i nadále připravena tento záměr veřejně podporovat za předpokladu, že v konečném důsledku nebude znamenat přenesení dalších povinností pouze na několik oborů v oblasti podnikání, ale bude aplikována plošně s minimem výjimek.

Zároveň bych ráda zdůraznila, že si velmi vážíme vstřícného postupu Ministerstva financí ČR, kdy jsou s podnikateli, na které bude přijetí tohoto zákona nejvíce dopadat, diskutovány jednotlivé dopady a technologické možnosti zavádění u různých druhů podnikatelů.

Pro zjednodušení uvádím základní všeobecné požadavky našeho Svazu, které dlouhodobě prezentujeme:

• Plošné zavedení EET pro všechny subjekty s minimem výjimek.
• Snížení DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na15 % s výjimkou daně na alkohol, tabákové výrobky a doplňkový sortiment.
• Rovněž bychom uvítali jednorázovou slevu ve výši 5000 Kč pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu kompenzace zvýšených nákladů, které jim v souvislosti s účinností zákona mohou nastat. (jak MF uvedlo ve své tiskové zprávě k vypořádání připomínek)
• Zpřesnění termínů zavedení EET – jako problém vidíme situaci, kdy nejsou jasné termíny a konečné znění odsouhlasené v rámci legislativního procesu. Za této situace nebude ze strany podnikatelů zájem investovat do vývoje a zkušebního provozu. Je třeba určitý časový prostor pro vývoj a implementaci softwarových a hardwarových řešení.
• Pokud možno co nejrychlejší zveřejnění podkladů pro softwarové firmy, aby byl prostor pro jejich vývoj a odzkoušení.
• Zajistit dostatečný prostor pro zkušební provoz.

Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR

1) Ministerstvo financí zákon široce diskutovalo a diskutuje se sociálními partnery, a i proto souhlasíme s jeho současnou podobou. Jen doufáme, že bude mít takový pozitivní dopad pro státní rozpočet, v jaký ministerstvo financí doufá. V malé vesnické restauraci, kam chodí z 90 % místní štamgasti, se asi moc nezmění, protože kdo z nich nahlásí finančnímu úřadu, že mu vrchní nevydal paragon za večerní útratu?

2) EET by se měla týkat zejména podnikatelů, kde jsou evidentní problémy s přiznáváním tržeb a kde je zároveň technicky možné EET administrovat. Vítáme proto vyčlenění náhodných příjmů a příjmů z vedlejší činnosti neziskových organizací. Dovedete si představit, jak uvaděčka v divadle elektronicky eviduje prodej programu představení? V jedné ruce program, v druhé platební terminál s minitiskárnou… To už je naštěstí v zákoně ošetřeno.

AMSP ČR představuje zajímavé šance v podnikání v okolí vodních toků

Přo řadu podnikatelů se otevřely nové možnosti podnikání. Díky vyhlášce o rekreační plavbě mohou začít budovat obslužnou infrastrukturu kolem vodních toků. Od včerejšího dne platí nová vyhláška, která mění pravidla o rekreačních plavbách. Změny umožní nejen rekreační plavbu po řadě toků, ale též podnikání v oborech pohostinství, provozování kempů, půjčoven kol a lodí v oblastech kolem vody. Uvedly to Asociace lodního průmyslu (APL) a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Na vodní toky i se spalovacím motorem

Včera nabyla účinnosti vyhláška č. 46/2015 Sb., která zrušila desítky let staré opatření a nově upravila užívání povrchových vod k plavbě, zejména plavidel se spalovacím motorem. Vyhláška rovněž stanovila vodní plochy, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory nad rámec míst uvedených ve vodním zákonu a plochy, na nichž je plavba plavidel se spalovacími motory omezena nebo upravena

Nově tak lze, až na zakázané plochy, využívat vodní toky pro rekreační plavbu s malým plavidlem se spalovacím motorem o výkonu nejvýše 10 kW. Vyhláškou č. 46/2015 se otevírá možnost cestování na vodě, podobně jako na Baťově kanálu. Zvážíme-li, že Labe a Vltava měří kolem 350 km a lidé zde budou moci využívat rekreační plavbu, je to obrovský potenciál pro výrobu lodí, přístavních mol a dalšího vybavení. Další možnosti jsou na řekách jako Sázava, Berounka a Morava a další podle nové mapy, kde bude možno používat malé lodě do 10 kW pro rybáře a půjčovny lodí. Největší radost mají podnikatelé kolem Lipna, kde turisté ze zahraničí nechápali, proč se nemohou svézt na malé motorové lodi a nafukovacím člunu,komentoval místopředseda představenstva AMSP ČR Jiří Belinger.

Právě možnost využít pro rekreační plavbu čluny se spalovacím motorem přinese dle AMSP řadu podnikatelských příležitostí okolo vodních toků. Jak uvádí AMSP, pro menší podnikatele je to velká příležitost zejména v oborech pohostinství, provozování kempů, půjčoven kol a lodí.Mnozí z nich budou budovat malé přístaviště s příslušným servisem. Velká příležitost je to ale i pro malé obce, které jsou v těsné blízkosti řek a kde dnes chybí turistický ruch. Šikovně vybudovanou infrastrukturou mohou přivést do vesnice nemálo turistů. Jednoznačně to podpoří rozvoj mikroregionů a drobného podnikání v nich, což je naší dlouhodobou strategií, uzavřel předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček.

AMSP ČR: Malí podnikatelé se chystají na nový druh podnikání v okolí vodních toků

České řeky a vodní plochy se otevřely rekreační plavbě. Ode dneška mohou na některých plochách nově jezdit lodě se spalovacím motorem o výkonu do deseti kW. Podnikatelé si slibují, že to podpořípracovní místa nebo cestovní ruch v okolí vodních toků. Například v Praze se také objevují snahy přivést život z Rašínova nábřeží i na protilehlou smíchovskou náplavku.

Úprava zákona neznamená jenom příležitost pro nadšence do plavby, ale i pro drobné živnostníky. „Pro menší podnikatele je to velká příležitost zejména v pohostinství, provozování kempů, půjčovnách kol a lodí a podobně. Mnozí z nich budou budovat malé přístaviště s příslušným servisem. Velká příležitost je to ale i pro malé obce, které jsou v těsné blízkosti řek a kde dnes chybí turistický ruch,“ uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Experti na lodní dopravu odhadují, že vyhláška se na proměně okolí vodních toků projeví nejdříve za tři roky. Uvolnění podmínek může přinést nová pracovní místa a vzpruhu cestovnímu ruchu. Mohou vznikat půjčovny lodí, pumpy, servisní kotviště, zimoviště nebo občerstvení.

Do dnešního dne platil zákaz plavby lodí se spalovacím motorem na většině přehrad a jezer. Povolena byla jen na Vltavě, Labi, na řece Moravě a pomalá výtlačná plavba na Slapech, Orlíku a na Rozkoši. To se s novou vyhláškou mění. Kromě zrušení omezení v těchto místech lze nově plout s malým motorem i na Lipně, Nových Mlýnech, na Brněnské přehradě, Vranově, Máchově jezeře, Hracholuskách nebo na rybníku Svět.

Pokud si motorovou loď půjčí zájemce v půjčovně, nemusí mít ani oprávnění k řízení malého plavidla. Jinak lze motorový člun bez povolení řídit jen do výkonu motoru čtyř kW.

ČRo Radiožurnál: Předseda Karel Havlíček a místopředseda AMSP ČR Jiří Belinger k podnikatelským příležitostem kolem vodních toků

Rekreační plavby mají zelenou. Díky novým pravidlům platným ode dneška totiž lidé můžou na vybraných řekách nebo přehradách jezdit i na menších motorových člunech nebo třeba na skútrech. Například na Lipenské přehradě nebo na Máchově jezeře.

Nová vyhláška, která dnes vešla v platnost, přináší zrušení mnoha omezení a limitů. Jsou mimo jiné zrušeny všechny zákazy, podmínky a omezení rychlosti na Slapech, Orlíku a dalších vodních plochách. 

Přibyly také povolené velké nádrže, kde se dříve nesmělo, nyní se tam smí plout s motorem do 10 kW. 

Podle předsedy Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Karla Havlíčka novinka podpoří hlavně turistický ruch v regionech. 

„Bude více turistů, bude více těch, kteří budou využívat tuto formu rekreace, a to zásadně více. Do určité míry se tím prostředí narovnává vůči Evropě a EU, protože tam je tento způsob rekreace naprosto běžný. Je to velmi zajímavá součást turistického ruchu,“ popisuje. 

Nová pravidla jsou podle předsedy Asociace lodního průmyslu Petra Novotného také další příležitostí pro podnikání v oblastech vodních toků.  

„Když pojede s lodičkou někdo na odlehlou přehradu, kam se dřív nesmělo, tak se tam ubytuje, utratí v restauraci. Bude tam potřebovat molo, servis. Takže podpora regionů a příležitost k podnikání a zaměstnanosti v těch místech, kde je to daleko od hlavních měst,“ naznačuje. 
 

Vodní skútry omezuje vzdálenost jízdy od břehu 

„Měli jsme tu velmi atypický stav, který vznikl v roce 1972 v rámci normalizace, kdy tehdejší vláda těžce nesla, že se lidé volně pohybují, rekreují a radují ze života, a vydala zákaz plavby,“ připomněl v Ranním interview Jiří Belinger z Asociace lodního průmyslu. 

Jak poznamenal, nové evropské normy jsou velice tvrdé vůči exhalacím a dalšímu znečišťování životního prostředí.  

Na Labi od Jaroměře až po státní hranici a také od Českých Budějovic do Mělníka je podle Belingera ode dneška možné jezdit i s velkými loděmi, které vyhovujíc normám Euro 6. 

„Pak máme malé řeky, jako je Sázava, Berounka, Dyje, Morava a přítoky velkých řek, kde bude možné nově jezdit s malými motory do výkonu 10 kWh.“ 

Mění se také pravidla pro vodní skútry. „U nás jsou omezeny vzdáleností od břehu. Podle naší vyhlášky č. 46, která dnešním dnem vstupuje v platnost, rychlá plavidla, která jezdí tzv. ve skluzu, musí jet minimálně 25 metrů od břehu, na údolních nádržích dokonce 50 metrů od břehu.“ 

„To znamená, na menších řekách užších než 50 metrů skútry jezdit nesmí,“ doplnil Belinger. „Nesmí také jezdit na údolních nádržích, jako je třeba Brněnská přehrada, Hněvkovice a podobně.“ 

AMSP ČR se společně s APL zasadila o zásadní průlom v podnikání kolem vodních toků

Za podpory Asociace lodního průmyslu (APL), Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a provozovatelů lodí se prosadilo po mnoha letech nastavení stejných podmínek pro rekreační plavbu jako v ostatních zemích Evropské unie. Je to nejenom dobrá zpráva pro majitele lodí, ale i mimořádná příležitost podpořit turistický ruch a tím i podnikání v oblastech kolem vody.

15. dubna 2015 se mění pravidla o rekreačních plavbách. Malí podnikatelé mohou začít budovat obslužnou infrastrukturu kolem vodních toků.

Co to znamená pro malé firmy? Jaká budou nové podnikatelské příležitosti?

„Pro menší podnikatele je to velká příležitost zejména v oborech pohostinství, provozování kempů, půjčoven kol a lodí apod. Mnozí z nich budou budovat malé přístaviště s příslušným servisem. Velká příležitost je to ale i pro malé obce, které jsou v těsné blízkosti řek a kde dnes chybí turistický ruch. Šikovně vybudovanou infrastrukturou mohou přivést do vesnice nemálo turistů. Jednoznačně to podpoří rozvoj mikroregionů a drobného podnikání v nich, což je naší dlouhodobou strategií“ uvádí předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček.

Jaký je trend v Evropě? Jaké budou přímé i nepřímé dopady do regionů?

V Evropě se jezdí bez omezení na všech řekách a jezerech. Plavba je zakázána pouze na vodárenských nádržích a v přísně chráněných krajinných oblastech.

„V Čechách a na Moravě je velké množství řek, jezer a velkých rybníků, které se nacházejí v turisticky atraktivních oblastech – jižní Čechy, střední Čechy a jižní Morava. Do této doby byl pro rodinnou turistiku na lodích využíván pouze Baťův kanál. V loňském roce ho navštívilo 80 000 turistů, kteří se svezli na lodi a 250 000 lidí na kolech. To je úžasný přínos pro celou jižní Moravu. Přitom Baťův kanál měří pouze 75 km“, říká předseda APL Ing. Petr Novotný.

Jaký vliv to bude mít do malého lodního průmyslu? Jakých vodních ploch se to bude týkat?

„Vyhláškou č. 46/2015 se otevírá možnost cestování na vodě, podobně jako na Baťově kanálu. Zvážíme-li, že Labe a Vltava měří kolem 350 km a lidé zde budou moci využívat rekreační plavbu, je to obrovský potenciál pro výrobu lodí, přístavních mol a dalšího vybavení. Další možnosti jsou na řekách jako Sázava, Berounka a Morava a další podle nové mapy, kde bude možno používat malé lodě do 10 kW pro rybáře a půjčovny lodí. Největší radost mají podnikatelé kolem Lipna, kde turisté ze zahraničí nechápali, proč se nemohou svézt na malé motorové lodi a nafukovacím člunu“, doplňuje místopředseda představenstva AMSP ČR Jiří Belinger.

Jsou některé obavy opodstatněné?

„Ozývají se zejména ti, kteří nevědí, že povolený výkon 10 kW je velmi malý motor, který navíc musí splňovat nejpřísnější předpisy EU Euro 6. Někteří lidé se bojí provozu skútrů na přehradách jako Brno, Hracholusky, Lipno nebo Máchovo jezero. Na všech smí jezdit pouze malé lodě a skútry jsou nadále zakázané“, dodává předseda APL Ing. Petr Novotný.

Vyhláška č. 46/2015 Sb. ruší desítky let staré opatření a nově upravuje užívání povrchových vod k plavbě, zejména plavidel se spalovacím motorem, stanoví rovněž vodní plochy, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory nad rámec míst uvedených ve vodním zákonu. Dále stanoví vodní plochy, na nichž je plavba plavidel se spalovacími motory omezena nebo upravena.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé a střední podniky a živnostníky i jejich organizace z celé republiky a byla založena v r. 2001. Zastupuje zájmy cca 260 tisíc podnikatelských subjektů napříč obory. Od r. 2009 realizuje sérii unikátních NEZÁVISLÝCH PRŮZKUMŮ o názorech podnikatelů na problémové oblasti podnikání, jejichž výsledky jsou stěžejním podkladem pro klíčová stanoviska Asociace.

Hlavními oblastmi zájmu jsou jak tradiční tak trendové obory. Aktuálními tématy jsou rodinné podnikání – viz projekt RODINNÁ FIRMA, začínající podnikatelé – viz projektu SVOU CESTOU-young business, projekt na podporu řemesel FANDÍME ŘEMESLU!, projekt na podporu žen v podnikání PODNIKAVÁ ŽENA a projekt pro přípravu na elektronickou evidenci tržeb pro gastro, maloobchod a drobné podnikání MALÝ OBCHOD. Asociace spolupracuje s vládou, jednotlivými ministerstvy a v uplynulých letech iniciovala řadu zákonných opatření. Je připomínkovým místem k připravované legislativě, členem Podnikatelské rady a řady dalších poradních orgánů vlády a ministerstev vč. hodnotitelských komisí. Pro své členy poskytuje především INFORMAČNÍ SERVIS, PORADENSTVÍ a ANALÝZY zaměřené cíleně na segment malých a středních podniků a živnostníků z celé řady oblastí, dále účast na odborných akcích, seminářích, konferencích, setkáních podnikatelů v ČR i v zahraničí a celkové prosazování zájmů tohoto segmentu vůči vládě, parlamentu a dalším institucím. Členové mohou dále využívat exkluzivních  nabídek a benefitů partnerů AMSP ČR, Asociace vyhlašuje také vlastní Grantový program pro členy AMSP ČR. S cílem zviditelnění živnostníků i malých a středních firem poskytuje asociace záštitu, nominuje a je odborným hodnotitelem řady podnikatelských soutěží. Asociace je jedním ze zakladatelů Koalice pro transparentní podnikání. 

Nový druh podnikání kolem řek

Dosud v Česku platil zákaz plavby lodí se spalovacím motorem na většině přehrad a jezer.

České řeky a vodní plochy se ode dneška otevřely pro rekreační plavbu. Nově na některých plochách budou moci jezdit lodě se spalovacím motorem o výkonu do deseti kW. Mohlo by to podpořit turistiku v okolí vodních toků. Uvedli to dnes zástupci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Dosud platil zákaz plavby lodí se spalovacím motorem na většině přehrad a jezer. Povolena byla jen na Vltavě, Labi, na řece Moravě a pomalá výtlačná plavba na Slapech, Orlíku a na Rozkoši. Na těchto vodních plochách je od nynějška zrušena většina omezení a zákazů a nově lze plout s malým motorem i na Lipně, Nových Mlýnech, na Brněnské přehradě, Vranově, Máchově jezeře, Hracholuskách nebo na rybníku Svět.

Příležitost pro podnikatele

„Pro menší podnikatele je to velká příležitost zejména v pohostinství, provozování kempů, půjčoven kol a lodí a podobně. Mnozí z nich budou budovat malé přístaviště s příslušným servisem. Velká příležitost je to ale i pro malé obce, které jsou v těsné blízkosti řek a kde dnes chybí turistický ruch,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Ode dneška padla omezení pro motorovou plavbu v ČR, začíná nový druh podnikání

České řeky a vodní plochy se ode dneška otevřely pro rekreační plavbu. Nově na některých plochách budou moci jezdit lodě se spalovacím motorem o výkonu do deseti kW. Mohlo by to podpořit turistiku v okolí vodních toků. Uvedli to dnes zástupci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/ode-dneska-padla-omezeni-pro-motorovou-plavbu-v-cesku-20150415.html

Dosud platil zákaz plavby lodí se spalovacím motorem na většině přehrad a jezer. Povolena byla jen na Vltavě, Labi, na řece Moravě a pomalá výtlačná plavba na Slapech, Orlíku a na Rozkoši. Na těchto vodních plochách je od nynějška zrušena většina omezení a zákazů a nově lze plout s malým motorem i na Lipně, Nových Mlýnech, na Brněnské přehradě, Vranově, Máchově jezeře, Hracholuskách nebo na rybníku Svět.

„Pro menší podnikatele je to velká příležitost zejména v pohostinství, provozování kempů, půjčoven kol a lodí a podobně. Mnozí z nich budou budovat malé přístaviště s příslušným servisem. Velká příležitost je to ale i pro malé obce, které jsou v těsné blízkosti řek a kde dnes chybí turistický ruch,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

V Česku byla plavba na malých plavidlech se spalovacím motorem zakázaná posledních zhruba 40 let. Naproti tomu v Evropě se jezdí bez omezení na všech řekách a jezerech. Zakázaná je plavba pouze na vodárenských nádržích a v přísně chráněných krajinných oblastech.

Dosud byl pro rodinnou turistiku využívaný pouze Baťův kanál. Ten v loňském roce navštívilo 80.000 lidí, kteří se svezli na lodích, a 250.000 lidí na kolech. Baťův kanál měří 75 km, Vltava a Labe mají přitom dohromady 350 km. Otevírá se i možnost plavby na Sázavě, Berounce nebo Moravě. „Největší radost měli podnikatelé kolem Lipna, kde turisté za zahraničí nechápali, proč se nemohou svézt na malé motorové lodi nebo nafukovacím člunu,“ dodal místopředseda asociace Jiří Belinger.

Malá plavidla budou muset plnit emisní normu Euro 6. Silné skútry budou mít plavbu na přehradách i nadále zakázanou. Pokud si motorovou loď půjčí zájemce v půjčovně, nemusí mít oprávnění k řízení malého plavidla. Jinak lze motorový člun bez povolení řídit jen do výkonu motoru čtyři kW.

Počet registrovaných malých a rekreačních lodí v Česku v roce 2013 stoupl o čtyři procenta na celkem 14.285 plavidel.

Karel Havlíček v rozhovoru k rodinnému podnikání: Nechme nastupující generaci, ať si občas natluče nos

Zakladatelé podniků vedou své potomky tak, aby neudělali chybu, jenže ti pak dosažený úspěch nepovažují za svůj a často ve firmě končí, upozorňuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). 

E15: AMSP se stala partnerem konference o rodinných firmách, kterou pořádá Mladá fronta. Nepochybně to znamená, že tohle téma považujete za důležité. V čem a proč?

Rodinné firmy jsou pro nás naprosto stěžejním tématem. Systematicky shromažďujeme o českém rodinném byznysu veškerá dostupná data, připravujeme pro firmy odborné vzdělávací akce, každoročně pořádáme soutěž Equa Bank Rodinná firma roku a medializujeme úspěšné rodiny z regionů. Posledním naším hitem jsou pracovní kulaté stoly, kde moderujeme generační výměnu názorů několika rodinných firem dohromady.

E15: O čem především by se tedy podle vás mělo na konferenci mluvit? Jaké problémy dnes rodinné firmy řeší v prvé řadě, s čím se nejvíc potýkají?

Prožíváme nyní s firmami první generační výměny. To je věc, která se už nebude opakovat, a je to poučení pro všechny zúčastněné strany. V asociaci se nám schází opravdu zajímavé příběhy a někdy jsme i trochu nechtěnými rozhodčími vážných rodinných sporů. Celý proces předávání otěží firmy je náročnější, než si většina majitelů myslela, a bohužel nemálo firem kvůli tomu nepře- žije. Konference nevyřeší vše, ale dá i na základě mezinárodních příkladů návod, jak kormidlovat proces předávání tak, aby to neskončilo průšvihem. Faktem totiž je, že v zahraničí, kde dochází již k několikátému předání žezla rodinné firmy, se řeší podobné problémy, jenom jde o vyšší řády peněz.

E15: V čem hlavně tuzemské firmy obtížnost nástupnictví podceňují, proč řada z nich nepřežije?

Nevěnují předání dostatek času a přistupují k tomu ně- kdy tak, jako když předávají klíčky od auta. Nepřipraví se na to uvnitř firmy ve vztahu k zaměstnancům, stejně tak se podcení příprava dodavatelů, odběratelů a všech klíčových osob. Majitelé jsou v zajetí operativních, každodenních problémů a neuvědomují si, že předání firmy je třeba tříletý systematický proces. Podceňují se i vztahy v rodině a zabezpečení majetku. Jednou z největších chyb je přístup předávající generace. Ta v dobré víře směřuje své děti jakožto nové majitele tak, aby neudělaly chybu, místo aby je nechala natlouct si občas nos, ale tím jim současně umožnila jít vlastní cestou. Diví se potom, že to potomci vzdají, neboť necítí ve firmě vlastní stopu a úspěch nevnímají jako svůj, ale rodičů.

E15: Celosvětové statistiky ukazují, že úspěšnost firem při předávání ze třetí na čtvrtou generaci je už pouze tří- procentní. Podle posledních výzkumů je ale třeba hodnotit spíše úspěšnost rodiny než firmy, protože její členové sice mohou rodinný byznys prodat, ale sami pak třeba začnou podnikat v jiné oblasti. Pozorujete něco podobného i v ČR?

Ano a není to nic neobvyklého. Malé a střední firmy nemohou být trvale závislé na původních produktech a musí neustále měnit nejen svoje procesy, ale i zaměření. To jim dává velkou konkurenční výhodu. Je jen málo oborů, kde lze dědit z generace na generaci původní záměr, recept nebo výrobek. Ve své podstatě tak rodiče předávají často jen značku a mladí lidé si vybudují úplně nové produkty. To už není daleko od toho, kdy se rozhodne rodina firmu prodat a prostředky investuje do jiného podnikání. Je to ale škoda, protože značka podniku, která vydrží na trhu desítky let, byť má už firma jiné zaměření, je vůči bankám a obchodním partnerům velkou výhodou. Je to známka stability a serióznosti a na tom lze vydělat velké prostředky.

E15: Pomohlo by, kdyby ně- jaká univerzita v ČR nabídla studijní obor „family business management“, jak je to dnes už téměř běžné v zahraničí?

Jako obor je to podle mne zbytečné a školám by to nepřineslo efekt. Obor znamená akreditace, pokrytí docenty, profesory a hlavně kvalitní výzkum a projekty. Množství studentů by bylo s ohledem k náročnosti na zabezpečení oboru neefektivní. Ale dovedu si to představit jako speciální studijní směr určitého většího oboru, což by obnášelo třeba čtyři specializované předměty v jinak běžném oboru business management. Určitě by ale mělo efekt automaticky zařadit do oborů podnikové ekonomiky samostatný předmět zaměřený na rodinné podnikání.

E15: Vraťme se ještě k chystané konferenci. Co od ní očekáváte, v čem by měl být její hlavní přínos, s čím by z ní účastníci v ideálním případě měli odjíždět?

 Opravdu se těším na příběh Andrey Prym, jejíž rodina má za sebou podnikatelskou historii skoro 500 let, a pokud se nepletu, je to vůbec nejstarší podnikatelský klan v Německu. To je neuvěřitelné a nezbývá než připomenout, že řádění bolševiků v minulém století budou pociťovat ještě další generace. Prázdné regály obchodů a ostnatý drát lze napravit během pár měsíců, ale podnikatelské příběhy psané generacemi, které byly násilně přerušené, se opravit nedají. Nezbývá než začít znovu, ale nezaškodí si to trvale připomínat. Zejména dnes, kdy se opět začíná stávat módou ukazovat na živnostníky jako na třídní nepřátele.

Celý článe kaleznete na str. 23 zde:
http://file.mf.cz/pdf/e15/E15-2015-04-09.pdf 

Computer World, AMSP ČR a MPO partnery IGNITE: Střední firmy mají šanci získat v grantu půl milionu korun.

UPC Business spouští projekt Ignite, který podpoří inovace a podnikání malých a středních firem v České republice. Projekt cílí na podnikatele, kteří mají reálné vize o svém rozvoji a ambice uspět i na mezinárodní scéně.

Vítěz soutěže může svou firmu nastartovat nejen díky finanční odměně, ale i zviditelněním svého podnikání a navázáním nových kontaktů s potenciálními investory či zákazníky. Tři čtvrtiny malých a středních podniků přitom vidí rozvoj svého podnikání jako hlavní cíl následujících dvou let.

Soutěže Ignite, pořádané společností UPC Business a pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, se mohou zúčastnit již zavedené firmy na trhu, které se nebojí nových výzev a mají promyšlený plán vlastního rozvoje.

„V našem byznysu se často setkáváme s malými a středně velkými firmami, které mají skvělé nápady a vize s obrovským potenciálem. Vnímají ale také mnohé bariéry. Například přes 70 procent společností v našem průzkumu uvedlo, že je trápí nedostatek prostředků k investicím. Více než polovina (52 %) firem pak vidí problém v nedostatečné známosti své značky. Cílem Projektu Ignite je pomoci těm nejlepším firmám ze segmentu SME posunout jejich podnikání o krok dál,“ uvedl Martin Pochmon, viceprezident UPC pro firemní zákazníky.

Soutěžní projekty posoudí porota složená z předních českých manažerů, podnikatelů, ekonomů, publicistů a zástupců veřejné správy i akademické sféry.

Odborníci budou hodnotit, do jaké míry jsou projekty soutěžících firem podložené realistickými ekonomickými fakty, ale zaměří se také na popis ekonomického modelu, udržitelnost rozvoje, inovativnost, originalitu a společenský přínos.  

Finanční odměna pro tři vítěze v celkové výši 500 000 korun není pro účastníky soutěže zdaleka nejpodstatnější motivací. Ignite představuje především skvělou příležitost, jak se zviditelnit v odborných kruzích, ale také oslovit širokou veřejnost a získat nové užitečné kontakty. Ty byly i hlavním benefitem soutěže, která má za sebou v Polsku již druhý úspěšný ročník.

„Soutěž, kterou pořádalo UPC Business v Polsku nám pomohla zviditelnit náš produkt už v samotném průběhu soutěže. Získané peníze navíc použijeme k financování účasti na významném veletrhu v nejbližší době. Jsme velmi vděční, že nás porota složená z vynikajících osobností vyhodnotila jako firmu s globálním potenciálem,“ chválí si Daniel Skutela ze společnosti Leia Display System, která v polské soutěži obsadila druhé místo se svou unikátní prezentační technologií. 

Computer World, AMSP ČR a MPO partnery IGNITE: Střední firmy mají šanci získat v grantu půl milionu korun.

UPC Business spouští projekt Ignite, který podpoří inovace a podnikání malých a středních firem v České republice. Projekt cílí na podnikatele, kteří mají reálné vize o svém rozvoji a ambice uspět i na mezinárodní scéně.

Vítěz soutěže může svou firmu nastartovat nejen díky finanční odměně, ale i zviditelněním svého podnikání a navázáním nových kontaktů s potenciálními investory či zákazníky. Tři čtvrtiny malých a středních podniků přitom vidí rozvoj svého podnikání jako hlavní cíl následujících dvou let.

Soutěže Ignite, pořádané společností UPC Business a pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, se mohou zúčastnit již zavedené firmy na trhu, které se nebojí nových výzev a mají promyšlený plán vlastního rozvoje.

„V našem byznysu se často setkáváme s malými a středně velkými firmami, které mají skvělé nápady a vize s obrovským potenciálem. Vnímají ale také mnohé bariéry. Například přes 70 procent společností v našem průzkumu uvedlo, že je trápí nedostatek prostředků k investicím. Více než polovina (52 %) firem pak vidí problém v nedostatečné známosti své značky. Cílem Projektu Ignite je pomoci těm nejlepším firmám ze segmentu SME posunout jejich podnikání o krok dál,“ uvedl Martin Pochmon, viceprezident UPC pro firemní zákazníky.

Soutěžní projekty posoudí porota složená z předních českých manažerů, podnikatelů, ekonomů, publicistů a zástupců veřejné správy i akademické sféry.

Odborníci budou hodnotit, do jaké míry jsou projekty soutěžících firem podložené realistickými ekonomickými fakty, ale zaměří se také na popis ekonomického modelu, udržitelnost rozvoje, inovativnost, originalitu a společenský přínos.  

Finanční odměna pro tři vítěze v celkové výši 500 000 korun není pro účastníky soutěže zdaleka nejpodstatnější motivací. Ignite představuje především skvělou příležitost, jak se zviditelnit v odborných kruzích, ale také oslovit širokou veřejnost a získat nové užitečné kontakty. Ty byly i hlavním benefitem soutěže, která má za sebou v Polsku již druhý úspěšný ročník.

„Soutěž, kterou pořádalo UPC Business v Polsku nám pomohla zviditelnit náš produkt už v samotném průběhu soutěže. Získané peníze navíc použijeme k financování účasti na významném veletrhu v nejbližší době. Jsme velmi vděční, že nás porota složená z vynikajících osobností vyhodnotila jako firmu s globálním potenciálem,“ chválí si Daniel Skutela ze společnosti Leia Display System, která v polské soutěži obsadila druhé místo se svou unikátní prezentační technologií. 

Hospodářské noviny, AMSP ČR: Malé a střední firmy zvyšují tržby a tím i úvěrovou angažovanost

Firmy se zvedají a svůj větší byznys potřebují profinancovat. Větší zájem o úvěry podporují i příznivější podmínky v bankách. Evropský investiční fond bude garantovat půjčky na inovativní projekty.

Oživení ekonomiky zvyšuje odvahu malých a středních podnikatelů i živnostníků se zadlužit. Ukazuje to růst půjček v posledních měsících, ale i jejich plány na nejbližší období.

Z exkluzivního průzkumu pro HN mezi 315 zástupci firem a živnostníků vyplynulo, že loni si vzalo úvěr bezmála 30 procent respondentů, což je nejvíce od krize. A téměř dvě třetiny úvěr plánují, z toho skoro čtvrtina do jednoho roku. Další pětina podnikatelů pak uvedla, že si asi vezme půjčku během následujících dvou let. Průzkum zahrnul firmy s obratem do 300 milionů korun, OSVČ bez zaměstnanců a podnikatele s jedním a více pracovníky.

Větší zájem o úvěry podporují i příznivější podmínky v bankách. Třetina dotazovaných firem uvedla, že zaznamenala změnu chování banky k lepšímu, a zhruba 27 procent podnikatelů uvedlo, že jim banka snížila poplatky. Dalších přibližně 16 procent podnikatelů si služby zlevnilo tím, že přešli k jiné bance.

Větší apetit po úvěrování potvrzuje i předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. „Zvedá se obchod i export a malé a střední firmy svůj větší byznys potřebují profinancovat,“ říká Havlíček. Aktivnější v úvěrování jsou podle něj ale i samotné banky, které potřebují umístit volný kapitál, který se jim hromadí na vkladech. „Banky sice tvrdí, že řízení úvěrových rizik neuvolnily, ale už k tomu dochází. I malým a středním firmám půjčují za historicky rekordně nízké úroky na úrovni tří až čtyř procent a přitom současně požadují nižší záruky,“ tvrdí Havlíček.

V úvěrování malých a středních firem dominuje pět největších bank, ale snaží se v něm prosadit i menší banky, jako je Equa. „Loni začala růst poptávka firem po financování investic, ve druhé polovině roku začala také výrazněji ožívat poptávka po financování zásob a provozu. Velký zájem registrujeme o nemovitosti a vidíme výraznější oživení aktivity ve stavebnictví,“ uvádí Vojtěch Záškodný, ředitel firemního bankovnictví Equa bank.

Více úvěrů zatím stále směřuje do provozu než do investic. „Firmy vnímají, že se ekonomika dostala do růstového trendu, ale k investičním úvěrům se staví ještě obezřetně, protože jde o dlouhodobý závazek. Menší podnikatele brzdí obavy, že pozitivní vývoj se může zvrátit, dostanou se do příjmové pasti a budou mít problémy se splácením,“ vysvětluje Havlíček.

Rozhýbat investice menších firem může minulý týden zveřejněná dohoda Komerční banky a České spořitelny s Evropským investičním fondem o garantování úvěrů na inovativní projekty v celkové hodnotě sedm miliard korun. Podnikatelům to usnadní přístup k penězům, protože polovinu rizika v nich přejímá EU.

ČRo Radiožurnál, Karel Havlíček: Malé firmy se chovají sociálně odpovědně přirozeně a nedělají z toho marketingovou atrakci

O lepší pracovní podmínky svých zaměstnanců nebo životní prostředí se v Česku zajímá čím dál více firem. Takzvaná společenská odpovědnost je doménou hlavně nadnárodních společností, které mají s projekty dlouholetou zkušenost.

V praxi to znamená, že se podnik snaží získat dobrou pověst nejen u svých obchodních partnerů, ale i u veřejnosti. 

Dříve se to projevovalo tak, že firma například podporovala sportovní aktivity svých zaměstnanců nebo přispívala na azylové domy. 

Teď se ale podle ředitelky Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlové snaží hledat i jiné cesty: 

„Vnímejme to jako chování společností ke svému nejbližšímu okolí. To znamená péčí o své zaměstnance a o blízkou komunitu, ve které firma nebo organizace aktivně působí. Do této problematiky můžeme zahrnout korupci, protikorupční opatření, zaměstnávání osob se zdravotním postižením.“ 

Třeba skupina ČEZ loni přes svoji nadaci podpořila asi 700 projektů za víc než 160 milionů korun. Díky tomu vznikly nové protihlukové stěny, parky nebo bezpečné přechody pro chodce. 

Ke společenské odpovědnosti se hlásí taky například společnost Kofola, která klade důraz na ekologii a sport. A třeba Plzeňský prazdroj se zaměřil na obnovu historických památek ve svém okolí. 

Odpovědně podnikat se snaží i drobnější společnosti a rodinné firmy. Jejich přístup se ale podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků výrazně liší: 

„Oni se snaží, aby jejich zaměstnanci žili v příjemném prostředí. Zakládají firemní školky, spraví střechu kostela, opraví silnice.“ 

„Nikdo to nenazývá sociální odpovědnost, oni to berou jako přirozenou aktivitu, která pomůže celému regionu, aniž by si to dali do svých výročních zpráv, vykazovali to zahraničním investorům a dávali do toho prostředky, které jsou spíše marketingového charakteru než věcné pomoci,“ vysvětluje Havlíček. 

Ve srovnání se zahraničím má ale Česko pořád co dohánět. Ve vyspělých státech – jako je třeba Velká Británie, Německo nebo Spojené státy americké – jsou firmy mnohem štědřejší. Na podobné projekty dávají ze zisku až deset procent, v Česku kolem dvou procent. 

ekonom, AMSP ČR partnerem 7. Speed Business Meetingu v hotelu Jalta 26.03.2015

Již 7. ročník Speed Business Meetingu uspořádala Česko-německá obchodní a průmyslová komora společně se Svazem průmyslu a doparvy ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Více informací naleznete zde:
 SBM_EKONOM_15_2015.pdf (1,01 MB)
http://tschechien.ahk.de/cz/clenstvi/clenske-akce/fotogalerie-akci/7-speed-business-meeting-v-hotelu-jalta-26032015/

Informace v NJ:
http://www.radio.cz/de/rubrik/tagesecho/auf-den-punkt-kommen-statt-small-talk-speed-business-meeting-in-prag 

ibestof.cz, Eva Svobodová – ředitelka AMSP ČR

V pozici ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky je Eva Svobodová od roku 2006. Za tu dobu získala nejen skvělý přehled o stavu podnikání, ale i kooperaci vlády, která může našim občanům podnikání usnadnit, nebo také ztížit. Ta první varianta je zájmem, který prosazuje. Dá se shrnout, že profese, kterou si zvolila, ji udržuje ve střehu a těžko ji zaskočíte nepřipravenou. S tím ruku v ruce jde, že bez dobrého zázemí v rodině, které má, by sotva docílila tak výborných výsledků v práci a takového respektu nejen na poli profesionálů, ale jistě i u mnohých žen, které ví, jak náročné je kombinovat profesní a rodinný život dohromady.

Jak vzpomínáte na své začátky?

Byla to výzva. Asi tři měsíce po nástupu jsem moc nespala, v pátek nebyla schopná odřídit auto 100 km za Prahu, ale pak si to „sedlo“.

Co vám v počátcích bralo nejvíce energie?

Přijít na pracoviště, kde předchozí tým z rozhodnutí představenstva skončil a zůstat tam měsíc zcela sama i bez asistentky. Dohledávat, kde co je a od minulých pracovníků dostávat odpovědi, že nevědí.

Máte už po letech osvědčený způsob, jak udržet rovnováhu?

Způsob znám, ale mám problém jej dodržovat.

Prozradíte nám, jak a proč celá asociace vznikla?

Asociace vznikla z nápadu našeho nynějšího místopředsedy představenstva Karla Dobeše, který žil jako emigrant dlouhá léta v Mnichově a působil dlouhou dobu jako delegát v SRN pro Svaz průmyslu a dopravy ČR, kde jsem před asociací 15 let pracovala. Tehdejší generální ředitel svazu Břetislav Ošťádal odešel ze své pozice pracovat pouze do své firmy a byla tak trochu škoda nevyužít kontaktů a jeho vlivu, který si vybudoval. Karel Dobeš tehdy přišel s myšlenkou založit asociaci malých a středních podniků, neboť v Německu měli zástupci této sféry významný vliv. Vyzdvihovat význam tohoto segmentu pro celou ekonomiku začala i Evropská unie a řada podpor byla a je směřována právě sem. V České republice taková asociace tehdy neexistovala.

Kam se od té doby rozvinula?

Z malé asociace malých a středních podniků se stala velká a silná organizace, která si od svého založení zakládá stále na třech stejných pilířích: nezávislost – odbornost – praxe. To znamená, že všechna naše stanoviska, komentáře a připomínky vycházejí z čísel, z tvrdých dat a názorů firem z praxe, nikoli od úřednického stolu. 

Které projekty asociace patří ke klíčovým?

Pokud pominu základní agendu, ke které patří podpora exportu, inovací, financování, dotačních příležitostí, transparentnosti podnikatelského prostředí apod. pak v současné době má AMSP ČR 5 hlavních projektů:

1)      Svou cestou – Young business – zaměřený na začínající podnikatele, kde organizujeme řadu setkání se zkušenými podnikateli, tzv. coffee talks, inovation campy, vyhlašujeme grant o 300 000 Kč, a zveřejňujeme zajímavé Young příběhy na webu projektu.

2)      Rodinná firma – projekt na podporu nástupnictví a generační výměny ve firmách, což je velmi náročný proces, mnoho firem jej v ČR řeší teprve poprvé a zkušenosti nejsou. Součástí projektu je i soutěž Equabank Rodinná firma roku, kterou každoročně vyhlašujeme spolu s vítězem grantu začínajících podnikatelů na největší akci asociace – na Dni podnikatelů ČR před 600 hosty.

3)      Fandíme řemeslu – projekt na podporu kvalitního a poctivého řemesla, zatím sdružuje řemeslné cechy navazující na stavebnictví, ale postupně se rozšiřuje o další řemesla. Součástí je grant 300 000 Kč na řemeslné počiny, společný stánek na řemeslném veletrhu a další informační aktivity.

4)      Podnikavá žena – projekt na podporu začínajících podnikatelek, které se rekrutují zejména z maminek na rodičovské nebo mateřské dovolené nebo naopak z osob 50+. Řada z nich si chce jen přilepšit k rodinnému rozpočtu, ale mnoho z nich si chce zrealizovat vlastní sen, stát se nezávislými a postavit se na vlastní nohy. Připravujeme vouchery v hodnotě 200 000 Kč na tento rok, networkingová setkání, naučná videa a další aktivity.

5)      Malý obchod – projekt zaměřený na malé provozovny gastro a maloobchodu, kde prvním informačním tématem bude zavádění elektronické evidence tržeb, což bude největší polistopadová změna v hotovostním prodeji nejen s ekonomickými, ale i sociálními dopady. K tomuto tématu spouštíme 24. 3. 2015 informační portál www.eltrzby.cz

6)      V začátcích je ještě další projekt zaměřený na spolupráci s církví, a to zejména informačního charakteru (právní, legislativní, daňový, dotační), kdy naším společným cílem je udržet mladé lidí v obcích a menších městech a zároveň vzdělávat zástupce církve v základních ekonomických dovednostech v souvislosti se správou jejich současného (restituovaného) majetku.

Jaký je počet aktivních členů a pozorovatelů? Jaký je mezi nimi rozdíl?

Členů je cca 9 000, nepřímých členů je přes 255 000 podnikatelských subjektů (to jsou členové našich kolektivních členů – asociací, sdružení, cechů apod., kteří k nám vstupují se svými členskými základnami). Pozorovatel je statut na 6 měsíců zdarma, kdy dotyčný dostává 90 % všech informací z AMSP ČR, ale nemůže hlasovat na valné hromadě, účastnit se některých interních jednání apod., a následně si může zvolit, zda se stane plnohodnotným členem nebo nikoli. Neumíme všechno, neděláme všechno, ale to, co děláme, chceme dělat co nejlépe.

Je možné a potřebné všechny tyto členy znát osobně?

Při výše uvedeném množství zcela určitě ne.

Kdo z členů vám obvykle hodně utkví, či je s ním častější komunikace?

Ti, kteří se před vstupem chtějí setkat osobně a probrat, co členství může či nemůže oběma stranám přinést. Pak pochopitelně aktivní členové, kteří chodí na naše akce a zajímají se o dění uvnitř asociace.

Řekla byste, že některých firem s konkrétním zaměřením je v asociaci více a proč převažují?

Historicky je hodně členů z řad strojírenských firem, nyní významně přibývá členů z oblasti služeb. Jde o přirozený vývoj a následek konkrétních kroků asociace. 

Které firmy či živnostníci patří k těm minoritním a jak si vysvětlujete jejich nízký zájem?

V malé míře jsou u nás např. potravináři nebo zemědělci, a to z prostého důvodu, že mají vlastní komory nebo sdružení, anebo se zkrátka nikde sdružovat nechtějí a stojí sólo.

Kooperujete s jinými asociacemi či komorami? Na jaké úrovni?

Spolupracujeme s řadou podnikatelských uskupení, kde ve valné většině máme všichni stejný nebo velmi podobný názor na podnikatelské prostředí. Pak se samozřejmě i v některých tématech rozcházíme, což je pochopitelné, když například Svaz průmyslu a dopravy ČR z titulu svého postavení hájí velké firmy a my zase ty malé, kde se mohou zájmy zcela diametrálně lišit. Co mi ale vadí, jsou ti, co jen kritizují. To je velmi snadné, ale přijít s nějakými návrhy a pak si je také odpracovat, to už se mnohým nechce. Zkrátka, řeči nemají cenu, důležité jsou výstupy.

Jakým způsobem se svými členy v průběhu roku komunikujete a kdy se setkáváte?

Komunikujeme elektronicky, výjimečně telefonicky a pořádáme řadu menších tematicky zaměřených akcí v regionech a pak každoročně na podzim největší akci Den podnikatelů České republiky v Praze, kam všechny zveme a řadu z nich také oceníme a mediálně zviditelníme.

Která setkání patří k tradičním a klíčovým?

Den podnikatelů České republiky, který doprovází odpolední valná hromada a Exportní fórum. Vloni byla hlavní večerní debata s prezidentem Milošem Zemanem, vicepremiérem a ministrem financí Andrejem Babišem, vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou, kterou sledovalo více jak 600 hostů.

K vaší práci dozajista patří i společenský život. Na jaký druh akcí chodíte a s jakým očekáváním?

Účastním se pouze akcí spojených s pracovními povinnostmi, i když na řadu z nich se z rodinných důvodů musím omluvit. Přeci jen mám rodinu, a když se vám sejdou tři akce v jeden týden, prostě se vše nedá zvládnout.

Jak by měl člověk podle vašeho soudu proměnit účast na různých banketech a podobných neformálních setkáních?

Na některých akcích je nutná pouze účast z titulu pozice a jinde jde o zajímavé kontakty. Je třeba rozlišovat a předem vyhodnotit přínos. Času je málo a práce hodně. (úsměv)

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Spěchám od rána až do večera… Člověk si něco naplánuje, ale když do vaší práce zasahují jiné události a akce, které sami nemůžete ovlivnit, těžko se vše dohání (novináři, stanoviska, žádosti členů apod.).

Patříte k lidem, kteří si nosí práci domů?

Ano, bohužel. Rodina to nese nelibě.

Jaký je váš názor na ženy, které vydrží být doma s dětmi třeba i deset let z obav, aby neošidily rodinu?

Je to zcela na jejich rozhodnutí. Každý je nastaven jinak a je třeba, aby byl on sám se sebou spokojen a jeho okolí, rodina, se cítila dobře. Žádný extrém asi není dobrý, ale pokud to vyhovuje rodině a ženě samotné, tak proč ne.

Jaká povzbudivá slova můžete dát ženám, které mají rodinu a současně zájem se mentálně a sociálně rozvíjet, pracovat?

Velmi důležitá je podpora rodiny nebo partnera. Ta je pro fungování rodiny zcela zásadní. Rozdíl je, pokud se chci rozvíjet v době, kdy je mému dítěti sedm let a vyžaduje mou pozornost při přípravě do školy atd., anebo když je dítěti patnáct let, kdy je samostatné a nastává doba, kdy si mohu více času dopřát pro sebe. Důležité také je, zda žena dělá práci, která ji baví, a to bohužel nemůže říci každá. Pokud se do práce těšíte a vidíte za sebou výsledky, pak je vše o mnoho snadnější. Významné je poznat své přednosti, talent a to rozvíjet a na tomto stavět. Je velmi těžké měnit své vnitřní nastavení a očekávat výborné výsledky. Pokud chce být někdo účetní, musí mu vyhovovat rutina a preciznost. Pokud je někdo nastaven jako účetní a chce se po něm, aby byl dobrý obchodník nebo kreativní marketér, tak to asi fungovat nebude…

Jakým směrem vás tato pracovní pozice profesně rozvinula?

Více preciznosti, více kontaktů, více nadhledu a více stresu. Nic není zadarmo.

Kolik lidí čítá váš tým a na co jsou zaměřeni?

Náš tým tvoří čtyři osoby v sekretariátu plus pět externích spolupracovníků – rozdělená agenda asociace dle projektů, právník, účetní.

Co byste doporučila lidem, kteří chtějí úspěšně pracovat v týmu?

Pracovat na sobě, hledat své silné stránky a ty rozvíjet. Společenský extrovert nikdy nebude dobrý účetní a statistik zase nebude kreativní v nových projektech.

Co je aktuálně hlavní vizí asociace?

Politická nezávislost a odbornost. Pracovat a chovat se tak, aby členové neodcházeli, což se zatím daří, řada jich naopak přichází.

Jakých aktivit se účastníte jako partneři a proč?

Jde pouze o akce, ke kterým máme co říci a můžeme se jich účastnit aktivně. Mít někde logo mezi třiceti dalšími pro nás nemá smysl.

Jedním z produktů AMSP ČR je také časopis Trend News. Jak vznikl a co je jeho cílem?

Magazín jsme převzali od agentury CzechTrade a jsme moc rádi za profesionální tým, který jej vede. Vloni byl vyhodnocen jako nejlepší B2B časopis. Je zaměřen exportně, ale odráží vždy i další aktuální problémy podnikatelské sféry.

Považujete svoji profesi za dosti kreativní a tvůrčí?

Rozhodně, každý den řeším něco nového. Členové i politici nás udržují „v provozní teplotě“.(úsměv)

Hezky řečeno. Jaká je komunikace s politiky, naslouchají a dbají vašich návrhů a postřehů?

Jak kteří, ale ve valné většině se dá říci, že jde o konstruktivní jednání. My předkládáme argumenty z praxe, vysvětlujeme dopady jednotlivých rozhodnutí a v mnohém se pak názory politiků změní. Není to však vždy. Nejhorší je, když politici nebo odbory vystřelí do médií nějaké tvrzení, které nemají vůbec podloženo čísly.

Jakých souladů se například povedlo docílit, či aktuálně o ně usilujete?

Aktuálně intenzivně pracujeme na informační kampani spojené s elektronickou evidencí tržeb, což je revoluční změna. Dnes jsme spustili informační web, a to jednak z toho důvodu, že Ministerstvo financí, pod které tato problematika spadá, spustí svůj web mnohem později díky zkostnatělému systému a nutným výběrovým procesům, a my se domníváme, že je nutné, aby dotčené podnikatelské obory měly přehled o tom, co je čeká, co nejdříve, a jednak proto, že se nám podařilo vyjednat prozatímní vypuštění povinnosti elektronické evidence tržeb pro drobné řemeslníky, kadeřnice apod. MF řeklo, že bude rádo, když AMSP ČR s osvětou vypomůže a naopak MF bude garantovat aktuálnost informací u nás. Důležité je odzkoušet systém na prvních dvou skupinách, kterými bude gastro a maloobchod a pak se teprve začít bavit o tom, zda povinnost rozšiřovat na další. Není rozumné honit tisíc hubených zajíců najednou, ale spíše se zaměřit na větší kusy. Podstatné je, jaký to bude mít efekt pro výběr daní a celkovou kultivaci podnikatelského prostředí.

Bilancujete často a s jakými případně závěry?

Bilancuji denně a vždy si uvědomím, že něco šlo udělat ještě lépe. (úsměv)

V jakém směru jste v této nelehké době ze své pozice optimista, a můžete něco povzbudivého sdělit svým členům a našim čtenářům?

Každý si svou vizitku píše sám. Člověk by se měl chovat tak, aby se za sebe nemusel stydět, když se ráno podívá do zrcadla. Ale chápu, že v některých okamžicích je donucen udělat i něco, s čím vnitřně úplně nesouhlasí, a to proto, aby třeba zachránil firmu nebo pracovní místa svým lidem. Často se s tím setkáváme u členů, kteří mezi čtyřma očima přiznají, že byli například donuceni dát drobný úplatek úředníkovi, aby jim třeba povolil stavbu ve firmě. A pokud jste na malém městě a všichni si tzv. vidí do talíře, nikdo se neodváží korupci nahlásit… To bude ještě běh na dlouhou trať. Ale jak říkala moje babička„Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“ a musím říct, že se mi to v životě postupně potvrzuje. Člověk někdy netuší, proč se něco přihodilo právě tak a tak, a až za pár let pochopí, že to mělo svůj důvod.

Celý článek naleznete zde:
http://www.ibestof.cz/business/eva-svobodova—reditelka-amsp-cr.html 

ČT, Hyde park, Karel Havlíček: Být kverulantem je jednoduché, podnikatelé ale od nás očekávají výsledky

Elektronická evidence tržeb – nástroj k potlačení šedé ekonomiky, nebo zbytečná zátěž podnikatelů? Má stát dostatek prostředků pro výběr daní? A využívá je správně? Trvalé útoky na nejmenší podnikatele v Česku pokračují, tvrdí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR – má pravdu? Měli by drobní živnostníci platit víc na odvodech? Ptejte se Karla Havlíčka z AMSP ČR. 

Parlamentní listy komentují předsedu AMSP ČR v pořadu ČT Hyde Park

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček ve čtvrtečním Hyde Parku České televize rozebíral nejen elektronickou evidenci tržeb. Prý to nebude tak zlé, jak tvrdí opozice. Havlíček ODS a TOP 09 zkritizoval za křik a prozradil, proč si sedl s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) k jednomu stolu. Jasně také řekl, jak je to s placením daní u podnikatelů.

Elektronická evidence tržeb budí vášně. ODS např. slibuje, že tento nástroj zruší, až znovu převezme vládní odpovědnost. Havlíček je ale toho názoru, že zavedení elektronické evidence nebude žádná hrůza, přestože se dotkne stovek tisíc lidí.

Ono je možná jednodušší si někde stoupnout a křičet

„Diskuze se kolem toho vede, protože je to něco nového, co tu za posledních 25 let nebylo, a to otevírá prostor i pro politickou opozici, což koneckonců vidíme každý týden,“ poznamenal. Následně z jeho úst jasně zaznělo, že povinnost pořídit si příslušná zařízení se nebude týkat všech. „Já jsem o tom dnes mluvil i s panem ministrem Babišem, i když je na dovolené, protože se kolem toho zvedla velká diskuze, a on mi jasně řekl, že se to řemeslníků týkat nebude,“ konstatoval Havlíček.

Pokud jde např. o horské chaty, které se mohou potýkat třeba se slabým signálem internetu, ty mohou zůstat off-line, dokud se nedostanou k lepšímu signálu, a pak poslat po síti vše najednou. Uklidňoval také, že elektronická evidence bude zaváděna postupně.

„Ono je možná jednodušší si někde stoupnout a křičet, co by nemělo být, čímž se člověk možná zviditelní, ale je to kverulantství. My jsme si sedli za stůl s úředníky ministerstva a půl roku jsme debatovali,“ prozradil také Havlíček s dovětkem, že systém by byl zřejmě prosazen, i kdyby se živnostníci vzpírali. Takhle aspoň měli určitý vliv na to, jak systém bude vypadat.

Účtenková loterie jako Matějská pouť a placení daní

Na to, jak vstřícně se stavěl k elektronické evidenci tržeb Andreje Babiše, velmi tvrdě odsuzoval záměr ČSSD na spuštění účtenkové loterie. Tu považuje za Matějskou pouť, která nikam nepovede a navíc se ze všech lidí bude snažit dělat revizory, což host považuje ve svobodné společnosti za nepřijatelné.

Ve druhé polovině pořadu vysvětloval, jak se to má s placením daní u osob samostatně výdělečně činných. V první řadě si prý musíme uvědomit, že řada lidí, která má živnostenský list, k tomu vykonává ještě klasické zaměstnání, takže ze své druhé činnosti odvádět nic nemusí. „Ti lidé to dělají často proto, protože by jinak nemohli přežít,“ konstatoval. Stejně tak bychom si měli uvědomit, že každý nezaměstnaný nás stojí desítky tisíc korun. „Podnikatelé platí daně, a to asi 120 miliard korun ročně, což je přibližně stejně jako zaměstnanci,“ řekl jasně Havlíček.

Nejvíc peněz neuniká od stovek tisíc malých živnostníků, ale od velkých podnikatelů, kteří se nám podle hosta smějí zpoza našich hranic. Musíme se prý zaměřit i na budování podnikatelské morálky, která tu desítky let neměla místo. Na začátku devadesátých let jsme naskočili do rozjetého vlaku a teprve za běhu se přesvědčujeme, že se daně musí platit a musí být také jasné, na co následně stát získané peníze vydává. „Mnozí lidé by zaplatili víc za dálniční známku, kdyby následně jezdili po kvalitních dálnicích,“ upozornil předseda představenstva. Stejně tak by lidé měli vědět, že mají daně platit zde, pokud tu studovali a žijí tady.

Problém ve zdravotnictví je prý jinde

„A pokud např. premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tvrdí, že živnostníci platí málo do zdravotního systému, je podle hosta třeba položit na stůl jasná čísla. Je to o tom říci, kolik se vybere, kolik odvádějí zaměstnanci, kolik odvádějí OSVČ, kolik odvádějí státní pojištěnci, a ve finále je třeba se podívat, kde jsou největší ztráty,“ shrnul svůj pohled host. Problém je prý především v tom, že si nemocnice často dělají trhací kalendáře z pojišťoven na předražených zakázkách. Kdyby on byl politikem, tak by dokázal peníze najít i bez toho, aby zvyšoval odvody živnostníků.

Nakonec se věnoval švarcsystému. Tento jev se podle Havlíčka nepodaří nikdy vymýtit. Znovu ale zopakoval, že největší slabiny nenajdeme mezi drobnými živnostníky, ale často u různých reklamních či poradenských agentur, jejichž služby využívají i politici. 

iDNES.cz, Karel Havlíček po jednání s ministrem Babišem a klubem KDU-ČSL: Řemeslníci nejsou v elektronické evidenci na pořadu dne

Deset miliard korun ročně vybraných navíc na DPH si slibuje premiér Bohuslav Sobotka od zavedení elektronické evidence tržeb. Není podle něj zatím jasné, zda se nová povinnost dotkne i řemeslníků. „Povede se diskuse o řemeslnících, kteří nemají stálou provozovnu,“ řekl poslancům. Dal jim tak naději, že budou z této povinnosti vyňati.

Na to, koho se elektronická evidence tržeb bude týkat, se premiéra vzhledem k protichůdným informacím, jež v posledních týdne zaznívají z vládní koalice, ptal předseda poslaneckého klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura.

Elektronickou evidenci tržeb ve čtvrtek ve Sněmovně podpořil předseda Asociace malých podnikatelů a živnostníků Karel Havlíček. „Naším hlavním požadavkem bylo, aby se elektronická evidence tržeb nezaváděla do segmentu řemeslníků. Je to náš dost zásadní požadavek,“ řekl Havlíček.

Babiš ujistil, že řemeslníci „nejsou na pořadu dne“

Mluvil o tom ve čtvrtek s ministrem financí a šéfem ANO Andrejem Babišem, který ho prý osobně ujistil, že elektronická evidence tržeb pro řemeslníky „není na pořadu dne“. Postoj ČSSD, že by mohli být zeb zákona vyňati řemeslníci bez stálé provozovny je mu známý, ale je podle něj lepší zbavit této povinnosti všechny řemeslníky.

Havlíček o evidenci tržeb ve Sněmovně ve čtvrtek jednal také s lidovci. Věří, že vzhledem k názorům v koalici to pro řemeslníky dopadne dobře a nové povinnosti se vyhnou. Vůči nové povinnosti pro řemeslníky se totiž vymezila právě KDU-ČSL a Babiš to připustil také. Prioritou pro něj je, aby elektronická evidence tržeb platila pro restaurace, hotely,velkoobchod a maloobchod. A pak se uvidí.

O snížení DPH pro restaurace je Sobotka připraven jednat

Stanjura chtěl po Sobotkovi také jasnou odpověď na otázku, zda premiér podpoří snížení DPH na jídlo a nealkoholické nápoje v restauracích z 21 na 15 procent, jak to také navrhuje Babiš. Netýkalo by se to tedy alkoholu.

„Jsem připraven o tom diskutovat,“ opáčil předseda vlády. Pro rozpočet by to ročně znamenalo výpadek půl miliardy až miliardu, řekl Sobotka s tím, že by to nemělo dramatický dopad. Klíčové pro něj ale je, jak by se tyto peníze podařilo nahradit a zda by nechyběly v rozpočtu.

Při Stanjurově interpelaci odpovídal předseda vlády i na to, že za první tři měsíce letošního roku byl výběr DPH nižší přibližně o 8,5 miliardy korun oproti loňskému roku. Zatímco letos stát zatím vybral 51,7 miliardy korun, loni to bylo 60,3 miliardy. Sobotka opáčil, že loňský rok byl při výběru DPH maximem a že letos se vybralo zhruba stejně peněz jako v roce 2013.

„My jsme nezvyšovali DPH, ale naopak u léků, knih a dětské výživy ji snížili z patnácti na deset procent,“ připomněl premiér zavedení třetí sazby daně. I tomu přičetl nižší výběr. „Tím vysvětlovat výpadek 8,5 miliardy je legrační,“ reagoval Stanjura. Sobotku upozornil, že při zavádění třetí sazby daně předpokládala jeho vláda rozpočtový dopad minus tři miliardy za rok, tedy 750 milionů za čtvrtletí. Nikoli 8,5 miliardy korun za tři měsíce.

Týden.cz, AMSP ČR: Snížení DPH pro restaurace i vyjmutí řemesel z EET získává podporu

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je připraven debatovat v souvislosti s plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb o snížení daně z přidané hodnoty u restauračních služeb. Při sněmovních interpelacích uvedl, že příjmy z DPH by se snížily o půl miliardy až o miliardu korun ročně, a dopad by tedy podle něj nebyl dramatický.

Snížení daně z 21 na 15 procent navrhne se zavedením evidence ministerstvo financí. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není logické, aby restaurace platila za potraviny DPH 15 procent a za prodej jídla 21 procent. Premiér se k plánu stavěl začátkem března skepticky. Tehdy uvedl, že ČSSD snížení DPH podpořit nechce, dokud nebude vědět, jak bude vypadat návrh státního rozpočtu na příští rok, aby vláda měla na tento krok peníze.

Sobotka uvedl, že si ověřoval rozpočtový dopad snížení DPH na jídlo a nealkoholické nápoje podávané v restauracích. „Jsem připraven o tom diskutovat, ale v kontextu toho, jak bude zaveden systém elektronické evidence tržeb,“ řekl. Evidence by podle jeho informací mohla po úplném zavedení přinést ročně kolem deseti miliard korun navíc.

Elektronická evidence tržeb se podle Sobotky dotkne všech plátců DPH, kteří přijímají peníze v hotovosti a zejména ve svých provozovnách. Diskuse se povede o řemeslnících, kteří nemají stálou provozovnu. Řekl také, že cílem vlády je i zapojení veřejnosti formou účtenkové loterie.

Předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček na tiskové konferenci ve Sněmovně po jednání se zástupci KDU-ČSL řekl, že hlavním požadavkem asociace bylo, aby se evidence nezaváděla na řemesla a drobné služby s nimi spojená. „Já jsem v průběhu dneška komunikoval několikrát s panem ministrem financí (Andrejem) Babišem, i když je na dovolené, a potvrdil mi naše dohody, že řemesla nejsou jednoznačně na pořadu dne,“ řekl.

„Jsme pro zavedení elektronické evidence tržeb pro vybrané skupiny podnikatelů tak, jak je to popsáno v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády,“ řekl k tomu místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaroslav Klaška. Připomněl, že KDU-ČSL požadovala doplnit návrh o analýzu dopadů u malých živnostníků a osob samostatně výdělečně činných, která by zjistila přínosy a náklady u této skupiny.

Podnikatel.cz, AMSP ČR: Inkaso daně od OSVČ se jen odhaduje

OSVČ si mohou v poslední době připadat jako vyvrhelové společnosti. Dalším, kdo se pustil do „debaty“ ohledně jejich zdanění, se stal prezident Miloš Zeman. Na rozdíl od sociálních demokratů či odborářů se sice výslovně nevyjádřil pro jednostranné zvýšení daňové zátěže OSVČ, i podle něj by se však platby zaměstnanců a OSVČ měly vyrovnat. Jak už to bývá zvykem u útoků na OSVČ, Zeman si vypomohl nepravdivými statistikami a nepravdivými tvrzeními. A právě nepravdy a nedostatek faktů a dat činí momentálně debatu ohledně zdanění OSVČ naprosto hloupou a zbytečnou.

Ohledně zdravotního pojištění OSVČ neexistuje dlouhá časová řada

Zdá se, že “kopnout si” do OSVČ a jejich zdanění se stává českým koloritem. Kritici zdanění OSVČ se navíc nezatěžují fakty a více méně plácají, co jim na mysl přijde. Vše začal odborář Josef Středula svým výrokem o třetinové sádře a o přečerpání systému zdravotního pojištění od OSVČ. O měsíc později se ke Středulovi přidal s tvrzením o přečerpávání také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Od čeho svoji tezi odvíjí, se však nikdo nedozvěděl. A ani nemůže. Jak vyplývá ze statistik zdravotních pojišťoven, OSVČ odvádí ročně do systému více, než z něj vyčerpají.

Existuje ještě jedna možnost, jak dotyční mohli své věty myslet. Pokud přečerpáváním mají politici na mysli celoživotní odvody OSVČ a jejich celoživotní čerpání, je však jejich tvrzení ještě ostudnější. Tato teze je totiž neověřitelná a bude neověřitelná ještě dalších několik desítek let. Od pádu komunismu totiž zatím uplynulo “jen” 25 let a nemůže tak existovat žádná OSVČ, která by 45 let podnikala (a tak platila zdravotní odvody) a dalších 30 let byla dítětem a v důchodu (a byla tedy čistým příjemcem ze zdravotního pojištění). Veškeré prohlášení o přečerpávání se tak nemohou zakládat na faktech, jelikož data ještě neexistují. Navíc jen zlomek OSVČ stráví celý život jako OSVČ a nevyzkouší si jinou výdělečnou činnost, například pracovní poměr. Jak u těchto OSVČ hodnotit případné přečerpávání, nám však Středula ani Sobotka zřejmě neřeknou. Bez zajímavosti by určitě nebyla ani analýza, v kolika letech odchází do důchodu OSVČ a v kolika zaměstnanci.

Prezident by měl raději zůstat u bonmotů

Nezůstalo však jen u Středuly a Sobotky. Do “debaty” ohledně zdanění OSVČ zasáhl i prezident Miloš Zeman. Jak uvedla ČTK, podle prezidenta je nepoměr v platbách mezi zaměstnanci jak u zdravotního pojištění, tak u daně z příjmů a sociálního pojištění a všechny tři otázky by měly být posuzovány jako komplex. To vyrovnání může znamenat i to, že každý bude mít rovné podmínky, to znamená na jedné straně zvýšení, na druhé straně snížení,doplnil Zeman a pokračoval kritikou výběru daní. Před pěti lety daně z příjmů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), tedy vlastně živnostníků, činily 25 miliard korun ročně. Před dvěma lety to byly tři miliardy, před rokem miliarda a půl a nyní se zdá, že to bude méně než jedna miliarda – 0,9 miliardy, řekl Zeman. Daňové předpisy se přitom podle něj vůbec nezměnily. To znamená, že my jsme přišli na takzvané daňové optimalizaci v případě daní z příjmu OSVČ každý rok zhruba o 20 miliard, to je docela slušná částka, poznamenal podleČTK Zeman.

Inkaso daně od OSVČ se jen odhaduje

Pomiňte debatu týkající se toho, proč by neměl být nepoměr mezi odvody zaměstnanců a OSVČ, když jde o jinou ekonomickou činnost s odlišnými sociálními jistotami, odpovědností a riziky. Zaměřme se na “data”, která prezentoval Miloš Zeman. Jak už před týdnem upozorňoval šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček, chybně se zaměňuje inkaso daně z příjmu fyzických osob (DPFO) z přiznání a inkaso daně od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Právě první položka, tedy inkaso daně z příjmu fyzických osob (DPFO), bývá často dávána jako ukázka toho, jak se propadly příjmy od OSVČ. Nejde však jen o příjmy od OSVČ, nýbrž o daňové inkaso z daňových přiznání.

V těchto statistikách jsou totiž vedeni i zaměstnanci a další skupiny (nezaměstnaní, důchodci apod.), které sice nepodnikají, ale přiznání podaly. Důvodem je zpravidla vratka daně díky slevám na dani a daňovému zvýhodnění. To konec konců uvádí jako jeden z důvodů i Finanční správa ČR ve svých Informacích o činnosti v roce 2013, kdy vysvětluje pokles inkasa daně z příjmů fyzických osob z přiznání. Zálohy na daň od zaměstnanců jdou totiž na účet inkasa daně z příjmů fyzický osob ze závislé činnosti, zatímco přeplatek, který žádají v přiznání, se těmto osobám vrací z účtu DPFO z přiznání. Že nejde o zanedbatelné množství, ukazují statistiky. Podle Finanční správy ČR bylo za rok 2013 podáno přes 1,9 milionu přiznání k dani z příjmů FO. Na konci roku 2012 přitom ČSSZ evidovala 994 tisíc aktivních OSVČ (dohromady hlavní a vedlejší).

Euractiv.cz: Předseda AMSP ČR: Netvrdím to nijak radostně, ale fiskální integrace spojená s rozpočtovou disciplínou eurozóny nás dříve nebo později nemine

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker nedávno vyzval státy EU, aby se zamyslely nad budoucím prohlubováním spolupráce v rámci eurozóny. Mezi evropskými zeměmi to vzbudilo opětovné obavy z dvourychlostní Evropy a ani ČR, která zatím společnou měnu nepřijala, se to příliš nezamlouvá. Nelíbí se to ani zástupcům českých podniků, kteří však uznávají, že bez hlubší spolupráce to mezi státy eurozóny nikdy nebude fungovat. 

Na únorovém summitu Evropské rady předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oživil myšlenku prohloubení spolupráce mezi zeměmi eurozóny. Jeho argumentem pro zahájení této diskuse je fakt, že se země eurozóny s následky hospodářské krize, která propukla v roce 2008, vypořádaly mnohem pomaleji než Spojené státy. Ekonomické problémy států s jednotnou měnou navíc stále přetrvávají.

Juncker zatím nestanovil žádný konkrétní plán, čím ještě užší spolupráci nastartovat. Konkrétní představa má být zveřejněna až v červnu na pravidelném zasedání Evropské rady. V souvislosti s myšlenkou tzv. ‚dvourychlostní Evropy‘ se většinou hovoří o možnosti vybudování vlastních institucí eurozóny nebo o jednotném rozpočtu pro země platící eurem.

Přestože Česká republika zatím eurem neplatí, nerada by u jednání o prohlubování ekonomické a fiskální politiky zemí eurozóny chyběla. Vláda se obává, aby se státy se společnou měnou od těch, které nejsou členy eurozóny, příliš nevzdálily.

Zástupci českých podniků, které EurActiv oslovil, dvourychlostní Evropu sice nepodporují, zároveň ale Junckerově myšlence rozumějí. Uvědomují si totiž, že aby mohla eurozóna fungovat a být odolnější vůči krizím, musejí být ekonomické a fiskální politiky členských států eurozóny více sladěny.

Dvourychlostní Evropu nechceme

„Pokud by se Česká republika a s ní čeští podnikatelé stali členy druhé kategorie v Evropské unii, členství v ní by ztratilo smysl,“ uvedl pro EurActiv Miloš Křepelka z Unie malých a středních podniků ČR, který princip dvourychlostní Evropy kritizuje. Snahy vytvářet užší elitní klub v rámci Unie je podle něj nebezpečná tendence. 

Jako reálnou vnímá hrozbu dvourychlostní Evropy i konzultant odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a člen Hospodářského a sociálního výboru Ivan Voleš. „Abychom zabránili separaci eurozóny od zbytku EU, musíme hledat spojence mezi zeměmi, které eurem také neplatí,“ říká Voleš a zároveň dodává, že to může být velmi složité, protože jsou jejich zájmy států různorodé.

Dvourychlostní Evropa by České republice a ostatním státům stojícím mimo eurozónu mohla přinést řadu překážek, například vyšší transakční náklady pro investory a podnikatele. Tyto negativní dopady plynoucí z toho, že ČR není členem eurozóny, prý české podniky zatím nepociťují. Situace ale není podle Voleše dlouhodobě udržitelná.

Bez společného rozpočtu to nejde

Voleš nepovažuje Junckerův pokus o oživení debaty o jednotném řízení eurozóny za překvapení. Eurozóna se totiž snažila nedostatky eurozóny odstranit již po propuknutí krize v roce 2008, hospodářské problémy ale neustaly, proto se debaty o dalším ekonomickém a fiskálním sbližování daly očekávat.

Podobné návrhy na užší spolupráci mezi státy měnové unie vznikaly již v minulosti. Jako šanci na překonání krize to v roce 2012 vnímal i tehdejší předseda Komise José Manuel Barroso, který se podobně jako dnes Juncker snažil o sjednocení rozpočtové politiky zemí eurozóny. Sblížení fiskálních politik zemí platících eurem vnímá jako nevyhnutelné i předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. „Eurozóna, má-li mít do budoucna nějaký smysl, nemůže stát pouze na pilíři měnovém, ale nebude jiné cesty než akceptovat i určité fiskální sjednocování. Netvrdím to nijak radostně, ale fiskální integrace spojená s rozpočtovou disciplínou eurozónu dříve nebo později nemine,“ uvedl pro EurActiv Havlíček. Pro efektivní fungování eurozóny je tak podle oslovených zástupců podnikatelů nezbytná rozpočtová kázeň, která musí být závazná pro všechny. K tomu by jednotnější řízení eurozóny mělo pomoci, vyskytují se však obavy, zda bude v praxi proveditelné a nezůstane pouze na papíře. „Otázkou je, zda případné zřízení vlastních institucí či společného rozpočtu efektivně posílí fiskální disciplínu jednotlivých zemí, zda nově nastavené procedury a povinnosti budou v praxi všeobecně vynucovány na každém jednom členovi, respektive zda budou vůbec vynutitelné,“ říká Voleš. 

ProByznys.info: Nesmíte se bát nových technologií, varují experti malé a střední firmy

Moderní technologie mohou malým a středním firmám přinést značnou konkurenční výhodu. Tuzemští podnikatelé ale s investicemi do nich stále váhají. Jaké důvody je k tomu vedou a co se s tím dá dělat? O tom diskutovali odborníci u kulatého stolu, jejž pořádalo vydavatelství Economia.

Moderní technologie hrají stále zásadnější roli v konkurenceschopnosti malých a středních podniků. České firmy přesto v jejich zavádění zaostávají a investice do nich odkládají až na nejzazší možnou dobu. To má tři základní důvody: malou informovanost, obavu o bezpečnost dat v případě ICT a nedostatek finančních prostředků. Na tom se shodli odborníci, kteří o moderních technologiích v SME sektoru debatovali u kulatého stolu, jejž pořádalo vydavatelství Economia. Kulatý stůl byl završením projektu Česká cesta. 

„Svět se každým rokem strašně posouvá, kdo chvíli nečinil, už stojí opodál. Dodavatelé i odběratelé přirozenou cestou nutí firmy používat moderní technologie. Avšak pro malé podniky je obtížné měnícím se trendům stačit. Normální běžný podnikatel je úplně zahlcen svým vlastním produktem, není schopný se zabývat ničím navíc. Potřebuje někoho, kdo mu s tím pomůže,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Ke kulatému stolu kromě Havlíčka usedl také Martin Hruška, manažer pro malé a střední firmy Microsoftu, dále Vladimír Kebo, člen předsednictva Technologické agentury ČR (TAČR) a Tomáš Gadas, ředitel ICT ve firmě Ton.

Jednou z otázek, kterou odborníci řešili, bylo, kdo a jakým způsobem by měl podnikatele v oblasti moderních technologií edukovat. Jako jedni z prvních byli navrženi dodavatelé.

Zástupce Microsoftu reagoval, že právě o to se společnost v jednání se svými zákazníky snaží. Pořádají návštěvy malých a středních firem, kde předvádějí managementu nejnovější technologie a učí ho s nimi pracovat. „Ukázku technologií máme naplánovanou tak na hodinu a půl, stává se z toho ale často tří- až čtyřhodinový workshop. Přímá zkušenost výrazně napomáhá komunikaci mezi managementem firmy a jejím IT oddělením.“ Nedostatečné proškolení přináší totiž také to negativum, že i když si firma technologii pořídí, nedokáže naplno využít její potenciál.

Pozitivní zkušenosti s dodavateli má v tomto ohledu nábytkářská firma Ton. „Výrobci softwaru pořádají řadu nejrůznějších informačních akcí, takže máme díky nim přehled, co se děje na trhu. Informují nás i naši stálí dodavatelé,“ popsal Gadas.
 

Škola základ moderního podnikání

Studie Českého statistického úřadu potvrzuje, že malé a střední podniky hrají významnou roli z hlediska ekonomiky – podílejí se z více než 50 procent na zaměstnanosti, ze dvou pětin na HDP. Zároveň je prokázána korelace mezi technologickou vyspělostí firem a růstem HDP. Díky tomu se podpora zavádění technologií do sektoru SME stává důležitou i pro stát. Právě ten by měl být podle diskutujících druhým pilířem edukace podnikatelů.

Předseda AMSP uvedl: „Úplně bych nespoléhal na to, že v edukaci pomůže stát, tedy ve smyslu podpory vzdělávání dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie. Myslím si ale, že by moderní technologie, hlavně ICT, měly být elementárním základem výuky na školách. Je dnes normální, že máte přednášku na univerzitě a sdílíte ji s profesorem ze Spojených států, Ruska nebo Číny před zraky studentů z celého světa. Ale musí se to implementovat i na střední školy, či dokonce základní – v nějaké jednoduché podobě. Aby děti věděly, že něco takového existuje a jak to využít.“

Mládež totiž v současné době sice s technologiemi vyrůstá, jsou jí blízké, ale pouze v zábavné formě typu počítačových her.

Podle Vladimíra Keba se vzdělávání a moderní technologie ovlivňují navzájem. „Uplatnitelnost absolventů na trhu práce je dána tím, co dovedou, nejen co znají. Pomalu se tak přechází od informací ke znalostem, a tomu právě napomáhají informační a komunikační technologie. Například v cloudu je řada informací, které když se propojí, vytvoří znalost, již lze aplikovat v praxi.“ 

Chtějí vidět výsledky

Je to právě ona zmiňovaná využitelnost technologií v praxi, jíž podnikatelé v malých a středních firmách často nerozumějí a nevědí, jak ji vyčíslit. Zástupce firmy Ton přiznal, že primární investice v jejich podniku jdou vždy do strojů a marketingu, informační technologie jsou spíš takovou „popelkou“.

„První otázka generálního ředitele je vždy o návratnosti investic, tedy jestli se technologie projeví třeba na úspoře pracovníků či zefektivnění provozu. Musíme obhájit přínos. Přitom je pravda, že pokud dnes ve firmě vypnete například počítače, tak neuděláte vůbec nic.“

V případě moderních technologií není často tak snadné spočítat přímé dopady na podnikání, jisté přínosy ale vyčíslila studie Forrester Research. „Návratnost se dá určit u některých systémů poměrně jednoduše, třeba když si spočítáte, kolik ušetříte na cestách, pakliže si zjednodušíte komunikaci videokonferencí. Obecné přínosy popsala společnost Forrester. Spočítali, že náklady na vlastnictví jsou v případě cloudu v průměru o 50 procent nižší. To znamená, že když si technologie pořídíte tradiční formou a když si je pořídíte v cloudu, tak byste měli o 50 procent ušetřit. Je to právě kvůli tomu, že firmy neinvestují všechny zdroje hned na začátku projektu, ale v podstatě konzumují software jako službu a rovnou těží z efektů,“ vysvětlil Hruška.

Gadas se přínosy moderních technologií rozhodl popsat na příkladu z praxe – společnosti Ton. V první řadě firma již mnoho let využívá Enterprise Resource Planning (ERP) – informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s činnostmi podniku, typicky výrobu, logistiku.

„Bez informačních technologií neuděláme nic. Ať již jde o odvádění výroby, sledování toků výrobků, expedice, dodání, sledování dodacích služeb. V poslední době také zavádíme CRM (customer relationship management) – pomáhá nám lépe komunikovat s našimi zákazníky. Zabýváme se výrobou designového nábytku, a tak potřebujeme mít excelentní kontakt s designéry po celém světě.“

Návratnost investic se samozřejmě odvíjí i od velikosti dané investice. Jednou z otázek u kulatého stolu tedy bylo, zda existuje nějaká optimální výše investic – například v poměru k obratu firmy – kterou by podniky měly ročně na zavádění a údržbu technologií dát. V zájmu udržení konkurenceschopnosti.

Podle předsedy AMSP se nedá určit žádná konkrétní finanční výše, která by byla vhodná pro všechny. Záleží to na jejich odvětví a celkovém zaměření. Zástupce Microsoftu lehce oponoval, že výši některých investic lze vypočítat.

„Spočítali jsme, že kancelářské systémy včetně podpory je dnes možné pořídit do dvou procent nákladů na zaměstnance, který je využívá. Možnosti se dnes hodně posunuly, firmy už nemusejí kupovat technologie za statisíce nebo miliony. Stačí si vyhradit dvě procenta z nákladů na zaměstnance, aby měl veškeré nástroje, které ke své práci potřebuje,“ popsal Hruška.

Není čas

Všichni diskutující se shodli, že moderní technologie způsobily revoluci v podnikání a jsou důležitou součástí konkurenceschopnosti malých a středních podniků. 

Přesto je podle nejnovějšího průzkumu společnosti Microsoft u českých firem infrastruktura a vybavení zastaralejší, než je tomu u jejich evropských konkurentů. Studie AMSP zase došla k závěru, že podnikatelé odkládají investice do ICT na nejzazší možnou dobu. Otázkou tedy bylo, co na to má – kromě již zmiňované informovanosti – vliv.

Havlíček předestřel, že to není jen záležitost tuzemska, ale jde o celosvětový trend. „Menší firmy obvykle nejsou silně kapitálově vybaveny a soustřeďují se na svoji primární aktivitu. Protože nepracují ve velkých týmech, snaží se minimalizovat veškeré náklady a manažeři skutečně dělají jen to, co musejí. Všechny podpůrné nástroje, a nejedná se pouze o informační systémy a technologie, ale i mnoho dalších aktivit, do určité míry podceňují. Až v momentě, když jim něco selže, je začnou řešit. Není to nedůvěrou, spíše se koncentrují na to, co jim okamžitě přinese zisk.“

Velký bratr a špion

Není to jen finanční hledisko, které mnohdy brání sektoru SME zavádět moderní technologie. Velkou roli hraje i obava podnikatelů o bezpečnost firemních dat a know-how.

Havlíček to označil jako vážný problém. „Některé firmy jsou až paranoidní. Vliv má na to nejen mediální masáž, ale i faktické případy. Znám firmy, jejichž majitelé a manažeři neřeknou nic do mobilního telefonu v domnění, že někdo odposlouchává. Mají obavu cokoli uložit do počítače či cloudu, aby jim to někdo nestáhl, nezkopíroval či nezneužil. Samozřejmě můžete říct, že je to trošku přehnané, ale zde by měly zasáhnout implementační firmy – dodavatelé. Oni musejí vysvětlit rizika a postupy.“

Obav podnikatelů o bezpečnost si je vědom i Hruška. „Situace se ve vnímání cloudových technologií a bezpečnosti mění k lepšímu. Je zde ale paradox. Velká část firem, které dnes používají cloudové technologie, si je vybrala právě proto, že je považuje za bezpečné. Dodavatel cloudu musí splňovat řadu certifikací a nároků, jež malá a střední firma není schopna realizovat. Ta druhá část společností se cloudu často ze subjektivních důvodů naopak obává. Je to spíše tuzemské specifikum – ta obava, zda když dám data z ruky, se mi o ně bude protistrana dobře starat.“

Za lehce přehnané považuje obavy i zástupce TAČR. Podle něho se dá každá technologie efektivně zneužít i využít. „Kdybychom se toho zneužívání ale neustále báli, tak se nikam nikdy neposuneme,“ dodal v závěru Kebo.

iHNED, ProByznys.info: Třetina podnikatelů prý manipuluje s účetnictvím. AMSP ČR průzkum zpochybňuje.

Až třetina podnikatelů žádá účetní o úpravu finančních výsledků jejich firem. Alespoň to je závěr průzkumu, který provedla Komora certifikovaných účetních. Proti jeho výsledku se vyhrazuje AMSP ČR. Kritizuje neodbornost provedeného průzkumu, zejména nedostatečný počet respondentů a vágní formulaci dotazu.

Podíl podnikatelů, kteří žádají své účetní o úpravu finančních výsledků svých firem, se od loňského března zvýšil. S žádostí o zkreslení těchto údajů v souvislosti se závěrkou za rok 2014 se setkala celá třetina oslovených účetních (33,5 %). Přitom ještě loni byla o manipulaci s výsledky požádána čtvrtina (26,5 %) účetních. Morálka účetního vykazování je tak nejhorší za uplynulé 4 roky. To je závěr pravidelného průzkumu realizovaného Komorou certifikovaných účetních (KCÚ). 

„Morálka účetního vykazování se každým rokem zhoršuje. Rostoucí trend zásahů do účetnictví zaznamenáváme již čtvrtým rokem po sobě. Důvody mohou být různé, ale je to i v jistém rozporu s po léta deklarovanou snahou politiků o lepší výběr daní,“ uvedl Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Proti závěru studie se vyhrazuje Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP) ČR. V jejím prohlášení stojí, že v Česku je více než 1,2  milionu aktivních podnikatelských subjektů, přičemž výzkum, který prováděla KCÚ, čítal pouze 153 účetních, z toho třetina byla údajně požádána o zkreslení výsledků.

AMSP ČR vedle nedostatečného počtu oslovených účetní kritizuje i v dotazníku kladenou otázku: „Byli jste v souvislosti s přípravou účetní závěrky za rok 2014 požádáni klientem (vedením společnosti) o vylepšení vykazovaných výsledků?“, kterou považuje za zavádějící. Vlastní vylepšení výsledků, je-li v souladu se zákonem, je totiž zcela běžná účetní operace. Takto položená otázka však vůbec nereflektuje zákonnost či nezákonnost postupu.

Zhoršuje se morálka účetního vykazování?

Na základě takto zrealizovaného průzkumu není možné podle předsedy asociace Karla Havlíčka tvrdit, že se zhoršila morálka účetního vykazování podnikatelů. Navíc stojí-li toto tvrzení na základě výroku deseti účetních, přesně o tolik více jich totiž v letošním roce odpovědělo na dotaz kladně.

Havlíček k věci dodává: „Uznávám, že někdy skutečně může firma požadovat nepřijatelnou optimalizaci. Chyba je ale obvykle na obou stranách. Kvalifikovaný účetní musí s podnikatelem v průběhu roku komunikovat,  měl by se snažit mu průběžně ukazovat výsledky hospodaření, vysvětlovat souvztažnosti a informovat o pravděpodobné daňové povinnosti. Pokud ale mechanicky v den podání pouze sdělí – takto to prostě vyšlo – není se co divit, že dojde ke snaze hledat rychlé řešení.“

Účetnictví podnikatelé stále vnímají především z hlediska daňové povinnosti. Podle účetních z řad Komory si vůbec neuvědomují možné důsledky svého počínání. Valná většina požadovaných úprav se tak týkala ziskovosti firem, 14 % podnikatelů zase žádalo o změnu v údajích o zadluženosti účetní jednotky. 

Zkreslování účetních výsledků firem je rizikové nejen pro státní rozpočet, ale také pro jejich majitele, obchodní partnery či různé státní orgány, které s firmami přicházejí do kontaktu. Podle více než poloviny finančních profesionálů z řad Komory (55,6 %) si podnikatelé tato rizika neuvědomují. Naopak 21,1 % respondentů uvádí, že podnikatelé výsledky zkreslují zcela záměrně, s určitým cílem a jsou si tedy vědomi veškerých rizik, která jsou se zkreslováním účetních výsledků spojena.

Novinkou letošního výzkumu Komory certifikovaných účetních byl dotaz týkající se elektronické evidence tržeb. Účetní jsou poněkud skeptičtí, co do účinku tohoto chystaného opatření pro lepší výběr daní. Pouhých 34 % z nich věří, že tento způsob zaznamenávání příjmů účetních jednotek přispěje k lepšímu výběru daní. O přímém opaku je přesvědčena celá polovina respondentů. 

ČTK: Sedm miliard na jednodušší financování MSP. Banky budou vstřícnější, odhaduje AMSP ČR.

České malé a střední podniky budou moci využít téměř sedm miliard korun pro financování výzkumu, vývoje a inovací ve formě úvěrů garantovaných EU. Komerční banka a Česká spořitelna podepsaly s Evropským investičním fondem (EIF) dohody, které oběma bankám v příštích dvou letech umožní uzavírat nové úvěrové smlouvy s menšími firmami. ČTK o tom informovala Evropská komise.

Na základě dohod může Komerční banka během příštích dvou let poskytnout financování inovativním podnikům v ČR za 4,15 miliardy korun a Česká spořitelna za 2,8 miliardy Kč. Úvěry podpoří záruka poskytnutá EIF, krytá programem EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Úvěry na financování inovačních činností budou zaručeny až do 50 procent.

„Česká republika může ze své expandující výzkumné základny získat obrovský prospěch. Obě dnes podepsané dohody o záruce InnovFin umožní inovativním malým a středním podnikům vytvářet budoucí obchodní příležitosti, které posílí českou ekonomiku,“ uvedl komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas.

„Je to zcela jednoznačně velmi dobrá zpráva. Rozhodovací proces v bankách vůči malým a středním firmám bude vstřícnější, neboť polovinu rizika přejímá EU. To usnadní přístup k inovativně laděným projektům i firmám, které by mohly za normální situace narazit na přílišnou rigiditu a opatrnost bankovních útvarů pro řízení rizik,“ řekl ČTK prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Velmi důležité ale podle něj bude to, jak si banky vysvětlí pojem inovativní projekt. Nejde totiž jen o produktové inovace typu nanotechnologie nebo biotechnologie, ale i o financování firem, kde se prokáže provozní inovace, kde firmy dokážou díky změnám procesního řízení generovat větší přidanou hodnotu. „Pak totiž jde o financování běžných projektů a vůbec přitom nemusíme dobývat vesmír či vytvářet nové léčebné metody,“ dodal Havlíček.

Záruka InnovFin se zaměřuje na společnosti v počáteční a rozvojové fázi existence. Nástroj spravuje EIF a nabízí jej pomocí bank a jiných finančních institucí v členských státech EU a přidružených zemích. 

Události ČT: Komora certifikovaných účetních: Roste tendence zkreslovat výsledky firem. Předseda AMSP ČR: Kvalifikovanému účetnímu by se to nemělo stát.

Do konce termínu pro podání  daňového přiznání zbývají dva dny. Podle průzkumu komory certifikovaných účetních se zhruba třetina podnikatelů snaží své finanční výsledky zkreslovat. 

To je o 8 % víc než před rokem. Pokud zjistíme výrazné zkreslení, můžeme podat buď trestní oznámení nebo uložit pokutu podle zákona o účetnictví, která je od 3 do 6 % z hodnoty majetku. Podle podnikatelských svazů je větší zájem o daňovou optimalizaci příznakem toho, že jsou po letech firmy a živnostníci opět v zisku. S pověstí by ale hazardovat neměli, soudí odborníci. Tady se zase na druhou stranu domnívám, že by účetní a účetní poradenské firmy měly sehrávat kvalifikovanější roli a netvrdit pouze, že je někdo žádá o optimalizaci a měli by s tím klientem pracovat průběžně.

ibestof.cz, AMSP ČR: Plošný informační seznam tržeb je spuštěn

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) spouští hlavní informační nástroj k elektronické evidenci tržeb (EET). Na serveru www.eltrzby.cz poskytuje AMSP ČR od dnešního dne zcela nezávislý informační servis pro všechny podnikatele a jejich oborové svazy a sdružení. Ověřené aktuální informace, validované Ministerstvem financí, budou dostávat zdarma do svých e-mailových schránek majitelé desetitisíců malých provozoven a jejich zástupci. 

AMSP ČR k elektronické evidenci tržeb: Od dnešního dne už jen ověřené informace.

Spouštíme plošný informační servis – www.eltrzby.cz.

Od kdy, pro koho, co musí firmy učinit, jaké je optimální technické řešení pro konkrétní provozovny nebo nejčastější dotazy, jsou hlavními moduly největšího portálu k EET. AMSP ČR nastínila  pro malé, střední i velké provozovny a konkrétní řešení i cenová rozpětí, ukazuje výhody i nevýhody různých hardwarových řešení a porovnává odlišné varianty předpokládaných nákladů.

Každý podnikatel si může od asociace vyžádat bezplatné zasílání nejaktuálnějších informací, stejně tak jsou vyškolení pracovníci AMSP ČR připraveni do 48 hodin odpovědět na základní e-mailové dotazy týkající se jedné z největších změn novodobého hotovostního prodeje.

Pavla Břečková, místopředsedkyně AMSP ČR, která stojí v čele asociačního projektu „Malý obchod“ k tomu dodává: “Snažili jsme se vytvořit systém, který bude jak pro malé, tak velké firmy čitelný, který bude rychlý a hlavně s ověřenými informacemi. Denně se objevují desítky spekulací, ne vždy se ale jedná o ověřená tvrzení a naše asociace je zavalena nevídaným množstvím dotazů. Proto jsme se rozhodli stát se hlavním tuzemským zdrojem nestranných informací k zaváděnému režimu. Cílem je poskytnout služby firmám všech velikostí, a to s dostatečným předstihem.“

Zájemcům o aktuální informace k EET stačí pouze zadat svůj e-mail dole na hlavní stránce www.eltrzby.cz  „Novinky e-mailem“. Veškeré novinky z webu pak budou dostávat okamžitě po jejich zveřejnění zdarma na svůj e-mail. Odběr novinek je možné také kdykoli zrušit.

Celý článek naleznete zde:
http://www.ibestof.cz/stripky-ze-spolecnosti/plosny-informacni-seznam-trzeb-je-spusten-.html 

Zprávy FTV Prima, Předseda AMSP ČR stupňuje diskusi o OSVČ: Ti, kteří mají živnost při zaměstnání by měli mít odvody z podnikatelské činnosti nulové

TV Prima, Karel Havlíček a Josef Středula v Partii: Problémem veřejných rozpočtů nejsou OSVČ

Parlamentní listy komentují diskusi mezi Karlem Havlíčkem a Josefem Středulou: Kdyby udeřila ebola, rozšiřovali by ji hlavně živnostníci, co nechodí k lékaři

Hosty nedělní Partie FTV Prima byli šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Ten hned na úvod poznamenal, že by živnostníkům pomohlo, kdyby se zjednodušilo daňové přiznání, protože by pak měli víc času na podnikání.

Chybu dělají politici, udeřil Středula

„Dnes třetinu OSVČ tvoří lidé, kteří si živnostenský list přibrali ještě ke svému zaměstnání. Těm bych navrhoval zavedení nulové daně. Druhou třetinu tvoří lidé, kterým ve skutečnosti nic jiného nezbylo, protože nemohli najít práci. A jen třetinu tvoří lidé, kteří si aktivně založili firmu, podnikají a živí se jen tím,“ konstatoval Havlíček s tím, že jde o lidi, kteří většinou začali podnikat už v devadesátých letech 20. století.

Středula konstatoval, že přesná čísla o živnostnících, podnikatelích a zaměstnancích má jen Ministerstvo financí. „A je mi záhadou, proč je ještě nevydalo,“ divil se Středula. Problém nastává především v okamžiku, kdy politici před volbami leccos naslibují a po volbách systém naruší. „To se v minulosti stalo už několikrát,“ uvedl odborářský šéf. Z jeho úst také během pořadu zaznělo, že se blíží další volby, a to ty krajské, takže je třeba dávat pozor na ostřejší prohlášení politiků.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel s návrhem navýšit platby za zdravotní pojištění, protože do systému přispívají málo. Středula na to konto upozornil, že vláda se k narovnání situace u zdravotního pojištění přihlásila už ve svém programovém prohlášení, takže je na ní, s čím přijde. „Je nutno tady říct, že vůbec nejhorším plátcem je stát, protože neplatí dost za své pojištěnce, jako jsou děti či senioři. Platby za ně musí navýšit,“ vyzval kabinet Středula. Obratem dodal, že právě pravicové vlády zdravotnictví obraly o peníze, když zvyšovaly sazby DPH.

„Stejně tak je třeba řešit problém švarcsystému, který se prý objevuje především v oblasti poradenství a médií. To není nic proti klasickým živnostníkům,“ upozorňoval Středula.

Když má soused kozu a já ne, přeju si, aby jeho koza chcípla, to je hrůza

Havlíček konstatoval, že politici ve svých nápadech často „střílí“ daty, která neodpovídají realitě. „Můžeme pak jít do detailu a říci si, jestli je těch 1800 korun jako minimální úhrada správná,“ uznal host, ale pouze tehdy, když se budeme bavit o reálných číslech. Mnohem větší problém ve zdravotnictví totiž vidí jinde. „Nemocnice si z pojišťoven dělají trhací kalendář,“ uvedl Havlíček s tím, že na to upozorňují i samy pojišťovny.

„My bychom měli podporovat vzájemný respekt. Neměli bychom se dívat k sousedovi, který se má možná lépe, a říkat si, že když mu kus vezmu, budu se mít lépe. My bychom se měli podívat k sousedovi a nějak mu pomoci, pokud je na tom zle,“ upozornil Havlíček. Jakékoli zvyšování daní ale považuje za špatnou cestu. „Úspěšná vláda daně vybírá, neschopná vláda daně zvyšuje,“ pokračoval.

V tu chvíli se ale ozval Středula, který upozornil na to, že na daních jsou důsledně sledováni jen zaměstnanci, to by mohla pomoci změnit elektronická evidence tržeb nebo zavedení minimální daně pro živnostníky. „My si myslíme, že neplacení daní nepomáhá dobré atmosféře ve společnosti. Měl by být vyzdvihován ten, co poctivě platí, a ať je trestán ten, kdo to obchází,“ poznamenal Středula. Podle jeho názoru by se tím napravil celý systém. „Jedna z možností je, aby komunikovaly úřady sociálního zabezpečení s finančními úřady, protože tady je ten klíč, ale celá léta se v tom moc nedělá,“ pokračoval v rozvíjení své myšlenky.

Systém nahrávající ebole

Následně hosté rozebírali obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské. To, že se neproplácí, podle Středuly neznamená, že by lidé byli méně nemocní, jen se méně léčí. „Nikomu bych nic takového nepřál, ale kdybychom tu měli ebolu jako v Africe, tak tento systém by velmi přispěl k rozšíření takové nemoci,“ varoval odborář.  

Havlíček kontroval, že obvodní lékaři často člověka „hodí marod“, i když nemocen není, jen chce zůstat doma. A pokud by se zpětně zavedlo proplácení prvních tří dnů nemocenské, chyběly by peníze na závažnější nemoci. „Proč měnit něco, co funguje, proč každý rok nebo dva přicházet s novými nápady.“

Minimální mzda 12 tisíc, volá Středula

Došlo i na debatu o minimální mzdě. Ačkoli ji nemají všechny státy, tak Havlíček uznává její roli v Česku, jen by byl pro systematičtější navyšování minimální mzdy. Teď se to podle jeho názoru dělá nesystémově, což není dobře. Středula ovšem poznamenal, že pravicové vlády celá léta nezvyšovaly minimální mzdu a podnikatelé za to pravici chválili. Přitom dnes minimální mzda nedosahuje ani životního minima. „U minimální mzdy si umím představit i skokový náskok na 12 tisíc korun, ale jsme rozumní a chtěli bychom se domluvit na jejím pozvolnějším růstu,“ uvedl Středula s tím, že dávky jsou vypočítány podle reálných životních nákladů, ale u mezd tomu tak není. S takto nízkými mzdami podle Středuly nemůžeme ani do eurozóny, protože bychom si tam připadali jako s holým pozadím.

Havlíček okamžitě varoval, že 12 tisíc na minimální mzdě by položilo řadu podniků. Minimální mzda musí podle jeho názoru odpovídat nabídce a poptávce na trhu. 

Ekonomický deník, AMSP ČR: Živnostníci vyhlásili válku „veřejným blábolům,“ začali u ČSSD

AMSP vyhlásila válku každému, kdo si neověří fakta a zaútočí na živnostníky s použitím nesmyslných čísel a rovnou zkritizovala poslance ČSSD Šincla.

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků se chce bránit „chaotickým argumentům kritiků OSVČ,“ kteří podle soudu AMSP špatně informují o daních z příjmů, sociálních a zdravotních odvodech. Podle AMSP si účastníci veřejné diskuze například o desítky procent pletou počty podnikatelů, míchají dohromady počty živnostenských oprávnění s celkovým počten živnostníků a nesprávně zaměňují historická čísla se současnými.

„Cílem není nikoho dehonestovat kvůli názoru, ale každý veřejný činitel si musí uvědomit, že skončila doba, kdy se podíval do internetového vyhledávače a vyřknul názor,“ uvedl předseda představenstva AMSP Karel Havlíček s tím, že povinností veřejných činitelů je pracovat s ověřenými údaji z věrohodných zdrojů a pokud tomu tak nebude, musí nést odpovědnost. „Rozumíme marketingové zkratce, vtipu a částečně i polopravdě, ale nehodláme tolerovat fatální chyby, které jakoukoliv smysluplnou diskusi dopředu posunou do jiné roviny. Docílíme toho, že se politik bude bát neověřit si informaci,“ dodal Havlíček.

První pomyslnou obětí ve válce, kterou živnostníci vedou proti „veřejným blábolům“ vedou, se stal poslanec ČSSD Ladislav Šincl. Ten se při výpočtu porovnání výběru daní mezi živnostníky a zaměstnanci spletl o jeden řád.

Švarcsystém znovu na stole. Havlíček: Problém nejsou malé firmy, ale velké konzultační korporace a poradci politiků.

Přes 140 milionů korun loni vybrali inspektoři na pokutách za nelegální zaměstnávání. Ukazují to aktuální statistiky. Načerno byly jen za loňský rok zaměstnány zhruba 2 tisíce lidí, z toho čtvrtina cizinců. Jde hlavně o Ukrajince, Vietnamce či přistěhovalce z Moldávie. Za nelegální zaměstnávání hrozí hříšníkům až milionové pokuty. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v kontrolách ještě přitvrdit.

Inspektoři se mimo jiné zaměřili i na odhalování takzvaného švarcsystému, kdy lidé pro firmu odvádějí běžnou práci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. 

„Zejména se jedná o případy, kdy na výrobních linkách na pomocných pracích pracují osoby samostatně výdělečně činné, přestože vedle nich pracují zaměstnanci s pracovní smlouvou. Takové případy postihujeme,“ říká náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. 
Právě na sociálním a zdravotním pojištění přichází stát kvůli švarcystému o 40 miliard korun ročně. Vláda proto už v minulém roce avizovala, že chce v kontrolách přitvrdit. 

Ministerstvo práce se aktuálně zaměří hlavně na ty případy švarcsystému, kde by byla pro člověka výhodnější pracovní smlouva, ale zaměstnavatel mu jí nechce dát. 

„Příkladem je manuální práce, která už ze své podstaty nemá charakter podnikatelské činnosti. Naopak nechceme postihovat ty obory, kde se dá lehce podnikat. Jedná se třeba o finanční poradce nebo obchodní zástupce,“ říká mluvčí ministerstva Petr Habáň.  

Podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků by měl stát kontrolovat spíš velké poradenské firmy. Ne dělníky, kteří mají často problém práci sehnat.  

„Jestli chceme někde začít s kontrolou švarcsystému, tak prosím ne u těch nejmenších firem, ale začněme u velkých poradenských firem, kde pracují na švarcsystém mnozí pracovníci středního stavu, ale i vyšší manažeři.“  

Hospodářské noviny, Velký úspěch AMSP ČR: Elektronická evidence nebude zahrnovat řemesla

Ministr financí Andrej Babiš chce elektronickou evidenci tržeb zavést u restauračních služeb, hotelů, maloobchodů a velkoobchodů. Původně se přitom plánovalo, že na ministerské servery budou posílat e-účtenky povinně v podstatě všichni. Elektronická evidence je pro Babiše klíčové opatření, on a jeho tým si od něj slibují zlepšení výběru daní.

Přesně před dvěma týdny se konala na ministerstvu financí schůzka, která rozhodla o podnikatelském komfortu stovek tisíc českých živnostníků. V pondělí 9. března se v kanceláři Andreje Babiše rozhodlo, že elektronická evidence tržeb se nebude týkat řemeslníků a dalších drobných podnikatelů. 

„Řešíme už jen restaurační služby, hotely, maloobchod a velkoobchod,“ prohlásil ministr financí Babiš. Klíčového setkání, kde se kritizované parametry změnily, se kromě něj zúčastnila také jeho náměstkyně Simona Hornochová, šéf finanční správy Martin Janeček a tři zástupci Asociace malých a středních podniků – výkonná ředitelka Eva Svobodová, místopředsedkyně představenstva Pavla Břečková a předseda Karel Havlíček. „Je to velmi racionální rozhodnutí,“ řekl Havlíček. 

Původně se přitom plánovalo, že na ministerské servery budou posílat e-účtenky povinně v podstatě všichni. Ještě lednová analýza, kterou schválila vláda, připouštěla jen minimum výjimek – například majitele horské chaty bez stálého připojení k internetu nebo řidiče autobusu. Postupně se ale začala vršit kritika jak od parlamentní opozice, tak zevnitř koalice.

„Vzhledem k tomu, že jsme to sami navrhovali, jsem rád, že s tím ministr financí souhlasí,“ podpořil vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek vyjmutí řemeslníků ze systému, který má být modernější obdobou registračních pokladen.

Elektronická evidence je pro Andreje Babiše klíčové opatření, on a jeho tým si od něj slibují zlepšení výběru daní. Proč nakonec šéf hnutí ANO ustoupil a zjemní podmínky? Kvůli tomu, že zatímco u restaurací si kontroloři celkem snadno vynutí dodržování zákona, u takového malíře pokojů, který každý den pracuje jinde, by to bylo složitější, navíc by tam byla musela být řada výjimek. A ani potenciální výnos pro státní rozpočet není tak vysoký, aby stál za politické riziko – Babiš si při vysvětlování stihl znepřátelit vietnamské prodejce, stánkaře, na tématu se začala zvýrazňovat ODS a nutnost pořídit si přenosnou tiskárnu, případně mobil či tablet (byť s daňovou slevou), hrozila, že proti šéfovi ANO poštve klíčovou volební vrstvu. 

„Ono by se tou povinností zase tolik nevyřešilo. Kdybyste se doma dohodl se zedníkem, že vám opraví plot bez dokladu, elektronická evidence by s tím nic nezmohla,“ dodal Karel Havlíček, který s Babišem o změnách chystaného zákona vyjednával posledního půlroku.

Od příštího roku (zřejmě ale až od dubna či léta) tedy budou muset povinně posílat kopie účtenek do státní databáze restaurace a hotely, od ledna 2017 se přidají prodejny, včetně těch internetových, a velkoobchody. Do rozpočtu by díky tomu mělo podle odhadů Babišových podřízených přitéct nejméně o deset miliard navíc.

Útěchou pro restauratéry může být, že se pravděpodobně přesunou do snížené sazby DPH, takže nebudou odvádět jednadvacet procent, ale jen patnáct. „Mohlo by to fungovat jako taková pojistka proti příliš dramatickému zvedání cen. Tento segment vykazuje velkou nechuť k daňovým odvodům,“ vysvětlila Babišova náměstkyně Simona Hornochová.

Oproti původním plánům pak dojde ještě minimálně k jedné změně. Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb počítal s tím, že každý zákazník si bude muset povinně převzít účtenku, byť bez hrozby nějaké sankce. Ani takový nápad se ale nesetkal s pochopením, kritizoval to třeba ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD. 

iHNED.cz : AMSP ČR dohodla s MF ústupek z EET pro řemeslníky a drobné služby

Zavedení elektronické evidence tržeb od 1. ledna 2016 není zcela reálné, připouští Babiš s tím, že spuštění lze o několik měsíců odložit. Podoba zákona, který je nyní ve vnějším připomínkovém řízení, se zatím mění prakticky každý den. Elektronické evidenci se zřejmě vyhnou živnostníci a část nákladů na její zavedení půjde odepsat z daní.

Elektronická evidence tržeb, vlajková loď programu ANO 2011, měkne a zřejmě se i opozdí. Šéf hnutí a ministr financí Andrej Babiš připustil, že se celý projekt, od něhož se do státního rozpočtu čeká každoročně 10 až 12 miliard korun navíc, nestačí spustit od počátku roku 2016. Možný je proto odklad až na duben. Informuje o tom aktuální vydání týdeníku Ekonom.

Spuštění evidence je podle Babiše zásadním krokem, který musí být dobře připraven. „Když jsme tu 20 let nic neměli, tak nás těch pár měsíců nezabije,“ soudí ministr, který svoji hospodářskou politiku založil na boji proti daňovým únikům.

Resort financí také před dubnovým projednáváním příslušného zákona ve vládě a pak v parlamentu přichází na poslední chvíli s řadou ústupků. Evidenci tržeb se oproti původním představám mají vyhnout živnostníci. A drobní podnikatelé si část nákladů spojených s on-line propojením s úřady odečtou z daní.

Od samotného zavedení elektronického systému ministr financí ustoupit nemíní. „Nepoctivý podnikatel drtí cenou poctivého. A vždy, když chyběly daňové příjmy, zvýšil stát daně zaměstnancům. Vybírat daně jako dřív mi proto nepřipadá spravedlivé,“ prohlásil ministr minulý čtvrtek před poslanci.

Ačkoliv ale má vládní koalice ve sněmovně znatelnou převahu nad opozicí, nebude projednání zákona ani snadnou, ani rychlou záležitostí. ODS ho podle svého předsedy Petra Fialy bude za pomoci obstrukcí co nejdéle blokovat a nedopustí, aby začal platit od začátku příštího roku.

Pokud neuspěje, bude se evidence tržeb od 1.ledna 2016 postupně týkat několika set tisíc obchodníků, provozovatelů restaurací, hoteliérů a poskytovatelů služeb.

Ti všichni si budou muset pořídit technické i programové vybavení, které bude daňové správě v reálném čase odesílat informace o každé jejich transakci.
 

Pod tlakem byznysu

Podoba zákona, který je nyní ve vnějším připomínkovém řízení, se ale zatím mění doslova každý den. Ministerstvo financí ke zmírnění zákona a k ústupkům od rychlosti a plošnosti nutí tlak podnikatelských svazů. Ten si Andrej Babiš, jehož hnutí hodlá k sobě přetáhnout liberální voliče a který se od počátku těší přízni části byznysu, nemůže dovolit ignorovat.

Souhlasu Hospodářské komory s elektronickou evidencí tržeb předcházel příslib, že se současně sníží z 21 na 15 procent DPH, kterou odvádějí restaurace a stravovací provozy. Což stát připraví asi o 500 milionů korun. Uspěl rovněž šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, který požadoval výjimku pro živnostníky. A právě těm – v odpovědi na poslanecké interpelace – Babiš slíbil generální pardon.

„Povinnost evidovat tržby budeme zavádět postupně, takže zatím jsme navrhli jenom restaurace a maloobchod. To je 50 procent z celkového počtu subjektů, kterých se to týká. Další sektory budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. Takže u každého sektoru zvážíme přínosy a náklady a na drobné řemeslníky nebo například kadeřnice se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude,“ zdůraznil ministr financí v Poslanecké sněmovně.

Tím současně odpověděl na požadavek koaličních lidovců, jejichž místopředseda Marian Jurečka postrádal případovou studii, která by naznačila dopady na jednotlivá odvětví i na podnikatele podle výše jejich obratu.

Babiš už také mluví o částečné kompenzaci nákladů, které podnikatelé na pořízení on-line systému nezbytného pro evidenci tržeb budou muset vynaložit. „Jednorázovou slevu na daních chceme jen pro fyzické osoby a má kompenzovat náklady na pořízení softwaru. Výše slevy bude omezena nějakou částkou, ještě nevím jakou, a bude se uplatňovat za rok, kdy se vstoupí do systému,“ prohlásil Babiš.

Podle ministerstva financí by se sleva měla týkat „nejmenších živnostníků“. Resort také již odhadl, o jaké náklady se v jejich případě má jednat. „U nejmenších podnikatelů půjde maximálně o několik tisíc korun jednorázově nebo o stokoruny měsíčně,“ tvrdí v písemném vyjádření tiskový odbor.

Otázkou je, jak se vláda vyrovná s dalšími požadavky byznysu, například s tlakem na snížení daní, daňového zatížení práce či s námětem Hospodářské komory, aby úřady zasílaly už částečně vyplněná přiznání k placení DPH.

Sociální demokracie Babiše dopředu kritizuje za možné zdržení a tvrdí, že resort financí přípravu na elektronickou evidenci podcenil. „Nejsou připraveny žádné zákony a moc se neví ani o technických parametrech,“ řekl Ekonomu předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Podstatnější ale je, že premiér Sobotka nesouhlasí se záměrem snížit DPH restauracím z 21 na 15 procent a ČSSD ho nepodpoří, dokud nebude znát návrh rozpočtu na příští rok. Navíc sociální demokraté požadují, aby systém od počátku doplnila účtenková loterie. A to navzdory faktu, že zájem o ni na sousedním Slovensku (kde nedoprovází on-line evidenci, ale klasické registrační pokladny) postupně upadá.

Odpor vyvolává také snaha Andreje Babiše vybrat technické vybavení pro spuštění systému prostřednictvím neveřejného výběrového řízení. Vláda už vzala na vědomí jeho informaci o chystané nadlimitní veřejné zakázce. Ta na základě platné legislativy a v souladu s vyjádřením Národního bezpečnostního úřadu nemusí být veřejná, protože se v jejím rámci operuje s utajovanými informacemi.

Takovou loterii už dříve Babišova náměstkyně Simona Hornochová označila za pouhý doplněk a šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček ji rovnou nazývá „matějskou poutí“ a zásadně ji odmítá.

Podle tiskového mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky systém elektronické evidence s účtenkovou loterií počítá a bude na ni připraven. „O její konkrétní podobě probíhají diskuse a zatím nebylo rozhodnuto, zda bude spouštěna zároveň s elektronickou evidencí, tedy 1. ledna 2016,“ řekl Ekonomu.

Pro její zavedení se naopak na Frekvenci 1 vyslovil člen bankovní rady České národní banky (a bývalý sociální demokrat) Jiří Rusnok, který se domnívá, že půjde o „ideální systém, který nahradí tisíce kontrolorů“.

Současně ale míní, že projekt elektronické evidence tržeb nepřinese tolik peněz, kolik od něj ministr financí očekává. „Pokud se celkový daňový výběr podaří vylepšit o jednotky miliard, budeme rádi,“ prohlásil.
 

Nevíme, o čem rozhodujeme

Části podnikatelů Babišovy ústupky nestačí. „Je zcela neoprávněné omezit všechny kvůli delikventnímu jednání malé menšiny,“ tvrdí předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radoslav Bábek. Dodává také, že stát tímto způsobem získá okamžitý přehled o každém podnikateli a živnostníkovi. „Teď je to jen evidence tržeb, ale co bude bránit v rozšíření na další informace?“ namítá.

Politici ODS upozorňují, že byznysu vzniknou zbytečné výdaje. Dále varují před růstem byrokracie, kvůli kontrolám se totiž počítá s přijetím 300 celníků a úředníků. A také před tvrdými postihy, protože pokuty jsou navrženy až do výše 500 tisíc korun a ministerstvo požaduje i úplný zákaz podnikání.

Podle premiéra Sobotky zakázka na žádost resortu financí má být přidělena Centru veřejných služeb, což je státní podnik zřízený Babišovým úřadem. O zakázku by se tedy postaral sám stát a nebyla by určena žádné soukromé společnosti.

O jaké peníze půjde? Ministr financí odhaduje, že jednorázové náklady státu na pořízení systému by včetně informační kampaně neměly překročit 317 milionů korun, přičemž každoročně bude na údržbu zapotřebí vždy dalších 250 milionů. Největší položku v tom mají představovat mzdy nových kontrolorů.

„Půjde o projekt za stovky milionů korun a my o něm nebudeme nic vědět,“ konstatoval šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura a zopakoval, že jeho strana udělá cokoliv, aby zákon zastavila.

Odklady už jednou podnikatele evidenční povinnosti zbavily. V roce 2005 vláda pod vedením ČSSD nechala po mnohaletých diskusích schválit zákon o registračních pokladnách. Měl však odloženou účinnost, protože si Lidový dům před volbami nechtěl pohněvat živnostníky. Z nich stejně vzešla pravicová vláda Mirka Topolánka a ta zákon zrušila.

Volby a obavy o hlasy mohou, alespoň teoreticky, ztížit i nynější přijetí zákona o elektronické evidenci. Do krajů se bude volit na podzim roku 2016 a do sněmovny o rok později.

Deník, Karel Havlíček: Další nepodložený útok proti živnostníkům. Jsem přesvědčený, že cílený

Trvalé útoky na nejmenší podnikatele v Česku pokračují, tvrdí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v reakci na plán premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zvýšení zdravotního pojištění pro živnostníky.

Asociaci vadí zejména chybná argumentace, podle které drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému více peněz, než do něj odvádějí. AMSP naopak tvrdí, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějí do systému zdravotního pojištění dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají. Asociace to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Premiér Sobotka v České televizi v sobotu uvedl, že by živnostníci měli platit vyšší zdravotní pojištění. Zdravotní péče o živnostníky je podle něj dotována z odvodů zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) premiérův plán odmítá, koalice o něm má jednat v dubnu.

Asociace připomíná, že podle údajů zdravotních pojišťoven spotřebovaly OSVČ polovinu zaplaceného pojistného. Například Všeobecné zdravotní pojišťovně OSVČ zaplatily na pojistném 6,5 miliardy korun a za péči o ně pojišťovna uhradila tři miliardy korun.

Úniky ve zdravotnictví

„AMSP ČR plně respektuje, že celý systém je solidární, a že je zcela v pořádku, že OSVČ odvádí do systému více. Ale pokud se argumentuje čísly, která se liší i více než sto procent, pak jde o záměr,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček. Největší úniky systému veřejného zdravotního pojištění jsou podle něj v předražených zakázkách nemocnic, kde se odhaduje potenciál korupčního jednání ve výši 30 až 40 miliard korun.

Proti zvýšení odvodu pro živnostníky se dnes vyslovila také Strana soukromníků. Podle ní zaměstnanci platí na zdravotní pojištění méně než živnostníci. V případě zaměstnance je totiž nutné zdůraznit, že se jeho odvod skládá ze dvou položek – část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel.

Podle senátora Iva Valenty (za Stranu soukromníků) je problém v celkovém odvodu, který má stát za každého zaměstnance. „Z každé stokoruny, kterou si zaměstnanec přinese z továrny domů, si stát (při hrubé mzdě 20.000 Kč) vyinkasuje příšerných 73 korun,“ uvedl Valenta. Odbory a politici by proto podle něj měli spíše volat po snížení daní a odvodů zaměstnanců, než vytvářet třídní boj a kastovat společnost.

Před dvěma lety řekl na adresu živnostníků nynější sociálnědemokra­tický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že nepřispívají do systému sociálního pojištění, a parazitují tak na zaměstnancích. Jeho slova odsoudily tehdy vládnoucí ODS i AMSP ČR, předseda ČSSD Sobotka se od nich distancoval. Mládek se později za svá slova omluvil.

Česká televize, AMSP ČR: Není pravda, že OSVČ odvádějí do zdravotního systému méně, než z něj čerpají

Živnostníci by měli platit vyšší zdravotní pojištění – České televizi to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Tvrdí, že drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému víc peněz, než do něj odvádějí. Velkou analýzu odvodů zaměstnanců a živnostníků na ministerstvu financí shodou okolností právě dokončil ministr financí Andrej Babiš. A ten naopak zvyšování pojistného pro živnostníky odmítá.

Živnostníci, kteří mají zisk nižší než 26 500 korun měsíčně, dnes platí minimální zdravotní pojištění – částku 1 800 korun. Podle premiéra Sobotky by to ale mělo být více, neboť rozdíl mezi zdravotními odvody zaměstnanců a drobných podnikatelů je příliš velký. Obě skupiny přitom mají nárok na stejnou zdravotní péči.

• Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér a předseda koaliční strany: „Živnostníci zaplatí na platbách do systému zdravotního pojištění méně, než z toho systému čerpají a zdravotní péče o živnostníky je dnes dotována z odvodů zaměstnanců.“

Zatímco totiž zaměstnanec s hrubým příjmem 25 tisíc měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na zdravotním pojištění přes 3 300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a 60 procentním paušálem zaplatí stále 1 800 korun. Na tento nepoměr poukazují kromě sociálních demokratů také odbory.

• Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: „Zdravotní systém je založen výhradně na principu solidarity a je potřeba, aby tam všechny subjekty přispívaly relativně rovnoměrně. A k tomu bohužel nedochází.“

Sobotkův plán dostat od živnostníků více peněz na placení zdravotní péče zatím odmítá jak ministr financí Andrej Babiš (ANO), tak i pravicová opozice. Naopak koaliční lidovci jsou ochotní o odvodech pro OSVČ jednat. Samotní živnostníci premiérovi i odborům oponují, že jsou mnohem méně nemocní než zaměstnanci a k lékařům chodí zřídkakdy.

• Andrej Babiš (ANO), ministr financí a předseda koaličního hnutí: „O zvýšení zdravotního pojištění živnostníkům v této chvíli neuvažujeme. Soustřeďujeme se na zlepšení výběru, proto chceme zavést evidenci tržeb a kontrolní hlášení.“

• Miroslav Kalousek (TOP 09), 1. místopředseda opoziční strany a exministr financí: „Zvýšení, navíc selektivní, navíc u živnostníků na zdravotním pojištění v žádném případě nepodporujeme.“

• Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), vicepremiér a předseda koaliční strany: „Rozdíly mezi odvody zaměstnanců a OSVČ jsou výrazné. Je pravda, že OSVČ nemají takové výhody jako zaměstnanci.“

• Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků: „Není pravda, že by živnostníci čerpali více, než odvádějí. Odvádějí přibližně dvojnásobek toho, co čerpají.“

Ministr Andrej Babiš má na koaliční jednání přinést analýzu odvodů živnostníků a zaměstnanců během dubna. O případných změnách by měla koalice rozhodnout do léta.

AMSP ČR tvrdě proti tvrzení premiéra

Trvalé útoky na nejmenší podnikatele v Česku pokračují, tvrdí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v reakci na plán premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zvýšení zdravotního pojištění pro živnostníky. Asociaci vadí zejména chybná argumentace, podle které drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému více peněz, než do něj odvádějí.

AMSP naopak tvrdí, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějí do systému zdravotního pojištění dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají. Asociace to dnes uvedla v tiskové zprávě. Premiér Sobotka v České televizi v sobotu uvedl, že by živnostníci měli platit vyšší zdravotní pojištění. Zdravotní péče o živnostníky je podle něj dotována z odvodů zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) premiérův plán odmítá, koalice o něm má jednat v dubnu.

Živnostníci upozorňují na předražené zakázky nemocnic

Asociace připomíná, že podle údajů zdravotních pojišťoven spotřebovaly OSVČ polovinu zaplaceného pojistného. Například Všeobecné zdravotní pojišťovně OSVČ zaplatily na pojistném 6,5 miliardy korun a za péči o ně pojišťovna uhradila tři miliardy korun.

„AMSP ČR plně respektuje, že celý systém je solidární, a že je zcela v pořádku, že OSVČ odvádí do systému více. Ale pokud se argumentuje čísly, která se liší i o více než sto procent, pak jde o záměr,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček. Největší úniky systému veřejného zdravotního pojištění jsou podle něj v předražených zakázkách nemocnic, kde se odhaduje potenciál korupčního jednání ve výši 30 až 40 miliard korun.

Mládkova slova o parazitech

Proti zvýšení odvodu pro živnostníky se dnes vyslovila také Strana soukromníků. Podle ní zaměstnanci platí na zdravotní pojištění méně než živnostníci. V případě zaměstnance je totiž nutné zdůraznit, že se jeho odvod skládá ze dvou položek – část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel.

Podle senátora Ivo Valenty (za Stranu soukromníků) je problém v celkovém odvodu, který má stát za každého zaměstnance. „Z každé stokoruny, kterou si zaměstnanec přinese z továrny domů, si stát (při hrubé mzdě 20.000 Kč) vyinkasuje příšerných 73 korun,“ uvedl Valenta. Odbory a politici by proto podle něj měli spíše volat po snížení daní a odvodů zaměstnanců, než vytvářet třídní boj a kastovat společnost.

Před dvěma lety řekl na adresu živnostníků nynější sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že nepřispívají do systému sociálního pojištění a parazitují tak na zaměstnancích. Jeho slova odsoudily tehdy vládnoucí ODS i AMSP ČR, předseda ČSSD Sobotka se od nich distancoval. Mládek se později za svá slova omluvil.

E15, Havlíček: Nejdříve si udělejme pořádek v korupci v nemocnicích, pak se bavme o zvyšování zdravotních odvodů

Trvalé útoky na nejmenší podnikatele v Česku pokračují, tvrdí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Reagují tak na plán premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zvýšení zdravotního pojištění pro živnostníky.

Asociaci vadí zejména chybná argumentace, podle které drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému více peněz, než do něj odvádějí. AMSP naopak tvrdí, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějí do systému zdravotního pojištění dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají.

Premiér Sobotka v České televizi v sobotu uvedl, že by živnostníci měli platit vyšší zdravotní pojištění. Zdravotní péče o živnostníky je podle něj dotována z odvodů zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) premiérův plán odmítá, koalice o něm má jednat v dubnu.

Asociace připomíná, že podle údajů zdravotních pojišťoven spotřebovaly OSVČ polovinu zaplaceného pojistného. Například Všeobecné zdravotní pojišťovně OSVČ zaplatily na pojistném 6,5 miliardy korun a za péči o ně pojišťovna uhradila tři miliardy korun.

„AMSP ČR plně respektuje, že celý systém je solidární, a že je zcela v pořádku, že OSVČ odvádí do systému více. Ale pokud se argumentuje čísly, která se liší i více než sto procent, pak jde o záměr,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček. Největší úniky systému veřejného zdravotního pojištění jsou podle něj v předražených zakázkách nemocnic, kde se odhaduje potenciál korupčního jednání ve výši 30 až 40 miliard korun.

Zaměstnancům platí část zaměstnavatel, připomíná Strana soukromníků

Proti zvýšení odvodu pro živnostníky se dnes vyslovila také Strana soukromníků. Podle ní zaměstnanci platí na zdravotní pojištění méně než živnostníci. V případě zaměstnance je totiž nutné zdůraznit, že se jeho odvod skládá ze dvou položek – část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel.

Podle senátora Iva Valenty (za Stranu soukromníků) je problém v celkovém odvodu, který má stát za každého zaměstnance. „Z každé stokoruny, kterou si zaměstnanec přinese z továrny domů, si stát (při hrubé mzdě 20 tisíc) vyinkasuje příšerných 73 korun,“ uvedl Valenta. Odbory a politici by proto podle něj měli spíše volat po snížení daní a odvodů zaměstnanců, než vytvářet třídní boj a kastovat společnost.

Před dvěma lety řekl na adresu živnostníků nynější sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že nepřispívají do systému sociálního pojištění, a parazitují tak na zaměstnancích. Jeho slova odsoudily tehdy vládnoucí ODS i AMSP ČR, předseda ČSSD Sobotka se od nich distancoval. Mládek se později za svá slova omluvil. 

AMSP ČR tvrdí, že premiér má špatná čísla

Návrh premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že by měli živnostníci platit více za zdravotní pojištění, narazil u poslanců z rozpočtového výboru. Vyjádření šéfa vlády, že malí podnikatelé čerpají více, než odvádějí, označili v anketě serveru Lidovky.cz za mylné.

„Živnostníci zaplatí na platbách do systému zdravotního pojištění méně, než z toho systému čerpají a zdravotní péče o živnostníky je dnes dotována z odvodů zaměstnanců,“ uvedl Sobotka v sobotu pro Českou televizi. Navrhuje proto, aby platili více. Na nepoměr upozornily rovněž odbory.

Sobotkův nápad ale jasně odmítl ministr financí Andrej Babiš (ANO) i pravicová opozice. „O zvýšení zdravotního pojištění živnostníkům v této chvíli neuvažujeme. Soustřeďujeme se na zlepšení výběru, proto chceme zavést evidenci tržeb a kontrolní hlášení,“ řekl ČT Babiš. 

‚Sobotka má chybná čísla’

Sami živnostníci namítají, že jsou méně nemocní než zaměstnanci. A proti Sobotkově tvrzení se v neděli ostře ohradila i Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, která tvrdí, že útok na živnostníky ohledně zdravotních odvodů je založen na chybných číslech.

„Skutečnost je taková, že osoby samostatně výdělečně činné odvádějí do systému zdravotního pojištění víc než dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají. Do doby, než se začne informovat na základě skutečných čísel, odmítá AMSP ČR o čemkoliv dalším jednat,“ stojí ve zprávě. Zástupci asociace zároveň vyjádřili obavu, že nejde o náhodu, podle nich jde jen o pokračování „trvalých útoků“.

Proti zvyšování odvodů se postavili i poslanci z rozpočtového výboru sněmovny oslovení serverem Lidovky.cz.

Celý článek naleznete zde:
http://www.lidovky.cz/sobotka-se-plete-jeho-navrh-je-pro-zivnostniky-likvidacni-zlobi-se-ano-i-opozice-gfd-/zpravy-domov.aspx?c=A150322_151519_ln_domov_sk

 

 

 

Karel Havlíček po jednání s MPO: Rozjíždí se první výzvy OPPIK, kdo chce čerpat, bude mít pracovní léto

AMSP ČR tlačí na to, aby se z operačních programů spustilo jedenáct výzev pro malé a střední firmy naráz

Stovky firem, které jsou dlouhodobě v nejistotě,  by se konečně mohly dočkat. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do konce dubna vyhlásit prvních 11 výzev pro čerpání evropských dotací v novém období. Žádosti by firmy mohly začít podávat během léta  a první peníze z celkových 120 miliard korun získat na začátku příštího roku. Vývojová centra, modernější stroje do výroby nebo nižší spotřeba energií. I to dosud firmám přinesly evropské peníze.

Businessinfo.cz, Jiří Kvíz, manažer Výboru AMSP ČR pro strukturální fondy představuje detailně hlavní rozdíly mezi OPPI a OPPIK

Dřív to byl dotační program OPPI, nyní je to OPPIK. Rozdílů mezi Operačním programem Podnikání a inovace (OPPI) a jeho následníkem, Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), je několik. Podívejme se na ty nejdůležitější a ukažme si zároveň, jakých chyb se žadatelé o dotaci v minulých letech nejčastěji dopouštěli.

Poslední faktura vztahující se k projektům spolufinancovaným z OPPI musí být proplacena do Silvestra roku 2015. OPPI doposud podpořil přes 11 tisíc projektů, pozornost všech podnikatelů je však již nasměrována k OPPIK. Texty jeho prvních výzev už vznikají v kancelářích Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a agentury CzechInvest, ani české podniky nezahálejí s přípravou svých investičních projektů.

Co bude v OPPIK nového?

Začněme s rozdíly. Je jich celkem dost a týkají se jak přípravy projektu, tak jeho realizace. Kromě zvýšení celkové alokace programu (v OPPI bylo pro podnikatele připraveno 92 mld. korun, z OPPIK lze využít 120 mld.) dojde s přechodem na OPPIK k většímu nasměrování podpory k malým a středním podnikům. Další změnou je snížení maximální míry veřejného příspěvku na většinu projektů. Obvykle o 15 procent, některých odvětví (energetika, vysokorychlostní internet, průmyslový výzkum) se ovšem horší podmínky nedotknou.

MPO jako řídící orgán programu má nově povinnost zveřejňovat informace o chystaných výzvách s šestiměsíčním předstihem, což by mělo uchazečům dopřát dostatečnou časovou rezervu. Mohou ji využít i k tomu, aby se naučili pracovat s novým informačním systémem. Prověřený eAccount totiž končí a nahrazuje ho MS2014+.

Nově budou zpřísněny podmínky realizace. Výběrová řízení budou muset být zahájena ve stanovené lhůtě a před podpisem smlouvy bude nutné průběh tendru posvětit úředním razítkem MPO. Pokud má být projekt rozdělen na etapy, bude zapotřebí dodržovat termíny. Prodlužování celé realizace projektu nebude až na výjimky tolerováno. A aby byl výčet hlavních změn reprezentativní, finanční úřady ztratí pravomoc kontrolovat plnění podmínek poskytnutí dotace a výběrových řízení. Zůstane jim však kontrola účetních a daňových aspektů.

Další změny teprve vyplynou z nastavení zcela nových programů podpory, které dosud nebyly finalizovány. Pozornost si jistě zaslouží i deklarované jednotné metodické prostředí a povinnosti vyplývající z klíčové evropské normy upravující oblast dotací – Nařízení o blokových výjimkách pro veřejnou podporu (GBER).

ČRo Radiožurnál: Karel Havlíček a náměstek MPO Tomáš Novotný k časovému a harmonogramu nových výzev OPPIK

Některé malé a střední firmy se dočkají dalších peněz z Evropské unie. Ministerstvo průmyslu už na konci dubna vypíše takzvané výzvy pro čerpání evropských peněz. Podniky by mohly získat desítky milionů korun.

Poslední týden v dubnu ministerstvo průmyslu vypíše už zmiňované výzvy, v následujících třech měsících budou moct podniky odevzdat registrační žádosti a za další tři měsíce už můžou podat finální žádosti. 

Koncem roku zasedne hodnoticí komise, která řekne, kolik konkrétních firem na peníze dosáhne. První čerpání by tak mohlo být už v prvním čtvrtletí příštího roku. 

„Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s vyhlášením prvních výzev z nového operačního programu poslední týden v dubnu. Celkově by mělo jít o 11 výzev. Je to velký rozsah prostředků, dohromady asi 120 miliard. Počítáme s tím, že první výzvy, které budou vyhlášeny v dubnu a další v průběhu tohoto roku, by se měly pohybovat v rozsahu přibližně čtvrtiny této částky,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný. 

Firmy mohou získané peníze čerpat z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Většinu investic tak podniky použijí právě do inovací. Tuto oblast by mohly pokrýt evropské peníze až z 50 procent. Ale stejně tak se podpoří třeba i investice do rozšíření výrobních hal. 

O dotace můžou žádat hlavně malé a střední podniky. Dotace můžou získat ale i větší firmy. 

„Budou to projekty zaměřené inovačně, na duševní vlastnictví, rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoj, ale třeba i klastry a technologické platformy. Tam je vysoký předpoklad, že tyto projekty už budou moci v lednu, únoru a březnu příštího roku čerpat první prostředky,“ dodává šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.  

TRADE NEWS, Eva Svobodová: Neumíme všechno, ale co děláme, děláme co nejlépe

Na otázky TRADE NEWS odpovídá generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.

Kdybyste měla jmenovat tři věci, které se asociaci v poslední době nejvíc povedly, které by to byly?
Za prvé je to rozšíření členské základny, a to nejen o individuální, ale zejména o kolektivní členy. Dlouhodobě nás sleduje řada firem a organizací, které se pak dobrovolně rozhodnou k užší spolupráci.

Za druhé je to zcela určitě rozjezd pěti klíčových vlastních projektů asociace, a to SVOU CESTOU pro začínající podnikatele, FANDÍME ŘEMESLU pro podporu řemesel a zvýšení prestiže cechů, PODNIKAVÁ ŽENA zaměřená na ženy jakéhokoliv věku, které se rozhodly vstoupit do podnikání a realizovat tak svůj sen, RODINNÁ FIRMA věnující se aktuálnímu tématu nástupnictví a generační výměny ve firmách a v neposlední řadě MALÝ OBCHOD zaměřený na drobné podnikání v oblasti gastra a maloobchodu, zejména v souvislosti s připravovanou elektronickou evidencí tržeb.

A za třetí je to respekt nejen u členské základny, ale i u partnerů, spolupracujících organizací, ministerstev a dalších významných institucí včetně médií. Reagujeme na všechny dotazy členů, nečlenů i novinářů nejdéle do 48 hodin. Viditelně hájíme zájmy těch nejmenších podnikatelů, kteří nikoho příliš nezajímají, pokud není před volbami. Za úspěch považujeme například uhájení 80 % výdajových paušálů pro řemeslníky a zemědělce nebo odložení zavedení elektronické evidence tržeb pro všechny ostatní živnosti mimo gastra a maloobchodu. Zakládáme si na odbornosti, praxi a zejména faktu, že nejsme spojeni s žádnou politickou stranou. Nejsme úřad.

A co se naopak nepovedlo?
Rozjet všechny projekty naplno.

Pokusíte se s tím letos něco udělat?
Procházíme bouřlivým evolučním vývojem, který klade obrovský tlak na výkon a rychlost, proto jsme posílili personální kapacitu a spektrum partnerů.

Jaké hlavní úkoly před vámi tedy stojí letos?
Nezklamat členy a partnery a zachovat si jejich přízeň. Neumíme všechno a neděláme všechno. Ale to, co děláme, se snažíme dělat opravdu dobře.

Ubylo 5 tisíc podnikatelů, podle AMSP ČR je jednou z příčin nezdravá atmosféra vůči OSVČ

Dle České správy sociálního zabezpečení poklesl počet živnostníků, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, o 16 tisíc. Počet těch, kteří ji mají jako vedlejší, naopak stoupl o 11 tisíc. Dle Asociace malých a středních podniků a živnostníků je jednou z příčin poklesu nepřátelská atmosféra vůči OSVČ.

Počet podnikatelů, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, klesl v roce 2014 v Česku o pět tisíc na 972 tisíc. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Předloni počet podnikatelů, tedy například soukromých lékařů, umělců nebo zemědělců, klesl o 17 tisíc na 977 tisíc.

Nejvíce podnikatelů je evidováno v Praze (164 tisíc) a v krajích Středočeském (131 tisíc) a v Moravskoslezském (88 tisíc).

Ze všech OSVČ klesl o 16 tisíc na 586 tisíc počet těch, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní. Počet těch, kteří ji mají jako vedlejší, podnikání pro ně tedy není jejich hlavním zdrojem příjmů, naopak stoupl o 11 tisíc na 386 tisíc.

Povinnost platit zálohy na důchodové pojištění mělo koncem roku 676 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), o 17 tisíc méně než v roce 2013. Pojistné na nemocenské pojištění si platilo 92 tisíc osob, meziročně o tisícovku méně. Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Zbývající živnostníci se pojišťují u komerčních společností, nebo si vytvářejí rezervy pro případ nemoci.

Podle Hospodářské komory se podnikání stává z pohledu stability pravidelnosti příjmů poměrně rizikové a pro určitou část podnikatelů je bezpečnější, pokud vedle podnikání vykonávají ještě další výdělečnou činnost, zejména zaměstnání.

„Pokles počtu OSVČ je dlouhodobý trend. Vlivem nepřátelské atmosféry vůči OSVČ klesá počet těch, kteří se pouští do rizika na vlastní pěst a začínají podnikat. Naopak roste počet těch, kteří se nemůžou uživit jako zaměstnanci a berou si ještě živnost navíc,“ řekl serveru Podnikatel.cz prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.

Česká televize, AMSP ČR: Je třeba zafixovat termín pro přijetí eura a nespekulovat

V posledních dnech sílí spekulace, že by Česká národní banka (ČNB) mohla opět zasáhnout v neprospěch koruny, a to z důvodu, že od poloviny ledna sílí a blíží se k hranici 27 korun za euro. Centrální bankéři intervenovali za slabší měnu už v listopadu 2013, kdy se ze dne na den propadla zhruba o dvě koruny. Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera se nyní kurz však nijak výrazně nevyvíjí, kolísání je minimální. Nicméně intervenci jako takovou v dnešním exkluzivním rozhovoru v pořadu Ekonomika ČT24 nevyloučil. Zároveň ale uvedl, že pro další vývoj je rozhodující, jak eurozónu ovlivní nákup dluhopisů spuštěný minulý týden ECB.

Dnes se euro prodávalo za 27,30. Ještě před pěti lety přitom byla koruna silnější – za evropskou měnu se platilo jen 25,50. Zlom nastal v listopadu 2013, kdy centrální banka korunu uměle oslabila. „Čekali jsme, že to podpoří ekonomiku, a to se také stalo. Dokonce roste i zaměstnanost,“ konstatoval guvernér ČNB Miroslav Singer. A teď se spekuluje o další možné intervenci. O té by se mohlo mluvit už na dalším zasedání bankovní rady 26. března.

Pro tento krok by totiž hovořilo také vyjádření viceguvernéra ČNB Vladímíra Tomšíka, který uvedl: „Zodpovědní a profesionální tvůrci (hospodářské) politiky pečlivě váží každé slovo, které může mít vliv na vývoj kurzu, neboť čím blíže budeme k hranici 27 korun za euro, tím větší je pravděpodobnost pro reakci měnové politiky ČNB.“

„V okamžiku, kdy by koruna posilovala pod hranici 27 korun za euro, tak naši obchodníci mají pokyn ten kurz v blízkém okolí držet, respektive v takovém případě intervenovat. Nicméně ta hladina, kdy by přesně začali, je na nich, my jim úmyslně nechceme dělat mikrořízení jednotlivých operací,“ komentoval guvernér situaci ohledně české měny pro ČT24.

Ne všichni ale s takovým krokem centrálních bankéřů počítají. „ČNB v současné chvíli nemá důvod z mého pohledu zvyšovat ten závazný limit, je to zejména z toho důvodu, že se zvyšuje tlak na spotřebitelské ceny,“ říká analytik Patria Finance Roman Koděra.

Umělé oslabování má své odpůrce – tím nejvýraznějším je prezident Miloš Zeman. Ten dokonce mluví o tom, že při jmenování nových členů bankovní rady bude přihlížet k jejich názoru na intervence. „Jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady. Mohu vás ujistit, že to budou lidé, kteří napraví onen nesprávný krok ČNB, který naše úspory znehodnotil o 6 až 10 procent, pokud bychom je přepočítali na eura,“ zdůrazňuje Zeman.

Možným nástupcem dosavadního guvernéra Miroslava Singera by se mohl stát bývalý premiér úřednické vlády – Jiří Rusnok, který již členem bankovní rady je.

Podle prezidenta Miloše Zemana je totiž současná bankovní rada málo europtimistická a umělé oslabování koruny, ke kterému ČNB přistoupila v listopadu 2013, byla podle něj chyba.  Do rady chce tak v budoucnu jmenovat jen lidi, kteří by takový postup vůči koruně odmítli a navíc chtějí platit co nejdříve v Česku eurem.

„Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou provádět zbytečné experimenty s českou ekonomikou,“ řekl prezident v únoru při návštěvě Královéhradeckého kraje a znova to minulý týden v Plzni zopakoval. Ve své funkci má před sebou ještě tři roky a během nich vyprší mandát čtyřem členům bankovní rady.

„My říkáme v tuto chvíli, že kurzový závazek bude trvat minimálně do poloviny příštího roku. Ale myslím, že je evidentní, že příští bankovní rada od něj v nějakém bodě, kdy ekonomika bude dostatečně našlápnutá a začnou se v ní projevovat inflační tlaky, které si vyžádají zvednutí sazeb z nuly, odstoupí,“ říká guvernér ČNB Singer.

Prezident poukazuje, že díky kroku ČNB se českým občanům snížily příjmy přepočtené na eura. „Ano, to se nedá popřít, ale důležité je, že jejich reálné příjmy, tj. příjmy upravené o to, jak se vyvíjejí ceny, začaly růst, stejně jako zaměstnanost a ekonomika. Ono není ale možné, aby v stagnující ekonomice rostly dlouhodobě příjmy v cizí měně. Je fajn mít levnější dovolenou v zahraničí, ale nesmí to být vyvážené větší pravděpodobností ztráty práce,“ dodává Singer.

AMSP ČR posiluje aktivitu v rozvoji regionálních živností a začíná spolupracovat s Českou biskupskou konferencí

Asociace drobných podnikatelů bude katolické církvi pomáhat, aby se vyznala v zákonech a naučila se podnikat. Jako první chtějí živnostníci uspořádat pro církev seminář o chystané elektronické evidenci tržeb. Podnikatelé si od spolupráce slibují, že jim církev pomůže udržet v zanedbaných částech země pracovní místa a kulturu.

Mniši z kláštera v Novém Dvoře vyrábějí hořčici, kterou vedle vlastního obchodu dodávají do prodejen zdravé výživy, některých řetězců a vyvážejí ji do ciziny. Výroba přináší zisky i necírkevním živnostníkům a dalším firmám, do hořčice bratři míchají vína z jižní Moravy nebo šumavský med. Do budoucna se má z takové spolupráce katolické církve s drobnými podnikateli stát pravidlo, představitelé obou stran se domluvili, že chtějí společně podnikat a udržet na venkově práci a život.

Přestože se najdou výjimky, jako právě klášter trapistů v Novém Dvoře nebo premonstráti s pivovarem v Želivi, církve v Česku většinou neumějí dobře podnikat. Musejí se to ale postupně naučit, v roce 2043 jim přestane chodit finanční podpora od státu a od té chvíle budou odkázané jen na vlastní hospodaření. Z něj musejí zaplatit duchovní, provoz, charitu i údržbu památek. Právě se základy byznysové zdatnosti katolické církvi pomohou živnostníci.

„Připravíme plný podnikatelský servis. Každý měsíc dostanou určené osoby zvláštní newsletter, kde budou jednoduše sepsány všechny změny a upozornění. To chceme doplnit společnými konferencemi a semináři. Musejí být pravidelné, aktuální a na krajské úrovni,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků, která se na spolupráci dohodla s Českou biskupskou konferencí (ČBK).

Na prvním společném školení se bude řešit chystaná novinka z ministerstva financí, elektronická evidence tržeb. „Jde o výměnu informací a sdílení know-how. Asociace nám pomůže například s analýzami zákonů, které budou mít vliv na naše hospodaření,“ dodává Tomáš Holub, generální sekretář ČBK, který má na starosti koordinaci životaschopného byznysplánu.

Většina církevních subjektů si s podnikáním neví rady. Inspirace a přebírání zkušeností od živnostníků tak představují první kroky, jak podnikatelské povědomí rozhýbat.

Živnostníci si od spolupráce s nejsilnější českou církví zase slibují, že jim pomůže udržet práci a služby v zanedbaných regionech. To už se děje na desítkách tisíc vrácených hektarů lesů, například broumovské opatství si na práce najímá místní malé firmy, do lesnického byznysu se pustilo i královéhradecké biskupství. „Připravujeme také hospodaření na vlastních rybnících a do budoucna zvažujeme zemědělskou prvovýrobu,“ říká Lukáš Peška, mluvčí hradecké diecéze. Lesnictví, zemědělství a pronájem bydlení patří k prvním projektům, do nichž katolická církev ukládá vrácené náhrady.

I tady ale podnikatelé narážejí na setrvačnost. „Bohužel dosavadní zkušenosti se spoluprací s farnostmi nejsou příliš příznivé. A to jak z hlediska ochoty jednat i co se týče cen pachtovného,“ vysvětluje Šárka Gorgoňová z Asociace soukromého zemědělství, že ceny za pronájem církevní půdy nastavené realitními kancelářemi bývají pro drobné zemědělce často příliš vysoké.

Katolická církev se bude v českých regionech čím dál víc dostávat do role podnikatele, obě strany proto věří, že se plánovaná spolupráce rozběhne. „Zatím jsou společné projekty nahodilé. Jak budou vznikat další, pomůžeme s právním servisem nebo prověříme partnera. Je to perspektivní a má to hlavu a patu,“ dodává Havlíček. 

Profit, Karel Havlíček: Malé firmy potřebují nekompromisní zastání, před žádnou autoritou neuhneme ani o milimetr

Celospolečenská rétorika s podporou politiků je namířená proti
osobám samostatně výdělečně činným, říká Karel Havlíček,
předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Rozhovor ke stažení zde:

 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.18_19.png (1,13 MB)
 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.20.png (581,65 KB)

Celé vydání časopisu Profit v el. podobě:
http://file.mf.cz/382/4-PROFIT-PDF03-web-2s.pdf

Profit. Karel Havlíček: Malé firmy potřebují nekompromisní zastání, před žádnou autoritou neuhneme ani o milimetr

Celospolečenská rétorika s podporou politiků je namířená proti
osobám samostatně výdělečně činným, říká Karel Havlíček,
předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Rozhovor ke stažení zde:

 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.18_19.png (1,13 MB)
 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.20.png (581,65 KB)

Celé vydání časopisu Profit v el. podobě:
http://file.mf.cz/382/4-PROFIT-PDF03-web-2s.pdf