Karel Havlíček k TTIP a ochraně českých investic v USA

Jak při podnikání v zemích mimo Evropskou unii ochránit investici tak, aby se majitel firmy nemusel obávat o existenci svého podniku ani trávit čas vleklými soudními spory a arbitrážemi? Tato otázka zajímá každého, kdo se rozhodne podnikat v zahraničí. Téma ochrany investic je jedním z klíčových i v dohodě o zóně volného obchodu mezi EU a USA TTIP.

„Dohody o podpoře a ochraně investic (BIT) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, že budou poskytovat zahraničním investorům, investujícím na jejich území, určité standardy, jako je například spravedlivé a rovné zacházení, garance volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady,“ zní jedna z obecných definic investiční ochrany.

Mezinárodní dohody tohoto typu se sjednávají od 50. let minulého století a v současnosti je jich na světě kolem 3000. Téměř polovinu z nich pak uzavřely – ať už mezi sebou nebo s mimoevropskými partnery – členské státy EU.

Od platnosti Lisabonské smlouvy řeší přímé zahraniční investice státy Evropské unie společně. Proto je i součástí TTIP investiční kapitola a patří sem i ostře sledovaný mechanismus řešení sporů investor-stát. Cílem TTIP je nastavit stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie i Spojených států

Bilaterální smlouvy s USA? Česko ji má, Německo ne

Česká republika má uzavřenou s USA dvoustrannou investiční dohodu, která samozřejmě už nyní umožňuje investorům domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráže.

Současný systém je podle zástupců české vlády poměrně kvalitně nastaven, změny, které přinese TTIP, ale přesto považují za důležité.

„Obecně lze říci, že dohody o podpoře a ochraně investic uzavřené mezi členskými státy EU a Spojenými státy poskytují vysokou úroveň ochrany investorům. Zahraničním investorům, investujícím na území hostitelského státu, zaručují určité standardy zacházení, jako je například zákaz diskriminace, ochrana před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, spravedlivé a rovné zacházení či záruka volného převodu prostředků souvisejících s investicí,“ shrnuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Paradoxní je, že vyspělejší země osmadvacítky na rozdíl od nových členských zemí investiční ochranu s USA na bilaterální úrovni vyřešenu nemají. 

„U stávajících dohod je důležitá jejich podoba, která je poznamenána dobou a okolnostmi jejich sjednání. Ve všech případech se jedná o dohody USA s ‚novými‘ členskými zeměmi EU převážně datujícími svůj vznik do počátku 90. let. Od té doby však prošlo investiční právo značným vývojem a byly odhaleny určité slabiny systému. EU si tento vývoj uvědomuje a reaguje na něj při formulaci své investiční politiky obecně i při přípravě investiční kapitoly pro TTIP,“ doplňuje náměstek.

Dohoda TTIP přinese do investičních vztahů mezi EU a USA dvě zásadní změny. Kromě nahrazení bilaterálních dohod a platnosti pro všechny členské země, bude podle Bärtla TTIP využívat modernější systémy investiční ochrany, než jaké fungovaly před dvaceti lety. „TTIP bude reagovat na změny v rozvoji mezinárodního investičního práva a zkušenosti, které jednotlivé státy získaly jeho aplikací v arbitrážní praxi.“

A co to reálně znamená?

Budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je možné považovat za investici a koho za investora. Také aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneužívána prostřednictvím nastrčených společností, jež v domovském státě svého založení nevykonávají žádnou obchodní činnost.

Rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů ukázala, že by se měly zpřesnit investiční standardy a mělo by se zabránit tomu, aby mohly firmy vznášet neodůvodněné žaloby vůči státům.

Klíčový mechanismus ISDS

Jedním z klíčových mechanismů, který tomu má pomoci, je tzv. ISDS. Investor to State Dispute Settlement (ISDS) zjednodušeně řečeno umožňuje vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. Jde tedy o mezinárodní arbitrážní komisi, jež podle zastánců dohody poskytuje záruku, že budou soudní rozhodnutí přijata v krátkém čase. „Procesní pravidla arbitráže zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci,“ tvrdí zastánci TTIP.

ISDS je přesto v Evropě terčem silné kritiky a vyvolává v jednotlivých zemích podobné vášně jako například otázka kvality potravin nebo ochrany spotřebitele. Podle odpůrců dohody by mohla jít arbitrážní komise na ruku velkým firmám. Spory by totiž probíhaly v případech, kdy „změna státní legislativy výrazně mění tržní podmínky či narušuje již schválené zakázky velkých společností,“ tj. když se společnost cítí být poškozena změnou zákonů.

Ti, kdo nesouhlasí, jsou přesvědčeni, že by to umožnilo velkým společnostem žalovat vlády pro jakýkoli zákon či předpis, který by omezil budoucí zisky korporace. Firma by např. zažalovala stát za ztrátu nebo „vyvlastnění“ svých budoucích zisků, a to by stavělo arbitrážní právo nad zákony a předpisy jednotlivých zemí a jejich soudnictví.

„Pokud by kterákoli velká nadnárodní korporace usoudila, že její zájmy byly v dané zemi poškozeny, mohla by před neveřejným soudem a bez možnosti odvolání tu zemi žalovat a chtít kompenzaci,“ vyjadřuje se pro web ČSSD jeden z odpůrců smlouvy europoslanec Jan Keller.

Kellerovy obavy nesdílí náměstek Bärtl. „Tribunál je zpravidla složený tak, že arbitři jsou jmenováni stranami sporu, kdy každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce, kteří pak zvolí třetího – předsedu komise. Tribunál spor následně závazným způsobem rozhodne,“ říká s tím, že právě tato vyváženost je překážkou jednostranného rozhodování arbitráže.

Eurokomisařka navrhuje stálý soud

Obavy by možná mohlo rozptýlit i nedávné hlasování výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod. Evropská komise má podle něj s USA dojednat novou moderní podobu arbitráží.

„Poslanci ocenili snahu komise, že vyšla vstříc kritikům, kteří nesouhlasili s podobou arbitráží, jak je komise vyjednala v dohodě s Kanadou (tj. klasický mechanismus ISDS),“ cituje českou europoslankyni Ditu Charanzovou deník E15.

Komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová navrhla, aby vznikl stálý arbitrážní tribunál pro odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. I kdyby tedy došlo u první instance k některému z výše zmíněných problémů, stálý arbitrážní tribunál by mohl rozsudek změnit.

„Evropští investoři mají v USA dlouhodobě problém ve smyslu nerovného zacházení. Hovořil jsem o tom nedávno i s eurokomisařkou Malmströmovou. Mezinárodní veřejný soud by měl mít veřejně jmenované a nezávislé soudce, měla by se konat veřejná slyšení a měl by být jasně nastaven odvolací režim, který bude řešit spory mezi státy a investory. Mělo by to plně korespondovat s jurisdikcí soudů jednotlivých zemí EU,“ potvrzuje předseda Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček.

Náměstek Bärtl nabízí ještě další vysvětlení, proč není třeba se ISDS obávat. „Zahrnutí mechanismu ISDS v rámci TTIP hrozbu mezinárodní arbitráže pro ČR nezvýší. Již téměř 25 let američtí investoři v ČR mohou tento mechanismus využívat dle platné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic, přičemž prozatím vedl pouze k jedné investiční arbitráži – v případě žaloby Ronalda Laudera, který navíc svůj spor s ČR prohrál,“ připomíná.

Riziko arbitráží by se prý mělo ještě snížit, a to díky celé řadě pojistek, jež budou v TTIP obsaženy. „Dohoda bude nově obsahovat detailně formulované standardy zacházení s investory, které se pro svoji vágnost dříve ukázaly být problematické. Dále mechanismus pro předcházení paralelním a následným žalobám, nebo pravidlo, že náklady řízení platí zpravidla ten, kdo prohrál, což odrazuje investora od podávání neopodstatněných žalob,“ dodává.

Vladimír Bärtl: Chceme zachovat evropské standardy

Dá se definovat, co vnímá v oblasti ochrany investic či odstranění bariér obchodu jako svou největší prioritu (při vyjednávání o TTIP) Česká republika? A z jakého důvodu?

Česká republika považuje při vyjednávání v oblasti investic za klíčové zajištění ochrany a poskytnutí mezinárodněprávních záruk legitimním investorům při zachování práva státu na regulaci ve veřejném zájmu.

Prioritou pro ČR je sjednání takové dohody, která bude moderním nástrojem odrážejícím dosavadní zkušenosti s používáním investiční ochrany a fungováním arbitrážních tribunálů jak specificky v případě ČR, tak i celosvětově.

Sjednání dohody nemá omezit právo Evropské unie nebo jejich členských zemí vytvářet politiku ve veřejném zájmu a má zachovat vysoké evropské standardy v oblastech, jako je zdravotnictví, bezpečnost, ochrana spotřebitele nebo ochrana životního prostředí.

Zájmem je sjednání takové dohody, která prostřednictvím mezinárodního závazku potvrdí, že EU i USA jsou otevřenými ekonomikami a právními celky, které jsou připraveny garantovat základní principy zacházení s investory jako je nediskriminace, zákaz vyvlastnění bez kompenzace či přístup ke spravedlnosti.

AMSP ČR pomáhá desítkám firem postižených řeckou krizí

Řecké firmy už dluží svým českým obchodním partnerům více než 1,1 miliardy korun. Ačkoliv je taková částka vzhledem k celkovému objemu tuzemského zahraničního obchodu zanedbatelná, podle Asociace malých a středních podniků se může krize v Řecku dotknout desítek českých firem. Asociace proto zřídila kontaktní místo, kam se může obrátit každý, kdo se v byznysu s Řeckem potýká s problémy.

Podíl Řecka na českém exportu činí podle Asociace malých a středních podniků pouze 0,18 procenta. Přesto se v tuzemsku najdou firmy, které se dostaly do potíží. Jedná se třeba o vývozce, jimž nepřišly peníze od řeckých odběratelů. Důvodem jsou zavřené banky a kapitálové kontroly – přestože mají řecké firmy na účtech peněz dost, banka jim odmítne transakci do zahraničí provést.

Veškeré obchody s Řeckem už zastavila například královédvorská Juta, která do země prodává textilie a fólie pro stavebnictví. „Máme tam asi dvacet milionů korun, o kterých nevíme, jak to s nimi ve skutečnosti dopadne. Jsme z toho samozřejmě nešťastní,“ přiznává ředitel podniku a senátor Jiří Hlavatý. Hospodářství jeho firmy by to nicméně ochromit nemělo – jen za loňský rok utržila sedm miliard korun.

• Z Česka se do Řecka vyváží zejména osobní automobily, stroje, průmyslové výrobky, chemikálie či potraviny. K významným exportérům patří například Škoda Auto či Zetor.
• Z Řecka se do Česka dováží hlavně hliník, měď, ovoce a zelenina, nápoje, tabák nebo léčiva. Mezi největší importéry řeckého zboží patří Philip Morris, Lidl nebo Kaufland.
• V oblasti služeb dominuje cestovní ruch. Přitom jezdí mnohem více českých turistů do Řecka než opačným směrem – zatímco k Egejskému moři vyrazí každoročně statisíce Čechů, počet řeckých návštěvníků v Česku dosahuje jen několika desítek tisíc a na celkovém počtu zahraničních turistů má podíl menší než 0,5 procenta.

Nejásají ani v plzeňské Škodě Transportation, která se v Aténách uchází o dodávku 25 tramvají. Pomáhá jí místní firma, a podle jejího zástupce má český podnik vítězství na dosah. Kvůli krachu jednání s Evropou ale všechny podobné tendry stojí. „V tuto chvíli čekáme, co se stane,“ říká zástupce poradenské firmy BCE Tony Barry.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje,“ uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. „Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku. Čím déle se to bude prodlužovat, tím je větší pravděpodobnost, že peníze nezískají.“

Řeckým firmám pomáhají účty v zahraničí

Komplikace s posíláním peněz některé řecké firmy vyřešily tím, že si zřídily účet v zahraniční bance. „Máme účet u německé banky, na který nám evropští zákazníci platí faktury a ze kterého my platíme dodavatelům,“ vysvětluje ředitel rodinné tiskárny nedaleko Atén Giorgos Karydakis. Většina tamní produkce míří do střední Evropy, Německa nebo Jižní Afriky a díky zahraničnímu účtu jedou i v době krize tiskařské stroje naplno.

Co se týče importu z Řecka do Česka, je podíl ještě menší než v případě exportu – dosahuje pouhých 0,16 procenta. Největší část dovozu tvoří potraviny. „Vzhledem k nedostatku hotovosti v řecké ekonomice začínají řečtí dodavatelé zpomalovat dodávky, navíc začíná být komplikovaný převod peněz, zejména menší a střední řečtí dodavatelé nechtějí inkasovat skrze banky, neboť mají obavu, že o prostředky přijdou,“ napsala asociace ve své analýze. Výpadek řeckých dodávek by však měly relativně rychle nahradit firmy z Itálie a Španělska.

Celý článek naleznete zde:

AMSP ČR zřizuje kontaktní a poradenské místo pro firmy postižené řeckou krizí

AMSP ČR zřizuje kontaktní místo pro všechny podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do vážných problémů s inkasem plateb nebo jim naopak selhávají dodávky nasmlouvaného a zaplaceného zboží. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR je připravena poskytnout zdarma právní a finanční konzultace. Bankovní specialisté na tzv. Trade Finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy našich exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je AMSP ČR připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: “Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje. Stává se tak, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede, a to i za předpokladu, že se jedná o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku.“

Veškeré náměty, problémy a dotazy týkající se exportu, importu nebo investování v Řecku směřujte na sekretariát AMSP ČR: recko@amspcz.

Celý článek naleznete zde:

Asociace připravila profesionální podporu pro podnikatele obchodující s Řeckem, kteří se ocitli v problémech

AMSP ČR zřizuje kontaktní místo pro všechny podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do vážných problémů s inkasem plateb nebo jim naopak selhávají dodávky nasmlouvaného a zaplaceného zboží.

Bankovní specialisté na takzvaný Trade Finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je Asociace malých a středních podniků a živnostníků připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje, “ říká Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

„Stává se tak, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede, a to i za předpokladu, že se jedná o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku,“  dodává Havlíček.

Veškeré náměty, problémy a dotazy týkající se exportu, importu nebo investování v Řecku proto můžete směřovat: recko@amspcz

Celý článek naleznete zde:

ČTK, Investujeme.cz, Blesk.cz: Asociace poradí firmám postižených řeckou krizí

Asociace malých a středních podniků zřizuje kontaktní místo pro všechny podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do vážných problémů s inkasem plateb nebo jim naopak selhávají dodávky nasmlouvaného a zaplaceného zboží. Asociace o tom dnes informovala ČTK s tím, že je připravena poskytnout zdarma právní a finanční konzultace.

Bankovní specialisté na takzvané trade finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je asociace připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Stává se, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede. A to i za předpokladu, že jde o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. „Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku,“ dodal.

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/podnikatele/zpravy/asociace-poradi-firmam-postizenym-reckou-krizi/1236086

http://www.investujeme.cz/amsp-cr-zrizuje-kontaktni-a-poradenske-misto-pro-firmy-postizene-reckou-krizi/

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-ekonomika/329745/asociace-poradi-firmam-postizenym-reckou-krizi.html

NOVA TV: AMSP ČR mapuje export do Řecka a rozdává manuál o řízení exportních rizik

Řecká krize se začíná dotýkat i českých podnikatelů. Tuzemské firmy si stěžují, že jim Řekové neplatí za zboží a služby.

ČT 24: Karel Havlíček o dopadech řecké krize na podnikatele

Řecká krize ohrožuje malé české podniky.

Řecké firmy přestaly platit, českým dodavatelům hrozí ztráty za miliardu, ukazuje studie AMSP ČR

Krize v Řecku komplikuje situaci českým vývozcům. V současné době je ohrožena více než miliarda korun jejich pohledávek. Vývozci raději hledají jiné trhy. Řecké firmy měly podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) problémy s placením již dříve, nyní prakticky neplatí vůbec.

Z analýzy asociace vyplývá, že problémy Řecka s placením česká ekonomika jako celek významněji nepocítí, pro konkrétní firmy je to ale problém.

„Vzájemný obchod mezi našimi a řeckými podnikateli v celkové výši není pro naši ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jedná se zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

„Naši podnikatelé v tuto chvíli nejenže (do Řecka) nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a nyní je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ dodává.

Do Řecka se z Česka vyvážejí nejvíce dopravní prostředky a zboží z oblasti informačních a komunikačních technologií.

Exporty českých podnikatelů do Řecka podle analýzy nedosahují ani čtvrt procenta celkových exportů, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Pro ilustraci, do Maďarska vyveze Česko ve finančním vyjádření patnáctinásobně více.

Cestovky panikařit nemusejí

Panice podle studie nemusí kvůli Řecku podléhat ani dovozci. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka opět zanedbatelný, například z Německa se doveze ve finančním objemu 158krát více. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o plných 120 procent, dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina.

„I když nejsou naši importéři, na rozdíl od exportérů do Řecka, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka nebo i přechod k vlastní měně by pro naše importéry mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny,” uvádí analýza.

„V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě, tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by ceny zájezdů ještě snížil,” uvedla asociace.

Lidovky.cz: AMSP ČR analyzuje dopady řecké krize na český export

Současná krize Řecka dopadá zejména na české exportéry, kteří by si měli hledat pro své výrobky nové destinace. Ohrožena je více než miliarda korun jejich pohledávek. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musí být dovozci. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků.
 

Exporty českých podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkového vývozu, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Přesto objem aktuálních pohledávek exportérů přesahuje miliardu korun.

Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. Případný přechod na novou řeckou měnu by významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka zanedbatelný. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o 120 procent. Dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou dovozci, na rozdíl od exportérů, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka či přechod k vlastní měně by pro ně mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

Stovky tisíc českých turistů

Do Řecka ročně vyrazí asi 350 tisíc českých turistů, což je o řád více než počet řeckých cestovatelů, kteří míří do České republiky. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě. Tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě zlevnil, míní asociace.

„Platební morálka se v Řecku zhoršila již minulý rok. Nyní je situace s vymahatelností pohledávek ještě horší. V nejistých dobách je důležité žádat alespoň částečné úhrady předem a průběžně monitorovat klientovu situaci. Spíše než vyčkávat, doporučujeme nyní udržovat kontakt s klienty a domlouvat částečné úhrady za dodávky pro případ, že přijdou kapitálová opatření nebo snad paralelní měna,“ komentoval jednatel inkasní společnosti EOS KSI Vladimír Vachel. Současně lze podle něj do vyjasnění situace omezit dodávky nebo se pokusit sjednat pojištění pohledávky.

Ohrožené platby

„Vzájemný obchod mezi českými a řeckými podnikateli celkově není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jde zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé nyní nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a teď je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ upozornil předseda asociace Karel Havlíček.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo podle materiálu, který minulý týden v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda, na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Odchod země z eurozóny je pravděpodobnější po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli návrhy věřitelů. 

Poslední hodiny Řecka, koruna překvapivě sílí. AMSP ČR předkládá analýzu.

Víte, jak se bude jmenovat nová měna, až Řekové opustí euro? Krachma. Zatímco se tento vtip celý včerejšek šířil po internetu 
a sociálních sítích, evropští 
i řečtí politici dál tápali v řešení nastávajícího chaosu Helénské republiky.

„Mám pocit, že se stále pohybujeme v kruhu a postupně nás to všechny otravuje,“ shrnul dojmy mnohých politiků slovenský ministr financí Peter Kažimír, který včera dorazil na schůzku 19 států platících eurem. Kdyby platily zákulisní informace řeckého listu Kathimerini, z 19 států eurozóny je 16 pro „vyloučení“ Řecka. Ve skutečnosti ale záleží na postoji dvou hráčů – Německa a Francie a právě země galského kohouta je v tuto chvíli asi jediným velkým zastáncem Řeků. Poslední, co může Řeky udržet v eurozóně, je politické rozhodnutí. Po nedělním referendu ale optimismus klesá. Vše nasvědčuje tomu, že pokud dojde k řeckému odchodu z eurozóny, bude to živelný a chaotický pád.

Sázka na ČR

Co to znamená pro Českou republiku? Zatím sílící korunu. 
V pátek a včera česká měna trochu překvapivě atakovala hranici 27 korun. Pokud by koruna ještě více posílila, vstoupí do hry Česká národní banka (ČNB), která nejspíše provede slovní či dokonce reálnou intervenci proti české měně. Začne nakupovat eura a zaplaví trh korunami, čímž měna oslabí. „Pokud by k tomu došlo, nepůjde podle mě o trvalý jev, ale spíše jednorázovou akci. I z posledních jednání bankovní rady plyne, že ČNB má pozitivní odhad vývoje české ekonomiky,“ uvedl včera pro regionální Deník hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Česká koruna zatím vývoj 
v Řecku ignoruje. To třeba neplatí o polském zlotém, jehož hodnota v těchto dnech spíše klesá. Ovšem všeho do času. Jakmile by Řecko nekontrolovatelně opustilo eurozónu, zprostředkovaně může oslabit 
i česká koruna.

Pád Řecka by měl jen marginální přímý vliv na ČR. Asociace malých a středních podniků a živnostníků včera spočítala, že aktuálně dluží řečtí partneři českým firmám v přepočtu miliardu korun. Dolování takových peněz ze zbankrotované země ale každopádně bude velmi obtížné.

„Osobně jsem k dalšímu vývoji v Řecku spíše pesimista,“ říká o nastalé situaci Jan Bureš, který se řecké krizi dlouhodobě věnuje. Jakmile dojdou poslední zbytky hotovosti v eurech, vznikne dřív nebo později alternativní platidlo. Tím může být ze začátku i jakýsi dlužní úpis, který by řecká vláda dávala státním zaměstnancům jako slib, že jim jednou zaplatí, protože teď nemá čím. 
I zkušenost z Argentiny 
(zbankrotovala v roce 2001) praví, že ze začátku fungují paralelně dvě měny. Tou „tvrdou“ by bylo buď euro, či dolar, tou „měkkou“ by byla nová měna.

Problém je, že minimálně ze začátku do zkrachovalé země bez stabilní měny nikdo nechce dovážet zboží (potraviny, léky, pohonné hmoty) a tím roste napětí mezi lidmi. Pokud nyní dojdou peníze, obchody budou mít problémy se zásobováním a nadto budou „hořet barikády“, odradí to zahraniční turisty. Tím by se řecké dílo zkázy dokonalo a důsledky začarovaného kruhu snad raději ani nedomýšlet.

Týden.cz. AMSP ČR: Cestovky v klidu, krize Řecka ohrožuje exportéry

Současná krize Řecka dopadá zejména na české exportéry, kteří by si měli hledat pro své výrobky nové destinace. Ohrožena je více než miliarda korun jejich pohledávek. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musejí být dovozci. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků.

Exporty českých podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkového vývozu, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Přesto objem aktuálních pohledávek exportérů přesahuje miliardu korun.

Tyto pohledávky jsou podle asociace s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země.

S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky přecházejí exportéři na takzvanou hladkou platbu, což vzhledem k nedostatku cash flow (toku hotovosti) řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. Případný přechod na novou řeckou měnu by významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka zanedbatelný. Prudce však meziročně roste objem dovezených léčiv, a to o 120 procent. Dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou dovozci na rozdíl od exportérů bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka či přechod k vlastní měně by pro ně mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

Českých občanů vycestuje do Řecka téměř 350 tisíc, což je o řád více než řeckých turistů směrem do Česka. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budou schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě. Tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě zlevnil, míní asociace.

„Vzájemný obchod mezi českými a řeckými podnikateli celkově není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jde zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé nyní nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a teď je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ upozornil předseda asociace Karel Havlíček.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo podle materiálu, který minulý týden v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda, na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Odchod země z eurozóny je pravděpodobnější po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli návrhy věřitelů.

Jak dopadá řecká krize na podnikatele? Problémy mají jen exportéři.

Problémy Řecka se české ekonomiky bezprostředně nedotýkají. Problémy ovšem mohou mít exportéři, kteří mají v Řecku pohledávky za více než miliardu korun.

AMSP ČR zpracovala analýzu dopadů řecké krize na podnikatele

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zpracovala Analýzu dopadů řecké krize na podnikatelské prostředí. Analýza popisuje aktuální stav exportů, importů a služeb v turistickém ruchu, největší ohrožení pro naše podnikatele, ale i případné šance vyplývající z oslabené řecké pozice. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musí být importéři, naopak nové destinace již musí hledat exportéři.

Analýza jasně ukazuje, že exporty našich podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkových exportů, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Pro ilustraci, do Maďarska vyvezeme ve finančním vyjádření patnácti násobně více.

Přesto je objem aktuálních pohledávek našich exportérů více jak jedna miliarda korun. Tyto pohledávky jsou s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země.

S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky, přecházejí exportéři na tzv. hladkou platbu, což s ohledem na nedostatek cash flow řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží z oblasti ICT. Případný přechod na novou řeckou měnu by zcela významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka opět zanedbatelný, například z Německa dovezeme ve finančním objemu 158krát více. Prudce ale roste meziročněobjem dovezených léčiv, a to o plných 120%, dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina.

I když nejsou naši importéři, na rozdíl od exportérů do Řecka, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka nebo i přechod k vlastní měně by pro naše importéry mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

S ohledem na cestovní ruch analýza ukazuje mimořádný rozdíl mezi množstvím řeckých turistů u nás a našich turistů v Řecku. Našich občanů vycestuje do Řecka téměř 350 tisíc, což je o řád více než řeckých turistů směrem do ČR.

V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě, tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě snížil.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Vzájemný obchod mezi našimi a řeckými podnikateli v celkové výši není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více jak miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jedná se zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé v tuto chvíli nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a nyní je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu.“

ČTK, Eruzprávy.cz, Kurzy.cz, ZET.cz, Parlamentní listy : AMSP ČR předkládá možné dopady řecké krize na malé a střední firmy

Současná Krize Řecka dopadá zejména na české exportéry, kteří by si měli hledat pro své výrobky nové destinace. Ohrožena je více než miliarda korun jejich pohledávek. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musí být dovozci. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků.

Exporty českých podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkového vývozu, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Přesto objem aktuálních pohledávek exportérů přesahuje miliardu korun.

Tyto pohledávky jsou podle asociace s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země.

S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky přecházejí exportéři na takzvanou hladkou platbu, což vzhledem k nedostatku cash flow (toku hotovosti) řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. Případný přechod na novou řeckou měnu by významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka zanedbatelný. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o 120 procent. Dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou dovozci, na rozdíl od exportérů, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka či přechod k vlastní měně by pro ně mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

Českých občanů vycestuje do Řecka téměř 350.000, což je o řád více než řeckých turistů směrem do ČR. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě. Tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě zlevnil, míní asociace.

„Vzájemný obchod mezi českými a řeckými podnikateli celkově není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jde zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé nyní nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a teď je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ upozornil předseda asociace Karel Havlíček.

„Platební morálka se v Řecku zhoršila již minulý rok. Nyní je situace s vymahatelností pohledávek ještě horší. V nejistých dobách je důležité žádat alespoň částečné úhrady předem a průběžně monitorovat klientovu situaci. Spíše než vyčkávat, doporučujeme nyní udržovat kontakt s klienty a domlouvat částečné úhrady za dodávky pro případ, že přijdou kapitálová opatření nebo snad paralelní měna,“ komentoval jednatel inkasní společnosti EOS KSI Vladimír Vachel. Současně lze podle něj do vyjasnění situace omezit dodávky nebo se pokusit sjednat pojištění pohledávky.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo podle materiálu, který minulý týden v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda, na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Odchod země z eurozóny je pravděpodobnější po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli návrhy věřitelů.

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/amsp-krize-recka-ohrozuje-v-cr-zejmena-exportery/1235384

http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/125399-doplati-na-krizi-v-recku-cesti-zivnostnici-obavy-jsou-na-miste/

http://www.kurzy.cz/zpravy/382721-v-recku-jsou-ohrozene-ceske-pohledavky-za-miliardu/

http://www.zet.cz/tema/eck-krize-se-dotk-pedevm-eskch-exportr-5580

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Asociace-zivnostniku-predstavila-dopady-recke-krize-na-podnikatele-Ohrozena-vice-jak-miliarda-korun-pohledavek-382938

Je třeba ustát počáteční nedůvěru, říkají k EET podnikatelské organizace

Šedá ekonomika nemůže mít v České republice takový prostor jako dosud. Na tom se shodují nejvýznamnější uskupení sdružující živnostníky a malé a střední firmy. Nevezou se populisticky na výhradách velké části firem k zavedení nového systému, ale snaží se diskutovat s ministerstvem financí o odstranění případných nedostatků.

Česká televize, Události. Eva Svobodová: Jsme proti omezení dohod o provedení práce, umožnují firmám pružně reagovat na výkyv v zakázkách

Brigád a stáží je letos více než loni. Před začátkem léta nabízely firmy více než 25 tisíc míst, v průměru se na jednu pozici hlásilo třicet zájemců. V posledních letech se na letní práce hlásí méně studentů, zájem mají spíše dlouhodobě nezaměstnaní a živnostníci.

Zájemci o letní brigádu mají poslední možnost nějakou získat. Většina míst je už k prvnímu červencovému víkendu rozebraná a v celé zemi je na tento měsíc volných pouze pět tisíc míst. Ve velkých městech se brigádníci nejčastěji uplatní ve službách a logistice, v regionech převažují manuální práce.

„Brigádníci mohou pomáhat při montážích, mohou vykonávat manipulační práce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinářských podnicích, zejména ve výrobě nápojů a zpracování ovoce a zeleniny, v různých skladech a na stavbách, mohou dělat zahradnické práce, roznos letáku, pasivní telemarketing či mýt okna. Nakonec si své pracovníky najde většina brigád,“ řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Další možností přivýdělku pro studenty jsou stáže, při kterých navíc mohou získat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrát více než minulý rok. Přesto není jednoduché takovou stáž sehnat, podle Fondu dalšího vzdělávání uspěje teď v létě každý druhý.

Člověka bez smlouvy odhalí inspektoři snadno

Přes léto také častěji chodí inspektoři práce. Minulý rok odhalili touto dobou přes dva tisíce lidí zaměstnaných bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 milionů korun. Nejčastěji pracovali takzvaně na černo právě brigádníci.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí podnikatelé často zneužívají dohodu o provedení práce, kvůli čemu stát přichází nejenom o peníze na daních, ale i na zdravotním a sociálním pojištění. Přitom na tuto dohodu může zaměstnanec pracovat jen 300 hodin ročně a z příjmu maximálně deset tisíc korun měsíčně neodvádět žádné pojištění. Lidé však často pracují mnohem víc a také si víc vydělají. Ministerstvo to chce změnit a nechat tuto možnost jen studentům.

Inspirací Slovensko

„Inspirujeme se mimo jiné na Slovensku, kde šli velmi tvrdě proti těmto dohodám a to tak, že je v podstatě zrušili,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Další možností, jak tento problém řešit, je zavedení registru všech uzavřených dohod nebo evidence odpracovaných hodin u každého brigádníka. To se však nelíbí podnikatelům.

„Výhoda těchto smluv je v tom, že umožňuje firmám rychle reagovat na výkyvy v zakázkách, to znamená, že mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit,“ řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podle ní stačí už zavedené kontroly inspektorů práce, které prohřešky pravidelně odhalují.

Neovlivni.cz: Vliv se přesouvá z roviny politické do ekonomické, říká v profilovém rozhovoru Karel Havlíček

Zastává názor, že pokud člověka něco štve, neměl by jen nadávat a jinak si jet po svém. Někdy je prostě nutné vzít “prapor” do ruky a své zájmy otevřeně hájit. “To, že už poměrně dlouho hájím malé a střední firmy, je logickým důsledkem. Žádný finanční efekt mi to nepřináší. Naopak – odebírá mi to velké množství času,” říká Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.

Neovlivni.cz. Karel Havlíček: Podpora středních firem dobrá, podpora živnostníků špatná

Vstává pravidelně ve čtyři hodiny ráno a než ho v práci začnou “rušit” kolegové, připraví spoustu věcí. Podniká v oblasti nových technologií, je členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, šéfuje Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR a ještě je děkanem fakulty ekonomických studií na Vysoké škole finanční a správní. Karel Havlíček. Muž, který tvrdí, že všechno je otázka “racionálního přístupu k využití času”.

Deník, E15, ČTK: Administrativní zátěž se nepatrně snižuje, stále je to ale pomalé, uvádí AMSP ČR

Administrativní zátěž podnikatelů se loni značně snížila. Z celkem 78 identifikovaných opatření se jich podařilo v roce 2014 naplnit 52, vyplývá ze zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014, kterou schválila vláda. Cílem je do konce letošního roku snížit zátěž podnikatelů prostřednictvím 60 opatření. Podnikatelé takový optimismus nesdílejíVíce na: 

V letech 2005 až 2012 se podle ministerstva průmyslu a obchodu podařilo díky legislativním úpravám snížit administrativní zátěž o více než 23 procent. Od roku 2013 byl stanoven nový cíl, a to zjednodušit administrativní povinnosti pomocí 60 konkrétních opatření.

„Valná většina opatření byla splněna právě během loňského roku. Navržená opatření vycházejí jak z řad státní správy, tak z řad odborné podnikatelské veřejnosti,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

„Celkově se administrativní zátěž nepatrně snižuje, ale zdaleka to není stav, který je srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi. Zvládáme například skutečně rychle zakládat firmy, ale jejich zrušení je nekonečná exkurze všemi úřady, a trvá to měsíce, a to v naprosto jednoduchých případech,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Kapitola sama o sobě je podle něj český daňový systém.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na dotaz ČTK na dnešním česko-čínském podnikatelském fóru v Praze uvedl, že ministerskou zprávu zatím neviděl. „Zrovna včera jsem ale navštívil Ostravu, Opavu, Bruntál a Krnov a neslyšel jsem tam, že by se to (administrativní zátěž) snížilo,“ podotknul.

Veřejná správa a zástupci podnikatelů při snahách o redukci zátěže při podnikání spolupracují v rámci činnosti expertní skupiny. Výsledky její činnosti se projevily v konkrétních opatřeních, jako byla například redukce údajů v evidenci ubytovaných hostů a možnosti digitálního přenosu údajů o ubytovaných cizincích pro cizineckou policii nebo sjednocením lhůt pro provádění prohlídek technické kontroly STK pro nová vozidla určená k provozování autoškol se lhůtami pro ostatní vozidla.

Nyní se expertní skupina zabývá možností snížit administrativní zátěž podnikatelů při placení koncesionářských poplatků, zaměřuje se na bezúplatné veřejné zpřístupnění Sbírky zákonů na internetu nebo odstranění neúměrné zátěže při účasti ve výběrových řízeních. Výrazné zjednodušení pro podnikatele podle MPO přinese i aktuálně připravované zpřístupnění všech formulářů státní správy na internetu.

Celý článek naleznete zde:

http://www.denik.cz/ekonomika/administrativni-zatez-podnikatelu-se-loni-znacne-snizila-20150701.html

http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/ministerstvo-prumyslu-vyrazne-jsme-podnikatelum-ulevili-od-byrokracie-1205351

České firmy mohutně investují, v oblasti inovací se ale čeká na evropské programy

České firmy investují výrazně více, než je průměr v Evropské unii. Soustřeďují se ale na obnovu a rozšiřování strojů. Investice do vědy a výzkumu jsou podprůměrné. To do budoucna může ohrozit konkurenceschopnost českých podniků.

Firmy po dvou letech půstu opět mohutně investují a v evropském měřítku patří ke špičce. Jenom loni české společnosti vložily do strojů, vybavení, ale i výzkumu a vývoje přes jeden bilion korun. To představuje více než čtvrtinu českého HDP. Pro srovnání − průměrná výše firemních investic za celou evropskou osmadvacítku loni dosáhla necelých 20 procent evropského hrubého domácího produktu.

Ekonomové uvádějí dva hlavní důvody, proč české firmy začaly tak investovat. Prvním z nich je to, že skončila krize a společnosti už nutně musí nahradit staré stroje novými. „Firmy kvůli krizi tyto výdaje odkládaly. Nyní ekonomika roste velmi dobrým tempem, máme historicky nejnižší úrokové sazby a exportérům vyhovuje slabý kurz koruny a daří se jim,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků.

A tak například strojírenská společnost Atas Náchod, která většinu své produkce elektromotorů vyváží, chce letos proinvestovat až o 40 procent větší částku než loni. „Půjde o více než 20 milionů korun, převážně do strojů a zařízení,“ říká ředitel společnosti Otto Daněk.

Že jsou podniky při chuti investovat, potvrzují i údaje Českého statistického úřadu. Na čtyřprocentním růstu HDP v prvním čtvrtletí letošního roku se firemní investice podílely více než jednou polovinou. A podle Petra Dufka, hlavního ekonoma ČSOB, potáhnou ekonomický růst i nadále. „Zvýšení investic je patrné od poloviny roku 2013. Podle mne zůstanou jedním z hlavních tahounů ekonomického růstu v letošním i příštím roce,“ odhaduje Dufek.

Lépe vybavené, ale jen montovny

Druhým důvodem výrazného nárůstu investic je velmi vysoká závislost českého hospodářství na průmyslu. Ten se na celkovém výkonu ekonomiky podílí více než jednou třetinou.

Tomuto zaměření odpovídá i struktura investic firem. Přes 44 procent z celkem proinvestované částky v roce 2014 šlo právě do obnovy a nákupů strojů i dalšího vybavení. To odpovídá necelým pěti stům miliard korun. „Jsme ale v jistém smyslu stále montovnou, byť jde o relativně sofistikovanou produkci,“ upozorňuje David Marek, hlavní ekonom firmy Deloitte.

Příkladem investice, která zvedne kvalitu průmyslové výroby na high-tech úroveň, může být přeměna vrchlabského závodu mladoboleslavské Škody Auto. Ta za více než pět miliard korun (210 milionů eur) přestavěla v roce 2012 tuto továrnu na výrobu nových automatických převodovek pro škodovky a další vozy koncernu Volkswagen.

Firmy podceňují výzkum a vývoj

O co více české podniky investují do strojů, o to méně dávají do výzkumu a vývoje nových technologií. Podíl těchto investic z celkové částky v loňském roce dosáhl v Česku 14 procent. Evropský průměr je přitom o pět procentních bodů vyšší.

Například strojírenská skupina Wikov letos investuje do výzkumu až 80 milionů korun. „To představuje zhruba pět procent z celkové částky, kterou plánujeme letos proinvestovat,“ říká Vladimír Truksa, finanční ředitel společnosti.

Podniky si zanedbáváním výzkumu a vývoje přitom komplikují svou budoucnost. Sofistikovanější dílnou Evropy, nicméně stále pouze montovnou, nebude Česko moci být věčně. V budoucnu přežije ten, kdo bude schopen vyrábět zboží s vysokou přidanou hodnotou. Ta mu umožní zaplatit rostoucí mzdy, na jejichž navyšování odbory neustále tlačí, a prodávat své výrobky za vysoké ceny.

To si například uvědomují ve Škodě Transportation, výrobci tramvají a lokomotiv. „Ročně investujeme do výzkumu a vývoje zhruba miliardu korun. To nám umožňuje držet krok se světovou konkurencí,“ tvrdí mluvčí Lubomíra Černá. Do strojů a vybavení naopak v letošním roce plánuje nalít „pouze“ stovky milionů.

Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků se domnívá, že české podniky manko v investicích do výzkumu do dvou let doženou. „Čekalo se na výzvy operačních programů EU. Jenom za uplynulý měsíc se vypsaly za 25 miliard korun. Na jaře příštího roku se začne financovat a tím pádem i investovat,“ je přesvědčený Havlíček.

Nové OSVČ ubývají po desetitisících. Zrušme jim daň z příjmů, žádá Havlíček.

Počet lidí, kteří začínají podnikat jako OSVČ, klesl za poslední roky o desetitisíce. Karel Havlíček, šéf AMSP, proto navrhuje zrušit OSVČ daň z příjmů

ČRo, Radiožurnál: Závěry analýzy AMSP ČR hovoří o rekordním růstu počtu podnikatelek

V byznysu přibývá českých podnikatelek. Za poslední tři roky se jejich počet zvýšil o více než třicet tisíc. Naopak mužů podnikatelů výrazně ubývá, a to až o pět tisíc.

Podnikání láká hlavně absolventky nebo ženy po mateřské dovolené. To je i příklad paní Emy, která se se svojí kamarádkou pustila do vlastního byznysu – do výroby a prodeje těhotenské módy. 

„Kamarádka dobře šije, já to spíš prodávám. A když další naše kamarádky zjistily, že to i dobře vypadá, tak si to začaly objednávat. Tak jsme se rozhodly, že uděláme webové stránky a začneme v tom něco dělat. Protože při rodičovské by se další přivýdělek hodil,“ říká Ema. 

Ženy se do podnikání pouštějí nejčastěji mezi 25 až 35 lety. Zároveň ale přibývá i podnikatelek po padesátce. 

Právě absolventky, ženy po padesátce nebo po mateřské dovolené patří mezi ohrožené skupiny, které obtížně hledají pracovní místa. Často se proto snaží prosadit s vlastním nápadem. 

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka jsou navíc ženy mnohem odolnější a aktivnější než muži: 

„Začínají se uplatňovat v překladatelských službách, v účetních službách, v aktivitách spojených s uměleckými profesemi. Tento český trend je ojedinělý ve střední Evropě i v celé Evropě.“ 

Zaměstnání nestačí 

Na druhé straně ubývá mužů podnikatelů, u kterých převažují hlavně volné a řemeslné živnosti, takže si se ženami podnikatelkami zásadně nijak nekonkurují. Problém je v tom, že ubývá byznysmenů, kteří mají podnikání jako hlavní činnost. 

Podle Karla Havlíčka je to jednoduše tím, že se jednou prací neuživí: „Tím důvodem je za prvé to, že se drobní živnostníci nejsou schopni ve velké míře uživit jenom pouze touto činností. Naopak nám roste počet podnikatelů, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost. A je to trend posledních pěti let. Běžní zaměstnanci mají často velmi nízké mzdy, a tak si musí brát ještě další živnost.“ 

V Česku mají v současnosti živnostenský list dva miliony lidí. Aktivně podniká ale jen zhruba polovina z nich. Právě ženy tvoří až třetinu ze všech podnikatelů v Česku. 

Ženy vrací úder a hrnou se do podnikání, tvrdí studie AMSP ČR

Podnikání přestává být doménou mužů a něžnou rukou mu vládne slabší pohlaví. Vyplývá to z největší analýzy podnikání v Česku.

Čísla mluví jasně. Na deset nových žen v podnikání připadá jeden muž. „Ženy jdou nahoru, zatímco muži stagnují,“ komentuje výsledek analýzy Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle něj mají muži co dělat, aby ženám stačili.

Třetina podnikatelů nosí sukně

Zatímco počet podnikatelů jako by stopl rok 2011, počet podnikavých žen výrazně roste. Třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Na rozdíl od mužů jich nejvíc podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 procent. Muži pak naproti tomu často v podnikání pokračují i v důchodovém věku.

Nakopne je ztráta práce

A proč ženy vlastně začnou podnikat? Podle odborníků to bývá reakce na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Když už se ale do podnikání vrhnou, dělají ho naplno. A většinou se jim jejich námaha vyplácí nejen finančně. Podnikatelky jsou se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti.

Důležitý ale není jen razantně rostoucí počet podnikatelek, ale především jejich úspěšnost. „Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou v současném podnikání základními předpoklady úspěchu,“ dodává Havlíček.

8 důvodů, proč ženy bodují

Schopnost firmy přežít na trhu se ukáže až při prvním neúspěchu. A právě tady ženy bodují. „Když se žena do něčeho pustí, chce dokázat, že to jde,“ vysvětluje motivaci podnikatelek Eva Vašková Čejková, patronka projektu Podnikavá žena. Co dělá z žen úspěšné podnikatelky:

• jsou odolnější

• nevzdávají se při prvním neúspěchu

• jsou odhodlané

• mají výdrž a zarputilost

• dotahují věci do konce

• nemají přehnané ambice

• postupují krok za krokem

• zbytečně neriskují

Podnikání na „vedlejšák“

Výrazným trendem mezi podnikateli, bez ohledu na pohlaví, je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti. Jednoduše řečeno, řada lidí si podnikáním přivydělává ke svému normálnímu povolání. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Podnikání v číslech

• V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně.

• Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.

• Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a severní a jižní Morava.

• Největší nárůst podnikání vykazují v posledních letech střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy.

Ženy začínají brát podnikání do svých rukou, počet podnikatelek rekordně roste

Počet podnikajících žen v Česku nebývale roste. Za poslední 3 roky navíc pokořují rekordy v osamostatňování se. Jaká jsou konkrétní čísla?

ČTK, Parlamentní listy, CFO World, Kurzy.cz : Analýza AMSP ČR ukazuje, že ženy začínají být v podnikání aktivnější

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů.

Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 %. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR (2014) se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s.r.o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu poznamenává: „Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu.“

 „Ženy je třeba motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti. Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii, a to je ta správná cesta,“ říká k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková, jednatelka ŽENY s.r.o. a patronka projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat.

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.  U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně. 

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/zeny-zacinaji-byt-v-podnikani-aktivnejsi-muzi-stagnuji/1231610

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Zeny-zacinaji-byt-v-podnikani-aktivnejsi-muzi-stagnuji-381333

http://cfoworld.cz/analyzy/zeny-zacinaji-byt-v-podnikani-aktivnejsi-3670

http://www.kurzy.cz/zpravy/382326-muzi-stagnuji-zeny-prebiraji-podnikatelske-kormidlo/

Haló noviny: Podnikání ženám svědčí

Počet žen, které se daly na podnikání, v posledních letech rychle roste. Od roku 2012 přibylo 30 042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5440 mužů podnikatelů. Dalším trendem je rozmach podnikání jako vedlejší činnosti. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků. V Česku podnikají téměř dva miliony lidí, z toho zhruba milion aktivně.

Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 procent. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu asociace se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti.

Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou společnosti s ručením omezeným. Počet právnických osob totiž konstantně roste. Proti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.

»Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu,« uvedl předseda asociace Karel Havlíček. 
Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenského oprávnění, na ženu 1,3. U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 procent. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy.

investujeme.cz, Ženy začínají být v podnikání aktivnější, muži stagnují

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů. (Tisková zpráva: AMSP ČR) 

Pokračující nárůst podnikání žen nebo podnikání jako vedlejší činnost, i to jsou trendy uplynulých let. Alespoň to vyplývá z dosud největší analýzy podnikání v Čechách, kterou provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v rámci svého dlouhodobého projektu Podnikavá žena. Výsledky komplexního průzkumu, který probíhal od roku 2009 do roku 2014, ukázaly vývoj počtu podnikatelů a podnikatelek stejně jako to, kde se podniká nejvíce a jak jsou podnikatelé v životě spokojeni.  

Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 %. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR (2014) se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s.r.o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti. 

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu poznamenává: „Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu.“

 „Ženy je třeba motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti. Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii, a to je ta správná cesta,“ říká k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková, jednatelka ŽENY s.r.o. a patronka projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat. 

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.  U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně. 

iBestof.cz: Stagnace mužů a aktivita žen se jednoznačně promítá ve statistikách podnikání

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů. 

Celý článek naleznete zde:

25/6/2015. eProfil.cz, Ženy začínají být v podnikání aktivnější, muži stagnují

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů.

Pokračující nárůst podnikání žen nebo podnikání jako vedlejší činnost, i to jsou trendy uplynulých let. Alespoň to vyplývá z dosud největší analýzy podnikání v Čechách, kterou provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v rámci svého dlouhodobého projektu Podnikavá žena. Výsledky komplexního průzkumu, který probíhal od roku 2009 do roku 2014, ukázaly vývoj počtu podnikatelů a podnikatelek stejně jako to, kde se podniká nejvíce a jak jsou podnikatelé v životě spokojeni.

Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 %. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR (2014) se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s.r.o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.

Karel Havlíček (foto), předseda AMSP ČR k tomu poznamenává: „Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu.“

„Ženy je třeba motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti. Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii, a to je ta správná cesta,“ říká k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková, jednatelka ŽENY s.r.o. a patronka projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat.

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.  U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně.

Investiční web, Havlíček: Řecko nehraje o ekonomický, ale o politický bankrot. Snaha ho křísit je ovíváním mrtvé pokojské

Nákaza z Řecka by se mohla začít šířit v případě, že mu Evropa a MMF opět ustoupí a začnou mu půjčovat další peníze. Odchod z eurozóny by byl v situaci, kdy země nedokáže dodržovat pravidla hry, pro všechny strany sice náročným, ale jediným správným řešením, říká v exkluzivním rozhovoru pro Investiční web Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Z OBSAHU

• V Řecku už nejde o běžný bankrot, ten má země dávno za sebou. Atény hrají o politický bankrot, o zbytky své kredibility.

• Řecká vláda se chová suverénně v době, kdy si to nemůže dovolit.

• Dopad odchodu Řecka z eurozóny na české firmy by nebyl nijak silný. Řecko není pro ČR významným obchodním partnerem.

• Celá jedna generace Řeků si žila nad své možnosti. Další generaci teď podle všeho čeká náročná očista.

Česká televize, Události: Malé firmy dobývají mimoevropské destinace, ukazuje studie AMSP ČR

Na trhy za hranicemi starého kontinentu vyváží své výrobky nyní již polovina malých a středních firem. Tedy téměř dvakrát tolik co před třemi lety. Podniky se snaží uchytit v zemích, kde ekonomika rychle roste, ale také se chtějí zbavit závislosti na Evropské unii, pokud by se opět dostala do problémů.

Z Budyně nad Ohří do pět tisíc kilometrů vzdálené Ghany již brzy vyrazí šedesát bezpečnostních dveří firmy Next. Na mimoevropské trhy vyváží tato společnost dvě procenta produkce. K tomu, aby to bylo v budoucnu víc, má přispět právě jeden z nejbohatších států západní Afriky. A v příštích letech by to mohl být i desetinásobek. 

Ghana však není jediným státem, na který firma Next spoléhá. Dalším je osm tisíc kilometrů vzdálený Vietnam. „Ve Vietnamu jsou české firmy a české výrobky oblíbené, protože mnoho Vietnamců má zkušenost z České republiky,“ vysvětluje jednatel Next Ivan Pavlíček. 

Malé české firmy naopak rozšiřují své zkušenosti za hranice starého kontinentu. Nejčastěji vyvážejí do států bývalého Sovětského svazu, Asie a na Blízký východ. Jde ale zatím spíš jen o testování. Podíl vývozu do Evropské unie na celkovém exportu v minulém roce naopak stoupl. „Evropa sice v tuto chvíli šlape, ale drtivá většina firem si pamatuje na situaci z roku 2009, 2010, kdy klesaly evropské země a kdy vítězil ten, kdo měl diverzifikované riziko,“ říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Právě úspěch malých a středních podniků je pro českou ekonomiku mimořádně důležitý. Dávají totiž práci téměř dvěma milionům lidí, tedy zhruba 60 procentům firemních zaměstnanců. Kvůli odlišným kulturním zvyklostem je ale pro menší firmy na některé vzdálené trhy těžké proniknout. Podnikatelé často zmiňují Čínu, kde to trvá i roky. „V Číně velmi těžko poznáte, že ten člověk nemá zájem. Jejich odmítnutí se velmi často pohybuje v rovině – máte velmi zajímavou kolekci, budete mít určitě úspěch, jo. Takže tohle se člověk musí naučit rozpoznat,“ vysvětluje ředitel firmy Grund Jiří Grund mladší. 

Pomoct dostat se Čechům na čínský trh by podle ministra průmyslu mohla i jedna zatím nejmenovaná nadnárodní firma, se kterou teď resort jedná.

Český rozhlas, Ekonomický přehled týdne: Analýza AMSP ČR ukazuje rekordní růst exportu

Nejrychleji loni z hlavních vývozních trhů rostl český export do Maďarska, Velké Británie a Francie. Jedinou z prioritních zemí, kam tuzemský vývoz klesl, bylo Rusko. Export do Německa přesáhl bilion korun. Celkem se v roce 2014 export tuzemských firem zvýšil meziročně o 413 miliard korun, tj. o 13 procent. Vyplývá to z Analýzy exportu Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

„Dominantní pozici si drží rozhodující sousední země, tj. Německo, Slovensko, Polsko, kam směřuje 48 procent našeho exportu. Silně rovněž posilujeme v exportech do USA a Japonska,“ uvedl předseda představenstva asociace Karel Havlíček. Z první desítky hlavních vývozních destinací nejvíc vzrostl český export do Maďarska, a to o 22 procent na 100 miliard korun.

Celkem bylo loni v Česku 20.937 exportérů, meziročně o 0,8 procenta víc. Malé a střední firmy se podílí na celkovém exportu přibližně polovinou, s ohledem na zvyšující se vývozy strojů a dopravních prostředků jejich celkový podíl klesá. Letos zatím nejrychleji roste export do Velké Británie a na Slovensko.

Ekonomický deník, AMSP ČR: EFEKTIVITA INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ KLESÁ

Efektivita insolvenčních řízení v podnikatelské sféře klesá alarmujícím způsobem, říká analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků. 

Ze společné analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentra plyne, že efektivita insolvenčních řízení je žalostně nízká. Současně analýza popírá tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v České republice na úrovni 65 %. Ve skutečnosti je to o řád méně. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře.

Z analýzy, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“.

Insolvenčním řízením v ČR nikdo nevěří, potvrzuje studie AMSP ČR a Insol centrum

Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent, vyplývá z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Smyslu insolvenční procedury tak v Česku nevěří podle AMSP už nikdo: dlužníci, věřitelé ani stát. Analýza totiž zároveň popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v Česku 65 procent.

Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. „Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,“ uvádí analýza.

A v 58 procentech insolvenčních řízení dokonce nedostanou věřitelé ani korunu.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

• „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček.

Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu. Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více než dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.  

Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

„Co je nejhorší – stát ani nepodává návrhy na insolvenční řízení s odůvodněním, že to stojí 50 tisíc. Důsledky jsou takové, že kumulované nedoplatky za loňský rok činily 111 miliard korun českých,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

Podle ředitelky Odboru vymáhání na Generálním finančním ředitelství Barbory Bubeníčkové totiž stát považuje jiné nástroje za efektivnější. Konkrétně zmiňuje daňovou exekuci.

Podle analýzy AMSP ČR a Insol Centrum dosahuje výtěžnost insolvenčních řízení v Česku jen sedmi procent

Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků dosahuje výtěžnost insolvenčních řízení v Česku jen sedmi procent. Věřitelé se podle předsedy asociace Karla Havlíčka do řízení raději ani nepouští, neboť se jim to nevyplatí. Nejhůře si vedou ve vymáhání státní orgány. Jen nedoplatky na povinných odvodech dosahují dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

Analýza zveřejněná Asociací malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentrem ukázala, že výtěžnost insolvenčních řízení dosahuje v České republice pouhých sedmi procent. 

Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.

„Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,“ uvádí analýza.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

Zarážející nečinnost finančních úřadů

„Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Týden.cz, AMSP ČR: Efektivita insolvenčních řízení je v Česku žalostně nízká

Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.

„Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,“ uvádí analýza.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

„Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictvím vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

Generální finanční ředitelství se v pondělí striktně ohradilo proti tvrzení o selhávání v oblasti vymáhání daňových nedoplatků a neefektivitě vlastních exekucí. Loni finanční správa vymohla všemi způsoby daňové exekuce částku 11,2 miliardy korun, což bylo o 3,7 miliardy korun více než o rok dříve.

„Odmítáme také tvrzení, že finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků. Institutů daných správci daně daňovým řádem je využíváno řádně a včas, v souladu se zákonem a základními zásadami a cílem správy daní. Jde o tvrzení mírně demagogické,“ dodala mluvčí GFŘ Petra Petlachová. Finanční správa přihlašuje standardně své pohledávky do insolvenčních řízení, dá se říci ve 100 procentech případů, dodala.

Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. 

Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.
Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.

Haló noviny: Insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány

Výtěžnost insolvenčních řízení v České republice je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.

Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,« uvádí analýza.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

»Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,« uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

»Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,« dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.

Kurzy.cz, AMSP ČR: Efektivita insolvenčních řízení klesá

Efektivita insolvenčních řízení v podnikatelské sféře klesá alarmujícím způsobem, říká analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků. 

Ze společné analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentra plyne, že efektivita insolvenčních řízení je žalostně nízká. Současně analýza popírá tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v České republice na úrovni 65 %. Ve skutečnosti je to o řád méně. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře.

Z analýzy, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“.

ibestof.cz, Karel Havlíček reaguje na neudržitelnost insolvenčních řízení

Co je příčina a jaká opatření jsou neprodleně třeba, bylo hlavním tématem tiskové konference, na které byla představena analýza výzkumu insolvenčních řízení z let 2011-2012. Hned zpočátku představitelé Asociace a společnosti InsolCentrum zpochybnili údaje Světové banky a prokázali, že realita výtěžnosti insolvenčních řízení v ČR není 65 %, jak udává Světová banka, ale pouhých 7 %.

Na předložené analýze, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“.

investujeme.cz, Efektivita insolvenčních řízení se dostává na samé dno

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentrum představují analýzu insolvenčních řízení v ČR u podnikatelské sféry. Vyplývá z ní, že efektivita insolvenčních řízení je žalostně nízká. Současně analýza popírá tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v České republice na úrovni 65 %. Ve skutečnosti je to o řád méně. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře. (Tisková zpráva: Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR) 

Co je příčina a jaká opatření jsou neprodleně třeba, bylo hlavním tématem tiskové konference, na které byla představena analýza výzkumu insolvenčních řízení z let 2011–2012. Hned zpočátku představitelé Asociace a společnosti InsolCentrum zpochybnili údaje Světové banky a prokázali, že realita výtěžnosti insolvenčních řízení v ČR není 65 %, jak udává Světová banka, ale pouhých 7 %.

Na předložené analýze, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimkynepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

 „Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“. 

AMSP ČR ostře proti regulaci pracovních agentur

Se svoji „troškou do mlýna“ k diskusi o připravovaných změnách zákona o agenturním zaměstnávání přišla i Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Ta zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce a považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu.

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR představuje podle AMSP ČR pouhých 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde tento rozsah činí kolem 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce.

Celý článek naleznete zde:

Hospodářské noviny, Dotace 2015: složitější, zdlouhavé a bez návodů

Část problému je v tom, že úředníci ministerstva pro místní rozvoj řeší ve víceméně stejném počtu, jako byli v uplynulých letech, dva velké úkoly najednou. Titíž lidé se musí vypořádat s dobíhajícími projekty minulého dotačního období i nabíhajícími výzvami nové sedmiletky. Kdyby polevili ohledně dobíhajících programů, sklidí ministerstvo kritiku, že se do Bruselu zbytečně vrací peníze.

Pokud se dobře nerozjede nové čerpání, bude na konci období Česko opět stát před miliardami, které nemá za co smysluplně a včas utratit. „Uvítali bychom rychlejší a intenzivnější podporu ze strany ministerstva pro místní rozvoj či dodavatele systému. Problém ale vidíme spíše v personálním podstavu než neochotě reagovat,“ připouští Petr Sulek.

Ostrému provozu by bývalo prospělo i to, kdyby se do testování monitorovacího systému mohla v plné míře zapojit veřejnost − jenomže třeba u předběžných žádostí to nešlo. U těch by měly stačit základní údaje, protože slouží k tomu, aby správce dotací rozhodl, jestli vůbec má žadatel nárok se o peníze v dané výzvě hlásit.

Podle podnikatelských svazů jsou ale právě předběžné žádosti velmi složité a vyžadují řadu nadbytečných detailů. „Rozhodně jde o výrazný krok zpět,“ doplňuje Jiří Kvíz, odborník na strukturální fondy z Asociace malých a středních podniků.

Celý článek naleznete zde:

Překvapivé výsledky exportního průzkumu AMSP ČR: Stále věříme Rusku, rostou ale i očekávání vývozů do USA

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zveřejnila v pondělí 15. června 2015 další z řady nezávislých průzkumů na téma export. Zaměřila se tentokrát na zkušenosti malých a středních podniků (MSP) se službami CzechTrade a České exportní banky a na celkovou náladu tuzemských exportérů.

Jednoznačně se potvrzuje, že pro malé a střední firmy je stále dominantním exportním teritoriem EU. Do jejích zemí vyvážejí téměř všechny firmy v tomto segmentu. Bezmála polovina z nich, tedy téměř dvojnásobek oproti roku 2012, ale exportuje také mimo oblasti EU. Stále silnou pozici si mezi malými a středními společnostmi i přes problémy v Rusku udržuje oblast SNS. Roste také zájem exportovat na Blízký východ a do dalších asijských zemí. Vývozní aktivity tvoří průměrně 45 % obratu firem.

Celý článek naleznete zde:

ČT24: AMSP ČR představuje dohodnuté kompromisy pro malé firmy v režimu EET

Téma: Elektronická evidence tržeb, host: Karel Havlíček, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Záznam vysílání ČT24 naleznete zde:

(Stopáž 8 min 20 sec)

ČT24, Události, komentáře: Karel Havlíček (AMSP ČR) a Radomil Bábek (APM) v diskusi k EET

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR a Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů. Chorvatská inspirace v dobrém i ve zlém, je to platný příklad?

Záznam celého duelu naleznete zde:

(Stopáž 32 min 15 sec)

Menší exportéři stále častěji vyvážejí mimo EU, tvrdí studie AMSP ČR

Podíl malých a středních exportních firem, které vyvážejí i mimo EU, se od roku 2012 zvýšil ze čtvrtiny na polovinu. O dalším rozšíření vývozu uvažuje polovina z nich. Firmy spontánně uvádějí jako nejčastější země pro možné navýšení vývozu USA a Rusko. Vyplynulo to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), který dnes asociace představila na tiskové konferenci.

Dominantním vývozním teritoriem ale zůstává Evropská unie. Průměrně 17 procent objemu vývozu malých a středních firem míří do zemí mimo EU, zatímco trh EU tvoří 83 procent. U větších firem je podíl exportu do oblastí mimo EU vyšší.

Podle předsedy představenstva asociace Karla Havlíčka výsledky průzkumu potvrzují vysokou vyspělost našich exportérů, kteří se nebojí nových destinací a diverzifikují podnikatelské riziko. „Zásadním zjištěním je fakt, že prakticky polovina exportně orientovaných malých a středních firem si již vyzkoušela vývoz mimo EU. Určitým překvapením je i trvalá víra podniků v ruské trhy. Za pozitivní považuji zvyšující se zájem o Spojené státy americké, kde podniky dosahují vyšší přidané hodnoty,“ uvedl Havlíček.

Celý článek naleznete zde:

Nebude pro ně práce? Zkrátíte jim pracovní dobu. Ve hře je opět kurzarbeit.

Firmy, které z důvodu krize nebo přírodní katastrofy nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, budou moc brzy zřejmě využít tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, znamená, že zaměstnavatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Zaměstnanec by tak během výpadku dostával nejméně 70 % mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 %, stát 20 %. Úprava čeká na schválení Sněmovnou.

Se současnou podobou návrhu není zcela smířen předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček: Bude to už po druhé špatně vymyšleno. Ono už tady jednou takové kurzarbeit počesku bylo. Ale téměř žádná firma toho nevyužila. Bylo to spíš k smíchu. Obávám se, že tohle bude sice o něco lepší, ale nemyslím si, že to přinese nějaký velký benefit.

Celý článek naleznete zde:

ČRo Plus: Eva Svobodová na téma Česko buduje rodinné firmy

V Česku roste význam rodinných firem. Zázazníci stále častěji dávají přednost jejich službám i výrobkům. Pro většinu čechů jsou rodinné podniky hlavně symbolem tradice. Po 25 letech tržního hospodářství se právě tyto podniky ale dostávají do nové situace, kdy řeší svoje nástupníky. 

Záznam rozhovoru ke stažení zde:

(Stopáž 41 min 04 sec)

 ranni_plus_15_06_2015.mp3 (22,94 MB)

Český rozhlas Radiožurnál, Karel Havlíček: Úhrada nemocenské zaměstnavatelem v prvních třech dnech je pro všechny nemotivační

V Česku je celkem běžná praxe, že člověk onemocní, na léčbu si vybere dovolenou nebo s horečkami chodí do práce. Oficiálně si nemocenskou vypisuje málokdo. Za první tři dny stonání totiž nedostane ani korunu. Většina Čechů, téměř 80 procent, by proto souhlasila, aby stát znovu proplácel nemocenskou od prvního dne. Ukázal to exkluzivní průzkum zdravotní péče pro Český rozhlas od společnosti Median. Odpovídala v něm tisícovka lidí.

Podle statistik České správy sociálního zabezpečení v roce 2007, kdy se ještě první tři dny proplácely, posílal stát za nemocenskou téměř 28 miliard korun. 

Vloni už to bylo necelých 14 miliard korun. Většina firem proplácení nemocenské od prvního dne neschvaluje. Méně zaměstnanců stoná. 

„Zatímco v roce 2007 bylo těch zaměstnanců, kteří šli v prvních pěti dnech stonat, celkem 2,9 milionu, tak v roce 2013 už to bylo méně než 50 procent z toho čísla. Je tedy jednoznačné, že nemalá část zaměstnanců toho pouze využívala,“ doplňuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 

Celý článek naleznete zde:

Česká televize, Karel Havlíček: Současný návrh kurzarbeitu je pro MSP k ničemu

V Česku asi bude zaveden takzvaný kurzarbeit

Záznam pořadu naleznete zde: